Psychologie MK

Report
Psychologie v marketingové
komunikaci
Metody a psychologický výzkum
Předmět a metody psychologie
Co není psychologie?
Co není psychologie?
Psychologie zcela určitě NENÍ věda jakkoli jednotná. Když vedle sebe
postavíte deset (pro vědu) zapálených psychologů, dostanete deset
názorů na to, co je psychologie, co má zkoumat, jak to má zkoumat,
co je třeba nevědomí a jestli to vůbec je, co je myšlení a tak dále
a tak podobně.
Nevýhoda nejednotnosti: Zpochybňování, že je to vůbec věda, když
ani neví, čím se zabývá; určitá rozplizlost a nejasné okraje – za
psychologa se vydává kdekdo a mnoho lidí si pak myslí, že pod
psychologii patří alternativy jako třeba astrologie nebo kineziologie.
Výhoda nejednotnosti:
Prostor pro kreativitu, můžete si na všechno udělat vlastní názor.
Z čehož se, když to přeženete, stává výše zmíněná nevýhoda.
Předmět a metody psychologie
Co je psychologie?
Věda je to určitě, ale o čem?
Psychologie = psýché (mysl, duše) + logos (slovo, nauka)
Jednoznačné vymezení předmětu psychologie – proč je obtížné?
• Nejednotné vymezení toho, čím se psychologie zabývá
Psychologie zkoumá lidskou psychiku – tedy duševní jevy a
procesy
- V čem tkví specifičnost těchto jevů
- Mnohé duševní jevy jsou doprovázeny jevy fyziologickými
(bušení srdce) a představují jednu z mnoha stránek činnosti
organismu a je možné je „extrahovat“ pouze uměle.
(Skutečnost – duševní jevy jsou spjaté s celkovou činností
organismu a jsou determinovány vnějšími vlivy –přírodní
podmínky, společnost) – v tomto rámci se uplatňují
fenomény jako chování a prožívání.
Psychologie – věda o chování a prožívání
Předmět a metody psychologie
Základ sporu v psychologii
Základem sporu o podstatu psychologie je otázka, jestli má být
psychologie spíše chápavá a vciťující se nebo zda má jít o "tvrdou"
vědu, která všechny své poznatky nesporně doloží.
Přístup eklektický:
Eklektik je člověk, který vezme z jiných přístupů to, co mu na nich
připadá dobré a tvůrčím způsobem to spojí. Eklektický přístup má
patrně nejpočetnější tábor členů.
Předmět a metody psychologie
Psychologie jako věda o duši
• Aristoteles (O duši) – psychologie je součástí filozofie a teologie –
věda o substancionálně pojímané duši (2000 let)
• Pol. 19. století – termín duše je jako nevědecký opouštěn
(psychologie bez duše)
• Konec 20. let 20. století – krize mechanistického pojetí, koncept
organismu jako semoregulujícího se systému – nutnost účelně
fungujícího integrujícího činitele
• Psychologie s duší – C.G. Jung. Uznává, že existenci duše nikdo
neprokázal, ale neprokázal ani její neexistenci. „Takový důkaz
bychom mohli uznat jako relevantní jen tehdy, pokud by se nám
podařilo vyrobit psychický problém ve zkumavce“.
Předmět a metody psychologie
Psychologie jako věda o subjektivní zkušenosti
• J. Lock – význam zkušenosti pro člověka
• E. Mach - filosofie kritické zkušenosti (empiriokriticismus)
• E.B. Titchener – veškeré lidské poznání je derivováno z lidské
zkušenosti, není jiného zdroje poznání (vychází z přístupu, který
tvrdil, že skutečnost = zkušenost), psychické a nepsychické uměle
oddělováno
Předmět a metody psychologie
Psychologie jako věda o chování
• 20. století – především USA
• Z psychologie vyloučeno vše, co by mohlo zavánět subjektivismem
(mysl, vědomí)
• Chování lze definovat bez hypotéz či spekulací
• Rezignace na pochopení hlubšího smyslu chování, které je též
vnějším projevem toho, jak člověk vnitřně prožívá svět a sebe sama
v něm
Předmět a metody psychologie
Psychologie – věda o chování a prožívání
Prožívání = duševní procesy jako např. vnímání, myšlení, emoce...
