Trvalá pletiva - Gymnázium a obchodní akademie Chodov

Report
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
Smetanova 738, 357 35 Chodov
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376
Šablona: BOTANIKA
Pořadí šablony a sada: 4. Botanika
Materiál: VY_32_INOVACE_BOT.4
Vytvořený ve školním roce: 2013
Téma: Pletiva
Předmět a třída: BIOLOGIE, kvinta osmiletého gymnázia
Anotace: Materiál je určen pro výklad učiva Pletiva. . Je potřeba PC s
internetem, projektor, microsoft powerpoint. Je vhodné, ale ne nutné, aby měli
PC k dispozici i žáci.
Autor: Mgr. Lucie Koudelková
Klíčová slova: trvalé pletivo, meristém, cévní svazky
Ověřený dne: 17. 10. 2013
Pletiva
Co jsou to pletiva?
• Soubor buněk tvořící morfologický a funkční
celek
• HISTOLOGIE= nauka
o pletivech
Obr. 11
Klasifikace pletiv
A. Podle původu a způsobu vzniku
B. Podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny
C. Podle buněčného obsahu
D. Podle ontogenetického vývoje
A) podle původu a způsobu vzniku
• Pletiva pravá
• Pletiva nepravá
• Pletiva smíšená
A) podle původu a způsobu vzniku
• Pletiva pravá
– vznikla z buněk, které po rozdělení zůstaly spolu a
jsou spojeny střední lamelou
Obr. 1
A) podle původu a způsobu vzniku
• Pletiva nepravá
– Vznikají druhotným seskupením buněk
př.: kolonie řas
Pediastrum
Obr. 9
A) podle původu a způsobu vzniku
• Pletiva smíšená
– Vznikají propletením a druhotným srůstem
pravých pletiv (př. Plektenchym houbových hyf)
Obr. 10
Obr. 2
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS
• Parenchym
• Merenchym
• Aerenchym
• Aktinenchym
• Prosenchym
• Kolenchym
• Sklerenchym
Úkol: V učebnici či na internetu vyhledej
charakteristiku výše jmenovaných pletiv.
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS
• Parenchym
– tenkostěnné buňky kubického tvaru
– DĚLENÍ
Merenchym – kulovitý tvar a mezibuněčné otvory
Aerenchym – provzdušňovací, interceluláry vyplněné
kyslíkem
Aktinenchym – aerenchymatické pletivo s hvězdicovitě
protaženými buňkami
Parenchym
Obr. 11
Aerenchym
Obr. 8
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS
• Prosenchym
– Soubor tenkostěnných a tlustostěnných buněk
protáhlého tvaru, šikmé příčné přepážky
Obr. 15
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS
• Kolenchym
– Soubor buněk s nerovnoměrně ztloustlou
buněčnou stěnou
Obr. 16
B) podle tvaru buněk a tloušťky BS
• Sklerenchym
– Soubor buněk s výrazně ztloustlou buněčnou
stěnou
Obr. 17
C) Podle buněčného obsahu
• Chlorenchym
– soubor buněk obsahujících chloroplasty
• Amylenchym
– Zásobní pletivo jehož buňky obsahují škrob
D) Podle ontogenetického vývoje
• Pletiva
– Dělivá (meristémy)
– Trvalá
• Krycí
• Vodivá, zpevňovací
• Základní
D) Podle ontogenetického vývoje
• Pletiva dělivá (meristémy)
– Pletiva tvořená parenchymatickými buňkami,
které mají dělivou schopnost
– Dělení
A. Podle uložení v těle
B. Podle posloupnosti vzniku
D) Podle ontogenetického vývoje
Meristémy
A. Podle uložení v těle
1) Meristém difúzní
 Nepravidelně rozmístěný
2) Meristém vrcholový
 Na vrcholech stonků nebo kořenů
3) Meristém vmezeřený
 Mezi trvalými pletivy, těsně pod kolénky trav
D) Podle ontogenetického vývoje
Meristémy
B. Podle posloupnosti vzniku
1) Meristém počáteční (PROTOMERISTÉM)
•
•
Nahosemenné rostliny = jednovrstevný
Krytosemenné rostliny = vícevrstevný

rozlišen na plášť a korpus
D) Podle ontogenetického vývoje
Meristémy
B. Podle posloupnosti vzniku
2) Meristém prvotní (PRIMÁRNÍ)
•
•
•
Vzniká činností protomeristému
Základ pro tvorbu trvalých pletiv
3 vrstvy



