Onemocn*ní plic - Střední Zdravotnická Škola Písek

Report
Onemocnění
plic
-
poruchy vzdušnosti
pneumonie
Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420
397 11 Písek, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0580
Číslo DUM:
VY_32_INOVACE_NEUMANNOVA_19
Tematická oblast:
Patologie
Téma:
Onemocnění plic – poruchy vzdušnosti, pneumonie
Cílová skupina:
Žáci školy
Anotace:
Nabytí znalostí o poruchách vzdušnosti, pneumoniích
Autor:
Mgr. Petra Neumannová
Datum vytvoření:
5.04.2013
Poruchy vzdušnosti
 Poruchy
vzdušnosti plicní tkáně rozeznáváme ve
smyslu zvýšení nebo snížení vzdušnosti.
 Plicní emfyzém – rozedma plic
 vzniká rozšířením konečných částí dýchacích cest,
plicních sklípků, takže dochází k jejich
ložiskovému zvětšení, místy k tvorbě bul, dutin
větších než 1 cm.
 Emfyzém zvyšuje vzdušnost plic a zároveň snižuje
jejich funkci
emfyzém – charakterizován prostou
dilatací plicních sklípků bez redukce plicní tkáně
 tento problém vzniká při dušení
 Akutní
emfyzém – trvalé postižení, spojené s
destrukcí mezisklípkových přepážek a redukcí
kapilárního řečiště
 tato forma je často spojena např. s chronickou
bronchitidou nebo s chronickým bronchiálním
astmatem
 Chronický
 Těžký
emfyzém bývá také při silikóze a při jiných
pneumokoniózách
 Chronické formy emfyzému vyvolávají poruchy
ventilace, perfuze, difuze a chronické plicní srdce
 Vrozená
plicní nevzdušnost – atelektáza – bývá
u nedonošenců s nezralou plicní tkání
 Nedostatek antiatelektického faktoru brání
normálnímu rozvinutí plicních sklípků
 Bývá i u donošených novorozenců při vdechnutí
plodové vody, při prokrvácení plicní tkáně a při
krvácení do mozku
 Jedná se o častou příčinu smrti novorozenců
 Získaná
plicní nevzdušnost – plicní kolaps –
vzniká vstřebáním vzduchu z části plic do krve při
zúžení až uzávěru bronchu cizím tělesem nebo
nádorem
 jindy dochází ke kolapsu při stlačení plíce
výpotkem, krví nebo vzduchem v pohrudniční
dutině
Záněty plic - pneumonie
 Jedná
se o rozsáhlou skupinu nemocí lišících se
svým průběhem, příčinou, rozsahem i charakterem
 Etiologie: bakterie, viry, paraziti, plísně, chemické
látky, alergie
 Bakteriální infekce- největší skupina plicních
zánětů, vznikají cestou inhalační, lymfatickou,
krevní, přestupem z okolí u oslabených pacientů
po rozsáhlých operacích
 U dlouhodobě ležících nemocných je velký
patogenetický faktor snížená ventilace plicní tkáně
a vzniká hypostatická pneumonie – u oslabených
lidí s poruchou polykání nebo v bezvědomí může
být příčinou těžkého zánětu , někdy s natrávením
plic, vdechnutím potravy nebo zvratků
 Bronchopneumonie
– zánět sklípků, bronchiolů,
bronchů
 šíří se převážně bronchy do sklípků
 u oslabených lidí, s ICHS, vyčerpaných bývá
smrtelné
 zánětem bývá postižen lalok nebo i celé plicní
křídlo
 exudát bývá hnisavý, fibrinózní, může dojít i k
rozpadu tkáně s vytvořením abscesu a k septikémii
 výsledkem je vyplnění sklípků vazivem a
přechodem do chronicity se selháním pravé
srdeční komory
 Plicní
zánět nejčastěji způsobují pneumokoky,
streptokoky, hemofily, stafylokoky a nozokomiální
infekce způsobené nemocničními kmeny,
necitlivými na běžná ATB
intersticiální pneumonie – obvykle
virového původu, difuzně postihující plicní tkáň,
způsobující ztluštění přepážek mezi sklípky, které
často vede k respirační insuficienci a
pravostrannému srdečnímu selhání
 Atypická
pneumonie – též intersticiální
zánět, původcem je parazit pneumocystis carini,
poprvé byl popsán českými vědci Vaňkem a
Jírovcem a bývá a nemocných s AIDS
 Pneumocystová
Citace
 MAČÁK;
MAČÁKOVÁ. Patologie. Praha:
Grada Publishing a.s., 2004, ISBN 80-2470785-3.
 STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. Praha: Scientia
medica, spol.s.r.o., 1995, ISBN 80-85526-441.

similar documents