Chemické názvosloví anorganických sloučenin

Report
Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
CH02 - Chemické názvosloví
anorganických sloučenin
Mgr. Aleš Chupáč, RNDr. Yvona Pufferová
Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o.
Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo:
CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem „PODPORA CHEMICKÉHO A FYZIKÁLNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO V HAVÍŘOVĚ“
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a
státním rozpočtem České republiky.
Emil Votoček
(1872 – 1950)
• spoluautor českého chemického
názvosloví (A. Sommer - Baťko)
• profesor chemie na pražské technice
obr. č. 1 Emil Votoček
• sepsal Šestijazyčný chemický slovník, učebnice Chemie
anorganická a Chemie organická, které byly používány
řadu desetiletí
Rozdělení anorganických sloučenin
Dvouprvkové
- halogenidy, hydridy, oxidy, sulfidy , selenidy, telluridy,
bezkyslíkaté kyseliny
- jsou složeny ze dvou prvků
Tříprvkové
- hydroxidy, kyanidy, kyslíkaté kyseliny, soli
- jsou složeny ze tří prvků
Zásady chemického názvosloví sloučenin
• chemický vzorec
• je zápis za použití značek prvků, který uvádí počet a druh
atomů přítomných v molekule látky
• název anorganické sloučeniny :
• podstatné jméno - typ sloučeniny, např. oxid, chlorid, kyselina
charakterizuje negativní část sloučeniny = anion
• přídavné jméno - udává, od kterého prvku je sloučenina
odvozena, např. draselný, železitý, amonný
charakterizuje elektropozitivní složku sloučeniny = kation
Oxidační číslo
• náboj, který by byl přítomen na atomu určitého prvku, kdyby
elektrony každé vazby, která z něj vychází, byly přiděleny
elektronegativnějšímu z obou vazebných partnerů
• zapisujeme vpravo nahoře
• součet oxidačních čísel ve vzorci = 0
Oxidační číslo:
• nulové (u prvků v nesloučeném stavu)
• záporné (-I až –IV)
• kladné (I – VIII) vyjadřujeme příslušnou koncovkou
Oxidační čísla a jejich koncovky
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
-ný
-natý
-itý
-ičitý
-ečný, -ičný
-ový
-istý
-ičelý
Dvouprvkové sloučeniny
•
•
•
•
•
halogenidy
hydridy
oxidy
sulfidy (selenidy, telluridy)
halogenvodíkové kyseliny
• ve vzorcích dvouprvkových sloučenin má jeden
prvek kladné a druhý záporné oxidační číslo
Halogenidy
• jsou dvouprvkové sloučeniny halogenů (F, Cl, Br, I) s
jiným prvkem
• oxidační číslo halogenů je –I
• koncovka – id
• fluorid, chlorid, bromid, jodid
Cvičení 1: Ze sloučenin vyber halogenidy:
KCl,CaCO3, NaOH, Li2O, PbS, CCl4, FeCl3, NaBrO3, H2O,
H3AsO4, I2O5, PCl5, CaF2
Odvození vzorce
Chlorid hořečnatý
• napíšeme značky prvků v obráceném pořadí než v
názvu:
MgCl
• k prvkům napíšeme vpravo nahoru oxidační čísla
MgIICl-I
• sepíšeme oxidační čísla do kříže arabskými číslicemi
Mg1Cl2
• v chemii jedničky ve vzorci nepíšeme
MgCl2
Odvození názvu
CBr4
• název halogenidu je tvořen podstatným jménem
fluorid, chlorid, bromid, jodid a přídavným
jménem odvozeným od druhého prvku
• napíšeme oxidační číslo halogenu: CBr4-I
• součet oxidačních čísel ve sloučenině je roven 0, musí
být oxidační číslo CIV
x + 4 · (-1) = 0
x=4
• název je bromid uhličitý
Cvičení 2: Urči oxidační čísla a napiš
Názvy
• HgI2
• SCl4
• CaBr2
• LiF
• AgBr
• AlI3
• CaCl2
• CuF
Vzorce
• fluorid osmičelý
• jodid draselný
• chlorid železitý
• fluorid sírový
• fluorid hořečnatý
• chlorid uhličitý
• bromid fosforečný
• fluorid jodistý
Výjimky
fluoridy kyslíku – elektropozitivnější je kyslík (má