Protoderm
krycí pletiva
Prokambium
primární svazky cévní
Základní meristém
základní trvalá pletiva
D) Podle ontogenetického vývoje
Meristémy
B. Podle posloupnosti vzniku
3) Meristém druhotný (SEKUNDÁRNÍ)
•
•
Zakládá se z buněk trvalého pletiva, která se začnou
dělit
FELOGÉN

•
z primární kůry, dává vznik sekundárnímu krycímu pletivu
KAMBIUM

z buněk mezi prvotním dřevem a lýkem a z prokambia
Felogén (7) a kambium (5)
Obr. 12
D) Podle ontogenetického vývoj
• Pletiva trvalá (definitivní)
– Tvarově i funkčně diferencovaná, ztratily dělivou
schopnost
– Dělení
A. Krycí
B. Vodivá a zpevňovací
C. Základní
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
A. Krycí pletiva
•
•
•
Ochrana rostliny před vnějšími vlivy
Vznikají z protodermu nebo z felogénu
DĚLENÍ
 PRIMÁRNÍ


Epidermis - pokožka u nadzemních částí rostliny krytá
kutikulou (obsahuje průduchy, chlupy, výčnělky)
Rizodermis – pokožka kořene bez kutikuly
Krycí pletiva primární
• Epidermis
• rhizodermis
Obr. 13
Obr. 7
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
A. Krycí pletiva

SEKUNDÁRNÍ



Suberoderm (korek) – tvořen buňkami produkovanými
felogénem směrem ven
Felogén (korkotvorné pletivo) – sekundární meristém
produkující sekundární trvalá pletiva
Feloderm (zelená kůra) – tvořen buňkami
produkovanými felogénem směrem
dovnitř, buňky obsahují chloroplasty
BORKA – tvořena buňkami odumřelých sekundárních krycích
pletiv
= kůra stromů
Krycí pletiva sekundární
Obr. 14
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
B. Vodivá a zpevňovací pletiva
•
•
•
•
Soustava trvalých pletiv zajišťujících rozvádění
látek v rostlinném těle
Vznikla s přechodem na souš
LÝKO – zajišťuje asimilační proud (= rozvod
asimilátů z fotosyntetizujících orgánů)
DŘEVO – zajišťuje transpirační proud (= rozvod
minerálních látek z kořene)
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
B. Vodivá a zpevňovací pletiva
•
DĚLENÍ
 LÝKO (floém)




Sítkovice – hlavní vodivá složka lýka
Lýkový parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké
vzdálenosti
Buňky průvodní – funkce zásobní a vyživovací
Lýkový sklerenchym – zajišťuje lýku pevnost v tahu
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
B. Vodivá a zpevňovací pletiva
•
DĚLENÍ
 DŘEVO (xylém)




Cévy – vodivé dráhy u krytosemenných rostlin z mrtvých
buněk, které mají rozpuštěné příčné přepážky
Cévice – vodivé dráhy u vyšších rostlin z mrtvých buněk,
které mají příčné přepážky
Dřevní parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké
vzdálenosti
Dřevní sklerenchym – zajišťuje dřevu pevnost v tahu
Xylém a floém
•
•
•
•
•
•
•
dřen
protoxylem
xylem
floem
Sclerenchym
cortex
epidermis
Obr. 6
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
B. Vodivá a zpevňovací pletiva
CÉVNÍ SVAZKY
 Soubor složek lýkové a dřevní části vodivých
pletiv
•
•
Primární lýko a primární dřevo vzniká z prokambia
Sekundární lýko a sekundární dřevo vzniká z kambia
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
B. Vodivá a zpevňovací pletiva
CÉVNÍ SVAZKY
• Typy CS





