Funkce sociální politiky

Report
Sociální politika
03 FUNKCE, NÁSTROJE A
FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POLTIKY
Témata přednášky
• Funkce sociální politiky
• Nástroje sociální politiky
• Financování sociální politiky
Funkce sociální politiky
• Funkce sociální politiky se utvářely postupně v
souladu s historickými podmínkami v
jednotlivých zemích. V čase měly různou váhu.
• Funkcemi sociální politiky můžeme rozumět
schopnost sociální politiky dosáhnout
vymezeného cíle.
Funkce sociální politiky
• Vymezujeme následující funkce : ochranná
funkce, rozdělovací, stimulační, preventivní a
homogenizační.
• K historicky nejstarším patří funkce ochranná
(základní) a rozdělovací.
Funkce sociální politiky
• Další fce odvozené jsou zabezpečovací,
vyhledávací, kontrolní
• Často se v praktickém uplatňování setkáváme
s nesnadnou harmonizací těchto funkcí.
• Úkolem státu je sladit fce v praktickém
politickém dění.
Funkce sociální politiky
DEFINICE
• Funkcí sociální politiky je vyvolávat určité
efekty na straně objektů působením
subjektů.
1) ochranná funkce
• Považována za historicky nejstarší.
• Tato funkce tvoří tradiční a stabilní prvek
sociálních politik a je ji třeba neustále
posilovat.
• Zmírňování a odstraňování důsledků, jež
vznikají sociální událostí (nezaměstnanost,
invalidita, …)
2) Funkce přerozdělovací
• snaží se zmírňovat sociální nerovnosti ve
společnosti
• řeší co, jak, komu, podle jakých kritérií
rozdělovat.
• hlavním garantem přerozdělování je stát
(který vybírá daně a příspěvky do pojišťovacích
fondů).
2) Funkce přerozdělovací
• Prvotní rozdělení se děje na trhu, sekundární
přerozdělení pak představuje sociální politika
(daně, přerozdělení prostředků potřebným).
2) Funkce přerozdělovací
• zajistit všem rovné šance (stejné
startovací podmínky a garantovat
nezbytný minimální životní standart)
• zabezpečit „bezporuchové“ fungování
společenského systému spotřebou
veřejných statků (školství, ochrana,
justice,…)
2) Funkce přerozdělovací
odstraňovat nedokonalosti konkurence
• otázka nerovnosti a rovnosti je jednou ze základních
záležitostí politického státu a jeho příslušných států
• přerozdělováním se zmírňuje výchozí nerovné
postavení lidí, v té míře, kterou společnost uznává za
žádoucí
• rozdělovací funkce se uskutečňuje pomocí daní a
transferů
2) Funkce přerozdělovací
k hlavním nástrojům patří:
státní rozpočet, veřejné rozpočty,
soustavy pojištění, a další instituce
(nadace, církev)
3) Homogenizační funkce
• cílem je dosahovat vyššího stupně
stejnorodosti (uspokojování základních
životních potřeb, zájmů, hodnost, atd.)
3) Homogenizační funkce
• spočívá ve snaze poskytovat obyvatelstvu
stejné šance
• spočívá tedy v poskytování stejných šancí
vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví.
• Snaží se tedy, aby nebyly rozdíly v šancích
v přístupu k těmto statkům.
4) Stimulační funkce
• snaží aktivizovat člověka, aby se sám postaral
o sebe a eventuelně pomáhal druhým.
• Obecně řečeno je jejím posláním podporovat,
podněcovat, vyvolávat žádoucí sociální jednání
jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti
ekonomické, tak i mimo ni.
4) Stimulační funkce
• jedná se o opatření vzdělávací politiky,
zdravotní politiky, politika zaměstnanosti,
adt…
5) Preventivní funkce
• snaha předcházet nepříznivým sociálním
situacím jedná se opatření směřující
k odstranění příčin, nepříznivých sociálních
situacích,které brání integraci člověka do
společnosti
• Obecně je tedy snahou předcházet
nepříznivým sociálním situacím, např.
chudobě, rozvodovosti, nezaměstnanosti,
kriminalitě...
5) Preventivní funkce
• tato funkce plní všechny oblasti sociální
politiky
• funkce dnes neobyčejně sílí, předpokládá
rozsáhlou osvětovou činnost a poradenství
všeho druhu
Diskuze …
….k zamyšlení
• O přínosu funkcí ochranné, preventivní,
stimulační nebývá příliš pochyb. Na druhou
stranu velikým „jablkem sváru“ vždy byla a je
otázka redistribuce.
• Je redistribuce spravedlivá? Komu co náleží a
za jakých podmínek? Proč má někdo
„doplácet“ na někoho jiného?
Nástroje sociální politiky
základní subjekty:
1) právo
2) instituce
3) finance
1) právo
- má normativní povahu
- základním rámcem uplatnění sociální politiky
jsou právní normy
- definuje celkový rámec poskytování soc.nároků
- zaručuje rovnost v nárocích
- právní předpisy definují způsoby, jakými budou
sociálně politické záměry realizovány
1) právo
- u pracovního, zdravotního a práva sociálního
zabezpečení jde o bezprostřední souvislost
- občanské právo reguluje vztahy mezi lidmi, tím
se dotýká se i SP, zvlášť rodinné
- správní právo reguluje činnost institucí státní a
veřejné správy
- v praxi SP se uplatňují i nástroje nižší právní
síly (vyhlášky, apod.)
2) instituce
• stát a jeho orgány - Ministerstvo práce a soc.věcí,
úřady práce, OSSZ aj.
