Hodnocení ME U21 Lička

Report
( Aarhus, Viborg, Aalborg, Herning)
CÍL: „Vývojové trendy evropské kopané –
mladého seniorského fotbalu.“
ZAMĚŘENÍ: „Konstruktivní odebírání míčů a
přechody do útoku se zaměřením
na řešení kritických mikrosituací.“
„PŘECHODOVÁ FÁZE“. V poslední době tolik používaný
výraz ve fotbalové terminologii, byl před pár lety
absolutně neznámým pojmem. V dnešním fotbale se
naopak „přechodová fáze“ stala klíčovým argumentem
v technicko-taktické oblasti a okamžiky , kdy mužstvo
míč získá či vzápětí o něj přijde, se oprávněně nazývají
„kritickými“,protože velice zásadním způsobem ovlivňují
nejen výsledky jednotlivých zápasů, ale hlavně
dlouhodobou úspěšnost týmů. Bez obav lze jednoznačně
říci, že „kritické mikrosituace“ jsou alfou a omegou
efektivity a úspěšnosti naší technicko-taktické práce.
Měřeno výsledky českých klubových a reprezentačních
týmů na evropské či světové scéně, se dá tvrdit, že jsme
docela slušně zachytily vývojové trendy v defenzívní části
taktické oblasti. Naši hráči jsou velice dobře fyzicky a takticky
připravováni, dostatečně inteligentní a „chytří“, abychom
zvládali defenzivní systém hry zónového bránění se
vzájemným zajišťováním. Na základě těchto přirozených
dispozic hráčů, nemáme zásadní problém po ztrátě míče
v řešení přechodu z „ÚF“ do „OF“ a zejména, když
dosáhneme základního defenzivního postavení.
Bohužel tuto „kvalitu“ získáváme neúměrným
zaměřením na defenzivní část hry s cílem eliminovat
herní styl soupeře pasivní obranou na vlastní polovině a
přechod do útočné fáze („ÚF“) po zisku míče se stává
druhořadý. Se svými českými kolegy,kteří se mnou
sledovali ME 21 v Dánsku, se domnívám , že přechod z
„OF“ do „ÚF“ je evidentně největší současný problém
českého fotbalu, a proto jsme se rozhodli zaměřit naše
sledování na ME 21 na „ kritické mikrosituace“ vznikající
po zisku míče.
Fotbal je kolektivním sportem, ale bez výjimečných
jedinců,kteří jsou schopni a ochotni dát svůj nesporný talent
ve prospěch týmu, nelze sestavit špičkový tým a právě proto
jsme se rozhodli analyzovat kritické situace z pohledu
„týmového“,“skupinového“ a „individuálního“ výkonu, bez
udání pořadí důležitosti.
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ŘEŠENÍ
„KRITICKÝCH MIKROSITUACÍ“:
FAKTORY PŘÍMÉ
1.TÝMOVÝ VÝKON
a) DEFENZIVNÍ SYSTÉM HRY
(konstruktivní a efektivní získaní míče):
-předzápasová organizace hry
( 4-4-2, 4-3-3, 4-2-3-1 atd.)
-kvalita defenzivního bloku
( hustota,elastičnost,mobilnost atd.)
-postavení defenzivního bloku v prostoru
( prostor aktivního bránění)
-příprava a spuštění presingu na nositele míče
-represing
(systémové opětovné získání míče po jeho ztrátě v útočném postavení)
b) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY
(systematické a vědomé využívání míče):
-Herní styl
-formou rychlého protiútoku ( „RP“)
-formou postupného útoku („PÚ“)
-formou kombinovaného útoku („KÚ“)
-Organizace hry , systémové využívání prostorů v „ÚF“
( hráčem na pozici, ostatními hráči )
-Obsazení pozic typologicky vhodnými hráči.
c) STRATÉGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
2.SKUPINOVÝ VÝKON
A) SOUČINOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ŘADAMI
-mezi obranou a záložní řadou
-mezi obranou a útočnou řadou
-mezi záložní řadou a útočnou řadou
B) SOUČINOST MEZI HRÁČI V JEDNOTLIVÉ ŘADĚ
( např. mezi útočníky,mezi středními záložníky apod.)
C) SOUČINOST MEZI HRÁČI RŮZNÝCH ŘAD
(např. spolupráce v křídelním prostoru mezi levým obráncem a záložníkem
apod.)
D) SKUPINOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
3.INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
A) Zaujímání vhodných ofenzivním postavení ve správném prostoru a postoji
vzhledem ke spoluhráči s míčem.
B) Efektivní reakce na změnu herní situace průběžným zaujímání nových
ofenzivních pozicí vzhledem vývoji dané situace.
