Prezentace 5

Report
Nová pravice (New Right)
Vzestup od 70. let 20. století
- Margaret Thatcherová (UK)
- Ronald Reagan (USA)
-Kombinuje morální konzervativní hodnoty
s liberální ideologií svobodné ekonomiky
New Right
neoliberalismus
neokonzervatismus
Nová pravice (New Right)
Frank S. Meyer – „fusionismus“
(konvergence libertarianismu a tradicionalismu)
přesvědčení, že tyto dvě velké tradice nestojí v rozporu – cílem
politického řádu je podle něj svoboda, zatímco cílem morálního řádu je
ctnost. Nutit lidi ke ctnosti, jak by mohli považovat za žádoucí někteří
tradicionalisté a autoritáři, nepovažoval Meyer za správný cíl politického
řádu
„Nová pravice chce budovat silný, avšak minimální stát – silný v oblasti
prosazování práva, udržování pořádku, podpory národní jednoty a
posilování obrany, slabý v oblasti ekonomické“
Neokonzervatismus
- Vychází z některých idejí klasického konzervatismu
- Zdůrazňuje význam politické autority, z obavy před
oslabením
morálních
standardů
a
rozkladu
společnosti. Klade proto důraz na právo, pořádek a
morálku a to jak v soukromé, tak ve veřejné sféře,
tradiční rodinné hodnoty a instituce
- Aktivistická zahraniční politika, vývoz demokracie
- Má v sobě i výrazný náboženský prvek, zejména v
USA, dokonce se dá hovořit o „křesťanské Nové
pravici“ (New Christian Right)
Neokonzervatismus
„Od Miltona Friedmana se neokonzervatismus naučil
docenit síly tržní ekonomiky jakožto motoru ekonomického
růstu. Od Friedricha Hayeka se naučil docenit důležitou
pravdu – totiž, že sociální instituce ač jsou produktem lidské
činnosti, jen zřídka jsou člověkem vědomě vykonstruované.
Od kulturních konzervativců a od politického filozofa Leo
Strausse se naučil docenit význam předkapitalistické
morálky a filozofických tradic“ .
KRISTOL, Irving Reflections of a Neoconservative (1983)
Odpůrci trendů konvergence
Kirk jako tradicionalista odmítá konvergence konzervatismu
s libertarianismem a zcela odmítá přínos neokonzervatismu
Kritizuje:
 ideologické myšlení
 kvazináboženskou propagaci demokracie a kapitalismu
 důraz na aktivistickou zahraniční politiku
Paleokonzervatismus
Patrick J. Buchanan
 Tradicionalismus
 Vlastenectví
 Rodinné a křesťanské hodnoty
 Protekcionismus
 Izolacionismus
univerzální střet řádů „percepce-Bytí“
teorie univerzálního střetu liberalismu a konzervatismu
člověk zakouší vlastní svobodu i
odpovědnost za své bytí na světě, tvoří
jedinečný řád světa, organizuje své
schopnosti k vrcholnému vyjádření ve
vlastní neopakovatelné existenci.
člověk zakouší omezení této nekonečné
svobody tvorby, pokoru ve vztahu k
historii vlastního rodu (tradice) i k
fenoménům přesahujícím jeho vůli
(transcendence).
Moralita jako EMPATIE
Moralita jako MRAVNÍ SÍLA
Vždy jde o formu syntézy řádů, v minulosti to byl zejména střet nových a starých
forem politického řádu, levice – pravice, v současnosti je to zejména střet
sociálního liberalismu X demokratického konzervatismu
Egalitarismus,
emancipace,
všestranný rozvoj, seberealizace,
blahobyt, spravedlivá distribuce
nová lidská práva, pozitivní
svoboda,
relativita
hodnot,
politizace morálky
Individualismus, odpovědnost,
tradice, autorita, přirozenost,
oprávněnost nerovnosti, sociální
nederminovanost základní lidská
práva,
negativní
svoboda,
absolutní hodnoty, depolitizace
morálky
„Marxismus je
všemocný,
protože je pravdivý!“.
(V. I. Lenin)
Socialismus
Principy socialismu:
- pospolitost
- sociální rovnost
- důraz na potřeby
- společné vlastnictví
- bratrství, společenská třída
Nebojme se však. Toto učení je naštěstí
už na první pohled příliš bláznivé, než aby
do života uvedeno býti mohlo.
K. H. Borovský, Slovan, 1850: „Co je to
komunismus?“
Současné typy socialismu
 Sociální demokracie a Třetí cesta
 Rigidní stalinistické režimy
 Socialismus s čínskými rysy
 Socialismus 21. století (21st Century Socialism)
 Anarchosocialismus (část antiglobal. hnutí)
 Ekosocialismus
 Socialistický feminismus
Utopický socialismus I
Sk 4,32
„Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce
a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní,
nýbrž měli všechno společné“.
Thomas MORE,Utopie, 1516
Vždyť když u jistých národů každý hledí pro sebe uchvátit, co jen může
mohlo by být hmotných statků sebevětší bohatství, a přece si je celé mezi
sebou rozdělí několik jednotlivců, kdežto ostatním bude ponechána bída.
