Krása - FF UJEP

Report
Estetika I
Barbora Řebíková
([email protected], 731 588 021)
Krása
a další kategorie estetiky
…
• Ztotožňování estetiky s naukou o kráse má
původ v antice a Platónových zkoumáních.
• Vznik nových uměleckých druhů, nových
médií, nových životních prostředí rozšířilo
sféru estetiky a vyžádalo si nové kategorie,
pojmy a metody.
...přesto
• Prožitek krásy stále tvoří důležitou součást
množiny všech estetických prožitků.
• Kategorie krásy je stále nepominutelnou
složkou odborné výbavy estetiky.
Co je to krása?
…
V dějinách estetiky velké množství rozličných
odpovědí.
Základ v antice
Platón
Hledání výměru krásy (ti esti to kalon?)
Dialog Hippias Větší
…
• Hippias je v dialogu představen jako typ
úspěšného sofisty (moudrost měří úspěchem
a množstvím vydělaných peněz).
• Začátek dialogu: „krásné věci jsou krásné
krásnem“, ale jaký je výměr krásna?
• Co je tím, skrze co jsou krásné věci krásné,
oním videm (eidos)?
Hippias otázku nepochopí a nabízí příklady
krásných věcí - krásná dívka.
Sókratés namítá - krásná je i klisna, lyra či hrnec.
Příklady zavrženy, protože krásnou dívku a
krásný hrnec nelze posuzovat vedle sebe,
stejně jako krásná dívka se vedle rodu bohů
bude jevit ošklivou.
• Hippias navrhuje zlato - „ věc zlatem ozdobená
ukáže se krásnou, i jestliže se dříve zdá
ošklivou.“ (289e)
• Zlato však není vždy vhodné. Např. k míchání
kaše v hliněném hrnci je vhodnější vařečka
fíková nežli zlatá. Tím se nabízí výměr, že co je
vhodnější, je i krásnější.
Vhodné je krásné
• Vhodnost však působí jen to, že věci se krásnými jeví.
• Další navržený výměr - užitečnost. „Krásné je to, cokoli
je užitečné.“
• Užitečnost je srovnána s mohoucností k tvoření věcí,
ale protože je možné konat i věci zlé a tedy nikoli
krásné, je navrženo zúžení užitečnosti na „užitečné a
mocné k udělání něčeho dobrého“. To se nazývá –
prospěšné. Z této definice by však vyplývalo: prospěšné
je to, co dělá něco dobrého. To, co něco koná je příčina.
Krásné by se stalo příčinou dobrého a pak by dobré
nemohlo být krásné a krásné dobré.
• „být bohat, zdráv, ctěn od Hellénů, dožíti se
stáří, své rodiče, když zemřou, krásně
pochovat a sám být od svých dětí krásně a
velkolepě pohřben.“ (291d, e)
• I tato odpověď je zamítnuta ze stejného
důvodu, pro který bylo zamítnuto zlato.
• zlato, užitečnost a prospěšnost zamítnuty
• další možné určení. „Krásno je libost způsobovaná skrze
sluch a zrak.“ (298a) jsou krásné vlastností, kterou mají obě
dohromady ale už ne každá zvlášť, anebo každá zvlášť ale už
ne obě dohromady?
• Řečníci se dohodnou na tom, že obě tyto libosti jsou krásné
vlastností, kterou mají obě dohromady a také každá zvlášť.
Pokud jsou obě krásné, je krásná jedna i druhá. Zároveň je
to však i nemožné, protože „určení ‚skrze zrak a sluch‘ dělá
krásným obé dohromady, avšak každé zvlášť ne“, protože
jedno je krásné a libé skrze zrak a druhé skrze sluch. Toto
určení tedy vede k jakémusi nemožnému výsledku.
• Na závěr je Sókratem navržena poslední
definice krásna – prospěšná libost.
• I ta je však zavržena, protože i tato libost by se
opět stala příčinou dobrého a pak by dobré
nemohlo být krásné a krásné dobré, protože
příčina se musí lišit od účinku.
Poslední návrh
• Krásné je to, „být schopen dobře a krásně
provésti řeč na soudě nebo ve shromáždění
rady nebo u některého jiného úřadu, ke
kterému se řeč obrací, tou řečí přemluvit a při
odchodu si odnášet ne nejmenší, nýbrž
největší cenu, totiž záchranu vlastní osoby i
svého majetku a přátel“.
…
• Sókrates namítá jak má, kdo vědět, že někdo
provedl krásnou řeč, když neví, co je to
krásno.
závěr
„krásné věci jsou nesnadné“
současnost
krása
• Logická redukce odpovědí v rámci Úvodu do
estetiky s ohledem na charakterizaci estetické
situace:
1) objektivní vlastnost objektu
2) subjektivní výkon vědomí
1) objektivní vlastnost předmětu
• Předmět má specifické (všem) přístupné
vlastnosti, které ho činí krásným.
• Tato vlastnost (vlastnosti) přísluší předmětu a je
tedy „na něm“, „v něm“, nikoli mimo něj (ve
vědomí).
• Předmět je krásný.