Chování = projev prožívání, projev duševních procesů navenek
Předmět a metody psychologie
K čemu je psychologie?
Psychologie má shromažďovat informace o psychice a psychických
jevech, integrovat je, vysvětlovat a pokusit se predikovat (předvídat)
prožívání a chování.
Supercílem je zvyšovat spokojenost – to se dosahuje jednak
informováním, tedy sdílením poznatků (třeba jak komunikovat
v partnerství, aby vztah vydržel; jak zapůsobit na vedoucího, aby
nám přidal na mzdě...) a jednak pomocí a léčením při problémech.
Předmět a metody psychologie
Proč psychologie vznikla?
Lidská psychika si zaslouží být zkoumána; bylo už dost informací
o lidské duši – psychice – chování, že si tyto informace zasloužily být
shrnuty do samostatného vědního oboru
Předmět a metody psychologie
Různá pojetí psychologie – 6 významných směrů
Jmenuji se Sigmund Freud a představuji psychoanalýzu neboli
dynamickou psychologii. Objevil jsem nevědomí. Podle mého
názoru je úkolem psychologie léčit duševně nemocné tím, že se
do vědomí vyvolají představy z nevědomí a vědomě se zpracují.
I když se jmenuji J. B. Watson, nemám s Sherlockem Holmesem nic společného.
Jsem behaviorista a zajímá mě chování – to mohu dobře pozorovat. Usiluji o to,
aby psychologie byla pořádná věda jako třeba matematika a ne žádná dojmologie.
Rozhodně nesouhlasím.
Psychologii má zajímat hlavně
to, jak lidé zpracovávají
informace. Lidská mysl je
přece něco jako počítač!
A kdo že to tvrdí? No přece já,
Ulric Niesser a spolu se mnou
celá kognitivní psychologie.
A nepřehlédli jste, že člověk
je člověkem až mezi dalšími
lidmi? Já - Albert Bandura –
propaguji sociálněpsychologický pohled.
Psychologie se má zajímat
hlavně o společenské jevy jak
je ovlivnitelnost , agrese
apod.
Ale, ale, vážení, nezdá se vám, že
psychologie je hlavně vědou o člověku?
Zajímejme se o svobodnou vůli,
seberealizaci, tvořivost a jedinečný svět
člověka. Přesně to propaguje
humanistická psychologie, které se
věnuji. Váš Carl Rogers
Souhlasím s kolegou Watsonem, že
psychologie má být pořádná věda.
Věda, která se stará o nervy, geny
a hormony, protože všechno
psychické je produktem těla. Něco
o tom vím, jsem biopsycholog
Roger Sperry.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Obecná psychologie
Věda zabývající se základními psychickými procesy, jejich obecnými
zákonitostmi u duševně zdravého člověka.
Samostatné okruhy:
• Psychologie vnímání
• Psychologie motivace
• Problematika myšlení a jazyka
• Psychologie paměti a učení
• Psychické dispozice
• Problematika emocí, představ a fantazií
• Psychologie osobnosti - mnohdy chápána jako samostatná
disciplína
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Vývojová psychologie
Věda zabývající se psychologickým vývojem lidstva (fylogeneze) a psychologickým vývojem jedince - od vývoje plodu po stáří (ontogeneze).
Biologická psychologie
Věda, která hledá souvislosti mezi biologickými procesy, chování a prožíváním
Psychopatologie
Věda, která se věnuje chorobným duševním jevům a soustřeďuje se na
příznaky duševních chorob a jejich klasifikaci
Patopsychologie
Věda, která se zaměřuje na psychologii nemocných
Sociální psychologie
Věda, která zkoumá vliv sociálních faktorů na psychiku jedince.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Aplikovaná psychologie
Obory aplikované psychologie zkoumají problematiku chování a prožívání se
zřetelem ke specifickému životnímu kontextu (aplikovaná psychologie = obory,
v nichž se základní poznatky psychologie konkrétně aplikují neboli užívají).
