Škody zvěří na lesních porostech

Report
Škody působené zvěří
na lesních porostech
a zemědělských plodinách
Autor: Ing. Petr Spurný
7.6.2012
Škody na lesních porostech
 Ochrana lesních porostů proti škodám
způsobovaných zvěří představuje pro vlastníka
lesa nemalou položku v jeho rozpočtu.
 Dochází ke konfliktu zájmů mezi vlastníkem
lesa, jehož cílem je vypěstovat kvalitní
sortimenty dříví a nájemcem honitby, který má
zájem na chovu a lovu zvěře.
 Tyto dva zájmy nemusí být vždy v souladu a
mohou způsobovat nemalé problémy.
Výpočet škod zvěří na lesních
porostech upravuje vyhláška
Ministerstva zemědělství č.55/1999
Sb. ze dne 15.3.1999
Rozeznáváme následující
druhy škod zvěří:


škoda ze zničení lesního porostu dle
§8 vyhlášky – označená jako S6
škoda snížení přírůstu lesního porostu
v důsledku okusu zvěří nebo
hospodářskými zvířaty dle § 9 odst.4
vyhlášky – S 7.2




škoda ze snížení produkce lesního porostu v
důsledku záměny dřevin dle § 10 odst. 1
S8
škoda ze snížení kvality lesního porostu
způsobená mechanickým poškozením
loupáním a ohryzem dle §11 odst. 1a 2
vyhlášky – S 9.1
škoda z předčasného smýcení lesního
porostu dle § 7 – S5
škoda z mimořádných opatření § 14 odst.1 –
S 11.1
Příklady škod
způsobených na lesních
porostech zvěří dle vyhlášky
č.55/1999 Sb.
Škoda ze zničení lesního
porostu – jednorázová škoda

Škoda S6 může být i škodou prvotní, kdy např. byl
porost poškozen okusem zvěří natolik, že sazenice
odumírají nebo může dojít k vyrývání černou zvěří
(vytažení sazenic vysokou zvěří) .
Škoda ze zničení lesního
porostu se jednorázově vypočte
podle vzorce :





