Model procesu transferu technologií 2 – podle [1]

Report
M9: Transfer technologií
předkládá:
Ing. Jan Görig
patentový a známkový zástupce
Ing. Dana Kreizlová
ředitelka CTT, patentový a známkový zástupce
Ing. Jarmila Strážnická
asistent patentového zástupce
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím
Registrační číslo projektu: CZ.1.07./2.3.00/09.0009
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
.
Definice transferu technologií 1 – podle [1]
Definice transferu technologií 2 – podle [2]
Historie transferu technologií – jak je uvedena v [1]
Ekonomický význam transferu technologií 2 – podle [1]
Model procesu transferu technologií 1 – podle [1]
Model procesu transferu technologií 2 – podle [1]
Model procesu transferu technologií 3 – podle [1]
Základní druhy transferu technologií – přehledně uvádí [4]
Dílčí etapy transferu technologií – podle modelu UTB [3]
Využití strategických informací v procesu TT – podle [3]
Patentové inf.
Patentové, firemní a marketingové inf.
Marketingové a firemní inf.
Informace z odborných setkání,
nabídky EEN
Informace z odborných setkání,
nabídky EEN
Specifika patentových informací – viz např. [3]
K využití jako strategických předurčuje
patentové informace jejich specifický charakter – především:
• přinášejí nejnovější poznatky s předstihem 3 až 5 let (před komerční
publikací, resp. uvedením na trh)
• jsou monotématické (týkají se jednoho technického problému)
• obsahují informace o světovém stavu techniky v oblasti přísl. řešení
• zachycují směry a tendence vývoje v dané oblasti techniky
• obsahují informaci o teritoriálním a časovém stavu prům.-práv. ochrany
• obsahují prvky třídění (znaky MPT)
• jsou snadno dostupné a dobře vyhledavatelné
Zdroje patentových informací - podle [3]
V současné době jsou patentové informace přístupné především přes jejich
•
•
sekundární informační zdroje - databáze
(obsahující bibliografie, abstrakty, výkresy popř. i právní stav a plné texty)
různých patentových úřadů (např. Evropský pat. úřad – [email protected],
pat. úřad USA – USPTO,
pat. úřad SRN – DEPATIS,
čínský – SIPO,
japonský – PAJ, atd.,
i náš ÚPV – DATABÁZE PATENTŮ A UŽITNÝCH VZORŮ) – většinou on-line databáze
přístupné zdarma prostřednictvím internetu;
specializovaných komerčních organizací – především báze DWPI firmy
Thomson Reuters
– s placeným přístupem přes databázovou síť vědeckotechnických informací
STN International prostř. Zástupce v ČR – firmy MEDISTYL s.r.o.
Základní techniky využití patentových informací- podle [3]
„Základní techniky“ využití patentových informací :
1. Patentová analýza trendů vývoje
analýzou patentové aktivity v dané tématické oblasti techniky (resp. jejích dílčích
tématických oblastech) definuje aktuální trendy výzkumu a vývoje, popř. i predikuje
jejich tendenci do budoucnosti.
2. Analýza průmyslově právního stavu výstupu
na základě analýzy podstatných znaků porovnává výstupní řešení výzkumného úkolu
s aktuálně platnými právy cizích subjektů na daném teritoriu. Definuje, popř. z hlediska
pravděpodobnosti vzniku kvantifikuje možnost vzniku kolizních stavů.
3. Mapa průmyslově právního stavu
„Mapa“stavu ochranných práv v dané oblasti techniky definuje jaká ochranná práva
cizích subjektů je třeba na daném teritoriu a v daném čase respektovat, abychom se
vyhli možné kolizi.
Aplikace zákl. technik využití patent. informací - podle [3]
Aplikace „základních technik“ využití patentových informací má svoje místo již
v jednotlivých fázích výzkumu a vývoje:
1. Formulace výzkumného projektu - Patentová analýza trendů vývoje
- Mapa průmyslově právního stavu
2. Koncipování projektu
- Patentová analýza trendů vývoje
- Mapa průmyslově právního stavu
3. Dílčí fáze řešení výzk. úkolu
- Patentová analýza trendů vývoje
4. Formulace finálního výstupu
- Analýza průmyslově práv. stavu výstupu
(podrobněji viz moje přednáška na PLASTKO 2008)
Pokud tomu tak skutečně bylo lze již provedené práce přímo nebo po aktualizaci
využít v procesu transferu. V každém případě ale:
- Patentová rešerše na novost
- Analýza průmyslově právního stavu
- Patentová analýza trendů vývoje
- Mapa průmyslově právního stavu
Podrobněji o informacích z věd. a odbor. setkání – viz [3]
V již citované publikaci
VYMĚTAL, J. Informační zdroje v odborné literatuře. Praha : Wolters
Kluwer ČR, 2010. V tisku.
se jako zdroje informací z vědeckých a odborných setkání uvádí:
• sborníky souhrnů
• sborníky přednášek
• video přenosy, resp. video záznamy jednání na internetu
(Důležitým zdrojem informací o publikovaných sbornících přednášek jsou
referátové časopisy z oblasti sekundární literatury.)