Úplné – obsahují dřevo i lýko
Neúplné – obsahují pouze jednu složku
Otevřené – mezi dřevem a lýkem je kambium
Uzavřené – nemají kambium
Podle polohy složek

soustředné (lýko x dřevostředné), paprsčité,
bočné (lýko I dřevo), dvojbočné (lýko I dřevo I lýko)…
Cévní svazky
Obr. 3
Obr. 5
Obr. 4
D) Podle ontogenetického vývoje
Trvalá pletiva
C. Základní pletiva
•
•
•
Vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy
Funkce: zásobovací, fotosyntetická, dýchací
DĚLENÍ




Buňky vyměšovací – uzavírají zplodiny látkové přeměny
Mléčnice – obsahují oranžové emulze tříslovin, latexu,
bílkovin, kaučuku
Interceluláry – mezibuněčné prostory různého původu a
funkce
Hojivá pletiva – podílejí se na zacelování mechanicky
poškozených místech rostlin
Opakování
1. Vysvětli pojem kolenchym, prosenchym,
parenchym…
2. Jaký je rozdíl mezi trvalými pletivy a meristémy?
3. Jaké pletivo zajišťuje druhotné tloustnutí?
4. Jaké znáš typy vodivých pletiv?
5. U jakých organismů se vyskytují pletiva nepravá?
6. U jakých organismů se vyskytují pletiva smíšená?
(správnost odpovědí si zkontroluj podle výpisků)
Internetové zdroje
1.
2.
3.
4.
5.
User:Micropix. File:Cyperus alternifolius, stalk, Etzold green 9.jpg
[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cyperus_alternifolius,_stalk,_
Etzold_green_9.jpg?uselang=cs>
Tony Wills. Gymnopilus_junonius-02.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013].
Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gymnopilus_junonius02.jpg?uselang=cs >
Frank Vincentz. Aptenia cordifolia2 ies.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013].
Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aptenia_cordifolia2_ies.jpg >
Frank Vincentz. Celery cross section.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013].
Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Celery_cross_section.jpg >
Frank Vincentz. Armoracia rusticana ies.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013].
Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Armoracia_rusticana_ies.jpg>
Internetové zdroje
6.
SuperManu. Stem histology cross section tag.svg [online]. [cit. 21. 9. 2013].
Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stem-histologycross-section-tag.svg?uselang=cs>
7. Chippolito. Root xs.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Root_xs.jpg>
8. User:Bb143143. Aerenchyma2.JPG [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aerenchyma2.JPG>
9. Luis Fernández García. Pediastrum.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na
www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pediastrum.jpg>
10. Andreas Kunze. Hyphae with septa.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na
www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2009-0702_Hyphae_with_septa.jpg?uselang=cs>
11. User:Micropix. Tradescantia[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tradescantia,_leaf,_Etzold_green_2.JP
G?uselang=cs>
12. Autor neuveden. Kambium.png[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kambium.png?uselang=cs>
• Obr. 13, 14, 15, 16, 17 vlastní
Použitá literatura
• ČABRADOVÁ, V. HASCH, F., SEJPKA, J. VANĚČKOVÁ, I.
Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá
gymnázia. FRAUS, 2005, ISBN 80-7238-424-4
• DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a
nákresech. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická
fakulta, Praha, 2004, ISBN 80-7290-179-6
• SKÝBOVÁ, J. Stručný přehled systému a ekologie vyšších
semenných rostlin. Univerzita Karlova v Praze,
Pedagogická fakulta, Praha, 2003, ISBN 8072901516
• KINCL, M. KINCL, L. JAKRLOVÁ, J. Biologie rostlin pro
gymnázia. Fortuna, 2008, ISBN 80-7168-947-5

similar documents