C) Přímá spolupráce formou kombinace s kladením důrazu na „časoprostor“ a
obranné postavení soupeře.
D) Situační zpracování a kontrola míče – taktický rozměr hráče k posouzení a
vyhodnocení situace (hrát na 1,2 či více doteků).
E) Vlastní realizace vyhodnocené situace (přihrávkou či zakončením) a opětovné
zaujímání postavení a postoje dle vývoje situace.
F) Koordinační, dynamické a rychlostně-vytrvalostní předpoklady hráče v pohybu
s míčem , tak bez míče.
FAKTORY NEPŘÍMÉ
1. SOUPEŘ.
Úspěšnost řešení kritických situací nepřímo ovlivňuje
soupeř svou kvalitou přechodu z útočného do obraného
postavení a následné efektivní zvládání defenzivního
systému hry. Faktory nepřímé kopírují faktory přímé. Týmový,
skupinový aindividuální výkon, strategie a taktické plány
soupeře nepřímo ovlivňují úspěšnost řešení kritických
mikrosituací.
FAKTORY NEPŘÍMÉ
2. OSTATNÍ
- Důležitost výsledku daného zápasu.
- Průběh vývoje skóre daného zápasu.
- Početní převaha či hra v oslabení v utkání.
- Absence klíčových hráčů.
- Meteorologické a klimatické podmínky v průběhu utkání.
- Různé.
ISLAND
Prvním týmem , který jsem si vybral ke sledování a analýze kritických
mikrosituací byl Island. Velice mě totiž lákalo zjistit, proč a jak je možné
, že tak malý stát s velmi nepříznivými klimatickými podmínkami pro
fotbal se dokázal podruhé v řadě probojovat do závěrečných bojů ME 21
a před jejich uměním se musel sklonit i úřadující mistr Evropy,
Německo. Mladí Islanďané nakonec nepostoupili do semifinálových
bojů jen vinou horšího skóre, ale zanechali sympatický dojem a zaslouží
velkou pochvalu za odvedený výkon. Ani mě nijak nepřekvapuje, že
většina hráčů již působí v zahraničních klubech po celé Evropě
( viz soupiska týmu).
Výsledky ve skupině:
1. Island – Bělorusko 0:2
2. Island – Švýcarsko 0:2
3. Island – Dánsko 3:1
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
A - DEFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY
V této taktické činnosti se Islanďané představili ve velmi
dobrém světle. Ke svým přirozeným morfologicko-fyzickým
přednostem připojili velmi dobrou taktickou úroveň a
disciplínu . Velice dobře zvládali zejména represing po ztrátě
míče v „ÚF“, až jsem nabýval dojmu, že jim ani příliš nevadí
ztráty míče a doslova se těší na tuto fázi hry. V základním
obranném postavení už byly viditelnější taktické nedostatky
týmu, ale celkově byl defenzivní systém velmi dobře zvládnut
a v počtu získaných míčů v žádném případě nezaostávali za
nejlepšími mužstvy ME.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
Zásluhou hustoty, elastičnosti a mobilnosti defenzivního bloku
dokázali Islanďané držet střední pásmo jako prostor aktivního
bránění a z něj pak jednoduše přecházeli do „RP“. Defenzivní
systém zónového bránění se vzájemným zajišťováním byl postaven
na předzápasové organizaci hry 4-1-4-1 ( viz schéma č.1 ) a jen ve
druhém poločase utkání proti Švýcarsku, za nepříznivého vývoje,
přešli na organizaci 4-4-2 ( viz schéma č.2 ). Přineslo to sice určité
oslabení ve středu pole po ztrátě míče, ale na druhé straně se
zjednodušil přechod do útoku a „ÚF“ týmu se stala nebezpečnější a
jen mizerná efektivita proměňování šancí je nevrátila do utkání.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
B) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY
ORGANIZACE HRY.
Prostor zisku míče a individuální technicko-taktická vyspělost
jedince, který má míč v držení, ovlivňuje zásadním způsobem
systémové využívání útočných prostorů a tím celkovou kvalitu a
efektivitu útočného snažení. U mladých Islanďanů byl citelně znát
rozdíl kvality v přechodu do“ÚF“ v případech, kdy míč byl získán
hráčem obranné řady v prostorech před vlastním „vápnem“ a nebo
získán ve středním pásmu některým se záložníků.V prvním případě
(viz schéma č.3), obránce pod tlakem soupeře volil řešení jen
neadresným odkopem do prostoru soupeřových stoperů, kde
se v té době nacházel osamocený útočný hrot SIGHTORSSON ( pro
tyto situace je rozestavení 4-1-4-1 velmi nevýhodné!!!).
