prezentaci

Report
Vznik a historie tzv. “mediálních rad”
Rozpravy o českých médiích na téma "volby do mediálních rad"
FSV UK 26. února 2014
Doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1147 (1991):
„Při plnění svých cílů by měly být rozhlas a televize odpovědné orgánu
nezávislému na vysílání a nezávislému na vládě, ve kterém by byly zastoupeny
relevantní regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy a který by
byl sám odpovědný (ovšem nepřímo) parlamentu.“
Zákon 468/91 z 30.10.1991 umožnil a legalizoval vznik soukromých R a TV stanic.
Vytvořil též orgán výkonu státní správy v této oblasti
Federální radu pro rozhlasové a televizní vysílání
(1) Federální rada má devět členů z řad odborníků, osobností a představitelů
veřejného života, z nichž tři volí Federální shromáždění, tři Česká národní rada a
tři Slovenská národní rada. Členové Federální rady jsou voleni na dobu šesti let.
vzorem byla francouzský regulátor CSA - Conseil supérieur de l'audiovisuel
9 členů - 3 jmenuje prezident,
3 Senát,
3 Národní shromáždění
Federální rada RTV – pramáti všech dalších mediálních rad
Dva druhy “mediálních rad” ustavených v letech 1991-1992
- Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání - orgán státní správy sui generis (tzv.
velká rada)
§ 4, odst.2 zákona č. 231/2001 Sb.
Rada je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v
oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (…) dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a
informací v oblasti rozhlasového televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další
úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.
- Rada Českého rozhlasu, Rada České televize, Rada ČTK - kontrolní orgán veřejnosti
(tzv. malé rady)
§ 4 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen
"Rada"). Rada má 15 členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen
"Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
§ 4 odst 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen
"Rada"). Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen
"Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
§ 4 odst. 1. Zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře je Rada tiskové kanceláře (dále jen "Rada").
Rada má sedm členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada.
Proměny RČRRTV (tzv. „velké Rady“) v létech 1992-2014
motto: nezávislost mediálních rad na politických stranách a vládě může ohrožovat nejen
způsob jmenování, ale i způsob odvolávání
RČRRTV - zřízena zákonem 103/1992 z 21. února, po rozpadu ČSFR jediný regulátor
1992 – vznik Rady na osobnostním základě
Členové Federální RTV mohli být odvoláváni jen jednotlivě z vyjmenovaných důvodů, ovšem
zákon o RČRRTV předpokládal odvolání Rady jako celku:
§5 (4) Česká národní rada může odvolat Radu, nesplní-li Rada povinnost podle §2 odst. 2. tohoto zákona
§2 (2) Rada je povinna předkládat České národní radě zprávu o stavu vysílání a o své činnosti, a to
nejméně jednou ročně nebo vždy, když o to Česká národní rada požádá
Poslanci v novele 36/1993 paragraf §5(4) rozšířili o větu
"nebo pokud Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo opětovně neschválí zprávu o
činnosti Rady".
čímž posílili svoji kontrolu nad RČRRTV – sněmovní většina mohla kdykoli odvolávat cokoli
leden 1993 – RČRRTV uděluje celoplošnou televizní licenci CET21
22. května 1993 – RČRRTV unikla odvolání, když druhé hlasování o zprávě skončilo 88 pro
88 proti
9. srpna1994 - zpráva RČRRTV podruhé neschválena, RČRRTV jako celek odvolána
Proměny RČRRTV (tzv. „velké Rady“) v letech 1992-2014
motto: nezávislost mediálních rad na politických stranách a vládě může ohrožovat nejen
způsob jmenování, ale i způsob odvolávání
srpen 1994 – volba nové RČRRTV již v režii politických stran, které sem vysílají své
reprezentanty – od té doby se Rada vůli Sněmovny již nevzepřela
prosinec 1995 – okleštění pravomocí Rady, možnost rušení licenčních podmínek
prosinec 1997 – rozšíření Rady na 13 členů (požadavek opozice po volbách 1996)
17. května 2001 – nový vysílací zákon 231/2001 přejímá praxi starého zákona
téměř beze změn (místo RČRRTV nyní RRTV)
staré znění: Rada má devět členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak,
aby v Radě byly zastoupeny různé názorové proudy.
nové znění: Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh
Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu.
zůstal zde i způsob odvolání celé Rady
Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada
opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud
opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.
