Ptakopysk podivný (Anna Moučková)

Report
Moučková Anna :
autor: Mou
CO VÍME O
PTAKOPYSKOVI ?

Ptakopysk podivný je
malýsavec.

Je jeden z pěti
žijících
ptakořitných savců,
kteří kladou vejce,
místo aby rodili živá
mláďata.
VĚK
Ptakopysk se ve
volné přírodě
dožívá věku 16
let, nejstarší
pozorovaný
jedinec přežil o
rok déle.
V zajetí se však
nepodařilo
chovat
ptakopyska déle
než 6 let,
obvykle hyne
mnohem dříve.
PTAKOPYSK ŽIJE V …..

Ptakopysk je typický pro východ Austrálie.
CO BYCHOM RÁDI
ZNALI O
PTAKOPYSKOVI ?
OTÁZKY
1. Jaká je jeho hmotnost ?
 2. Jak je dlouhé jeho tělo a ocas ?
 3. Je pravda že ptakopysk „vlastní“ jed ?

ODPOVĚĎ č. 1
 Ptakopyskové
většinou váží jeden
kilogram nebo lehce přes dva
kilogramy.
ODPOVĚĎ č. 2
Tělo má většinou dlouhé asi 40 – 50 cm a
ocas okolo 10 – 15 cm u samců a 8 – 13 cm
u samic.
 Samci jsou přibližně o třetinu větší než
samičky.
 Zajímavé je, že v různých regionech je
průměrná velikost značně odlišná, ačkoliv
se nezdá, že by se tato vlastnost
vztahovala k nějakému klimatickému
pravidlu.

ODPOVĚĎ č. 3
Ano, je pravda že ptakopysk „vlastní“ jed.
Samci ptakopyska mají jedovaté ostruhy
na zadních nohách.
 Které používají v neurvalých územních
bitvách a bojích proti svým sokům.
 Jed není pro člověka smrtelný, ale
způsobuje nesnesitelnou bolest a otoky,
které můžou vytrvat i po několik měsíců.
 Jed může být smrtící pro psy a menší
domácí zvířata.

JED PTAKOPYSKA
Pro člověka je hlavním
Jed produkuje jedová
znakem otravy okamžitá
žláza samce převážně
mučivá bolest. Okolo
zranění se rychle
během období páření.
vytvoří otok a postupně
Protože ptakopyskův jed má
se rozšíří po celé
patrně jiný účel než jed
postižené končetině.
vytvářený například plazy,
Informace z
může obsahovat peptidy nebo
případových studií
molekuly, jejichž účinek sice
otravy i z klinicky
není životu nebezpečný, může
nedokumentovaných
však oběť vážně poznamenat.
zdrojů ukazují,
Ohledně smyslu jedového
dlouhotrva, která
aparátu u ptakopyska se stále
přetrvá několik dní
vedou spory.
nebo i měsíců.
CHOVÁNÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ






Ptakopysk je noční a obojživelný živočich.
Obývá malé vodní toky a řeky od chladných tasmánských
vysočin a Australských Alp až po tropické deštné pralesy
pobřežního Queenslandu.
Ve vnitrozemí není jejich rozmístění příliš dobře známo.
V Jižní Austrálii už vyhynul a ani v hlavní části pánve
řek Murray a Darling se již nevyskytuje.
Pravděpodobně kvůli snižující se kvalitě vody
způsobené likvidací původního biotopu pro
zemědělství a zavlažováním polí.
Okolo pobřežních říčních toků je jejich rozložení
nepředvídatelné, zdá se že v některých poměrně
čistých řekách nejsou, zatímco v některých značně
znečištěných se vyskytují.
ROZMNOŽOVÁNÍ




Jako všichni ptakořitní ptakopysk nerodí živá mláďata,
ale snáší vejce v hnízdě.
Ptakopysčí samice snáší během pozdní zimy či
začátkem léta několik blanitých vajec (obvykle dva až
tři kusy), dlouhých 15-18 milimetrů.
Vejce se na první pohled podobají kožovitým zárodkům
hadů a ještěrů. Po asi desetidenní inkubaci se malá
holá mláďata přichytí na matku, ta během této doby
neopouští bezpečí nory, neloví.
Stejně jako u ostatních savců produkuje matka pro
mladé mléko. Ptakopysk však nemá mléčné bradavky,
ale vylučuje mléko skrz póry ve své kůži. Mláďata sají
mléko z břicha matky ležící na zádech. Samec o
mláďata nepečuje.
Prezentaci připravila: Anna Moučková
 Informace čerpány ze servu wikipedie
 Obrázky použity ze stránek: Seznam,
Google a Bing


similar documents