Integrace, segregace

Report
Karel Kosina
Přístupy poskytování sociálních služeb
na principu integrace, začlenění,
segregace, vyloučení.
Foto: Robert Mečkovský
Vymezení pojmu
Člověk s postižením, který je odkázán v dnešní
době na poskytované sociální služby se stává
součástí instituce a systému která jej více nebo
méně omezuje s odůvodněním na přiměřenou,
nepřiměřenou péči, ochranu a náležitý dohled.
• Z praxe víme, že poskytovatelé sociálních služeb se
značně liší ve formě poskytované péče. Vymezil
jsem je na integrované formy začleněné do
běžného života a segregované formy uzavřené,
vyčleňující z běžného života.
•
Institucionalizace
• Instituce poskytující sociální péči vytvářejí
byrokratické mechanizmy v rámci své struktury a
požadavků donátorů, kteří podmiňují získání
finančních prostředků další byrokratizací a
metodologického svázání.
• Okruh institucionalizace a byrokratizace vymezuje
omezený prostor, který nenabízí uživateli služeb
život
v
přirozeném
prostředí
domova
integrovaného v běžné zástavbě. Nemalá část
populace je nucena žít v podmínkách, které jsou
nelidské v tom smyslu, že s lidskostí a běžným
životem nemají nic společného.
Institucionalizace a deinstitucionalizace péče
• Institucionalizace omezuje přirozené aktivity
jednotlivce, rodiny a formalizuje péči, která
se vzdaluje běžnému životu.
• De-institucionalizace podporuje začleňování
do běžného života a poskytování péče v
přirozeném prostředí.
Začlenění a vyčlenění
• Nikdo z nás, kteří žijeme například s rodinou v bytě
nepředpokládá, že budeme s dětmi a manželkou
sepisovat individuální plány, ale umíme si v dialogu
naplánovat společný výlet a cíl. Nikdo z nás doma
nesepisuje standardy kvality rodiny, ale umíme
více či méně v dialogu standardizovat naše
potřeby, cíle…
• Poskytovatel i uživatel služeb se ocitají v jisté pasti
sociálních sítí, které více vyčleňují, segregují, než
začleňují, integrují uživatele služeb. Můžeme
hovořit o ghettizaci sociálních služeb, která je
odděluje od reality každodenního života.
Vyčlenění
• Ghettem rozumíme ohraničený prostor
vymezený skupinou lidí dle shodných znaků
a izolovaných vůči majoritní společnosti.
• Slovo ghetto má pro nás odstrašují význam
hluboce zakořeněný v historii, ale rovněž v
současném „moderním“ pojetí sociálních
služeb vyčleňující lidi s postižením na
základě přenesených praktik poskytování
péče z minulého století.
Ghettizace sociálních
služeb
• Ghetty můžeme nazvat také řadu institucí, které
poskytují sociální služby lidem s mentálním
postižením, kterým je vnucováno odloučení od
společnosti.
• Princip segregace zvyšuje pravděpodobnost
ghettizace sociální služby.
• Takováto služba se vyznačuje vymezeným
územím, chtěnou i nechtěnou izolací a uzavřeností
před majoritní populací, omezování všech forem
interakcí, izolací sociálních problémů a cílových
skupin, pro které byla určena.
Rozšiřování ghett
• Ghetta v takovémto vymezení mohou
udržovat, vytvářet a rozvíjet samotní
poskytovatelé služeb s tichým souhlasem
donátora, tedy státu, respektive místních
správ a samospráv. Stát takto nepřímo
participuje na rozšiřování ghett a ghettizace
společnosti. Příčiny tohoto stavu současná
sociální práce je schopna reflektovat a
popsat, ale momentálně nedokážeme
vyvinout dostatečnou intervenci směřující
k řešení, respektive rozpouštění ghett.
Míra postižení
• Čím je vyšší míra postižení, tím je vyšší míra
vyloučení a nestandardnost v situacích, které
nesouvisí s běžným životem.
Pracovníci
• Prostředí sociální služby bývá omezující také
pro samotné pracovníky. Byrokratizace,
administrativa, legislativa, metodologické
manuály vzdálené realitě běžného života
uzavírají pracovníky do stejného ghetta jako
uživatele.
• Pracovníci
se
vyhýbají
standardním
situacím, které patří ke každodenní pestrosti.
Sociální práce
• Vznik sociální práce, jako vědní disciplíny jasně vymezil
její roli vůči medicíně a lékařským službám, které fungují
na vstupech a výstupech, respektive pacient v nemocnici
má reálný výhled, že instituci opustí po ukončení léčby a
vrátí se domů. Uživatel sociální služeb s těžkou mentální
retardací, autismem, kombinovaným postižením
má
takovouto možnost velmi omezenou s ohledem na
reálnou situaci v nabídce sociálních služeb a s ohledem
na fakt propustnosti-nepropustnosti sociálních služeb.
• Problémem je, že poskytovatelé a jejich zařízení velmi
často nemocniční prostředí připomínají s jediným
rozdílem, že diagnóza je neléčitelná a pobyt se prodloužil
na neurčito.
Individuální potřeby
• Jak by asi bylo běžnému člověku při zjištění,
že léčba v nemocnici se prodloužila na
neurčito a návrat domů je nereálný?
• Jakou volbu má dnes uživatel s těžkým
postižením změnit sociální službu, vybrat si ji
dle svých individuálních potřeb a míry
svobody?