Klinická a poradenská psychologie
Obrovsky rozsáhlá aplikační oblast s vlastní teoretickou základnou.
•
•
•
Psychodiagnostika – tedy soubor způsobů, postupů a metod, kterými
zjišťujeme schopnosti, vlastnosti, hodnoty a zdraví zkoumané osoby.
Významnou součástí klinické psychologie je psychoterapie, což je teorie
a praxe léčby pomocí psychologických prostředků.
Poradenská psychologie je terapii v něčem podobná, ale poradci se
nezabývají pomocí lidem s psychickým onemocněním či psychickou
poruchou. Pomáhají s orientací spíše těm, kteří potřebují vyřešit potíže ve
vztazích k druhým i sobě, práci či při studiu a podobně.
Psychoterapeut je jediný, kdo smí léčit!
Předmět a metody psychologie
Poradenská psychologie nebo psychoterapie?
Jistý klient se baví s psychologem o tom, že je protivný na všechny
kolem a nedokáže si pomoct, i když mu to samotnému vadí. Oba se ve
spolupráci snaží rozkrýt, co klienta k takovému jednání vede a pracují
na postupném "zpříjemňování" jeho projevu i cítění.
Poradenská psychologie 
Jistá klientka spolupracuje se svým psychologem už roky. Zažívá silný
strach, když má jít nakupovat a v obchodě je více lidí a do autobusu
nebo vlaku by nevlezla vůbec. Její problémy psycholog zařadil pod
panickou poruchu s agorafobií a promyšleně klientku vede tak, aby se
její úzkost v obávaných situacích snižovala.
Psychoterapie

Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Psychologie práce a organizace
Obor, který uplatňuje poznatky psychologie v oblasti pracovního světa.
Okruhy: jak uspořádat nábytek v dílně nebo kanceláři, jak motivovat podřízené
k dobrému výkonu nebo jak navrhnout přehledný displej přístrojů.
V jisté firmě se předělávají interiéry a do prostorů sociálních
zařízení přišly šedé kachličky. A zaměstnanci si říkají, že to vypadá
smutně a ...šedě a to je přece škoda, protože když už se to
předělává, mohli sem dát něco hezčího a že šéf má hodně zvláštní
vkus a kdoví, jak to vypadá u něj doma.
A u šéfa doma bychom našli koupelnu v živém limetkovém
provedení a toaletu do modra a ostatně šéf souhlasí, že je šedá
smutná a skutečně "šedá". Jenže šéf také ví, že když se zaměstnanci
nebudou v těchto prostorách cítit esteticky povzneseně, nebudou
tam zůstávat delší než nutnou dobu a budou trávit více času tam,
kde on je potřebuje mít – na pracovišti. Z téhož důvodu nechá do
šeda vymalovat i chodby a šatny.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Forenzní psychologie
Neboli soudní psychologie uplatňuje psychologické poznatky v oblasti trestných
činů, pachatelů a v práci příslušníků orgánů činných v trestním řízení.
Jistý muž byl zatčen kvůli podezření z vydírání. Policie má nějaké
důkazy, ale to hlavní potřebuje slyšet přímo od podezřelého. Ten je
zrovna u výslechu – sedí skoro vprostřed místnosti na židli, okolo něj
není žádný nábytek – stůl je daleko. Židle nemá ani područky. Policisté
podezřelého obcházejí a ten se cítí nesvůj. Policisté vědí, že takto
nastavená situace podezřelého znejišťuje a je tak větší šance, že se od
něho i něco dozvědí. V literatuře (a asi občas i v reálu) jdou tajné
služby ještě dál a scénu "vylepší" třeba tak, že podezřelého svléknou
od pasu dolů do naha a zakryjí mu hlavu pytlem. Míra znejistění je
tak ještě mnohem vyšší.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Psychologie reklamy
Obor lehce kontroverzní, který tu využívá, tu zneužívá poznatků o lidské
psychice, aby se dobře prodávaly výrobky, služby a ideje. Pracuje se s
komunikací různých druhů – s barvami, hláškami i načasováním propagačních
fenoménů, přičemž cílem je přilákání nových a udržení stávajících zákazníků.
