Pedologie

Report
Pedologie
(Věda zabývající se pedosférou)
Půda
• povrchová vrstva souše, vyvíjející se v
důsledku působení půdotvorných faktorů a
podmínek
• základní, omezený a neobnovitelný zdroj
produkce potravin a přírodního bohatství
• schopná zajišťovat životní podmínky
organismů v ní a na ní žijících
Význam půdy
• Přírodní:
1) životní prostor a základ života pro člověka, rostliny a zvířata
2) součást koloběhu v přírodě (voda, živiny)
3) prostředí pro transformaci látek, energetické, filtrační procesy
4) čistící funkce – likvidace organických zbytků, poutání a detoxikace
5) jímací a retenční prostor pro vodu
• Užitkové: stanoviště zemědělských a lesních plodin, hospodářské využití,
prostor pro bydlení a rekreaci, zdroj surovin, podklad pro stavby, rekreační
význam
• Kulturní: archiv dějin přírody a lidských dějin (hospodaření, změna
vegetace, změny klimatu)
• Význam v přírodě: tvoří pedosféru (pedon – řecky země), je v úzkém
vztahu s ostatními geosférami
Půdotvorný proces
• faktory: hornina, podnebí, organismy, voda, člověk
• podmínky:
–
–
–
–
–
–
–
reliéf – souvisí s nadmořskou výškou
expozicí,
sklonitostí,
mikroklima,
eroze – akumulace,
podzemní vody,
stáří půd
(Přelož)
V půdotvorném procesu se uplatňují dílčí pochody charakteru
destrukce, syntézy, translokace, akumulace. Jejich výsledkem je
vertikální diferenciace půdotvorného substrátu. Tyto vrstvy jsou
patrné na půdním profilu – nazývají se genetické půdní horizonty.
Fáze půdotvorného procesu
• zvětrávací proces má 3 stupně
• mateční hornina = celistvá hornina, nedotčená
zvětrávacími pochody, celistvá
• půdotvorný substrát = mechanicky rozpadlá a
chemicky narušená mateční hornina
• půda = útvar vytvořený z půdotvorného substrátu
půdotvorným procesem. Profil je členěn na
genetické horizonty
Klasifikace půdních druhů
• lehké půdy – vyšší obsah písku
• střední půdy – vyšší obsah prachů
• těžké půdy – vyšší obsah jílu
Stupnice půdních druhů
Je dána procentuálním složením první kategorie jílnaté části (koloidní
a fyzikální jíl)
0-10
10-20
20-30
30-45
45-60
60-75
 75
Půdní druh
písčitá
hlinitopísčitá
písčitohlinitá
hlinitá
jílovitohlinitá
jílovitá
jíl
Označení půdy
lehká
lehká
střední
střední
těžká
těžká
těžká
Zastoupení půd dle zrnitosti v ČR
•
•
•
•
písčité až hlinitopísčité – 19%
písčitohlinité až hlinité – 59%
jílovitohlinité až jíly – 17%
silně štěrkovité a kamenité – 5%
Půdní typy
• Dělíme je podle zastoupení a uspořádání
půdních horizontů a matečné horniny.
• Půdní typy jsou skupiny půd, které se vyvíjely
působením přibližně stejných půdotvorných
činitelů. např: ve stepích se vyskytuje půdní
typ černozem
Arktické půdy a půdy tunder
- jsou půdy s dlouhodobě zmrzlým
podložím
- permafrostní půdy, které rozmrzají
v období krátkého léta jen do hloubek
maximálně několika decimetrů.
- Vyskytují se v severní Americe a Eurasii.
- Využívají se jako příležitostné pastviny,
pro zemědělství jsou nevhodné
- Jsou porostlé mechy, lišejníky, zakrslými
keři
Podzoly
- se vyskytují ve vlhčím a
chladnějším podnebí
v nížinatých oblastech např:
Ruska v tajze, Kanady,
Skandinávie.
- Vznikají na kyselých horninách
podzolizací
- protože obsahují nekvalitní
humus pro zemědělství jsou
nevýhodné
- vyžadují stále hnojení
Hnědozemě
- se nacházejí v oblastech mírného
klimatu původně pod listnatými
lesy
- Hlavním půdotvorných procesem je
Ilimerizace
- Jsou to půdy slabě kyselé až
neutrální
- Vyskytují se např: ve střední Evropě
a pro dostatek humusu se řadí ke
středně úrodným půdám.
- V zemědělství se využívají např: pro
pěstování obilnin
Černozemě
- jsou půdy travnatých stepních
oblastí mírného a subtropického
pásu
- Vyskytují se např: v oblastech prérií
a pamp na americkém kontinentu,
v Evropě na Ukrajině, Maďarsku.
- Obsahují nejmocnější vrstvu
humusu
- jsou vhodné pro pěstování obilnin
- jsou to velmi úrodné půdy
Kaštanové půdy
- vznikají degradací černozemí
- nachází se v kontinentálních,sušších
oblastech stepí
- obsahují méně humusu než
černozemě ale pravidelným
zavlažováním lze kaštanové půdy
obdělávat a využívat v zemědělství
Pouštní a polopouštní půdy
- se tvoří v aridních oblastech tropického,
subtropického i mírného pásu
- jsou to půdy písčité, hlinité, štěrkovité
nebo kamenité s minimálním množstvím
humusu
- často dochází k jejich zasolování např:
oblasti v okolí Aralského jezera
- využívají se jako chudé pastviny
Žlutozemě a červenozemě
- vznikají na velkých rozlohách
v subtropech a tropech
- půdotvornými procesy lateritizací a
ferritizací
- jsou to kyselejší půdy
- využívají se pro intenzivní plantážnické
zemědělství
- rychle se však vyčerpávají
- slouží např: k pěstování bavlníku, tabáku,
podzemnice olejné, tropického ovoce.
Nivní půdy
- se nachází podél říčních toků
- opakovaně jsou při povodních
zaplavovány vodou
- bývají písčité až štěrkovité
- slouží jako louky a pastviny
- místy se lze na těchto půdách setkat
s výskytem původních lužních lesů.
Rendziny
- jsou půdy, které se nacházejí na
karbonátových horninách v horských
oblastech např: Alp a Karpat
- mají nízký humusový horizont
- slouží především jako pastviny

similar documents