Volby a volební systémy

Report
Politologie a mezinárodní vztahy
Volby a volební systémy
Josef Kraus
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Cíle přednášky
• Definovat volební systém
• Vysvětlit funkci volebních obvodů
• Charakterizovat strukturu hlasování a volební
formule
• Blíže definovat a osvětlit studentům možnosti
a způsoby pluralitního a většinového
hlasovacího systému
Volební systémy
• Volební systémy jsou soubory technických pravidel
upravujících distribuci mandátů. Jde tedy o metodu přeměny
hlasů na mandáty.
• Volební systémy však také upravují, jakým způsobem voliči
vyjadřují své preference – tedy jakým způsobem volí.
• Volební systém se skládá ze tří prvků: volebního obvodu,
struktury hlasování (forma kandidatury a typ hlasování) a
volební formule.
Tyto prvky jsou upraveny zákonem.
Volební obvody
• Jedná se o prostor (může, ale nemusí být územní), ve kterém
se rozděluje daný počet křesel. Je to místo, kde se hlasy
transformují na mandáty nezávisle na ostatních obvodech.
• Velikost se vztahuje k velikosti elektorátu, zatímco síla se
vztahuje k počtu rozdělovaných křesel.
• Pokud existuje jen jeden volební obvod je jeho velikost dána
počtem křesel v parlamentu.
• Do pěti křesel je obvod
považován za malý,
od 6 – 10 je považován
za středně velký
a nad 10 křesel za velký
obvod.
Volební obvody
• Obvody se vytváří podle různých kritérií, většinou jde o
administrativně historická kritéria.
• Pro určení počtu křesel obvodu se většinou používá počet
obyvatel, při jednomandátových obvodech by jejich velikost
měla být stejná.
• V případě více mandátových obvodů nemusí být jejich velikost
stejná, protože se jedná především o velikost populace.
• Příležitost pro volební
inženýrství
- gerrymandering
Struktura hlasování (ballot structure)
• Termín se někdy používá pro úrovně voleb
(presidentské/senátorské/krajské...), pro mechanismus voleb (papírové
lístky, elektronické hlasování..), pro jména a symboly na papírovém
hlasovacím lístku
• Existují různé typy listinných kandidátek:
a) uzavřená (rigidní) listina: listina nemůže být měněna
preferenčními hlasy, kumulováním ani panašováním.
Voliči mají jeden hlas, který přidělují jedné kandidátce.
Pořadí kandidátů na kandidátce je pevně stanoveno.
b) open (flexible) list: listina může být modifikována
prostřednictvím preferenčního hlasování
c) volná listina: tuto listinu lze upravit i prostřednictvím
panašování a kumulativním hlasováním. Voliči mají tolik
hlasů, kolik se volí v obvodu mandátů.
Volební formule
• Hlavní dva typy volebních formulí
-většinový X proporční účinek
• V principu není velký rozdíl
– oba rozdělují křesla těm, kteří obdrželi nejvíce hlasů.
• Rozdíl je v efektu (dis)proporcionality mezi podíly hlasů a
křesel. PR systémy jsou proporčnější
a vhodnější pro rozdělené
společnosti či státy.
Volební klausule
• Zákonem stanovená hranice pro zvolení
• Vyšší posiluje větší strany, nižší fragmentuje
+ ovlivňuje chování a strategii voliče (prostor
pro sociologické průzkumy)
• Může být odlišná celostátní od regionální
Typy většiny
• Prostá a relativní většina jsou většinou používána jako
synonyma. Fakticky se jedná o největší menšinu, protože nemusí
být přes 50 %.
• Absolutní většina je potom definována jako polovina plus jedna
z počtu zúčastněných voličů, nebo z počtu oprávněných voličů.
• V rámci absolutní většiny existuje kvalifikovaná většina (př 2/3)
a kvalifikovaná pluralita,
což je většina, která nepožaduje
přes 50 % hlasů, ale stále
stanovuje určité nutné minimum.
Pluralitní systémy
Následují možné varianty systému:
• Multiple vote: ve vícemandátových obvodech mají voliči tolik hlasů,
kolik se přiděluje křesel. Kandidáti jsou seřazeni podle celkového počtu
hlasů a do parlamentu se dostane ten počet z nich, kolik na obvod
připadá křesel.
• Limited vote: je verzí multiple vote, voliči však disponují méně hlasy,
než je počet křesel na obvod. Tento systém byl vytvořen kvůli zajištění
reprezentace menšin.
• Cumulative vote: je další variací multiple vote, voliči mohou kumulovat
hlasy pro jednoho kandidáta nebo pro určitý počet kandidátů. Opět
pomáhá zajistit reprezentaci menšin.
• Double simultaneous vote: Kandidát s nejvíce hlasy ze strany, která
obdržela nejvíce hlasů je vyhlášen za vítěze. Všichni kandidáti ze všech
stran bojují proti sobě. Voliči hlasují pouze pro jednoho kandidáta.
Účinky pluralitních systémů
• Relativně přesně dokáží převést hlasy na mandátů
• Oproti většinovým VS „propadne“ méně hlasů
• Usnadnění přístupu malých PS a PS reprezentujících zájmy
menšin (x VS– důležité v nehomogenních společ.
• Větší možnost žen prosadit se (x VS)
• Hlavní kritika - existence koaličních vlád neschopných vykonávat
koherentní politiku
• Neefektivnost vlády však nemusí být nutně důsledkem toho, že
vláda je koaliční, závisí na mnoha okolnostech
• Přílišná fragmentace stranického systému – není nutnost, naopak
vhodné nastavení VS může fragmentaci znesnadnit
• Umožnění reprezentace extremistických stran
Většinové volební systémy
Všechny mandáty na úrovni volebního obvodu jsou
přiděleny jedné kandidátce; Jednomandátové nebo
vícemandátové volební obvody
•
•
•
•
•
•
•
Systém prvního v cíli
Dvojkolové (vícekolové) hlasování
Alternativní hlasování
Doplňkové hlasování
Stranické blokové hlasování
Schvalování, odmítání
Méně obvyklá pravidla (sociální volba)
Systém prvního v cíli (FPTP)
Jednokolová volba, jednoho kandidáta v
jednomandátovém obvodě
-> vítězí kandidát s největším počtem hlasů.
Rozšířen v cca 65 zemích světa (mj. USA, GB,
Kanada, Indie, dříve Nový Zéland)
Účinky FPTP
•
•
•
•
•
•
•
•
Volba mezi dvěma vládními alternativami
Ztížení přístupu třetích stran do systému
Jednobarevné většinové vlády
Podporuje kompaktní (teritoriálně a ideologicky)
strany
Redukce zastoupení stran z okrajů politického spektra
Podreprezentace menších stran
Velké množství hlasů není převedeno na mandáty
Otevřenost manipulacím s hranicemi volebních
obvodů (gerrymandering)
Dvojkolové hlasování
• Pokud některý z kandidátů nezíská většinu, postupují
dva nejsilnější
• Některé země nevyžadují pro ukončení voleb v 1.kole
nadpoloviční většinu, nýbrž pouze „kvalifikovaný
nejvyšší počet“.
• Dvojkolové hlasování bývá výjimečně využíváno i
vícemandátových obvodech.
Děkuji za pozornost!
Otázky?

similar documents