Jaké příklady využití psychologie reklamy znáte?
Pan Novák shání auto, má zhruba představu, jak velké, za kolik a podobně. Prodejce
řekne: "Tento model získal v nezávislých testech nejvyšší ocenění za bezpečnost, pět
hvězdiček z pěti." Nebo řekne: "Tímhle autem projedete i čtvrtmetr vody a má také
automatické natáčecí xenony."
Je to šikovný prodejce, protože rozlišuje, kdo je pan Novák: první věta patřila paní
Novákové a druhá panu Novákovi. Prodejce ví, že většina žen cení bezpečnost a
pěknou barvu a že většinu mužů spíš potěší technické vymoženosti. Hodně šikovný
prodejce pak diferencuje ještě dál a pokud se setká s mužem nejistým, mírným až
zakřiknutým, bude raději argumentovat bezpečností a dlouhou tradicí modelu či
značky. Podobně operativně se zachová, uvidí-li ráznou ženu ostříhanou na ježka.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Dopravní psychologie
Aplikace psychologie ve sféře dopravy. Tady se psychologicky vyšetřují
strojvedoucí, zkoumá se, kolik značek na krajnicích ještě zvládneme vstřebat a
kolik piv stačí, aby se člověk i s autem snažil vejít na metr široký mostek, a také
se třeba testují uchazeči o účast ve vesmírných programech.
Blížíte se se svým autem ke křižovatce, jste na hlavní silnici, takže se chystáte
křižovatku normálně projet a najednou vám těsně před nárazníkem přejede jiné auto z
vedlejší silnice. To druhé auto neřídil žádný ignorant, nýbrž celkem slušný a zkušený
řidič Bedřich. Přehlédl značení a myslel si, že je na hlavní, protože ta jeho cesta, ač
podle značek vedlejší, byla širší, na rozdíl od té hlavní měla čáry, patníky atd., takže
působila poněkud klamným dojmem.
Bedřich jel podle tzv. psychologické přednosti v jízdě – prostě podle svých zkušeností
podvědomě zhodnotil, která je hlavní a která vedlejší silnice.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Experimentální psychologie
Zakladatelem byl zakladatel psychologie jako vědy W. Wundt, který založil
v Lipsku první laboratoř na realizaci psychologických výzkumů. Od dob Wundta
rozšířila svoji působnost, ale podstata zůstává stejná: provádění a
vyhodnocování experimentů.
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Další obory aplikované psychologie
Učitelé se při svém vzdělávání dozvídají o tom, jak je důležité to, co od svých žáků očekávají. Když jim
přejde do běžné třídy kluk ze zvláštní (správně praktické) školy, mají přirozenou tendenci myslet si, že mu
to moc nepůjde. Když od něho očekávají pětky a zlobení, pravděpodobně se obojího i dočkají, protože to
klukovi svým jednáním třeba i nevědomě komunikují. Když budou poučení o moci svých očekávání,
vědomě svoje automatické předpoklady zkrotí, poskytnou kloučkovi přiměřenou podporu a dají mu
šanci.
Pedagogická psychologie
Manželé Bláhovi rozjeli celkem skromnou rodinnou firmu bez velkých ambicí, ale obchody se rozjely a za
pár let poskytovala firma rodině velmi slušné zabezpečení. Dříve si mysleli, že bohatí lidé musí být
spokojení a v klidu, ale u sebe zjistili, že to tak nefunguje. Potkal je paradox štěstí, podle kterého
spokojenost s bohatstvím zas tak nesouvisí. Člověk si časem na všechno zvykne, takže i dříve
nemyslitelných pět deset milionů na účtu mu přináší štěstí jen chvíli, než se to stane normou.