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
B) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY
V okamžiku odkopu míče se čtveřice podhrotových hráčů nacházela
v defenzivních prostorech a neměla čas na přesun do ofenzivních prostorů
a možnost spolupracovat se svým útočníkem. Drtivá většina takto
zahraných míčů končila neúspěšně a tým setrvával v defenzivní fázi.
V druhém případě , kdy byl míč získán ve “SP“ nebo jeden z obránců zahrál
míč adresně jednomu se záložníků (viz schéma č.4), nastala daleko
výhodnější situace pro mobilní a krokem nešetřící islandské hráče. V
těchto momentech bylo možno velice snadno rozpoznat herní styl a
útočné možnosti týmu.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
B) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY
- HERNÍ STYL.
Ze tří forem možností jak vést „ÚF“ ( rozuměj“RP“, „PÚ“ a „KÚ“) je pro tým
nejpřirozenější rychlý protiútok vedený po zisku míče na půlící čáře nebo na
útočné polovině. Odpovídá to jejich mentalitě , kde vypovídajícími
hodnotami je rychlost,přímočarost,jednoduchost. Celkově tým nemá
základní předpoklady jakou je tvořivost či improvizační schopnosti a
individuální kvalitu pro překonávání soupeře „PÚ“ nebo „KÚ“. Tyto dvě
činnosti týmu zaostávají v porovnání nejlepších týmů této věkové kategorie.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
B) OFENZIVNÍ SYSTÉM HRY
-VHODNÉ TYPOLOGICKÉ OBSAZENÍ POZIC.
Při sledování hráčů na jednotlivých postech jsem rozhodně neměl pozitivní
pocit s typologickým obsazením pozice pravého obránce Jónssonem, který
rozhodně nepřipomínal rychlého a technicky zdatného hráče v duchu
potřeb současného fotbalu a stejný dojem zanechal Gíslasson na pozici
pravého ofenzivního záložníka. Logicky pravá strana v „ÚF“ kvalitativně
silně zaostávala za hráči středu pole a levé strany.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
C) TAKTICKÉ PLÁNY A STRATÉGIE UTKÁNÍ
Velmi složitě se pomocí vnějších postřehů vyjadřuje k této
problematice, ale přesto dám k dobru pár postřehů.
Zajímavostí je , že každý zápas byl diametrálně odlišný a to jen
potvrzuje,že velké množství přímých i nepřímých vlivů
ovlivňuje řešení v kritických mikro-situacích a tím celkový
dojem z výkonu týmu.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
1.ZÁPAS: Island – Bělorusko 0:2
Na první dojem klasický opatrnější zápas s kladením důrazu na
eliminování soupeře ,ale spíše pasivním bráněním na vlastní polovině a
čekání na jeho chybu a první šanci. Po zisku míče byla dominantní snaha o
rychlé dotažení akce na úkor konstruktivní hry.Postupem času kvalita „RP“
Islanďanů stoupala a mezi 60´a 70´ dvakrát skvělým represingem získali míč
a kolmým pasem za obranu vybídli svého útočníka k sam ostatnému
nájezdu. Jeho selhání v koncovce se vymstilo v 77´, kdy Gunnarson fauloval
v pokutovém území. Proměněná penalta a navíc červená karta rozhodla
zápas, přestože kvalita hry a šance byly na straně Islandu.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
2.ZÁPAS: Island – Švýcarsko 0:2
Tento zápas je důkazem, že už i v 1´utkání můžou vzít za své sebelepší
taktické plány. Po chybné spolupráci islandských obránců a kolmém míči za
obranu Švýcaři vedli 1:0. Celý první poločas byla efektivita získaných míčů
nulová a poločasové vedení Švýcarska 2:0 bylo ještě milosrdné. O to
zajímavější byla druhá půle s přechodem na rozestavení 4-4-2 a zjednodušení
hry. Po zisku míč okamžitě směřoval na jednoho ze dvou útočníků, kteří
dokázali nejen míč udržet, ale svým přímočarým pohybem vytvářeli prostor pro
nabíhající ofenzivní záložníky. Tady se potvrdilo,že pokud mají islandští hráči
prostor,tak jsou velice nebezpeční a můžou nejvíce využít svých , už
zmiňovaných, předností. Bohužel pro Island se opakovala neefektivnost
v proměňování šancí.( Poznámka: V tomto zápase museli nastoupit bez svého
nejlepšího hráče ,zraněného Gudmunsona a vyloučeného Gunnarssona. Pro
Island dva klíčoví hráči.)
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND - TÝMOVÝ VÝKON
3.ZÁPAS: ISLAND – DÁNSKO 3:1
Naprosto výjimečný a pro mě nejatraktivnější zápas celého ME 21.
