Vyu*ující: Mgr. Ka*par Ludvík Obor: Technické lyceum P*edm*t

Report
Vyučující:
Předmět:
Mgr. Kašpar Ludvík
Biologie
Třída: 2.L
Jméno: Lužná Petra
Obor: Technické lyceum
Školní rok: 2013/14
Datum: 1.11.2013
Referát na téma: 1. Ropa
Ropa
(surová) nafta, zemní olej, černé zlato
Název ropa pochází z polštiny
• hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená
směsí uhlovodíků, především alkanů
Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v
hloubkách od několika set metrů až do hloubek
přes 10 km
Vyskytuje se společně se zemním plynem.
Ropa se tvoří geochemickými procesy z
matečných hornin. Tvoří se neustále, ale v
geologickém čase v rozmezí několika miliónů
nebo desítek miliónů let. Z hlediska lidského se
tudíž jedna o neobnovitelný zdroj.
Vznik ropy
• Uhlovodíky jako jsou ropa a plyn vznikají v
přírodě dvěma způsoby: organicky a
anorganicky. Uhlovodíky mohou vznikat
redukcí oxidu uhličitého, což je proces který
probíhá například při tuhnutí magmatu.
Většina uhlovodíků v komerčních nalezištích je
však organického původu a vznikla buď
biogenezi nebo termogenezi organické hmoty
Anorganický původ ropy
• Anorganický původ ropy předpovídal Mendělejev.
Podle něj vznikla působením přehřáté
páry na karbidy těžkých kovů které se používají
v petrochemii, v dobách, kdy se vyskytovaly
blízko zemského povrchu.
• Někteří vědci se však domnívají, že ropa vzniká
převážně abioticky
Organický původ ropy
• Organická teorie je uznávána naprostou většinou
vědců, předpokládá, že ropa vznikla termogenickým
rozkladem organické hmoty (živočišných a rostlinných
zbytků). Organický materiál se vlivem tepla a tlaku
přemění nejprve na kerogen a pak na ropu a zemní
plyn. Ropa se začíná tvořit při cca. 60 stupních Celsia
termogenickým rozpadem (krakováním) kerogenu
• Organická teorie je uznávána naprostou většinou
vědců, předpokládá, že ropa vznikla termogenickým
rozkladem organické hmoty (živočišných a rostlinných
zbytků). Organický materiál se vlivem tepla a tlaku
přemění nejprve na kerogen a pak na ropu a zemní
plyn.
Využití a zpracování ropy
• Ropa i ropné výrobky jsou základním palivem pro dopravu a
surovinou pro výrobu plastů. Vyrábějí se z ní i některé
léky, hnojiva a pesticidy. Především chudší země používají
ropné produkty také k výrobě elektřiny (asi 7 % celkové
světové produkce).
• Nejlehčí plynné uhlovodíky
jsou methan, ethan, propan, butan. Poslední dva jsou hlavní
součásti automobilového paliva LPG. Používají se
jako rozpouštědla, např. při chemickém čištění oděvů. Další
frakce jsou benzín petrolej (ze kterého se vyrábí letecké
palivo pro trysková letadla, a plynový olej ze kterého se
získává nafta a lehký topný olej. Zbytek (tzv. mazut) se
podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se
oddělují těžké topné oleje od asfaltu. Uhlovodíky s dlouhými
řetězci mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž
vzniknou mazací oleje.
Význam ropy
• 95% veškerých potravin je pěstováno za přispění
ropy
• 95% dopravy zprostředkovávají ropné deriváty
• 95% veškerého vyráběného zboží potřebuje pro
svou výrobu ropu
• na výrobu jednoho typického počítače se
spotřebuje ropa o množství desetinásobku jeho
hmotnosti
• Ropa je dnes využívána u každé masové výroby,
přepravy a pěstování zemědělské produkce.
Druhy ropy
• Ropný průmysl rozděluje ropu podle jejího původu
a často také podle její hustoty (lehká,středně těžká a
těžká); rafinérie ji také mohou označovat jako
„sladkou“ což znamená, že obsahuje relativně
málo síry, nebo jako „kyselou“,což znamená, že tato
ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje
náročnější zpracování, aby vyhověla současným
normám.
Hlavní světové typy jsou:
• směsná ropa Brent, zahrnující 15 druhů ropy z nalezišť v Severním moři. Za
cenu tohoto typu ropy je většinou prodávána ropa z Evropy, Afriky aBlízkého
východu určená pro spotřebu na Západě.
• West Texas Intermediate (WTI), za jejíž cenu se
prodává severoamerickáropa.
• Dubai, za jejíž cenu se prodává blízkovýchodní ropa určená pro asijskopacifickou oblast.
• Tapis (z Malajsie), za jejíž cenu se prodává lehká ropa z Dálného východu.