Ekonomická psychologie
Sjezdař Bořek má patrně mnohem vyšší fyzický i technický potenciál než jeho sjezdařský kolega Standa, ale v
závodech končí o dost za ním. Psycholog zjistil mezi oběma muži mimo jiné tento rozdíl: Bořek si před
závodem říká: "Dneska je špatné počasí, zas mi lyže nepojedou. Je mi blbě od žaludku, to mi ten kuchař
snad dělá schválně, určitě zas něco zkazím." Standa si říká: "Budu se snažit zajet co nejlíp. Hodně jsem
trénoval, jsem příjemně nervózní, tak by to mohlo dopadnout dobře." Rozdíl v atribucích (kde vidíme příčiny
věcí) a mluvení si pro sebe způsoboval rozdíl v časech v cíli
Sportovní psychologie
Předmět a metody psychologie
Systém psychologie – základní psychologické disciplíny
Další obory aplikované psychologie
Každá činnost je současně činností psychickou
•
•
•
•
•
•
•
•
Lékařská psychologie
Psychologie vojenství
Politická psychologie
Psychologie umění
Psychologie sportu
Psychologie pedagogická
Psychologie ekonomická
Psychologie životního prostředí
Předmět a metody psychologie
Metody výzkumu
v psychologii
Předmět a metody psychologie
Metody výzkumu v psychologii
Teorie vědy – hermeneutika
Představme si dvacetiletou vdanou ženu se dvěma dětmi. V současné
době nám to přijde zvláštní – dvacetileté příslušnice ženského pohlaví
studují, pracují a baví se, ale v 99% případů nezakládají rodinu.
Představme si dále třicetiletou svobodnou ženu, bez potomků, na nižší
manažerské pozici v bance. Tohle nám zvláštní nepřijde, to je celkem
běžný městský obrázek. A teď střih – jdeme do roku např. 1930.
Dvacetiletá vdaná žena byla tehdy normou, byla to zkušená hospodyně
a matka. Třicetiletá neprovdaná žena byla považována za exces nebo
ztracený případ.
Určité události nebo jevy mají určité objektivní a neměnné znaky, ale
jinak je vnímáme a hodnotíme. Hermeneutika je teorie interpretace
jevů, která říká, že popis jevů (všeho) dotváříme tím, jak tyto jevy
chápeme a jaký význam jim přisoudíme. Tutéž věc hodnotili jinak lidé
před osmdesáti lety a jinak ji hodnotíme my, protože kontext je úplně
jiný a též hodnotitel je jiný.
Předmět a metody psychologie
Metody výzkumu v psychologii
Psychologie je empirickou vědou, a proto jsou v rámci psychologické
metodologie rozvíjeny různé metody psychologického výzkumu.
Cíle výzkumu
• Prognostické (zkoumání konkrétního jedince)
• Diagnostické
• Výzkumné (slouží k obecnějšímu rozšiřování teoretického poznání)
Přístup k výzkumu
• Klinický - idiografický (co nejvíce dat o jedinci)
• Statistický (testový) – nomotetický. Statistický přístup se snaží
získat omezené množství informací o co největším množství osob.
Využívá se matematická statistika, psychometrie. Lze využít
k diagnostice jedince (výkon v testu porovnáván s referenční
skupinou)
Předmět a metody psychologie
Metody výzkumu v psychologii
Příklad nomotetický vs. idiografický přístup
Třída - 30 žáků.
1) Každému z nich předložíme k vyplnění stejný osobnostní test. Výsledky testů pak můžeme
porovnávat mezi sebou – například kolik máme ve třídě introvertů a kolik extrovertů, atd.
Nomotetický - klasické osobnostní dotazníky a IQ testy. Výsledky jsou vzájemně
porovnatelné, můžeme stanovovat průměry, podprůměry, nadprůměry...