S6 = Hlpa - Aa
kde
S6 = škoda ze zničení lesního porostu
Hlpa = hodnota lesního porostu před zničením
(Hlpa = Thlpa . zakmenění)
Aa = hodnota mýtní výtěže, která se rovná
rozdílu mezi výnosem z prodeje dříví
a úplnými vlastními náklady na těžbu a
soustřeďování dříví ze zničeného lesního
porostu vypočtená podle vzorce
 Aa = Hm . (Cs – Tn)
 kde
 Hm = objem dřevní hmoty podle jednotlivých dřevin a
sortimentů v m3
 Cs = cena surového dříví na odvozním místě v Kč/m3,
zjištěná podle zvláštního předpisu
 ( zákon č.151/1997 Sb). Doporučuji vycházet z cen
uveřejňovaných v časopisu
Lesnická práce.
 Tn = hospodárně vynaložené úplné vlastní náklady na
těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo
 Škoda S6 se uplatňuje zejména na kulturách, kde došlo ke
zničení sazenic (nepředpokládá se jejich další růst).
Uplatňuje se na redukované ploše odvozené z počtu
poškozených sazenic, samostatně dle dřevin.
 Při výpočtu škody S6 se škoda z předčasného smýcení
lesního porostu podle §7 samostatně nevypočítává.
Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu
v důsledku okusu zvěří - roční škoda .
 se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do 30.6.
Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok.
Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu
v důsledku okusu zvěří se vypočte dle
vzorce:
 S 7.2 = Z . K2 . Np/N
 kde
 S 7.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostu
v důsledku okusu zvěří (nebo hospodářskými zvířaty) . tato škoda
se uplatňuje jednou ročně – tj. 1x za období od 1.7. do 30.6. .
Nelze na stejné sazenici uplatňovat tuto škodu 2x za rok.
 Z = hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená
v příloze 6 vyhl.55/1999 Sb.
 K2 = koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození
,jehož hodnota se určí podle přílohy č.8
 Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3 násobek
minimálního počtu stanovených vyhláškou 82/1996 Sb. nahrazena
vyhl.č.139/2004 Sb.
 N = skutečný počet jedinců , maximálně však do výše 1,3 násobku
minimálního počtu stanoveného vyhláškou
 Metodika zjišťování:
 v terénu zjistíme počet poškozených jedinců Np a N skutečný
počet ( dle dřevin):
 pokud jsou poškození jedinci rovnoměrně rozmístěni po
ploše porostu (skupiny) vztahujeme škodu na celou plochu,
 v případě, že poškození je koncentrováno do určité části
porostu , vztahujeme škodu pouze na tuto konkrétní část.
 podle stupně poškození zjistíme koeficient K2 dle přílohy 8.
Poškození může být slabé, střední, silné a velmi silné. Stupeň
poškození 1 (slabé) a poškození 1% jedinců
 (musí být rovnoměrně po celé ploše) se nehradí. Rovněž tak
škody v oplocenkách se nehradí. Nehrazení některých škod
vyplývá z ustanovení § 54 odst. 2 zákona o myslivosti č.
449/2001 Sb. v platném znění.
 zjistíme z přílohy č.6 hodnotu Z
 vypočítáme výši škody v Kč/m2 x plocha = S7.2
Škoda ze snížení produkce porostu v
důsledku záměny dřevin
 Tato škoda může vzniknout jako následná škoda, kdy porost je
poškozován pravidelně zvěří např.okusem a původní dřevina
byla nahrazena jinou (nálet břízy…)
 S8 = Hlpu1/ u1-Hlpu2/u2
 kde
 S8 = roční škoda ze snížení produkce lesního porostu
v důsledku záměny dřevin ,
 Hlpu1/u1 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního
porostu s cílovou skladbou dřevin (bez uplatnění srážek),
 Hlpu2/u2 =hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního
porostu se současnou (zaměněnou nebo náhradní) skladbou
dřevin ( bez uplatnění srážek).
 srážku je možno uplatnit pouze v případě lesa nízkého.
Škoda ze snížení kvality lesního
porostu způsobená mechanickým
poškozením loupáním a ohryzem
nebo přibližováním dříví:
 počítá se za předpokladu, že souvislá plocha mechanického
poškození je větší než 25 cm2 nebo přesahuje 10% obvodu
kmene
 uplatňuje pouze jednou na každém jednotlivém stromě a
vypočte se podle vzorce:
 S 9.1 = Hlpu . K3 .
1 / 1,02n . Np/N
 kde
 S 9.1 = škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená
mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo
přibližováním dříví apod.
 Hlpu = hodnota lesního porostu ve věku u zjištěná podle
přílohy .1 redukovaná předpokládaným zakmeněním ve věku
u
 K3 = koeficient uvedený v příloze č.9
 n = obmýtí u mínus věk porostu a v době vzniku škody
 Np = počet poškozených stromů
 N = počet stromů celkem
 U škody způsobené mechanickým poškozením stromů
s výjimkou škod zvěří se v případě prokázaného účinného
ošetření odpovídajícím přípravkem sníží škoda až o 30%.
Škoda z předčasného smýcení
lesního porostu
 Jedná se o škodu, která může vzniknout jako důsledek
pravidelného poškozování porostu např.ohryzem-loupáním.
 S5 = Hlpa . Mn/100,
 S5 = škoda z předčasného smýcení lesního porostu,
 Hlpa = hodnota lesního porostu v roce předčasného smýcení
lesního porostu,
 Mn = procento mýtní nezralosti, jehož hodnota se zjistí podle
 přílohy č.5 .
 V §2 odst. 3 je uvedeno – Tabulkové hodnoty lesního porostu
ve věku a (dále jen Thlpa ) pro účely této vyhlášky se pro
zakmenění 1,0 podle
skupin lesních dřevin , bonit a věku
porostu zjistí podle přílohy č.1. Hodnoty lesního porostu
ve
věku a (dále jen Hlpa) v jednotlivých vzorcích se vypočtou
vynásobením Thlpa hodnotou aktuálního zakmenění lesního
porostu, případně se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy
č.2 se zdůvodnění a vynásobí se plochou skupiny dřevin v m2,
na které k poškození došlo.
 Příloha 1:
 Thlpa pro věk 1 až 5let je uveden v tabulce č.1
 Thlpa pro věk nad 5 let včetně až do maximálního obmýtí se
zjistí podle vzorce

Thlpa = P0 + P1 * a + P2 * a2 + P3 * a3
 Thlpa = tabulková hodnota lesního porostu ve věku a
vypočtená na 4 desetinná místa
 a = věk porostu
 P0-P3 = koeficienty polynomu dle skupin lesních dřevin a bonit
uvedené v tabulkách č. 2 - 14



Příloha 5:
Procento mýtní nezralosti pro věk porostu 1 až 20 let je rovno
100.
Procento mýtní nezralosti pro věk porostu nad 20 let až do
maximálního obmýtí pro danou skupinu lesních dřevin se
zjistí pomocí vzorce:

Mna = M0 + M1 * a + M2 * a2 + M3 * a3

M0-M3 v tabulkách 1 – 13 , definiční obor je od 21 let do
max.obmýtí.
Z vypočtené hodnoty se použije pouze celočíselná část,
vyjde-li hodnota vyšší než 100, je hodnota rovna 100,
naopak vyjde-li hodnota menší než nula (záporné číslo), je
hodnota rovna 0.