VYČLENĚNÍ
• Lidé s mentálním postižením segregování
v ústavních komplexech a odděleni dle
pohlaví, tedy muži a ženy zvlášť nemohou
navázat běžné vztahy, protože jejich
referenční rámec života je omezen na pobyt
s lidmi s podobným typem postižení, na
soužití se stejným pohlavím v prostředí
ohraničeném ústavními budovami a plotem,
který je odděluje od běžného života.
Domov
• Naše naivita poskytovatelů sociálních služeb
koření v nepochopení obsahu slova domov,
které si tak rádi dáváme do názvu a
propagačních letáků.
• V tomto kontextu nemůžeme domovem nazývat
instituci zatíženou byrokracií, metodologickými
manuály, prostory nerespektující soukromí,
základní lidská práva a podporující minulost
kolektivizmu
v
kolektivních
jídelnách,
společenských místností a kolektivní zábavy v
instituci, která se vymezuje svou podstatou vůči
majoritní společnosti.
Kazuistika
• Poskytovatel sociálních služeb rozdělil zařízení na mužská
a ženská oddělení ve vícelůžkových pokojích. Nezletilý Jan,
který nekomunikuje byl umístěn na vícelůžkový pokoj
s dospělými muži. Dva asistenti ve večerních službách
poskytovali péči více než sto uživatelům služeb. Jednotlivé
oddělení se večer zamykaly a uživatelé služeb byli
ponecháváni určitý čas na uzamčeném oddělení bez
dohledu. Pracovníci zjistili, že Jan byl znásilňován svými
spolubydlícími…
• Proč byl nezletilý Jan umístěn v ložnici mezi dospělé muže?
• Proč se oddělení uzamykala, a uživatelům nebyl poskytnut
náležitý dohled?
• Je prostředí segregované
sociální služby v něčem
srovnatelné s běžným životem?
Integrace
• Začlenění sociálních služeb do běžného života
v přirozeném prostředí skutečných domácností
podmíněných otevřeností a propustností (rozuměj
svobodnou volbou) a širší nabídkou služeb dle
individuálních potřeb není vizí, ale jedinou reálnou
cestou k poskytování služby lidem s těžkým
mentálním postižením.
• Z dobré praxe víme, že jsou poskytovatelé
sociálních služeb, kteří navazují na princip
normality a integrované formy realizují. Lidem s
postižením nabízí skutečný domov, který se ničím
neliší od běžné domácnosti kohokoli z nás.
Deformalizmus
• De-formalizace se vyznačuje poskytováním péče
v přirozeném prostředí, domácnosti v okruhu
rodiny a nikoli instituce.
Poskytování služby v
přirozeném prostředí
• Zaměříme se na poskytování sociálních
služeb v přirozeném prostředí domácnosti
začleněné do komunity města a obce.
• Bývá chybnou představou, že integrované
chráněné bydlení je určeno pouze lidem
s lehkým mentálním postižením. Naše
zkušenost a zkušenosti celé řady institucí
svědčí o opaku a chtěl bych tento příspěvek
věnovat lidem s těmi nejtěžšími formami
postižení.
Omezování
• Lidé s různými formami postižení nemůžou být
omezováni ve svých potřebách a přáních s odůvodněním
na možnosti poskytovatele služby, pokud v běžném
životě majoritní společnostech v těchto potřebách není
omezována. V opačném případě nemůžeme hovořit o
integraci, ale segregaci a ghettizaci dané skupiny lidí s
postižením.
•
•
•
•
•
Čtyři základní oblasti
integrace
Následující část jsem vymezil do čtyřech
základních oblastí otevírající integraci lidí
s těžkým postižením.
bydlení,
vzdělávání,
práce,
volný čas.
Bydlení
• Mít svůj domov své bydlení je jednou ze
základních potřeb. Prostředí domova nabízí
pestrou škálu situací, se kterými se
setkáváme v každodenním životě. Lidé
s těžkým postižením jsou omezení v řadě
svých funkcí, ale nemusí být zbytečně
omezování ve fungování v domácnosti.
Vzdělání a práce
• Integrace, začlenění lidí s mentálním
postižením vyžaduje naplnění potřeb nejen v
oblasti bydlení, ale také vzdělání a práce.
Nepřebernou pestrost nabízí běžný život.
Volný čas
Nutnost oddělit bydlení od práce a volného
času nám v běžném životě přijde normální, ale
v prostředí sociálních služeb tomu tak není….
•
•
•
•
Podpora týmu
Supervize: skupinová a individuální
Vzdělávání : rizikové situace, agresivita,
komunikace, podpora integrace,
Porady: týmové, s klienty, individuální
plánování, vyhodnocování rizik,
Externí spolupráce s psychologem,
psychoterapeutem, psychiatrem, lékařem,
speciálním pedagogem (multidisciplinární
tým)
Podpora uživatele
• Setkávání, porady uživatelů, možnost
vyjádřit se a dosáhnout změny.
• Podpora samostatnosti – mám své bydlení,
práci a možnost trávit svůj volný čas.
• Nácviky rizikových situací (náhled, nácvik).
• Minimalizace rizik.
• Zapojení dobrovolníků, kamarádů.
• Pokud vyšší míra rizikové situace vylučuje
samostatnost, tak zajistíme podporu.
[email protected]
Dekuji za
pozornost

similar documents