Islanďané nastoupili v ideální sestavě a hlavně neměli kam couvnout po
dvou porážkách z úvodních zápasů. Od první minuty byla znát odlišná
strategie zápasu.Defenzivní blok byl vysunut o 10-15 m výše , už na půli
soupeře a to přineslo vice rizika do obranné činnosti ( což se také projevilo
v množství vytvořených šancí dánskými hráči!), ale tento taktický záměr
více vyhovoval jednoduché a nadšené hře mladých Islanďanů. Přispěla
k tomu také strategie s povinností vyhrát z dánské strany, hra do
otevřeného prostoru Islanďanům svědčí.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND – SKUPINOVÝ VÝKON
A) SOUČINNOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ŘADAMI.
Z pohledu na skupinový výkon je zjevné u mužstva Islandu, jak pasivní „OF“
a destruktivní hra obránců pod tlakem soupeře vlastně úplně znemožní
spolupráci mezi obranou a záložní řadou a zároveň mezi záložní a útočnou
řadou. Důkaz o naprosté nutnosti technicko-taktické vybavenosti hráčů na
všech obranných postech včetně brankáře! Jen kvalitní součinnost
jednotlivých řad může nastat kvalita „PÚ“ a „KÚ“ a bez těchto ofenzivních
prostředků se nedá vyhrávat.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND – SKUPINOVÝ VÝKON
B),C) SOUČINOST MEZI HRÁČI JEDNOTLIVÝCH ŘAD A HRÁČI RŮZNÝCH ŘAD.
Na základě této součinnosti vzniká součinnost mezi řadami. Negativním
příkladem v týmu Islandu je kvalita spolupráce na pravé straně hřiště mezi už
zmiňovanými hráči a naopak pozitivním příkladem je součinnost na levé
straně v podání výborné dvojice Valgardssona a Gudmunssona. Je to
samozřejmě na trenérovi, aby měl šťastnou ruku na hráče, kteří si na hřišti
spolu vyhoví.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND – INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
Není náhodou,že posuzujeme mikrosituace při zisku míč ze tří pohledů a to
„týmového“, „skupinového“ a „individuálního“ výkonu. O důležitosti týmového a
skupinového výkonu už jsme hovořili a není pochyb o tom, že každý, byť
sebelepší hráč, potřebuje hrát v silném úspěšném týmu a mít kolem sebe co
nejkvalitnější spoluhráče,aby sám pak mohl přinést svou kvalitativní nadstavbu a
být tím rozhodujícím činitelem v cestě za úspěchem. Jsou mnozí odborníci,kteří
tvrdí,že na individuálním výkonu stojí kolektivní výkon,kolektivní úspěch. Jen
dodám,že to v plném rozsahu platí jen v případě , že hráč své individuální kvality
dá ve prospěch kolektivu. Hráč sám netvoří systém týmu, ale svým individuálním
výkonem tento systém zkvalitňuje.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND – INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
Podívejme se blíže na problémy islandského týmu z pohledu parametrů
hodnocení individuálního výkonu
( viz Faktory přímé 3.odstavec) .
- Situační zpracování a kontrola míče. V této činnosti byly zjevné kvalitativní
rozdíly mezi hráči, zejména v oblasti taktického rozměru k posouzení,
vyhodnocení a realizace situace. V překladu to znamená, cítit jestli hrát na 1,2 či
více dotyku, jaké zvolit řešení apod.
- Pokud byl útok veden formou „RP“, tak nevznikali problémy se zaujímáním
ofenzivních postavení, ale problém nastávaly, kdy bylo nutno přejít do „PÚ“
nebo“KÚ“. V těchto situacích je nutno reagovat na změnu herní situace, změnu
těžiště hry a zaujímat nové ofenzivní pozice a postoje vzhledem k vývoji dané
situace.
FAKTORY PŘÍMÉ
ISLAND – INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
- V týmu nebyly výrazné hráčské osobnosti. Kromě Sigurdssona, hráče
německého TSG Hoffenheimu 1899, nebyl v týmu hráč s nadprůměrnými
tvořivými a improvizačními schopnostmi. Dalším hráčem, který na sebe
poutal pozornost svou rychlosti a lehkostí vytvářet číselnou převahu v
situacích 1x1, byl Gudmunsson,hráč holandského Alkmaaru.
- Problém dotahování nadějných situací a řešení finálních situací.
Časoprostorová spolupráce s nositelem míče v závislosti na obraném
postavení soupeře jednak po akcích z křídelních prostorů nebo po akcích
vedených středem pole, kde neočekávaná kolmá finální přihrávka nebo
postrčení míče za obranu je velkou vzácností.