(Mezistupeň předsedy vlády vložen do zákona po televizní krizi, rozhodující moc však zůstává
ve Sněmovně)
Proměny RČRRTV (tzv. „velké Rady“) v letech 1992-2014
2. dubna 2003 – Poslanecká sněmovna na zvláštním zasedání odvolává RRTV
jako celek – po prohrané arbitráži ve věci televize Nova
květen 2003 - nová RRTV sestavena z kandidátů většinově z řad vládnoucí koalice
ČSSD, KDU/ČSL, US-DEU, opozice zde prosadila 4 kandidáty
současná situace RRTV – její politický význam poklesl
digitalizace a četné další novely zmenšily význam obsahové regulace vysílání:
§25 (5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje
podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje
požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky
vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena
ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.
V tomto znění je licence téměř nároková, dostane ji každý, kdo požádá a splňuje
základní podmínky (beztrestnost - §13, vysílání obsahu neodporujícího zákonu §31
a §32).
V současné době je důležitý Úřad Rady, nikoli Rada, která je se 13 členy
naddimenzovaná (FCC v USA má pět členů)
Proměny Rady ČT v letech 1992-2014 – právní základ
motto: nezávislost mediálních rad na politických stranách a vládě může
ohrožovat nejen způsob jmenování, ale i způsob odvolávání
zákon 483/91 o ČT – složení a odměňování Rady – původní znění:
§4 (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření
programů České televize je Rada České televize (dále jen „Rada“) Rada má
devět členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada, a to tak, aby v ní
byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové
proudy
zákon 483/91 o ČT – odvolávání Rady – původní znění:
(3) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada opakovaně své
povinnosti podle §8 odst. 1 písm. a), b) a c), §8 odst. 2 tohoto zákona, anebo
konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními
opakovaně, že Česká televize neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona (§2
plnění úkolů veřejné služby)
Proměny Rady ČT v letech 1992–2014 – volba ředitele
30.-31. ledna 1992 – volba první Rady ČT:
Jiří Grygar (předseda – astrofyzik), Petr Fleischmann (politolog), Karel Kühnl
(redaktor SE), Jiří Růžička (psycholog), Vladimír Svoboda (malíř). Jan Trefulka
(spisovatel), Františekl Trnka (hudební skladatel), Jiří Zajíc (redaktor Čro), Jaromír
Zemina (historik umění)
26. února 1997 – volba druhé Rady ČT
Jan Jirák (předseda – pedagog), Alena Kinclová (advokátka), Václav Erben
(spisovatel), Pavek Kabzan (redaktor) Juraj Podkonický (právník), František
Schildberger (básník a publicista) – 2 dubna 1997 zvoleni zbylí tři členové:
Vladislav Kučík (spisovatel), Petr Weiss (sexuolog), Jiří Zajíc (redaktor Čro)
4. února 1998 – Rada zvolila generálním ředitelem (od 1.4.) Jakuba Puchalského
24. února 1998 – Sněmovna určuje odměny pro členy Rady ČT a ČRo Předsedové 20 tisíc Kč měsíčně, místopředsedové 16.500 Kč měsíčně, členové
13 tisíc Kč měsíčně. Do té doby bylo členství v Radě honorováno jako veřejná
funkce dle §134 odst.1 zákoníku práce.