Směry: behavioristé, kognitivní psychologové
2) S každým žákem zvlášť si promluvíme, zeptáme se ho na jeho rodinu, co ho baví, co si
o různých věcech myslí, jak se cítí atp. a výsledkem je popis osobností jednotlivých žáků.
Idiografický – zkoumá jednotlivce, jeho jedinečnost a výsledkem nejsou žádná čísla,
která by se porovnávala s jinými
Směry: Humanistická psychologie a dynamické směry
Předmět a metody psychologie
Metody výzkumu v psychologii
Typy výzkumných metod
• klasifikace na základě povahy měřeného rysu, kterým může být typické chování
nebo maximální výkon. Typickým chováním může být výzkum osobnosti,
motivace či hodnot; maximální výkon pak měří například testy inteligence či
přijímací zkoušky na školu či do zaměstnání.
•
Klasifikace na základě vlivu výzkumníka na výsledek (objektivní a subjektivní).
U objektivních metody je vliv výzkumníka nulový (zpravidla jde o testové metody
s přesně stanoveným způsobem interakce), u subjektivního se dosažený výsledek
liší podle zkušeností a odbornosti výzkumníka.
Předmět a metody psychologie
Metody sběru dat
•
Pozorování - sledování člověka, jeho projevů, bez záměrného zásahu psychologa.
Ve všech psychologických metodách, zkoumá jevy pozorovatelné zvnějšku a na
tomto základě vytváří závěry o vnitřním světě – psychice. Obtížná interpetace
dat – rozdíly mezi jedinci:
• Introspekce - sebepozorování, tzn. pozorování vlastních vnitřních
psychických jevů
• Extrospekce - pozorování vnějších projevů v přirozených/upravených
podmínkách.
•
•
Pokus: odměna – motivace k lepšímu učení
Proměnná: To, co může nabývat různých hodnot
• Závislá proměnná (dosažený výkon, měřitelný rys)
• Nezávislá proměnná (odměna, nezávisí na tom, co proband dělá)
Experimentální skupiny (peníze)
Kontrolní skupina (bez zkoumaného jevu)
•
•
Předmět a metody psychologie
Metody sběru dat
•
•
•
•
•
•
•
Pozorování - sledování člověka, jeho projevů, bez záměrného zásahu psychologa.
Ve všech psychologických metodách, zkoumá jevy pozorovatelné zvnějšku a na
tomto základě vytváří závěry o vnitřním světě – psychice. Obtížná interpretace
dat – rozdíly mezi jedinci:
• Introspekce - sebepozorování, tzn. pozorování vlastních vnitřních
psychických jevů
• Extrospekce - pozorování vnějších projevů v přirozených/upravených
podmínkách.
Sociometrie - zjišťování a analýza vztahů mezi členy malých skupin
Obsahová analýza - výskyt určitých témat, slov, formulací v dokumentech
(knihách, periodikách, obrazovém záznamu)
Rozhovor (interview) – jsou přesně určeny role tazatele a odpovídajícího;
rozhovor může být standardizovaný a nestandardizovaný, nebo strukturovaný,
polostrukturovaný a nestrukturovaný.
Biografická metoda – využití životopisů, deníků, autobiografických záznamů.
Studium výtvorů lidské činnosti – výzkum na základě produktů lidské činnosti,
původně nezamýšlených pro výzkum (například zkoumání latrinalií - nápisů na
toaletách apod.).
Dotazníky – zpravidla objektivní způsob získávání dat; dotazníky mohou být
papírové, ale mohou být administrované i ústně.
Předmět a metody psychologie
Metody výzkumných plánů
1. Experiment - zjišťuje kauzální, příčinné vztahy proměnných. Výzkumník
aktivně manipuluje proměnnými a podmínkami, zkoumané osoby jsou
náhodně přiřazeny do jednotlivých výzkumných skupin.
1. Kvaziexperiment - jde o typ experimentu, ve kterém není možné
jednoznačně rozdělit zkoumané osoby do jednotlivých skupin
2. Korelační studie - zjišťuje souvislosti a vztahy mezi jevy (např. korelační
analýza, t-test).