2) subjektivní výkon vědomí
• Předmět působí tak, že odkazuje k čemusi za
tímto předmětem a je krásným „v očích
vnímatele“, který status krásy uděluje.
• Předmět odkazuje ke kráse
…
• „Krása je buď ,objektivní´ vlastností předmětu,
nebo předmět působí tak, že odkazuje k čemusi
za tímto předmětem (ať už je to pravda, duch
přírody, ideál či univerzální hodnota, záměr
tvůrce nebo zjevení Formy), má tedy vlastnost
odkazovat ke kráse, a proto je krásný nebo je,
řečeno klasickým obratem, krása v očích
vnímatele, který uděluje statut krásy, přičítá
kvalitu krásy příslušnému objektu, a krása je tak
subjektivním výkonem vědomí či psychiky…
…
• …případně a nakonec je krása naplněním
určité funkce, tedy funkce být krásným, a toto
naplnění funkce poznáme podle svých
specifických reakcí (navození synestézie,
prožitek libosti, vyvolání silných emocí,
vyvolání vcítění atd.).“
• Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha
2001, s. 77-78.
Odkud zkušenost s krásnem pramení?
• Kdy jsme zažili první prožitek krásy?
• První zkušenost s krásou?
Ontogeneze prožitku krásy
Experimentální estetika
Vývojová psychologie a psychologie dítěte
…
• Dospění k chápání krásy ve vývoji jednotlivce
• Přechod od libosti ke kráse
• Raná fáze vývoje: stadium vitální, aktivity
explorační a poznávací, pohyb na škále libé –
nelibé
• Postupně zážitky libostí vyššího stupně
(přítomnost matky) přesahující sféru
„vnitřního univerza“ jednotlivce a „libosti“
vyššího řádu
…
• Až kolem 11. až 12. roku života dospívá
jedinec ke schopnosti vnímat krásu a
umělecká díla.
Je krása druhem libosti?
Je krása druhem libosti?
• Či jinými slovy, je totéž „líbit se“ a zažívat
krásu?
• „to se mi líbí“ vs. „to je krásné“
Estetický přístup ke kráse
Vychází z pojmové výbavy estetiky a
charakteristiky estetického objektu, který
vzniká aktivitou vnímatele.
Krása je vlastností estetického objektu
…
• Aby se krása „ukázala“, abychom něco vnímali
jako krásné, je tedy nutná naše aktivita –
konstituce, vytvoření estetického objektu (a
odměnou nám pak může být prožitek krásy).
• Krása je tedy závislá na vnímateli a jeho
aktivitě…
…ale není libovolná.
..není libovolná
Status krásného nemůžeme přiřknout čemukoli
„Shledáme-li něco krásným, jen obtížně bychom
mohli vzápětí příslušný objekt ,odkrásnit´, tedy
vzít mu atribut krásný. Prožitek krásy tedy není
absolutně závislý na vůli diváka (posluchače,
čtenáře).“
Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha
2001, s. 79.
Schopnost vidět krásu…
• ..ovlivňují osobní preference (značný rozptyl)
• nadindividuální faktory např. vkus, estetické
normy, antropologické faktory (většina
společnosti shledá krásným spíše štěně bígla
než mládě sklípkana, přestože jsou oba malí a
chlupatí)
…
• „Krása v zážitkové sféře je spojnicí jednotlivého,
konkrétního a aktuálního s obecným, ideálním,
spojením (pří)zemního, hmotného s tím, co
jednotlivé a jednotlivce přesahuje a co přitom je
schopen uchopit, nahlédnout, představit si a
chápat (a co lze popsat jako sféru či říši hodnot,
sdílenou příslušnou společností, obecněji
lidstvem).“
Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha
2001, s. 83.
Krása jako výsledek soudu
Podobně jako dobro a pravda ani krása není
bezprostředně „vidět“, ale je výsledkem soudu,
vědomé aktivity toho, kdo soudí, kdo zvažuje
„pro“ a „proti“ (soud ovlivněn mnoha faktory
– móda, vkus).
Krása jako prožitek konkrétní situace
• Podobně jako prožitek dobra či pravdy se i
prožitek krásy váže ke konkrétnímu,
aktuálnímu případu krásy.
• Krása je v tomto aktuálním případu
„ztělesněná“.
• Krása „vůbec“, krása jako taková, se předvádí,
prezentuje v krásném (přítomném) estetickém
objektu.
…
• Objekt pak hodnotíme jako krásný, protože
máme ve své zkušenosti k dispozici takový typ
soudu, že víme, co to znamená - být krásné.
Krása jako horizont estetického
hodnocení, jako „prostor“
• Zastřešující pojem pro rozličné typy zážitků
• Kategorie krásy tvoří „prostor“ pro různá
hodnocení, pro prožitky různých krás
• Možnost rozlišovat krásnější a méně krásné
…
• Další dimenze „estetického prostoru“ díky
vývoji umění a kultury, např. posílení kategorie
vznešena či snahy o nahrazení kategorie krásy,
resp. její podřazení pod obecnější pojem
„estetická hodnota“
Estetická kvalita a hodnota
Děkuji za pozornost

similar documents