FAKTORY NEPŘÍMÉ
ISLAND
V každém utkání ve skupině tyto nepřímé faktory ovlivnily zásadním způsobem
výsledky zápasů:
- Velký vliv na porážku s Běloruskem měl souhrn negativních událostí a faktů:
- zranění klíčového hráče Gudmunssona v úvodu utkání
- neproměnění sólových nájezdů za stavu 0:0
- faul, penalta a vyloučení dalšího klíčového hráče Gunnarsona
- Kvalita soupeře, absence dvou zmiňovaných hráčů a gól v úvodu utkání rozhodl zápas
se Švýcarskem.
- Odvážná a riskantní strategie utkání v beznadějné postupové situaci , optimální
sestava ,“derby“ atmosféra, pozitivní mentální nastavení ( teď nemáme co ztratit!) bylo
základem nečekaného úspěchu v severském derby proti Dánsku.
ČESKÁ REPLUBLIKA
Tato naše mladá generace hráčů ( narozeni v letech 1988-90) pod vedením
trenéra Jakuba Dovalila zakončila postupem do semifinále na ME 21 v Dánsku
výjimečně úspěšné období,kdy sklízela jen samé úspěchy (ME 2006 U17(1989)
Lucembursko 2.místo, ME 2008 U19 (1989) Česká republika 3.místo, MS 2009 U20
(1989 Egypt 10.místo, MS 2007 U20 (1987/88) Kanada 2.místo, ME 2011 U21
(1988/89) Dánsko 3.místo) jak na evropských, tak světových šampionátech ve
všech mládežnických kategoriích ( U17,U19,U20,U21 !!!). Je to jednoznačně
nejúspěšnější mládežnický tým v historii Československé a České kopané. Nutno
podotknout, že těchto průkazných úspěchů vždy dosahovali velice zajímavým
herním projevem, a proto odjížděli na ME v roli favoritů. Konečné 4.místo a herní
projev je pro hráče a trenéra velkým zklamáním a to jen dokazuje, že tento
sebevědomý tým měl vždy jen ty nejodvážnější cíle. Tentokrát to nevyšlo, ale to
neznamená, že tým a jeho hráči nemají velice dobrou kvalitu. Následující
zamyšlení není celkovým hodnocením našeho týmu na ME v Dánsku ani hledání
příčin „dílčího neúspěchu“, ale pouze zaměření na řešení „kritických situací“
z pohledu současného světového trendu.
(soupiska)
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
1.TÝMOVÝ VÝKON
A) DEFENZIVNÍ SYSTÉM HRY („OF“)
Na úvod stručné vysvětlení proč se věnujeme def.systému hry,
když tématem odborné studie jsou mikrosituace vznikající při zisku
míče , tedy témat náležící do „ÚF“. Vzhledem k současným vývojovým
trendům v kopané lze tvrdit, že systematičnost a efektivnost zisku
míče má zásadní vliv na pravděpodobnost úspěchu ofenzívy. Je to
vlastně její 0.etapa . Český tým nastupoval v základním rozestavení
4-1-4-1 a pouze proti Španělsku s taktických důvodů s cílem překvapit
soupeře přešel na 4-4-2.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
1.TÝMOVÝ VÝKON
Samozřejmě i organizace hry spolu se strategii a taktickými plány výrazně ovlivňují
efektivnost zisku. V „OF“ se tým může teoreticky dostat pouze do dvou situací.
I.- Tým se nachází v „ÚF“ a v ofenzivním postavení ztratí míč , je v jeho zájmu, pomocí
systémového represingu , míč opětovně získat nebo minimálně zbrzdit akci natolik, aby se
stihl vrátit do základního defenzivního postavení. Tady vidím první zásadní problém
českého mužstva. Zatímco např. Španělé jdou do represingu jako celý tým s myšlenkou
míč skutečně získat na polovině soupeře (viz schéma č.5), náš tým „presuje“ nositele
míče individuálně nebo v malé skupině a „ostatní“ ,zejména obránci ,se rychle vracejí
vlastní polovinu do výchozího def.postavení ( viz schéma č.6) . Naším cílem je zamezit
soupeři v rozvinutí „RP“ a návrat do základního bloku. Zde je velice markantní rozdíl
filozofie.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
1.TÝMOVÝ VÝKON
Tým se nachází v základním defenzivním postavení a čelí „PÚ“ nebo„KÚ“ soupeře.