Proměny Rady ČT v letech 1992–2014 – cesta k TV krizi
8. prosince 1999 – Rada hlasovala o odvolání GŘ Jakuba Puchalského – 5 pro 4
proti – z Rady rezignuje Petr Weiss
15. prosince 1999 – Jakub Puchalský oznamuje svoji rezignaci
26. ledna 2000 – Rada volí GŘ Dušana Chmelíčka (proti vůli politických stran)
2. února 2000 - na členství v Radě rezignují Alena Kinclová, Václav Erben,
František Schildberger, novým předsedou se stává Vladislav Kučík
10. března 2000 – Sněmovna odvolala celou Radu ČT,
13. dubna 2000 – zvolena třetí Rada ČT
Miroslav Mareš (politolog – předseda ODS), Václav Erben (spisovatel ČSSD),
Pavel Kabzan (redaktor KDU/ČSL), Jana Dědečková (podnikatelka ODS), Petr
Hájek (ČSSD), František Mikš (ODS), Miloš Rejchrt (US), dodatečně zvoleni Jiří
Kratochvíl (ČSSD) a Marcella Marboe-Hrabincová (nestranická nominace)
12. prosince 2000 – Rada odvolává GŘ Dušana Chmelíčka
20. prosince 2000 – Rada jmenuje GŘ Jiřího Hodače – začínají protesty
Proměny Rady ČT v letech 1992–2014 – změny po TV krizi
5.-6. ledna 2001 – mimořádná schůze Sněmovny – první usnesení proti ČT
12.-13. ledna 2001 – druhé usnesení Sněmovny o tom, že ČT neplní své poslání,
Rada ČT odvolána, přijata novela zákona o České televizi 39/2001
Hlavní změna: Rada ČT rozšířena na 15 členů, po dvou letech se třetina obměňuje
Kromě toho kandidáty již nenavrhují poslanci, ale „organizace a sdružení
představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské,
náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“.
Ve Sněmovně vznikl volební výbor , který má udělat předvýběr kandidátů a
předložit k hlasování plénu Sněmovny počet kandidátů, který je trojnásobný k počtu
členů Rady, které je třeba zvolit.
Po čtyřech měsících 25. května Sněmovna zvolila čtvrtou Radu ČT ve složení:
Jan Mrzena, Zdena Hůlová, Bohumil Fanta, Helena Fibingerová, Zdeně Forman,
Milan Horálek, Svatopluk Karásek, Milan Knížák, Erazim Kohák, Petr Kučera,
Ladislav Miler, Jiří Presl, Jana Šilerová, Lucie Weissová, Pavel Žáček
Současný stav Rady ČT a Rady ČRo před doplňujícími volbami
Rada ČT:
Milan Uhde (předseda), Jaroslav Dědič, Dana Eklová, René Kühn, Antonín Bajaja,
Jan Brandejs, Michal Jankovec, Petr Koutný, Jiří Kratochvíl, Radek Mezuláník,
Josef Pavlata, Jiří Presl, Jan Prokeš, Jiří Závozda
jedno místo neobsazené, podtrženým končí mandát
Také zákon o ČRo se po televizní krizi měnil – novela zákona z května 2002 změnila po „televizním“ vzoru
navrhování členů Rady, nicméně Rada Čro zůstala v počtu devět
Rada ČRo
Tomáš Ratiborský (předseda), Michal Stehlík, Bohuš Zoubek, Petr Šafařík, Milan
Badal, Ervín Kukuczka, Ivan Tesař, Tomáš Kňourek
jedno místo neobsazené, podtrženým končí mandát
Možnost odvolání Rady jako celku Sněmovnou je stejné u ČT i ČRo:
(3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto
zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České
televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.
(3) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto
zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého
rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.
Po roce 2003 četné pokusy o tzv. trojnožku (Dostál) a dvojnožku (Senát),
všechny byly neúspěšné.
Studentská iniciativa Inventura demokracie požadovala změnu nominace
mediálních rad, 2009 Strana Zelených vychází jejím požadavkům vstříc - návrh
zákona – 9 členů (Senát, Sněmovna, prezident) - neprošel
můj názor: změna volby a odvolávání mediálních rad řeší problémy fungování
veřejnoprávních médií jen částečně
některé problémy jsou systémové a provokují otázky:
jsou Rady ČT a ČRo orgánem dozorčím? nebo správním?
kdo a jak by měl jmenovat jejich členy?
měly by být obsazovány zástupci široké veřejnosti nebo odborníky?
měla by být činnost členů Rady honorována platem nebo náhradami za
vykonávání veřejné funkce?