A KROMĚ TOHO
Významným zdrojem informací o pořádaných odborných setkáních
a vydávaných sbornících jsou i samotní účastníci setkání !!!
(informace z neformálních jednání, besed a setkání).
Informace z Technologických burz – podle [3]
• Technologické burzy umožňující setkání podniků, výzkumných a
vývojových institucí, jejichž náplní je buď snaha o navázání vzájemně
prospěšné spolupráce nebo zjištění možností technologického
transferu konkrétní technologie (firma má zájem určitou technologii
koupit, resp. nabídnout).
• Technologická burza probíhá formou předem domluvených schůzek, kde
účastníci burzy vybírají partnery pro jednání z katalogu profilů všech
registrovaných firem a institucí.
• Jednoznačnou výhodou technologické burzy je konkrétnost
poptávky/nabídky a větší efektivnost návštěvy akce.
Informace ze sítě Enterprise Europe Network - podle [3]
• Enterprise Europe Network (EEN) je celoevropská síť zaměřená na
poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního
podnikání. Zahrnutím národních informačních sítí a jejich napojením na
Evropskou komisi vytvoří Enterprise Europe Network celoplošné pokrytí
všech členských států EU a spolupracujících zemí jednotným
kompetentním servisem. Aktivity české části Enterprise Europe Network
jsou realizovány konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných
Technologickým centrem AV ČR (TC AC ČR).
• Část sítě Inovace a technologický transfer zahrnuje asistenci při
transferu technologií, komercializaci výsledků výzkumu a vývoje a
realizaci inovačních záměrů. Pokud hledáte či poptáváte novou
technologii nebo technické řešení, je Vám k dispozici databáze nabídek
a poptávek technologií.
Struktura nabídek na stránkách sítě EEN - podle [3]
http://www.enterprise-europe-network.cz/transfer/nabidky-poptavky-technologii
Příklad konkrétní nabídky technologie v EEN – viz např. [3]
Nekomerční zdroje firemních informací [3]
Vyhledávání údajů o firmách na internetu:
• On-line databáze firem HBI
http://www.hbi.cz
• Profesionální vyhledávač výrobků a služeb WLW
http://cz.wlw.cz
• Katalog firem FIRMY.CZ na vyhledávači seznam.cz
http://www.firmy.cz
• Katalog firem najisto.cz na vyhled. centrum.cz
http://najisto.centrum.cz/
• Vlastní internetové stránky firem
Nekomerční zdroje firemních informací – podle [3]
Výroční zprávy firem na internetu:
• Výroční zprávy ve Sbírce listin Obchodního rejstříku
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/[email protected]=or&[email protected]
na=searchSubject
• Databáze výročních a ročních zpráv -Výroční zpráva.cz - databáze
výročních a ročních zpráv vydaných v České republice za poslední 2 roky
http://www.vyrocnizprava.cz/databaze-vyrocnich-zprav
• Databáze výročních zpráv na internetových stránkách IES FSV UK
pravidelně aktualizovaná databáze výročních zpráv
http://ies.fsv.cuni.cz/cs/node/141
Komerční zdroje firemních informací – podle [3]
Informační produkty
• firemní rejstříky a katalogy
• inzertní katalogy a statistické publikace
• tiskové abstrakty a výstřižkové služby
• zprávy o bonitě firem a jiné informační služby
specializovaných firem
C. Nielsen, AISA MEDIA, GfK Praha, ALBERTINA ICOME, AMASIA, Arbanstudio Juven
Bohemia, BVV/WTC Brno, CompAlmanach, Creditreform, ČSOB, Český statistický úřad,
Dun & Bradstreet, Economia, EDB-Dataservis, Edit, Grátis, Hoppenstedt Bonnier
Information, Inform Katalog, Informační centrum SCP, Intercredit Praha, K&P soft,
Kompass Bohemia, Národní informační středisko ČR, Obchodní a hospodářská komora
Brno, Obchodní rejstřík, Pražská informační služba, Tanger computersystems.