V této části „OF“ se velmi často dopouštíme dvou následujících chyb:
- defenzivní záložník (-ci) a zejména stopeři soupeře nejsou pod dostatečným
tlakem a celý náš def. blok se propadne před vlastní „velké vápno“, tady sice
vytváříme velice efektivní pavučinu, ale míče jsou získané příliš hluboko než, aby
tyto mikrosituace vážněji ohrozily soupeře ( viz schéma č.7 ). Na počátku druhého
poločasu s Ukrajinou (po těchto situacích padli oba naše góly!!!) a v utkání proti
Bělorusku jsme celý defenzivní blok vysunuli o 15-20 m výše na polovinu soupeře
a zároveň se podstatně zlepšila defenzivní spolupráce našich tří středových
záložníků s hrotovým útočníkem a problém byl odstraněn.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
- obranná čtveřice dostatečně nezkracuje hřiště v závislosti na
změnu vývoje defenzivní akce a těžiště hry ( viz schéma č.8 ).
Obránci si více méně drží základního postavení asi 10 -15 m před
velkým vápnem a reagují na pohyby soupeře za obranu i v
případech ,kdy soupeř nemá míč pod kontrolou nebo je pod
tlakem. Tím se obranný blok natahuje, ztrácí hustotu a efektivnost,
protože soupeři se dostává příliš volného prostoru.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
B) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY
- ORGANIZACE HRY A SYSTÉMOVÉ VYUŽÍVÁNÍ PROSTORŮ.
„ÚF“ našeho týmu vycházela z předzápasové organizace 4-1-4-1 ( viz schéma č.9 ). Největší
frekvenci pohybů a výskyt hráčů máme ve středním pásmu, což je dáno počtem hráčů (4) v tomto
prostoru a jejich pohybovou charakteristikou. Všichni ofenzivní hráči středu pole (Hořava,
Morávek, Vácha, Mareček) stejně jako útočníci ( Pekhart a Kozák) jsou vířivými typy a ne rychlostní
hráči s přímočarým pohybem. Z křídelních prostorů je více využívána pravá strana, kde Dočkal
svým tahem a pohybem i do středu pole otvírá prostor Čelůstkovi a velice rád využívá tento
prostor i mobilní „pravák“ Vácha případně Morávek. Právě po jejich nádherné spolupráci
s Čelůstkou vstřelil Dočkal v první m zápase oba góly. Levá strana je rigidnější, protože Kovařík hru
převážně roztahuje do křídla a jen výjimečně uvolňuje tento prostor nabíhajícímu levému obránci,
navíc nemáme ve středu pole „leváka“ , kterého by tyto prostory lákaly.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
B) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY
- HERNÍ STYL. Asi nejvíce v herním stylu náš tým zaostal za
očekáváním a v žádné formě vedení útoku v „ÚF“ se nemůže pochlubit
s úspěšnou bilancí ať objektivními statistickými fakty ( v 5 zápasech jsme
vstřelili 4 góly) či subjektivními dojmy.
1 „RP“. Pouze jediný gól jsme vstřelili z rychlého protiútoku a to v 93.´
v utkání proti Anglii, která už v tom okamžiku hrála „vabank“. Tato,
velice důležitá forma vedení útoku, během šampionátu jakoby úplně
zmizela z rejstříku naší ofenzivní hry. Příčiny? (viz schéma č.10)
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
- Míče získané hluboko v poli a příliš „hluboké“ defenzivní postavení
útočných hráčů.
- 1-2 míč zahraný nositelem míče buď dozadu na obránce nebo do stran.
- Nedostatečná nabídka-pohyb ofenzivních hráčů do ofenzivních prostorů
( každý jde raději na míč směrem do těžiště zisku míče!).
- Osamocený hrotový hráč s nedostatečnou mobilní a technickou
vybaveností ( Kozák, Pekhart) nutnou pro udržení míče, preferující pohyb
do hloubky na míč!
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
2) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY
2
„PÚ“. Z postupného útoku jsme vstřelili 3 góly (75%). Což je slušná
vizitka, ale vzápětí je nutno dodat ,že všechny góly padli po zisku
míče na soupeřově polovině! Jednou z příčin byla kvalita zakládání
akcí od gólmana přes čtveřici obránců ,která nebyla zdaleka na
úrovni favorita turnaje a ani se nepřiblížila nejlepším týmům ME
21. Příčiny? (viz schéma č.11)
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
- Brankář Vaclík, vykopává do pole míč chycený rukou, odkop z malého vápna a
stejně přihrávky „malé domů“ od spoluhráčů. Jaký diametrální rozdíl od
Švýcarů, Dánů a zejména Španělů !!! (Jinak byl náš brankář jeden z nejlepších
hráčů z českého týmu a brankářů celého ME.)
- Když brankář zachytí centrovaný míč, krajní obránce z protější strany se
nenabízí pro míč, přestože právě tento prostor je soupeřem nejvíce odkrytý.