• Minas (z Indonésie), za jejíž cenu se prodává těžká ropa z Dálného východu
• další
–
–
–
–
–
–
–
Arab Light (Saudská Arábie),
Bonny Light (Nigérie),
Fateh (Spojené arabské emiráty),
Isthmus (Mexiko)
Minas (Indonésie),
Saharan Blend (Alžírsko),
Tia Juana Light (Venezuela).
Budoucnost ropy
• Hubbertova teorie ropného vrcholu, tzv. peak oil, je
teorie zabývající se dlouhodobými předpověďmi
spotřeby a vyčerpání ropy. Tvrdí, že jelikož
zdrojeropy jsou neobnovitelné, musí úroveň těžby
ropy nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu a poté
začít klesat. Těžba ropy podle této teorie sleduje
tzv.Hubbertovu křivku.Nejvíce diskutované je na
této teorii datum, kdy má tento vrchol nastat.
• Od počátku dějin lidstva do dneška bylo vytěženo přibližně 900 miliard barelů
ropy. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na
dalších 42 let. Problém je právě v předpokladu stálé úrovně těžby.
• V roce 2009 tvořila celková těžba 3 821 mil. tun Lehká ropa tvořila přibližně
33 %, středně těžká 53 % a těžká ropa 14 %. Kyselá ropa (sour) s vysokým
obsahem síry tvořila 59 % celkové světové produkce.
• Největší spotřebitelé ropy byli v roce 2009 USA (842,9 mil. t), Evropská
Unie (670,8 mil. t), Čínská lidová republika
(404,6 mil. t), Japonsko (197,6 mil. t),Indie (148,5 mil. t), Rusko (124,9 mil. t), Sa
údská Arábie (121,8 mil. t),Německo (113,9 mil. t), Jižn Korea a Brazílie (obě
104,3 mil. t). Poptávka po ropě stoupá v současnosti asi o 2 % ročně. Ale v
Evropě i v USA spotřeba ropy již několik let klesá.
• Česká republika v roce 2007 dovezla 7 187 tisíc tun ropy. Z toho 65 % pocházelo
z Ruské federace, 27 % z Ázerbájdžánu, 4 % z Kazachstánu, 3 % zAlžírska a 1 %
z Libye. Výroba benzínu v českých rafinériích činila 1 555 tisíc tun
a výroba motorové nafty 2 830 tisíc tun. Čistý dovoz benzínu činil 494 tisíc tun a
motorové nafty 1 236 tisíc tun (hlavně ze Slovenska).
Vliv těžby ropy na životní prostředí
• Zemská kůra je zdrojem pevných, kapalných a
plynných nerostných surovin. Jejich těžby má
značný vliv na krajinu a životní prostředí. Na zemský
povrch a do oběhu v krajinné sféře se těžbou
nerostných surovin dostávají prvky a sloučeniny,
které se tam normálně vůbec nevyskytují nebo tam
bývají v mnohem menších koncentracích.
• Vliv na půdu-Materiál použitý na podsyp plošin
prokázal mnohdy negativní výluhové vlastnosti,
které mohou ovlivnit kvalitu půdy a podzemní vody
• Vliv na faunu a flóru-Vliv provozu na vrtech
spočívající zejména ve zvýšené frekvenci dopravy a
práci na lokalitách vrtů v denní dobu (hluk, plynné a
prašné emise) může mírně narušit migraci živočichů
v denní dobu. Časově a plošně omezený vliv
využívání ložiska obvykle nemá významné a
nevratné následky na faunu a flóru a územní systém
ekologické stability. Vlivy na faunu a floru a na prvky
územního systému stability jsou obvykle
nevýznamné a vratné.
•
•
•
Vliv na ovzduší
Fosilní paliva jsou příkladem zásobních zdrojů. Spalováním fosilních paliv vzniká mimo
jiné oxid uhličitý. Vzhledem k tomu, že tato forma uhlíku není přirozenou součástí
biologického cyklu, obohacuje se atmosféra o další CO2, který v atmosféře setrvá až 100
let a který napomáhá globálnímu oteplování Země. Během spalování se dále uvolňují
vázané látky jako síra a těžké kovy a zvyšuje se tak jejich množství v životním prostředí.
Vliv na ovzduší spočívá také v emisích při výstavbě (vrtání vrtů) a při dopravě ropy.
Těžební vrty byly již realizovány v rámci průzkumu ložiska. Doprava ropy představuje při
obvyklých výtěžnostech vrtů vcelku nepatrné navýšení dopravní frekvence. Při těžbě z
vrtů může docházet k únikům z plynové pumpy a separátorů. Emise z těžby jsou
odhadovány na 0,05%. Ztráty při přepravě plynu plynovody se odhadují na 0,02%.
Využitím plynu k plynofikaci bude působit příznivě snížením imisních koncentrací
prachu, CO a SO2.