Praktický příklad: Albertina - Firemní Monitor
Komplexní databáze všech registrovaných firem a organizací v ČR, podchycuje základní
údaje o více než 2.300.000 podnikatelských i neziskových subjektech, poskytuje více
výběrových kritérií a výstupních formátů.
Náklady procesu transferu technologií – dle [3]
pat. rešerše na novost
10 000 až 20 000 Kč
rešerše firem. a marketing. inf.
5 000 až 15 000 Kč
přihláška pat. ČR 20 000 Kč
průzkum trhu, marketing
40 000 až 60 000 Kč
přihláška PCT 80 000 Kč
přihláška EP 100 000 Kč
(EP kompl. 500 000 až 1 000 000 Kč)
jednání, zprac. smluv
10 000 až 20 000 Kč
jednání, zprac. smluv
10 000 až 20 000 Kč
Význam transferu technologií – podle [1]
Význam transferu technologií – podle [1]
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Ali Jazairy
( WIPO)
Technology transfer = probíhá v prostoru mezi duševní činností a trhem
- předpoklady: »politická vůle
» strategie ochrany průmyslového vlastnictví
• USA – Bayth- Dole act (zákon – 1980!) – ponechává univerzitám benefit na
transferu (přestože fungují ze státních prostředků) – potvrdilo se, že až
tímto se transfer nových řešení vytvořených na univerzitách směrem do
praxe rozhýbal. Před tím to fungovalo velmi málo; také se potvrdilo, že
univerzity prostředky získané na transferu tak či tak použijí opět ve
veřejném zájmu (vloží do výzkumu) .
• Podíl prostředků získaných z transferu, který připadá univerzitám, je v USA
obvykle 25 – 50%
• USA (2005) – 30% z licenčních poplatků má jít tvůrcům na univerzitě
(profesor + studenti)
• Investice do výzkumu na univerzitách mezi r. 2000 a 2011 neustále rostly.
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Ali Jazairy
( WIPO)
• Otevřené inovace – ty, které prosakují skrze portfolio využivatelů a
posunují to celkově vpřed.
• Start-up firmy – samostatné nové subjekty založené pro průmyslovou
realizaci nového dostatečně nosného řešení – analogie spin-off firem, ale
na rozdíl od nich nemají majetkovou účast univerzity.
• Jednotlivé kroky transferu:
–
–
–
–
průmyslově právní audit
rešerše na stav techniky
průmyslové právo – vyřízení, licence
bilance nákladů, kompenzace vynálezců
• zásadní úkol – překlenutí finanční mezery mezi univerzitou a trhem
• nejdůležitější předpoklad – trénink jednotlivých kroků (zkušenosti)
• výzkum má spotřebovat 15% z celkové hodnoty vytvořeného řešení,
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Ali Jazairy
( WIPO)
Požadavky na úspěšný systém inovací a transferu:
Spolupráce univerzity a průmyslu
Lidské zdroje IP skilled
Institucionální infrastruktura
Vědecký výzkum
Kapitál
Národní strategie
Zákony
Předpoklady úspěšného licencování – jasno o následujícím:
– koncepce
– podmínky a okolnosti svědčící transferu
– partneři
– funkční centrum transferu technologií (2 inž.vědci, 2 právn.,1 obch.)
– očekávané výsledky
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Ali Jazairy
( WIPO)
Fáze procesu:
•
•
•
•
•
•
rámcová dohoda o spolupráci
upřesnění potřeb obou stran
diskuse a přijetí akčního plánu
odhad nákladů
vytvoření výsledku dle zadání (+ IP)
realizace, doladění, vyrovnání fin.
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Ing. Jaroslava Burčíka
(ČVUT)
Základní ingredience transferu technologií = DŮVĚRA
– Budování důvěry prochází přes Centrum transferu technologií
CTT musí mít PŘIDANOU HODNOTU, aby bylo VIDĚT
– posilovat motivaci na obou stranách – předcházet nedorozuměním
– kultivace je velmi důležitá – pohled, myšlení, jednání
– přístup k CTT nelze změnit z pozice technické - podpůrné, musí k tomu
přispět akademici – ti kteří mají KREDIT na univerzitě; + dále – proaktivní
vedení univerzity
– pečovat o nalezené poklady – řešení, která volají po transferu – být
facilitátorem na obou stranách – neustále proces rozhýbávat
– na univerzitě – zajišťovat posun v jednotlivých krocích, předcházet
zádrhelům
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Ing. Jaroslava Burčíka
(ČVUT)
Finanční relace na ČVUT
– Dotace hlavní činnost (výuka)
– Dotace VaV
– Výnosy DČ
4 mld.