- Slabá úroveň rozehrávání akcí od stoperů. Chybí jim tvořivá myšlenka a
kvalita přihrávky. Zejména ,když jsou pod tlakem , tak se spokojí z dlouhým
vysokým nákopem do prostoru útočníka.Jen Suchý se někdy pokouší o kolmé
míče po zemi na jednoho z ofen.záložníků. Přitom drtivá většina týmů hraje na
1 hrotového útočníka a stopeři jsou nejméně pod soupeřovým tlakem.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
3) OFENZÍVNÍ SYSTÉM HRY
3 „KÚ“. Vzhledem k současné propracovanosti defenzivnímu systému
zónového bránění je kombinovaný útok klíčový pro jeho překonání.
Je to vlastně směs předností „RP“ a „PÚ. Přehrát soupeře v jednom
prostoru formou krátkých,rychlých přihrávek po zemi,rychle změnit
těžiště hry a co nejrychleji akci dohrát v nově vytvořeném prostoru.
Takové přednosti a předpoklady současný český fotbal jednoduše
nemá,proto není divu, že jsme z „KÚ“ nevstřelili žádný gól a moc
takových akcí jsme ani nezaznamenali.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
C) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
Velice složitě se hodnotí oblast taktických záměrů,protože skutečnost na
hřišti často neodpovídá záměrům a filozofii trenéra. Ani na chvíli
nepochybuji o správných taktických plánech trenéra Jakuba Dovalila, ale
jedině on, se svým realizačním týmem, může odpovědět na řadu otázek
vycházejících z taktické oblasti, kdy a jak se co povedlo či nepovedlo.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
2. SKUPINOVÝ VÝKON
- SOUČINOST MEZI JEDNOTLIVÝMI ŘADAMI. Spolupráce mezi obranou a
záložní řadou byla velice slušná a je v ní cítit dlouhodobá sehranost, systémové
automatismy. Totéž se dá tvrdit o sehranosti obránců a brankářem Vaclíkem.
Podstatně horší byl dojem se spolupráce mezi záložní a útočnou řadou, protože
o útočné řadě , v počtu jednoho osamoceného útočníka, se nedá hovořit.
Jedná se o výše zmiňované problémy, postavení ofenzivních hráčů v okamžiku
zisku míče. Vzdálenost mezi nimi a hrotovým útočníkem byla často tak velká,že
spolupráci vylučovala. Z těchto důvodů se nedá hovořit ani o spolupráci mezi
obránci a útočníkem(-ky). Nutno podotknout,že úloha osamoceného útočníka
byla hodně složitá a není divu, že nikdo z trojice Pekhart, Kozák, Chramosta ji
nedokázal 100% splnit.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
2. SKUPINOVÝ VÝKON
- SOUČINOST MEZI HRÁČI V JEDNOTLIVÉ ŘADĚ ČI HRÁČI RŮZNÝCH ŘAD.
Tady si myslím ,že bylo na čem stavět.Velice se mě dlouhodobě líbí
spolupráce Vaclíka se stopery,spolupráce Suchého s Mazuchem, vyhovění
si Čelůstky s Dočkalem, doslova perfektní je fotbalové souznění mezi
Gecovem a Váchou ( často plus Dočkal !!). Výhrady mám ke spolupráci mezi
Lecjaksem a Kovaříkem a je jen velká škoda,že nemůžu zmiňovat
spolupráci mezi útočníky nebo útočníkem a podhrotovým hráčem.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
Jednoznačně nejdiskutovanější témat během ME 21 v Dánsku na všech
úrovních od fanoušků počínaje, přes sdělovací prostředky, hráče, manažery
až po nás trenéry. Na individuálním výkonu jedince se akce rodí, akce se
vyvíjí, akce je či není úspěšná. Silné individuality a výjimeční fotbalisté
dělají tým týmem , určují svou kvalitou jeho herní projev , rozhodují zápasy
a na nich stojí dlouhodobá úspěšnost ( a pro trochu zlehčení témata, taky
z nás trenérů dělají „TRENÉRY“ !!!). Při diskusích na veřejných fórech se
nedokážeme shodnout jestli máme či nemáme výjimečné jedince, když je
nemáme, tak proč je nemáme a když už je máme, kde tedy děláme ve
výchově chybu, že v individuálních činnostech zaostáváme za světovou
špičkou a vývojovými trendy současné kopané.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
Při porovnávání kriterii hodnocení individuálního výkonu záleží ,
jestli vzorem má být mužstvo Španělska nebo ti „ostatní“ týmy tvořící
špičku mládežnického fotbalu v Evropě, tedy Švýcarsko, Dánsko,
Ukrajina, Anglie a nezapomeňme na státy, které se na ME 21
nekvalifikovali jako Německo, Itálie, Francie, Holandsko atd. Španělský
fotbal je totiž v současné době jako z jiné planety. Předkládám z mého
pohledu nejzávažnější problémy v individuálních činnostech českých
hráčů na ME 21 v Dánsku a vlastně celého současného českého
fotbalu.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
a) Zaujímání vhodných ofenzivních postavení a postojů vzhledem ke
spoluhráči s míčem a obranému postavení soupeře. Naši hráči zaujímají
pozice instinktivně a nárazově, ale ne systémově. Jsou momenty
v zápasech, kdy přepínání na „ÚF“ funguje, např. v úvodu druhé půle
s Ukrajinou, kde hráč s míčem si může vybrat 5-6 řešení z nabídky svých
spoluhráčů, ale pak jsou často hluché pasáže. Snad nejvíc v utkání s Anglii.