Opatření a podmínky pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů těžby ropy
Stěžejní jsou opatření proti kontaminaci povrchové a podzemní vody a eliminace hluku.
Následuje příklad možných opatření k ochraně před negativními vlivy těžby ropy a
plynu.
Ochraně životního prostředí při těžbě (a to nejen ropy, ale i ostatních surovin) se věnuje
i český zákoník. V částce 40 Sbírky zákonů byl 20. března letošního roku uveřejněn zákon
č. 100/2001, o posuzování vlivů na životní prostředí, to je v oblasti posuzování vlivů
staveb, činností, technologií těžby a úpravy nerostných surovin
Česká republika je podle dnešního britského deníku The Guardian na čtvrtém místě na
světě v globálním přehledu péče o životní prostředí, který byl připraven pro letošní
Světové ekonomické fórum v Davosu.. Na prvním místě je podle nich Nový Zéland,
následuje Švédsko, Finsko, Česká republika a Velká Británie.
• Rena
• Dvousetmetrová kontejnerová loď Rena, která se
plavila pod liberijskou vlajkou, najela 5. října 2011
na útes u pobřeží Nového Zélandu a začal z ní unikat
mazut, který se rozšířil až do vzdálenosti 5 km od
místa katastrofy. Na vině byl kapitán lodi. Po čtvrt
roce (leden 2012) se loď rozlomila na dvě části a i se
svým nákladem se začala pomalu potápět. Uniklá
ropa a mazut už zabily téměř 1 400 ptáků a
13 tuleňů. Novozélandské úřady označily tuto
nehodu za nejhorší ekologickou havárii v dějinách
země. Masivní kontejnerová loď nakonec klesla na
dno oceánu a náhrada celé škody byla vyčíslena na
2–3 miliony eur.
• Prestige
Tanker Prestige ztroskotal 13. 11. 2002 u pobřeží Galicie,
jedné z nejmalebnějších oblastí západního Španělska.
Ropná havárie Prestige všechno změnila. Do moře
uniklo celkem 63 000 tun nebezpečných látek. I když
bylo vyvinuto ohromné úsilí ropu odstranit, v moři je
stále rozptýleno až několik tisíc tun jejích částeček.
• Při této katastrofě zemřelo téměř 250 000 ptáků, čímž
se řadí mezi největší ekologickou katastrofu svého
druhu v Evropě. Katastrofou byli ovlivněni i místní
rybáři, jimž klesly úlovky o více než polovinu, a mnozí
z nich si museli hledat jiné zaměstnání. Škody byly
vyčísleny na téměř 8 miliard eur a podle nařízení úřadů
byl tanker odtažen na volné moře, kde byl potopen.
• Deepwater Horizon
• Havárie Deepwater Horizon, plovoucí ropné plošiny, kterou pro
hlubokomořské vrty využívala společnost British Petroleum (BP),
patří mezi jednu z nejhorších ropných katastrof v historii.
20. dubna 2010 došlo při vrtání na dně Mexického zálivu k jejímu
výbuchu, při kterém zahynulo 11 pracovníků BP.
• Po dvou dnech se tato plošina potopila. Z vrtu začalo unikat velké
množství ropy (celkový únik byl 3–5 milionů barelů) a postupně
zamořovalo pobřežní vody. Společnosti BP se podařilo únik zastavit
až po třech měsících (15. července).
• Ropná skvrna, která se po havárii vytvořila, byla největší
v dějinách USA (téměř 10 000 km2, do České republiky by se vešla
asi 8krát) a ohrožovala řadu druhů živočichů.
• V důsledku této katastrofy zemřelo téměř 6 000 mořských želv,
26 000 delfínů a velryb, 82 000 ptáků a nespočetné množství ryb a
bezobratlých živočichů. Rybáři přicházejí o svou obživu. Dříve
například lovili až 14 tun krevet denně, dnes to jsou jen kilogramy.
Jako finanční kompenzaci za „období sucha“ jim společnost
BP slíbila 20 miliard dolarů, rybáři ovšem zatím obdrželi jen necelé
4 miliardy.
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropa
• http://ropoweb.xf.cz/vliv.html
• http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2
/Hubbert-curve.png/220px-Hubbert-curve.png
• http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3
/Oil_Reserves.png/500px-Oil_Reserves.png
• http://i.idnes.cz/10/051/org/MBB32dad8_rop.gif
• http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/klima_a_energ
etika/Arktida/honba-za-ropou/ropne-havarie/
• http://www.greenpeace.org/czech/Global/czech/P3/fotky/Ruz
ne/pelicans.jpg
• http://www.greenpeace.org/czech/Global/czech/P3/fotky/Ne
w%20Zealand/rena_spill_mrtvy_ptak_mala.jpg
• http://www.greenpeace.org/czech/ReSizes/Small/Global/inter
national/planet-2/image/2003/1/local-people-clean-up-crudeoi.jpg

similar documents