06 Kultura, modely soužití ve společnosti, Samuel Huntington ()

Report
Problémy menšinových skupin II
KULTURA, MODELY SOUŽITÍ VE
SPOLEČNOSTI, SAMUEL
HUNTINGTON
Různé pojetí pojmu kultura:
• nejširší definice: všechno co člověk vytvořil
nebo vymyslel
• užší definice: mluvíme o kulturách
- srovnání různé kultury v prostoru a čase
• nejužší definice: mluvíme o kultuře jako o
různých oborech umění
charakteristické rysy kultury:
• není vrozená, zděděná ani instinktivní, je
naučená
• kolektivní produkt
• zachovává si kontinuitu v čase, kulturní
hodnoty se přenášejí z generace na generaci
• adaptivní = je schopna se přizpůsobit se
vnitřním a vnějším změnám
materiální kultura ( civilizace )
• zahrnuje jevy, které uspokojují materiální
potřeby lidí, tj. pracovní prostředky, předměty
denní potřeby, obydlí, oděv, komunikační
prostředky
• = prostředky používané k výrobě, výrobky
používané k uspokojení člověka, umělé životní
prostředí
duchovní kultura
• je soubor jevů, které uspokojují duchovní
potřeby lidí
- patří sem umělecká a literární díla, vědecké
poznatky, morální zásady, právní ustanovení,
- náboženské ideje, filosofie, myšlenky, zvyky,
tradice, názory, normativní kultura
Tyto dvě oblasti ( materiální a duchovní kultura)
tvoří uvnitř kultury jednotu, vzájemně se
prolínají a ovlivňují.
Funkce kultury:
• 1.) polidšťovací = humanizační = socializační =
civilizační
– člověk se stává člověkem
• 2.)poznávací - poznat svět kolem nás
- přírodní, společenský
- s pravidly, normami atd.
• 3.) výchovná – formuje naši osobnost
• 4.) kompenzační = zábavná – umění
• 5.) akumulativní – zásobárna poznatků
kulturní dědictví
• kulturní dědictví – předává se to , co se
osvědčilo a co má určitou trvalejší platnost
akulturace
• akulturace – přijetí prvků jiné kultury a
začlenění do své kultury
enkulturace
• proces osvojování kultury, souvisí se socializací
• neukončený celoživotní proces.
• Enkulturace probíhá v různých sociálních
skupinách a za účasti různých sociálních
institucí
• V dětství jsou nejdůležitější primární skupina
(rodina), v pozdějším věku nabývají na
významu skupiny sekundární.
subkultura
• subkultura – v rámci jednoho kulturní
prostředí společenství s odlišnou kulturou
• Subkultura (z lat. sub = 'pod' + kultura) je
kultura osobité menšinové skupiny v rámci
kultury většinové, převládající nebo oficiální.
• Pokud subkultura většinovou kulturu radikálně
popírá a odmítá, hovoří se o kontrakultuře.
• VČR tak můžeme ještě vydělit kulturu
jihomoravskou, kulturu Chodska či Slovácka,
atd.
• specifikem jsou jisté vyhraněné skupiny, jako
např. punkeři.
Samuel Huntington – 8 civilizačních
okruhů:
• Západní okruh (naše kultura, USA, Austrálie,
Nový Zéland, Západní Evropa)
• Pravoslavný okruh (Rusko, Bulharsko, Černá
Hora, atd.)
• Islámský okruh (7. století na území Saudské
Arábie)
• Hinduistický okruh (Indie, atd.)
• Konfuciánský okruh (Čína, Konfucius byl
čínský filosof, který vytvořil vlastní názor na
svět, zformuloval čínskou kulturu)
• Japonský okruh
• Latinsko-americký okruh
• Africký okruh.
MODELY SOUŽITÍ RŮZNÝCH KULTUR
VE SPOLEČNOSTI
• Multikulturní integrovaná společnost
(pluralita) – tam, kde se mají kultury dobře
(Austrálie).
• Asimilace (splynutí) – dlouhodobý proces,
během kterého dochází ke stírání rozdílů mezi
kulturami.
• Multikulturní integrovaná společnost
(pluralita) – tam, kde se mají kultury dobře
(Austrálie).
• Asimilace (splynutí) – dlouhodobý proces,
během kterého dochází ke stírání rozdílů mezi
kulturami.
• Segregace (vyčlenění) – více kultur, které žijí
odděleně.
• Např. typický příklad státem organizované
segregace - režim Apartheidu v Jihoafrické
republice – bílí byli „ti hlavní“ a černí byli
oddělování, přistěhovalci bílí na tom byli lépe
než černí domorodci.
• Stratifikace – imigranti jsou zařazování do
nižších společenských vrstev, jsou
diskriminování např. na trhu práce.
• Např. situace v ČR 80/90 léta minulého století,
Vietnamci –vzdělaní, ale stávali se z nich
trhovci.
• Anihilace (vypuzení) – hlavně v minulosti
(nacismus), nejhorší je fyzická likvidace.