3. Deskriptivní výzkumný plán - popis zkoumaného jevu včetně statistik
výskytu (např. analýza výskytu, analýza četnosti)
4. Explorativní výzkumný plán - pouhý popis zkoumaného jevu (např.
narativní analýza), případně prozkoumání možností k budoucímu
testování hypotéz (např. explorační analýza dat)
Předmět a metody psychologie
Diagnostický výzkum
• Kategoriální diagnóza – stanovuje se na základě výčtu typických
projevů pacienta
• Dimenzionální diagnóza – je určena na základě sledovaných projevů
jedince od žádného výskytu po maximální. Většinou bývá používáno
testové (statistické) kritérium.
• Diferenciální diagnóza – je určena srovnáním s normou, která
neobsahuje či naopak obsahuje požadované či sledované jednání.
Předmět a metody psychologie
Prognostický výzkum
Příkladem prognostických výzkumných metod v psychologii mohou být
přijímací zkoušky na vysokou školu, přijímací pohovor do zaměstnání apod.
Společné rysy: snaha dopředu zjistit, zda konkrétní osoba je způsobilá pro
studium na dané škole či vykonávání požadovaného povolání.
Předmět a metody psychologie
Prostředí výzkumu
• Laboratorní výzkum – důkladně kontrolovatelný, přesný, umožňuje
zachovat stejné podmínky pro libovolný počet probandů (spánková
laboratoř). Nevýhoda: uměle vytvořený svět, narušuje projevy
„normálního“ chování
• Terénní výzkum – realizovatelný v přirozených podmínkách. Nevýhoda:
nelze kontrolovat všechny proměnné, neovlivníme řadu podnětů…
• Kombinovaná metoda – nejpřínosnější metoda
Předmět a metody psychologie
Výzkum v psychologii
Pokusy - dobrovolníci jsou při nich postaveni do neznámé a umělé situace
a zkoumá se jejich jednání a adaptace. Protože obvykle nevědí, co je cílem
pokusu a jakou roli v něm hrají, pokládají to někteří kritici za neetické.
Kontrolní skupina zde často není možná, slepý pokus má poněkud jiný
význam a problém bývá v interpretaci výsledků.
Příklady:
Philip Zimbard (Stanfordský vězeňský experiment, Teorie rozbitého okna)
Milgramův experiment.
Předmět a metody psychologie
Stanfordský vězeňský experiment
• Jeden z nejznámějších a nejkontroverznějších experimentů
• 1971 – Philip Zimbard
• Uzavření určitého počtu dobrovolníků do uměle vytvořeného vězení
v rolích vězňů a dozorců a sledování jejich chování. Experiment musel
být předčasně ukončen kvůli neočekávané krutosti dozorců a
psychickému stavu všech účastníků experimentu.
• Cíl experimentu: vnést světlo do problému samovýběru při volbě
povolání dozorce a také do obecného sporu o to, zda agresivita a
brutalita spíše závisí na psychických predispozicích nebo je způsobena
okolnostmi.
Účastníci experimentu: 12 vězňů a 12 dozorců (ze 75 studentůdobrovolníků) - psychicky vyrovnaní a zdraví jedinci. Mezi dozorce a vězně
byli dobrovolníci rozděleni náhodně.
Závěr: brutální zločiny například v době války nejsou dílem žádných
psychopatů ani lidských zrůd, ale obyčejných lidí, vystavených
nepřekonatelnému tlaku okolností.
Za tento postoj i za experiment samotný byl často kritizován
(reprezentativnost, člověk není odpovědný za své chování, neetičnost)
Předmět a metody psychologie
Teorie rozbitého okna
Teorie rozbitého okna říká, že zločinnost může být výsledkem součtu menších zločinů
a prostředí, v němž člověk žije. Tedy když žijete někde, kde jsou posprejované zdi a rozbitá okna,
máte pocit, že se o vás nikdo nezajímá, a vaše všímavost k tomu, co se kolem vás děje, klesá.