kladné ox. č.)  ne oxidy ale fluoridy
• OF2: difluorid kyslíku
(žlutý, jedovatý plyn, silné ox. účinky)
• O2F2 : difluorid dikyslíku
(příprava účinkem el. výboje na směs kyslíku a fluoru,
reaguje explozivně)
Oxidy
• jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s jiným prvkem
• kyslík v oxidech má oxidační číslo vždy –II
• koncovka – id
• oxid
Cvičení 3: Ze sloučenin vyber oxidy:
• NaOH, KBr, Li2O, H2SO3, MgO, ZnS, Cr2O3, KOH, CO2, CaO
Odvození vzorce
oxid vápenatý
• napíšeme značky prvků v obráceném pořadí než v
názvu
CO
• ke značkám napíšeme vpravo nahoru oxidační čísla
CaIIO-II
• sepíšeme oxidační čísla do kříže arabskými číslicemi
Ca2O2
• jsou – li ve vzorci soudělná čísla, krátíme:
Ca2O2 = CaO
Odvození názvu
CO2
• název je tvořen podstatným jménem oxid
a přídavným jménem odvozeným od prvku s
příslušnou koncovkou
• napíšeme ke kyslíku oxidační číslo
CO2-II
• součet oxidačních čísel ve sloučenině = 0, je CIV
x + 2 · (-2) = 0
x=4
• název je oxid uhličitý
Cvičení 4: Urči oxidační čísla a napiš
Názvy
• CuO
• Br2O7
• XeO4
• CrO3
• Li2O
• ZnO
• Fe2O3
• SiO2
Vzorce
• Oxid sodný
• Oxid sírový
• Oxid dusičný
• Oxid hořečnatý
• Oxid cíničitý
• Oxid vápenatý
• Oxid rtuťný
• Oxid manganistý
Peroxidy
• aniont O22−
• peroxovazba
–O–O–
• H2O2, Na2O2, BaO2
• peroxid vodíku, sodíku (sodný), peroxid barnatý
Sulfidy
(selenidy, telluridy)
• sulfidy (selenidy,telluridy) jsou dvouprvkové sloučeniny síry
(selenu, telluru) s jiným prvkem
• oxidační číslo síry (selenu, telluru) je vždy –II
• postup při tvorbě vzorců a názvů sulfidů, selenidů
a telluridů je obdobný jako u oxidů
Cvičení 5:
Z následujících sloučenin vyber sulfidy, selenidy, telluridy.
H2SO4, CaO, FeSe, Na2O, SCl4, PbTe, AlCl3, Na2S, Fe2Te3, PbS
Cvičení 6: Odvození názvů a vzorců
Vzorce
• sulfid hořečnatý
• selenid sodný
• tellurid cíničitý
• sulfid vápenatý
• selenid fosforečný
• sulfid rtuťný
• tellurid chromitý
Názvy
•
•
•
•
•
•
•
•
CuSe
Ag2S
Fe2Te3
PbS
K2Se
Bi2Te3
GeSe2
As2S5
Dvouprvkové sloučeniny vodíku
•
•
Prvky I. a II.A: název hydridy, ox.č. H: -I
např. hydrid sodný, hydrid vápenatý
•
Prvky III. – IV.A: triviální názvy
kořen názvu prvku + koncovka – an
ox.č. prvku – odpovídá číslu skupiny
•
•
III.A - boran, alan, gallan, indan, thallan
IV.A - methan, silan, german, stanan, plumban
Dvouprvkové sloučeniny vodíku
•
Prvky V. - VI.A:
ox.č.: max ox.číslo VIII – číslo skupiny (V až VI)
V.A ox.č. III vodík je vpravo od značky prvku
– azan, fosfan, arsan, stiban, bismutan
VI.A ox.č. II vodík je vlevo od značky prvku
– oxidan, sulfan, selan, tellan
•
Prvky VII.A halogenvodíky, HX
– fluorovodík, chlorovodík, bromovodík, jodovodík
Dvouprvkové sloučeniny vodíku
oxidan
Cvičení 7: Napiš názvy a vzorce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
LiH
PbH4
AsH3
H2Se
BaH2
BH3
HCl
PH3
H2Te
•
•
•
•
•
•
•
•
•
alan
fosfan
bismutan
stannan
jodovodík
silan
hydrid sodný
azan
hydrid vápenatý
Bezkyslíkaté kyseliny
• neobsahují kyslík
• dvou nebo tříprvkové sloučeniny
• halogenvodíkové kyseliny – vznikají zaváděním halogenvodíků
do vody
– fluorovodíková
– chlorovodíková
– bromovodíková
– jodovodíková
• kyselina kyanovodíková HCN
• kyselina sulfanová H2S
• kyselina selenovodíková H2Se
Názvosloví bezkyslíkatých kyselin
Název:
• podstatné jméno - kyselina
• přídavné jméno - odvozeného od názvu nekovu
přípona –ovodíková
+
Vzorec:
• atom vodíku jako první
• atom nekovu vpravo za vodíkem
• oxidační číslo nekovu je záporné, vodíku +I.