Rozeznáváme kultury:
• NÁRODNÍ - kultura jednoho národa či národního
státu - např. česká, japonská, francouzská
• ETNICKÁ - kultura kmenu, přírodního národa či
národnostní skupiny, které dosud neutvořili národ
- typickým příkladem jsou i u nás žijící Romové
Masová kultura
• kultura přístupná co největšímu počtu lidí,
bez rozdílu pohlaví, věku, vzdělání, národnosti,
politického nebo náboženského přesvědčení
atd.
• vztahuje se např. na velké série stejného
oblečení; k filmům shlédnuté mil. diváků
v celém světě atd
• Rozšířily se prostředky masové komunikace,
tzv. masmédia.
• Šíření masové kultury je považováno za hlavní
náplň masmédií. Ta dnes ovlivňují miliardy lidí
na celém světě.
• Vznik masové kultury souvisí s průmyslovou
revolucí v 18. a 19. století v západní Evropě a
v severní Americe.
• Souvisí s mohutnou industrializací a
urbanizací, se soustředěním velkého množství
lidí ve městech.
pozitivní a negativní hodnocení:
• - dostupnost informací, zpřístupnění vzdělání
= projev skutečné demokratizace kultury a
celé společnosti
• prostředek uvolnění člověka, jeho odpoutání
se od každodenních starostí
• nebezpečí „stádnosti“
• likvidace, ztráta individuality každého člověka
• sporná je také „kulturní úroveň“ masové
kultury – nenáročná zábava, která nevyžaduje
příliš myšlení
•
• odvádí člověka od jeho vlastního života do
pikantního světa smyšlených hrdinů
• prostřednictvím různých násilných a
brutálních scén např. ve filmu otupuje lidské
cítění diváka
• někdy vede dokonce i k napodobování atd.
• česká populace tráví s médii kolem třetiny
svého času
• tím je dán zásadní vliv médií na myšlení,
postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl
současného člověka
• začal proces snižování významu tištěných
médií a tradičních elektronických médií
(televize, rozhlas) ve prospěch nových
technologií ( PC, internet, CD, DVD, MP3)
• tento proces probíhá v české společnosti
prostřednictvím mládeže
• mezi mladou generací a staršími generacemi
vzniká propast, jejíž příčinou je digitalizace
životního pole a životního stylu mládež a
odklon od tradiční kultury a umění
• každá generace zná více umělecká díla, která
vznikla v době jejího utváření a sociálního zrání
jejich příslušníků
• nástup internetu a masové kultury v české
společnosti v devadesátých letech se projevil
dramatickým poklesem významu literatury pro
českou mládež. Za několik let významně poklesl u
mládeže počet přečtených knih a podíl mládeže,
která má doma knihovnu s více než 200 svazky
knih
• technologická rovina masové kultury a nových
informačních technologií vede k určitému typu
kultury. Jejími současnými typickými
fenomény jsou muzikály a pořady typu Česko
hledá Superstar.
Struktura kultury:
• 1) kultura materiální - oblast materiálního
bohatství společnosti
- prostředky používané v materiální výrobě
(nástroje, stroje, automaty,...)
- spotřební předměty - každodenní
spotřeby, dlouhodobé spotřeby
- umělé materiální prostředí - stavební díla,
stavební materiály
2) duchovní kultura
• - duchovní bohatství společnosti, soubor jevů,
procesů, vztahů vedoucí k uspokojení duchovních
potřeb člověka. Soubor idejí, zvyků, zřízení,
institucí, symbolů, představ, názorů a pod.,
•
- předměty, do kterých byly všechny tyto ideje
vtisknuty (socha, obraz, kniha ...)
•
- Všechno má různý charakter - vědecký,
estetický, etický, právní, náboženský ...
- Podle charakteru rozeznáváme sféry:
umění, věda, filosofie (životní názor),
náboženství, morálka, právo ...
3) normativní kultura
• specifická oblast kultury, hlavní složkou jsou
společenské normy (právo, morálka).
- Obecná pravidla a normy, podle kterých by se měl
jedinec chovat ve společnosti, jaké jsou odměny z
dodržování a jaké jsou tresty za porušení. K
porušování norem dochází. Normy se mění
(historicky, místně).
-
• Na světě existuje mnoho různých kultur, které se
dělí ještě na subkultury.
• V dnešní evropské společnosti se prosazuje
multikulturalismus, což je vzájemné prolínání
kultur.
• Kulturní difúze je pak přenos kulturních prvků z
jedné kultury do druhé.
• Akulturace je pak přijetí a osvojení kulturních
prvků jiných společenství a jejich začlenění do
kultury vlastní.
LITERATURA:
• J. Assmann: Kultura a paměť. Praha 2001
• Hofstede: Kultury a organizace. Praha 1999
• J. Petráň: Dějiny hmotné kultury I./II. Praha
1995
• Z. Salzmann: Jazyk, kultura a společnost. Úvod
do lingvistické antropologie. Praha 1997

похожие документы