Škoda z mimořádných opatření
 Škoda z mimořádných opatření se vypočte
jednorázově podle vzorce:
 S 11.1 = Km
 S 11.1 = škoda z mimořádných opatření
 Km = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady
 Mezi mimořádné opatření patří mimo jiné činnosti
v prodlouženém období do zajištění kultury
způsobeném např.okusem . Uvádí se zde skutečné
náklady. Nejlépe uplatňovat tuto škodu v posledním
roce, kdy by měla být kultura zajištěna.
Škody na zemědělských
pozemcích, polních
plodinách a zemědělských
porostech
V současné době neexistuje žádný obecně závazný právní předpis , dle
kterého by bylo možno takovou škodu vyčíslit. V tomto případě se rozumí
škodou to o co se majetek poškozeného v důsledku události zmenšil.
Například výše vynaložených nákladů na:
-
Přípravu půdy – osivo – sadbu
Ošetřování zemědělské kultury
Hnojivo
Pohonné hmoty
Sklizeň
Mzdu apod.
-
K vyčíslení škody na zemědělských plodinách lze využít některých již
zpracovaných podkladů.
 Zákon 449/2001 Sb. v § 52 stanoví odpovědnost uživatele
honitby
 1) Uživatel honitby je povinen hradit
 škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování
myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních
plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních
porostech
 škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na
polních plodinách dosud nesklizených,vinné révě,ovocných
kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř
 2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové
za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně.
 3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen
hradit uživatel obory. Uživatel obory se sprostí
odpovědnosti tehdy, prokáže-li , že uniknutí zvěře bylo
umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou
událostí nebo osobou , za niž neodpovídá.
Příklady škod
 Na polních plodinách, zemědělských
pozemcích a porostech
Opatření k zabránění škod zvěří
§53
 Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí
přiměřená opatření k zabránění škod působených
zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.
 Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka
honebního pozemku uživatel honitby.
 Ustanovení zvláštních právních předpisů ( 289/1995
Sb. §32) ukládají vlastníkům, popřípadě nájemcům
honebních pozemků provádět opatření k ochraně před
škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
Neuhrazované škody zvěří § 54
 Odst.2)
 Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných
oplocením proti škodám působeným zvěří, na jednicích
poškozených je na postranních výhonech a v lesních
kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo
vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než
1% jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu,
přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni
po ploše.
 Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být
lovem snižovány, hradí stát.
Uplatnění nároků § 55
 Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u
uživatele honitby uplatnit:
 U škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých
v období od 1.7. předcházejícího roku do 30. června běžného
roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
 Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené
zvěří vyčíslí poškozený výši škody.
 Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody
způsobené zvěří dohodnout . Pokud uživatel honitby nenahradí
škodu do 60 dnů ode dne , kdy poškozený uplatnil svůj nárok
nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou
dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3
měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
 Nárok na náhradu škody zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn
v uvedených lhůtách.
Postupy při oceňování výše náhrady škody, která
byla způsobena v honitbě na honebních
pozemcích , polních plodinách zvěří
Je třeba zjistit:
skutečný rozsah a plochu, na které byla škoda způsobena
kdo škodu způsobil – na jakém pozemku, plodině nebo porostu
předpokládanou dobu – časové období vzniklé škody
provést předběžný odhad škody zvěří v Kč
pořídit fotodokumentaci – rozsah škod, druh zvěře
v případě škody většího rozsahu je vhodné přizvat soudního
znalce nebo odborného pracovníka
 pokud je škoda takového rozsahu, že ji nelze objektivně vyčíslit,
poškozený ji vyčíslí do 15-ti dnů po provedení sklizně







Společné jednání uživatele honebního pozemku a
uživatele honitby:
 Je třeba dosáhnout při společném jednání objektivního hodnocení.
 Je možno vycházet ze zjištění – poznatků soudních znalců.
 Nejvhodnější cesta řešení náhrady škody – cesta vzájemné
dohody.
 Způsob řešení vzájemnou dohodou – nestanovuje právní předpis
 Způsob plnění:
 Finanční částka, naturální – zvěřina, brigádnická výpomoc – sběr
kamenů aj.
Škody na polních plodinách




Pravidla a postupy – JUDr.Antonín Charvát, Ing.Jan Mikulka
Uvedeny doporučené postupy.
Sazby Kč/m2 zničené plochy – orientační ceny.
Výše škody se určí dle skutečných výnosů a aktuálních cen.
Obsah zápisu z jednání:






Účastníci jednání.
Místo jednání.
Datum – čas jednání.
Průběh jednání.
Závěry z jednání.
Podpisy účastníků.

Děkuji za pozornost .

Ing.Petr Spurný, soudní znalec

similar documents