• součet oxidačních čísel v molekule je roven 0
Cvičení 8: Odvoď název kyseliny HCl a vzorec kyseliny jodovodíkové.
Tříprvkové sloučeniny
• hydroxidy
• kyanidy
• kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)
• polykyseliny
• thiokyseliny
• soli kyslíkatých kyselin
Pravidla
• ve vzorcích tříprvkových sloučenin má kyslík záporné
•
vodík a třetí prvek kladné oxidační číslo
– Oxidační číslo kyslíku ve sloučeninách je vždy -II (O-II).
– Oxidační číslo vodíku ve sloučeninách je vždy +I (H+I).
• Součet oxidačních čísel ve vzorci = 0.
Hydroxidy
• hydroxidy jsou tříprvkové sloučeniny kovu, kyslíku a vodíku
• kyslík a vodík tvoří v hydroxidu hydroxidovou skupinu OH-I
(OH-I, protože je O-II a H-I)
• podstatné jméno = hydroxid
• přídavné jméno má zakončení, které odpovídá oxidačnímu
číslu kovu
• oxidační číslo kovu je vždy kladné
• Cvičení 9: Vyber ze sloučenin hydroxidy.
Al(OH)3, KCl, NaOH, K2O, CCl4, ZnS, AlCl3,H2O, KClO3,
Mg(OH)2, P2O5, H2SO3, PCl3
Odvození vzorce hydroxidu
natý
hydroxid hořečnatý:
OH-
MgII
II
-I
Mg (OH)
1
Mg(OH)2
2
Odvození názvu hydroxidu
+III
x
-I
Al (OH)3
hydroxid
itý
hlin ....
oxidační číslo Al: x + 3 · (-1) = 0
x=3
hydroxid hlinitý
Cvičení 10: Urči oxidační čísla a napiš
•
•
•
•
•
•
•
•
hydroxid železitý
hydroxid sodný
hydroxid thoričitý
hydroxid cíničitý
hydroxid draselný
hydroxid barnatý
hydroxid vápenatý
hydroxid amonný
•
•
•
•
•
•
•
•
Pb(OH)4
Hg(OH)2
AgOH
Cr(OH)3
LiOH
Zn(OH)2
RbOH
Sr(OH)2
Kyanidy
soli kyseliny kyanovodíkové
HCN
•
•
•
•
•
•
Kyanid stříbrný
Kyanid lithný
Kyanid draselný (KCN)
CuCN
Kyanid amonný (NH4CN)
Dikyan ((CN)2)
obsahují kyanidový aniont
CN-
•
•
•
•
•
•
(Ba(CN)2)
(Ca(CN)2)
(Cu(CN)2)
Kyanid rtuťnatý
Kyanid platnatý
Kyanid zinečnatý
Karbidy, silicidy
• sloučeniny uhlíku nebo křemíku
s elektropozitivnějšími prvky s výjimkou vodíku
• oxidační číslo uhlíku a křemíku je -IV.
Mg2C
karbid hořečnatý
Al4C3
karbid hlinitý
SiC
karbid křemičitý
• Existují karbidy, ve kterých je uhlík vázáný jako (C2)2CaC2 karbid vápenatý
Nitridy
• N-III
• Li3N
nitrid lithný
Kyslíkaté kyseliny
• dělení podle počtu vázaných atomů vodíku:
jednosytné x dvojsytné x vícesytné
• atom vodíku má vždy oxidační číslo I
• atom kyslíku v kyselinách má vždy oxidační číslo –II
• oxidační číslo základního prvku je určeno zakončením v názvu
kyseliny
Postup při tvorbě vzorce
• zapíšeme atomy tvořící kyselinu v pořadí vodík, základní prvek,
kyslík
• napíšeme jejich oxidační čísla
• sečteme všechna kladná a záporná oxidační čísla
• součet kladných i záporných oxidačních čísel musí být roven nule
• v kyselinách obsahujících základní prvek s lichým oxidačním
číslem bývá obvykle jeden atom vodíku
• v kyselinách obsahujících základní prvek se sudým oxidačním
číslem bývají dva atomy vodíku
Cvičení 11: Napiš vzorce kyselin
• kyselina chlorná
• kyselina uhličitá
• kyselina chromitá
• kyselina dusičná
• kyselina manganistá