b) Efektivní reakce na změnu herní situace průběžným zaujímáním nových
ofenzivních pozicí dle vývoje situace. Když tým nezvládá kritérium a těžko
může naplnit tuto zásadu, která je jednou ze styčných podmínek
k úspěšnému držení míče a rozhoduje o kvalitě „PÚ“ a „KÚ“. Momentálně
se Španělům v této „disciplíně přibližují pouze Švýcaři.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
c) Přímá spolupráce formou kombinace s kladením důrazu na časoprostor a
obranné postavení soupeře vyžaduje skvělou užitkovou techniku a prostorové
vidění. Rozhodně prostorové vidění není naší silnou stránkou stejně jako
technická vyspělost v maximální rychlosti.
d) K situačnímu zpracování a kontrole míče hráč potřebuje vysokou kvalitu
taktického rozměru. Jen málo hráčů u nás má genialitu Rosického , aby v každé
herní situace instinktivně vycítil, zda hrát na 1,2 či více dotyků. Španělé jich
měli na hřišti 7-8, Švýcaři 4-5 a my 1-2 hráče.
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY PŘÍMÉ
c) STRATEGIE ZÁPASU A TÝMOVÉ TAKTICKÉ PLÁNY
3. INDIVIDUÁLNÍ VÝKON HRÁČE
e) Vlastní realizace vyhodnocené situace, přihrávkou nebo zakončením, a opětovné
zaujímání postavení dle vývoje akce. To je charakteristika „fotbalistů“ působících
v nejlepších světových klubech. Nejlepší mladí hráči z top týmů již úspěšně působí
ve kvalitních evropských klubech a soutěžích,kde jsou výrazně odlišné nároky na
hráče než v českých klubech a 1.G.L. Bohužel tato skutečnost na hřišti byla znát.
f) Koordinačně,dynamické a rychlostně-vytrvalostní kvality hráče v pohybu s míčem
nebo bez něj. Drtivá většina našich fotbalistů může jít s klidem do jakékoliv fyzicky
náročné zahraniční soutěže. Velmi často se stává, že čeští hráči působících
v zahraničních klubech patří při fyzickém testování mezi nejlepšími v týmu,bohužel
fotbal se hraje s míčem. Nejsme zvyklí pracovat s míčem ve velkém tempu,intenzitě
a pod tlakem. To je jeden z dalších kapitálních problémů našich hráčů !!!
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY NEPŘÍMÉ
1.SOUPEŘ.
Není pochyb, že soupeř svou kvalitou, ve všech už
mnohokrát zmiňovaných přímých faktorech, zásadně
ovlivňuje týmový,skupinový a individuální výkon.
Příkladem toho je odvážná strategie a taktické plány
našeho týmu v utkání se Španělskem. Bohužel, právě
z důvodů individuální kvality výkonu, tyto plány již
v úvodu zápasu vzaly za své. Každý španělský hráč ve
svém prostoru převyšoval našeho hráče. Jestliže v utkání
jsme prohráli 2:0, v prostorových minizápasech 1x1 byl
výsledek 11:0 !!!
ČESKÁ REPLUBLIKA
FAKTORY NEPŘÍMÉ
2.Ostatní.
Existuje mnoho dalších důležitých nepřímých faktorů
ovlivňujících řešení „kritických mikrosituací“. V našem
případě to byla aktuální forma jednotlivých hráčů.
Zejména ofenzivní hráči svou optimální formu zapomněli
ve svých klubech, ale to už je otázka hlubšího rozboru pro
reprezentační trenéry.
V Ostravě dne 14.7.2011
Video 1
Video 2
zpracoval Lička Verner
Animace 1
Animace 2
Animace č. 01
Animace č. 02
zpět
VIDEO č. 01
zpět
VIDEO č. 02
zpět
Konec prezentace

similar documents