• zaměstnavatelé - zabezpečují opatření stanovená
státem a jeho orgány
• zaměstnavatelské, zaměstnanecké odborové
orgány
• místní komunity, jejich orgány a instituce
• občanské iniciativy, dobročinné organizace,
charitativní instituce
• církve
3)finance
regulace:
nutí subjekt - jiné subjekty aby:
•
•
•
•
něco daly (odvod daní, pojistného)
něco konaly
se zdržely určitého konání
strpěly konání jiných (pro nemoc, vzít si dovolenou); do
konání řadíme peněžitého a věcného plnění (dávky) a
poskytování služeb
3)finance
Peněžní dávky
- jsou základem soc. politiky
- vyplácí se na základě nároku, nebo je nárok
nějak podmíněn
- jde o nejjednodušší způsob pomoci
peněžité dávky
obnosy, vyplácené těm, kdo na ně mají nárok; dávka poskytnuta
jako nenávratné plnění nebo jako návratná půjčka
» Dávka může být:
• jednorázová (porodné, pohřební,…)
• opakovatelná (starobní důchod…)
» druhy dávek:
• obligatorní dávka (jsou nárokové, vzniká ze zákona
na ně nárok)
• fakultativní (dobrovolné)
podmínky pro přiznání dávky:
• věcné (člověka postihne sociální událost)
• systémové (náležitost, účast v systému)
• formální (podání žádosti a procesní způsobilost)
3)finance
Vyplácení peněžních dávek
1) na základě nároku - obligatorní dávky (např.
starobní důchod, nemocenská)
2) nárok je podmíněn úředním výrokem na
základě žádosti (např. dávky soc. péče příspěvek na auto invalidům, přídavky na děti)
MEZI DALŠÍ NÁSTROJE SOCIÁLNÍ POLITIKY
ŘADÍME
•
•
•
•
•
•
•
SLUŽBY
VĚCNÉ DÁVKY
ÚLEVY A VÝHODY
SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
TRIPARTITA
VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY
STÁTNÍ REGULACE CEN SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ
1) služby
Funkcí služeb je uspokojování specifických potřeb
určitých skupin obyvatelstva
- nejen sociální služby, tj. spojené s péčí o nemohoucí,
sociálně narušené, ale také služby ve sféře zdraví,
vzdělávání, bydlení, poradenství
- jedná se o služby zajišťující základní potřeby až po
vysoce specializované
okruh služeb se v posledních 20-ti let neobyčejně rozrostl
1) služby
• rozdělení podle poskytovatele
1) státní
2) nestátní
• zda jsou poskytováné ústavou nebo
domácností občana,
• nebo jde-li o službu laickou či profesionální
1) Služby
přehled služeb:
•
•
•
•
poradenství (např. nezaměstnanost)
denní pobyty (denní stacionář)
stravování (rozvoz jídla)
pečovatelská služba (v souvislosti s péčí o
seniory, ale i dětem a rodinám)
• zařízení pro občany závislé na alkoholu, atd.
• zařízení sociální péče (dříve termín ústavy
sociální péče, dnes sanatoria atd.)
2) věcné dávky
- jsou spojeny s ochranou zdraví - jde především
o léky, zdravotní pomůcky (berle, protézy) a
ochranné pracovní pomůcky
- uplatňují se také v případech, kdy není
zaručeno, že peněžité pomoci bude účelně
využito
3) úlevy a výhody
- poskytované různým skupinám (např.
mladistvým, studujícím, důchodcům)
4) sdělovací prostředky
- tisk, TV, rozhlas, internet aj. (podílejí se na
formování názoru a postojů veřejnosti k sociál.
problémům)
5) tripartita
- kolektivní vyjednávání
6) vzdělávací aktivity
- umožňují snazší zapojení na trhu práce, brání
chudobě
7) státní regulace cen spotřebního
zboží
- byla významným nástrojem SP zejména v době
centrálně plánované ekonomiky
Financování sociální politiky
sociální činnost má náklady 2
druhů:
•náklady na správu potřebnou
k činnosti (mzdy…)
•náklady na činnost (služby a
dávky)
kdo financuje sociální politiku:
1) stát (hlavní subjekt)
• financuje z daní, ale i z jiných příjmů a majetku
• nejčastěji daně
• přímé – jsou to buď obecné daně z příjmů
daňových poplatníků nebo jako účelové
daně od určitých daňových poplatníků
(příspěvky na bydlení, pojištění)
• nepřímé – DPH, spotřební daň, daň
z převodu majetku, atd.; jsou důležitějším
příjmem státního rozpočtu než přímé
kdo financuje sociální politiku:
2) Obce, regiony, samospráva
• z prostředků buď ze státního rozpočtu občanů
• z poplatků, které mohou vybírat obce od
obyvatel
• z darů
kdo financuje sociální politiku:
3) zaměstnavatel
• povinni přispívat zaměstnancům na pojištění a
hradí některé náklady na sociální ochranu
nařízenou státem
kdo financuje sociální politiku:
4) občan
• přispívá na povinou solidaritu s jinými občany
(nazýváno: redistribuce v sociálním prostoru)
a zároveň si přispívá na vlastní budoucí
sociální zabezpečení (=redistribuce v čase)
• občané mohou dobrovolně přispívat na
sociální účely sponzorstvím
Literatura
• BRDEK, M.; JÍROVÁ, H. (1998). Sociální politika
v zemích EU a ČR. Praha: CODEX Bohemia
• MORAWSKI, V. (2005). Ekonomická sociologie.
Praha: Sociologické nakladatelství.
• POTŮČEK, M. (1997). Nejen trh. Praha:
Sociologické nakladatelství.

similar documents