• kyselina chromová
Odvození názvu
H 2 S O3
IV
vodík (H+I)
síra (= nekov)
kyslík (O-II)
Sx
Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0
2 .1 + x + 3 .(-2) = 0
x=4
• podstatné jméno: kyselina
• přídavné jméno: odvozeno od nekovu (siřičitá)
(přípona odpovídá oxidačnímu číslu)
Názvy vícesytných kyselin
• u vícesytných kyselin je třeba uvádět i počet vázaných vodíkových
atomů
H3P IIIO3
vodík (H+I)
fosfor (= nekov)
kyslík (O-II)
Px
Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule = 0
3 .1 + x + 3 .(-2) = 0 x = 3
• kyselina trihydrogenfosforitá
Číslovkové předpony
•
•
•
•
•
•
•
1 – mono
2 – di
3 – tri
4 – tetra
5 – penta
6 – hexa
7 – hepta
trihydrogen
tetrahydrogen
pentahydrogen
hexahydrogen
Cvičení 12: Napiš vzorce a názvy
•
kyselina trihydrogenboritá
• HBrO
•
kyselina dihydrogenselenová
• H2SO3
•
kyselina trihydrogenaseničná
• HNO2
•
kyselina tetrahydrogenkřemičitá
• H2TeO4
•
kyselina pentahydrogenjodistá
• HClO3
•
kyselina dihydrogenxenoničelá
• HIO4
•
kyselina dihydrogenuhličitá
• H3PO4
Polykyseliny
• obsahují-li více atomů centrál. prvku
•
•
•
•
H2Cr2VIO7
H2S2VIO7
H2Cr3VIO10
H4P2VO7
k. dichromová
k . disírová
k. trichromová
k. tetrahydrogendifosforečná
Thiokyseliny
•
•
•
•
•
•
jeden a více atomů kyslíku je nahrazeno za atomy
síry
H2CrVIO4
k. chromová
H2CrVIO3S
k. thiochromová
H2CIVO3
k. uhličitá
H2CIVOS2
k. dithiouhličitá
HAsVO3
k. arseničná
HAsVS3
k. trithioarseničná
Soli kyslíkatých kyselin
• odvozeny náhradou atomu/ů vodíku/ů jiným
atomem (kovem) nebo skupinou NH4+
• podstatné jméno: odvozené od kyselin
• zakončení –an
• přídavné jméno: je odvozeno od kovu
• má zakončení podle oxidačního čísla
Odvození vzorce kyslíkaté soli
• siřičitan sodný
ný
od kyseliny siřičité
H2SO3
SO3-II (zbytek kyseliny)
Na
Na+I
Na+Ix2 SO3-II
• Součet oxidačních čísel všech atomů (nábojů iontů ve
sloučenině) = 0
• upravíme počty atomů kovu a aniontů kyseliny (křížové
pravidlo)
Na2SO3
1 . x + (-2) = 0
x=2
Cvičení 13: Uveď vzorce solí
•
•
•
•
•
•
•
dusičnan draselný
uhličitan vápenatý
síran hořečnatý
fosforečnan hlinitý
hlinitan barnatý
chlornan stříbrný
manganistan draselný
Odvození názvu kyslíkaté soli
Al2(SO4)3
• sůl je odvozena od H2SO4
síran
• napíšeme oxidační číslo aniontu = náboj kyseliny (SO4)-II
• vypočteme oxidační číslo Al
2 · x + 3 · (-2) = 0
x=3
• doplníme do vzorce AlIII2(SO4)-II3
• oxidačnímu číslu III náleží koncovka –itý
• název síran hlinitý
Cvičení 14: Odvoď názvy solí
•
•
•
•
•
•
•
•
Na3PO4
CuCO3
Mg3(PO4)2
Zn(NO3)2
Ag2SO4
KNO3
Na2SO4
KClO3
Amonné soli
• mají místo kovu amonný kation NH4+
• přídavné jméno - amonný
• postup při tvoření názvu a vzorce u amonných solí
je obdobný jako u ostatních solí
Cvičení 14:
Napiš vzorec fosforečnanu amonného:
Napiš název (NH4)2SO4:
Hydrogensoli
• Obsahují v molekule soli nenahrazený atom vodíku, vyjadřujeme
jeho přítomnost předponou –hydrogen– + číslovková předpona.