Poté si člověk řekne: To okno už stejně bylo rozbité, tak proč bych si odtamtud něco nevzal.
Navíc je každému jedno, co dělám.
Philipa G. Zimbard, americký sociální psycholog: krokem k řešení problému kriminality je
zlepšení prostředí k životu v problémových oblastech (zasklít rozbitá okna, přemalovat
posprejované zdi, uklidit vraky aut)
Terénní výzkum
Zaparkovaná ojetá auta: Bronx v New Yorku a Palo Alto v Kalifornii.
Auto: pootevřená okna (spouštěcí stimul pro vandalismus)
Bronx: první úder během prvních deseti minut a během dvou dnů Zimbardo zaznamenal 23
útoků na auto buď se záměrem jej poničit nebo si z něj něco vzít. Zvláštní bylo, že se vandalství
účastnili většinou dobře oblečení muži ze střední třídy.
Palo Alto: žádný útok ( po odstranění – telefonáty, že auto někdo ukradl).
Důvod rozdílů: Palo Alto: reciproční altruismus. Když se lidé starají o to, co se děje kolem nich,
očekávají, že jim to někdo vrátí. Cítí se jako součást společenství.
Bronx: nikdo se o nic a nikoho nestará, lidé jsou si navzájem cizí. Anonymita z lidí činí
potencionální vrahy a násilníky.
Předmět a metody psychologie
Milgramův experiment
Pokus S. Milgrama (1963)
Cíl: experimentálně ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě.
Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu. Výsledky tohoto
experimentu byly šokující.
Průběh experimentu
Experiment provedl na Univerzitě v Yale. Pokusné osoby získal prostřednictvím inzerátu v místních novinách, v
němž účastníkům nabídl odměnu ve výši 4 amerických dolarů. V inzerátu bylo uvedeno, že se jedná o
experiment týkající se učení. Účastníci byli představeni další pokusné osobě, která však ve skutečnosti byla
pomocníkem experimentátora. Poté byli rozlosováni do dvojic „učitel-žák“, přičemž vše bylo připraveno tak, aby
se učitelem stal skutečný respondent. „Učitel“ viděl, jak je „žák“ odveden do vedlejší místnosti a přivázán do
křesla.
„Učitel” byl posazen do místnosti s mikrofonem a reproduktorem a před sebou měl 30 tlačítek, označených 15V
až 450V. 15V bylo označeno „lehký šok”, 435V bylo označeno „těžká rána” a poslední dvě tlačítka byla označena
pouze křížky. „Učiteli“ bylo řečeno, že při experimentu se bude zkoumat vliv bolesti na učení. V případě
chybných odpovědí „žáka“ mu dá „učitel“ elektrický šok. Experimentátor řekl, že šoky budou bolet, ale nebudou
nebezpečné. „Žák“ měl odpovídat doplněním vhodného slova do páru.
Ze začátku se „žák“ pletl jen málo, ovšem čím více stoupala intenzita „šoků”, tím přibývalo i chyb. „Učitel“ slyšel,
jak „žák“ při 75V začíná naříkat, při 120V křičel, že to bolí, při 150V nechtěl pokračovat, při 180V sténal „nemohu
tu bolest vydržet“, při 270V byly výkřiky stále zoufalejší. Při 300V „žák“ zavolal, že už nebude odpovídat, ale
experimentátor „učiteli“ řekl, že mlčení se považuje za špatnou odpověď. Od 330V „učitelé” slyšeli jen ticho. V
místnosti s „učitelem“ byl vedoucí pokusu, který jej povzbuzoval větami typu: „Prosím pokračujte“, „Experiment
vyžaduje, abyste pokračoval“, „Je nezbytné, abyste pokračoval“ a nakonec „Nemáte jinou volbu, musíte
pokračovat“.
Všichni účastníci pokusu pokračovali až do 300 V a 63 % z nich došlo až ke konci stupnice, a to přesto, že se
zdráhali a vyjadřovali obavy, že by žák mohl zemřít.

similar documents