Mezi Vídeňským kongresem a revolucí 1848 I

Report
Mezi Vídeňským
kongresem a
revolucí 1848
Společnost
Anotace






Materiál tvoří 15 slidů, v nichž je zachycen stav společnosti od
Vídeňského kongresu dále s přihlédnutím k hospodářským a
společenským dějinám
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s částí hospodářských dějin 1.
poloviny 19. století obecně, pracuje s pojmy průmyslová revoluce
atd.
použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme
zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
následuje možnost zápisu do sešitu
Společnost – Emancipace národů








mnoho národů žije pod nadvládou jiných národů
postavení podmaněných národů je pochopitelně horší než národů
vládnoucích, jako úřední řeč je jim vnucena řeč ovladatelů
vytrácí se kultura podmaněných národů
už před VFBR sílí zájem o vlastní jazyk, literaturu a původní kulturu
snaha o emancipaci
po revoluci tyto snahy sílí
objevují se názory, že lidé si jsou rovni ve svých právech
u různých národů je národní emancipace různá.




balkánské národy se snaží v první řadě o vymanění zpod turecké nadvlády
v našich zemích šlo především o jazykové a kulturní zrovnoprávnění a v další fázi
o zrovnoprávnění politické – viz Národní obrození
Němci nejsou pod nadvládou, ale nežijí v jednotném státě
Italové také touží po sjednocení a vymanění části italského území zpod
nadvlády jiných zemí
Společnost – Průmyslová revoluce

masivní rozvoj techniky se nejprve projevuje v
zemědělství



ve městech je práce dostatek




žací stroje, mlátičky
mnoho lidí se stalo „přebytečnými“ a museli hledat obživu
ve městech, kam mohli odcházet po zrušení nevolnictví
vznikají továrny, které potřebují lidi pro obsluhu strojů
lidská práce je nahrazována prací strojů
manufakturní výroba je nahrazována výrobou tovární
průmyslová revoluce = zavádění strojů do výroby
Společnost – Průmyslová revoluce
Anglie – strojovna Evropy
 kolébka průmyslové revoluce
 1769 – James Watt zdokonalil parní stroj

v




univerzální motor
Anglii byly nejlepší podmínky pro rozvoj průmyslu:
mír – od 17. století se neválčilo
nevolnictví neexistuje od 14. století
dostatek surovin díky koloniím
odbytiště pro výrobky díky koloniím
James Watt
James Watt (19. ledna 1736
Greenock, Skotsko – 19. srpna 1819
Handsworth, Anglie) byl skotský
mechanik, vynálezce a fyzik –
samouk, známý především skrze své
vynálezy a vylepšení parních strojů.
Společnost – Průmyslová revoluce
Technický pokrok
 parní stroj = symbol průmyslové revoluce
 nové stroje se objevují ve všech odvětvích průmyslu





textilní výroba – mechanický spřádací stroj, tkalcovský stav,
válcový potiskovací stroj, šlapací šicí stroj (1832, Singer)
strojírenství
hutnictví – vysoké pece, uhlí, koks
těžební průmysl – zvýšená poptávka po železné rudě, uhlí
doprava – suroviny je nutno dostat do továren
1814 – vynález parní lokomotivy – George Stephenson
 1803 – parník – Robert Fulton
 telegraf

Robert Fulton
(14. listopad, 1765 – 24. únor, 1815) byl
Američan známý především jako
vynálezce parníku. Toto označení není
úplně přesné, protože parníky existovaly
už dříve, Fulton byl však první, kdo z
parníku učinil věc praktickou a později i
komerční.
George
Stephenson
(9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne - 12. srpna 1848) byl
britský inženýr. Později začal vyučovat na Killingworth Colliery[zdroj?]. Jako
inženýr zlepšoval v dolech parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik
šikmých ploch pro přepravu uhlí a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu.
V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu, která na kolejích
postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok
později si ji nechal patentovat. V roce 1823 projektoval první veřejnou
železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton
a Darlington (osazena strojem Locomotion). 27. září 1825 ji uvedl do
provozu.
Společnost – Průmyslová revoluce
Sociální důsledky průmyslové revoluce
 v západní a střední Evropě rychlý rozvoj, východ Evropy a Balkán zůstává agrární
 objevují se nové společenské vrstvy: dělníci, buržoazie
 dělníci pracují v továrnách, dolech a hutích 14-16 hodin denně včetně dětí
 dělníci byli naprosto závislí na platu, neexistovala žádná sociální síť
 objevují se stále dokonalejší stroje, které zastanou více práce  mnoho dělníků je propouštěno

aby si zachovali práci, rozbíjejí stroje v domnění, že si zachrání místo
buržoazie = bohaté měšťanstvo (továrníci, bankéři, obchodníci) = kapitalisté
Pokusy o řešení situace dělníků
 svépomocné dělnické spolky se společnou pokladnou, z níž se vyplácela podpora
 stávky za lepší pracovní podmínky
 někteří kapitalisté si uvědomují, že v lepších podmínkách bude dělník odvádět kvalitnější práci
 zřizovaly se „školky“ stavěly se domy pro dělníky; nicméně takto k dělníkům přistupovalo
pouze málo kapitalistů
 pomoc státu – vydávány zákony, které měly zlepšit situaci – zákaz práce dětí, zkrácení pracovní
doby na 12 (10)hodin, pojištění atd.
 vznikají i nové filozofické směry, které hledají řešení složité situace


uvažují o změně systému – socialismus
Společnost – Průmyslová revoluce


nereálné
Karel Marx, Bedřich Engels
Proměna měst
 příchod nový lidí
 vznikají předměstí = čtvrti zakládané za hradbami, které už dávno neplní
svůj účel
 továrny, tovární čtvrti
 dělnické kolonie
Změna způsobu života
 snadná přeprava zásilek na velké vzdálenosti  cizokrajné zboží se stává
dostupnějším
 zlevňuje cestování pro zábavu i za obchodem
 „svět se zmenšil“
 zprávy se šíří rychleji díky telegrafu, atd.
Otázky:









Vysvětli pojem emancipace národa
Proč u balkánských národů hovoříme o národněosvobozeneckém
hnutí?
Po čem toužili Němci a Italové?
Zopakuj si, co jsou to manufaktury a kdy bylo u nás zrušeno
nevolnictví?
Kdo a kdy vynalezl parní tsroj?
Proč došlo k průmyslové revoluci nejdříve v Anglii?
Jaké stroje se používaly v textilní výrobě?
Ovlivnilo použití strojů cenu výrobků?
Které odvětví průmyslu se začala rozvíjet a proč?
Otázky:









Proč muselo dojít ke změnám v dopravě? Které vynálezy dopravu
usnadnily?
Jaký je přínos telegrafu?
Jaké bylo postavení dělníků?
Proč dělníci rozbíjeli stroje?
Co je buržoazie?
Proč byly bourány hradby?
Jaké domy se začaly stavět?
Proč vznikala nová města?
Jaké důsledky měl pro obyčejné lidi vynález parní lokomotivy,
parníku a telegrafu?

similar documents