(Současný stav – ČT a Čro vyplácejí členu Rady 80 %, místopředsedovi 103 % a předsedovi Rady 127
% průměrného měsíčního platu organizace.)
Rada ČT
Stav roku 1992
(1) Do púsobnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat
generálního ředitele České televize
(dále jen „ředitel“) a na jeho návrh
ředitele televizních studií
b) schvalovat rozpočet a závěrečný
účet České televize
c) schvalovat na návrh ředitele Statut
České televize,
d) zřizovat a zrušovat televizní studia
České televize
(dále jen „televizní studia“), s
výjimkou Televizního studia Praha,
Televizního studia Brno a Televizního
studia Ostrava,
e) rozhodovat o stížnostech týkajících
se ředitele
(2) Rada předkládá České národní
radě výroční zprávu o činnosti a
hospodaření České televize. Rada
hospodaří podle vlastního rozpočtu.
(3) Náklady na činnost Rady a
odměny jejích členů se hradí z
prostředků České televize
Stav roku 2014 (po novele z roku 2001)
(1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních
studií; rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a
nejpozději do 7 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou
způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní
závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu, ověřenou auditorem podle
zvláštního právního předpisu; do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize
podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,
c) kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České
televize podle schváleného rozpočtu a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat
generálního ředitele,
d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství na transparentnost
finančních vztahů v České televizi,
e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,
f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví
zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České
televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,
g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních
studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,
h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na
naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat
stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,
j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického
rozvoje,
k) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit
výši odměn členů dozorčí komise (§ 8b odst. 4),
l) určovat mzdu generálního ředitele.
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních
pořadů.
Rada ČRo
Stav roku 2014 (po novele z roku 2002)
Stav roku 1992
(1) Do púsobnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat
generálního ředitele Českého
rozhlasu (dále jen „ředitel“) a na jeho
návrh ředitele rozhlasových studií
b) schvalovat rozpočet a závěrečný
účet Českého rozhlasu
c) schvalovat na návrh ředitele Statut
Českého rozhlasu,
d) zřizovat a zrušovat regionální
rozhlasová studia Českého rozhlasu
(dále jen „rozhlasová studia“), s
výjimkou rozhlasových studií v Plzni,
v Českých Budějovicích, v Praze, v
Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v
Brně a v Ostravě.
e) rozhodovat o stížnostech týkajících
se ředitele
(2) Rada předkládá České národní
radě výroční zprávu o činnosti a
hospodaření Českého rozhlasu.
Rada hospodaří podle vlastního
rozpočtu.
(3) Náklady na činnost Rady a
odměny jejích členů se hradí z
prostředků Českého rozhlasu
(1) Do působnosti Rady náleží:
a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele
rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasová studia"); rozhodnutí o
odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 7 dnů ode
dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění
rozpočtu Českého rozhlasu,
c) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu,
d) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který
stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání; porušení
Kodexu Českého rozhlasu je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle
zvláštního zákona,
e) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových
studií (§ 9 odst. 8) a návrhy podle § 9 odst. 7,
f) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,
g) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na
naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat
doporučení týkající se programové nabídky,
h) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického
rozvoje,
i) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8a
odst. 7),
j) určovat mzdu generálního ředitele.
(…)
(4) Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání
rozhlasových pořadů.
Zájemci o problematiku a srovnání s jinými zeměmi mohou nalézt další
informace v dokumentech
Vysílání veřejné služby v zemích Evropské Unie, jeho organizace
a fungování – studie Parlamentního institutu
dostupné na http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=70698
Studie: Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné
služby a aplikace německého modelu v České republice
dostupné na
http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/studie/studie:-skladba-a-uloharady-zastupujici-verejnost-u-media-verejne-sluzby-a-aplikace-nemeckehomodelu-v-ceske-republice-101016/
Děkuji za pozornost
Milan Šmíd, FSV UK

similar documents