1 mld.
682 mil.,
z toho 60% menza apod., 40% zbytek (zde patří i transfer)
Stínový transfer
– načerno (fyzické osoby – jejich soukromé aktivity)
– boj proti němu – dělat tak dobře oficiální transfer přes CTT, že bude
samovolně přetahovat a „vycucávat“ ten stínový
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Tamáse Bene
(University of Debrecen, Hungary)
Předpoklady úspěšného TT
– TTO (=CTT) – může být i externí, ale lepší je vnitřní (utajení + nižší náklady)
– TTO centrální nebo jednotlivě na fakultách – výhoda přímý vztah s fakultou,
kontinuální dialog – více patentů
+ zkušenosti a dovednosti personálu TTO
Struktura činnosti TTO
IP management
-odbornost v průmyslovém vlastnictví
Business development
-dobré vyjednávací schopnosti
Technology management
-řeší se jednotlivě pro každý případ
-vytvoří se generalizovaný model: specifické zkušenosti/dovednosti, je třeba
týmová práce, zobecnění zkušeností, může vést k rychlejší komercializaci.
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Tamáse Bene
(University of Debrecen, Hungary)
Doporučení – vytvořit znalostní mapu instituce
–
–
–
–
-výzkumné portfolio
-technologické portfolio
-portfolio služeb týkajících se inovací
-portfolio infrastruktury inovací
We need to také care of fragile direct bonds between researchers and
industrial partners.
• Debrecen – 8 spin-off firem založených bez investic univerzity
• Důležité: výchova, aktivita, politika průmyslového vlastnictví
• Vědci navštěvující univerzitu a studenti musí podepsat právně závaznou
dohodu… (ochrana duševního vlastnictví).
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Tamáse Bene
(University of Debrecen, Hungary)
Průmyslově právní ochrana nového řešení a jeho přechod do praxe je
obchodní rozhodnutí,
• předchozí důkladné vyhodnocení každého případu je proto důležité.
When the RESPONSIBILITY of TTO is REQUIRED, the necessary
TOOLS need to be created so as to COMPLY the RESPONSIBILITY!
Praktické poznatky z TT – z přednášky p. Tamáse Bene
(University of Debrecen, Hungary)
Otázky: Jaká je pozice CTT ve struktuře univerzity?
+ Jakého charakteru jsou závěry CTT?
-doporučení (odborné stanovisko)
-příprava rozhodnutí pro vysoký management univerzity
-vydání některých rozhodnutí (dílčí pravomoc)
Klíčové faktory úspěchu CTT
-konkurenceschopné výsledky
-podpora nejvyššího managementu
-jasná procedurální struktura a rozdělení odpovědnosti
-krátké rozhodovací lhůty
-změna myšlení výzkumníků výchovou a podporou dobrých příkladů.
Praktické poznatky z TT – z přednášky zástupcůJihomoravského
inovačního centra
Alternativy transferu technologií:
1. IP nabídnout firmě, která se tomu věnuje (ale oni třeba nedávno do něčeho
investovali)
2. Start-up skrze investora
3. Najít partnera s výrobou blízkou, který by do toho šel – takový byl vybrán, ale
chtěl najít distributora – podařilo se
Řetězec postupu hledání:
– společnosti nalezené (67)
– kontaktované (48)
– slibné (6)
– čekající na investora (2)
– realizováno (1)
Praktické poznatky z TT – z přednášky zástupcůJihomoravského
inovačního centra
Co přesvědčilo investora:
+ předchozí zkušenosti
+ rychlá návratnost
+ smlouva s distributorem
Co bylo proti:
x obava z nového segmentu
x nejistota – jak to přijme trh
96% inovací „vyšumí“, jen 4% je úspěšných, může jich být víc, jde o to
„to catch the innovation by the right way“
Literatura
1. SOUKUP,J.: Masarykova Univerzita - Pracovistě transferu technologií na univerzitě,
Masarykova univerzita, Brno, 2008
2. FIALA,R. a kol.: Transfer technologií, Spin-off firma… očima Clever Technologies,
s.r.o., CVUT, Praha, 2009
3. GÖRIG,J – STRÁŽNICKÁ, J.: Směrování a inspirace procesu transferu technologií
využitím strategických informací, Konference PLASTKO, Zlín, 2010
4. ČADA,K.: Ochrana výsledků výzkumu u nás a v zahraničí, Seminář UTB, Zlín, 2011

similar documents