Proto jsem pevně přesvědčen, že se statky nemohou nijak správně a
spravedlivě rozdělit a že nelze lidské poměry šťastně uspořádat, leč
úplným odstraněním soukromého vlastnictví, naopak, dokud to zůstane,
zůstane vždy u daleko největší a daleko nejlepší části lidí soužení a
neuniknutelné břemeno chudoby a bídy. I když připouštím, že jí lze
poněkud ulehčit, přece tvrdím, že úplně odstranit nelze.
J.J. ROUSSEAU O původu nerovnosti mezi lidmi
„Onen člověk, který si obsadil jistý kus pozemku a
prohlásil: «Tohle je mé!» a našel dosti prostoduchých
lidí, kteří mu to uvěřili, byl skutečným zakladatelem
občanské společnosti. Kolika zločinů, válek, vražd, běd
a hrůz by bylo lidstvo ušetřeno, kdyby byl někdo vytrhl
kůly, zasypal příkopy a zavolal ne své druhy: chraňte
se poslouchat toho podvodníka; jste ztraceni, jestliže
zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému“.
Utopický socialismus II
Saint-Simon (1760-1825)
Robert Owen (1771-1858)
Charles Fourier (1772-1837)
Utopické komuny založené na spolupráci a lásce
(Fourier – 1800 obyvatel, Owen – New Harmony v
Indianě, dodnes kibucy v Izraeli – od 1909)
„Vědecký“ komunismus
Karel Marx (1818-1883)
Kritizuje utopisty, inspirace Hegelem, dialektický a
historický materialismus
„Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej
změnit“
Dělnická třída - revoluce
KAREL MARX - BEDŘICH ENGELS
MANIFEST KOMUNISTICKÉ STRANY, Londýn 1848
……
Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. V nejpokročilejších zemích
může však být téměř všeobecně použito těchto opatření :
1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové
renty na výdaje státu.
2. Silně progresívní daň.
3. Zrušení dědického práva.
4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů.
5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním
kapitálem a výhradním monopolem.
6. Soustřední dopravy v rukou státu.
7. Zvýšení potu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a
meliorace pozemků podle společného plánu.
8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro
zemědělství.
9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi
městem a venkovem.
10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní
podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.
Kolektiv jako Bůh?
G. W. F. HEGEL,Základy filosofie práva
„Stát je jakožto skutečnost substanciální vůle, kterou má ve
zvláštním sebevědomí povýšeném do své obecnosti, tím, co
je o sobě a pro sebe rozumné. Tato substanciální jednota je
absolutní nehybný samoúčel, ve kterém svoboda dospívá ke
svému nejvyššímu právu, tak jako tento konečný účel má
nejvyšší právo vůči jednotlivcům, jejichž nejvyšší povinností
je být členy státu.“
„Stát je božská vůle jakožto přítomný, ke skutečné podobě a
organizaci světa se rozvíjející duch.“
Pozitivní svoboda?
G. W. F. HEGEL,Základy filosofie práva
„Určení individuální vůle jsou státem dovedena do
objektivního jsoucna a dospívají teprve jeho prostřednictvím
ke své pravdě a ke svému uskutečnění. Stát je jediná
podmínka dosažení zvláštního účelu a blaha.“
„Idea státu v nové době má tu zvláštní povahu, že stát je
uskutečněním svobody nikoli podle subjektivní libosti, nýbrž
podle pojmu vůle, to znamená podle její obecnosti a
božskosti“.
Cesty k socialismu
Revoluční socialismus
Není jiná cesta, násilí je nezbytné
Realizoval se pouze v chudých nezápadních zemích
(aspekt kolonialismu)
Př. Rusko 1917, Čína 1949, Kuba 1959, Kambodža
1975
Evoluční socialismus
Problém – postupné rozšiřování volebního práva
Fabiánský socialismus – pokojná cesta, spojení
politické aktivity a vzdělání
Sociální demokracie – sociální stát, Keynesianismus
Problémy
• Nenaplněná proroctví a „vědecké prognózy“
• Volební právo
• Růst blahobytu
• Růst středních vrstev
• Zánik dělnické třídy
„Stará“ sociální demokracie
• Akceptace demokracie
• Kapitalismus je třeba ovládnout
• Rezignace na zespolečenštění
prostředků
• Keynesianismus
• Sociální stát
výrobních
Zlaté poválečné období – př. Británie, Německo
Keynesianismus
John Maynard Keynes (1883-1946)
Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936)
(neo)klasická ekonomie – volný trh je autoregulační,
státní zásahy škodí
X
státní rozpočtová stimulace poptávky v dobách deprese
a krytí jejího schodku v době konjunktury, v době
ekonomické prosperity stát vytváří přebytky, kterými pak
stimuluje ekonomiku v době krize, kdy ekonomika
stagnuje
Krize socialismu
- recese v 70. a 80. letech
- neoliberální a neokonzervativní reakce
- globalizační tlaky (ztráta kontroly nad
národními ekonomikami, tlak na snižování
výdajů)
- úpadek socialistických režimů, rozpad
socialistického bloku (1989, 1991)
Třetí cesta
New Labour
sociální
liberalismus
socialismus
Bill Clinton „Noví Demokraté“
Tony Blair „New Labour“.
Třetí cesta
Hledá alternativu k:
 staré sociální demokracii
 nastupujícímu neoliberalismu
Uznání nezbytnosti existence kapitalistické ekonomiky
Důležitá ekonomická a sociální role státu
Opuštění socialistického rovnostářství
Osvojení si liberální ideje rovnosti příležitostí a meritokracie

similar documents