Vzorec soli:
Název soli:
KHS
hydrogensulfid draselný
NaHCO3
hydrogenuhličitan sodný
Ca(HCO3)2
hydrogenuhličitan vápenatý
• H3PO4
NH4H2PO4
dihydrogenfosforečnan amonný
(NH4)2HPO4
hydrogenfosforečnan amonný
CaHPO4
hydrogenfosforečnan vápenatý
Al(H2PO4)3
dihydrogenfosforečnan hlinitý
Al2(HPO4)3
hydrogenfosforečnan hlinitý
Názvosloví solí polykyselin
• můžeme utvořit dvěma způsoby, jak je uvedeno na
příkladech:
Vzorec soli:
• K2S2O7
• Na2B4O7
• Na5P3O10
• Ca3Si3O9
• NaB5O8
Název soli:
disíran didraselný
tetraboritan disodný
trifosforečnan pentasodný
trikřemičitan trivápenatý
pentaboritan sodný
Názvosloví krystalohydrátů
• Krystalohydráty = soli, které krystalizují z vodného roztoku tak, že
váží určitý počet molekul vody.
• Počet molekul vody se vyjadřuje:
• název: před názvem soli číselným údajem (hemi-, mono-, di-, tri-,
tetra-, penta-, hexa-, hepta- …) a předpony hydrát.
• vzorec: .H2O (+ 2.p podstatného jména = názvu soli)
• Cvičení 15:
CaCO3.1/2 H2O
CuSO4.5H2O
FeSO4.7H2O
ZnSO4.2H2O
hemihydrát uhličitanu vápenatého
Pentahydrát síranu měďnatého
Heptahydrát síranu železnatého
Dihydrát síranu zinečnatého
Podvojné, smíšené soli
• ve vzorcích se kationty (vyjma vodíku) píší v pořadí podle rostoucího
oxidačního čísla
• při stejném oxidačním čísle se kationty zapisují v abecedním pořadí
podle chemické značky prvku.
• Víceatomové kationty (např. NH4+) píšeme jako poslední ve skupině
kationtů stejného oxidačního čísla
• názvy kationtů oddělujeme pomlčkou.
Příklady:
• KNaCO3
• CaMg(CO3)2
• NH4MgPO4.6 H2O
• KAl(SO4)2.12 H2O
uhličitan draselno–sodný
uhličitan vápenato–hořečnatý
hexahydrát fosforečnanu amonno–hořečnatého
dodekahydrát síranu draselno–hlinitého
Názvosloví iontů
• Ionty jsou elektricky nabité částice. Rozlišujeme je jednak
podle náboje, tj. kationty (+) a anionty (–), jednak podle
počtu atomů (jednoatomové, víceatomové).
• Jednojaderné kationty pojmenováváme tak, že k názvu
prvku připojíme koncovku příslušného oxidačního čísla,
na příklad:
•
Na+
kation sodný
•
Ca2+
kation vápenatý
•
Al3+
kation hlinitý
Názvosloví kationtů
• U vícejaderných kationtů má přídavné jméno zakončení –
oniový (s výjimkou NH4+):
•
•
H3O+
AsH4+
• ale NH4+
kation oxoniový (oxonium)
kation arsoniový (arsonium)
kation amonný (amonium)
Názvosloví aniontů
• U jednojaderných a některých vícejaderných aniontů má
přídavné jméno zakončení –idový, na příklad:
•
•
•
•
•
•
•
H–
OH–
Cl–
S2–
HS–
P3–
CN–
anion hydridový
anion hydroxidový
anion chloridový
anion sulfidový
anion hydrogensulfidový
anion fosfidový
anion kyanidový
Názvosloví aniontů
• Názvy vícejaderných aniontů odvozených od oxokyselin a thiokyselin
tvoříme z názvu příslušné kyseliny zakončením –anový.
• Obsahuje–li anion vodíkové atomy (anionty odvozené od vícesytných
kyselin), vyjadřujeme jejich přítomnost předponou hydrogen–, které
předřadíme dle potřeby ještě číslovkovou předponu, například:
•
•
•
•
•
•
•
•
SO42–
HSO4–
S2O32–
H2PO4–
ClO–
ClO4–
CO32–
HCO3–
anion síranový
anion hydrogensíranový
anion thiosíranový
anion dihydrogenfosforečnanový
anion chlornanový
anion chloristanový
anion uhličitanový
anion hydrogenuhličitanový
Použité informační zdroje
Obrázky
[1] [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z www:
http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/objevite/objev5/vot.htm
Literatura
• MAREČEK, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 1. díl. 3. oprav. vyd. Olomouc:
Nakladatelství Olomouc, 1998, 240 s. ISBN 80-718-2055-5.
• KOVALČÍKOVÁ, Tatiana. Obecná a anorganická chemie: studijní text pro SPŠCH. 3.,
upr. vyd. Ostrava: nakladatelství Pavel Klouda, 2004, 118 s. ISBN 80-86369-10-2.

similar documents