Dejiny_sociologie_1

Report
Dějiny sociologie 1
Mgr. Petra Anýžová
[email protected]
ATESTACE
2 h přednášky/1 h cvičení
Prezenční studium:
• 75 % aktivní účast na výuce,
• prezentace 2 referátů/kritických
pojednání (cca 20 – 30 min)
ZK: ústní zkouška (2 otázky)
LITERATURA
povinná literatura
• Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON.
• Petrusek a kol. (2011). Dějiny sociologie. Praha: Grada.
• Durkheim, É. (2004). Společenská dělba práce. Brno: CDK.
(Povinně: kniha I, kapitola I, str. 49–66).
• Weber, M. (1998). Metodologie, sociologie a politika. Praha:
Oikoymenh. (Povinně: Protestantská etika a duch kapitalismu,
str. 185–226. Věda jako povolání, str. 109–134).
• Durkheim É. (1998). Sociologie a filosofie. Praha: SLON.
(Povinně: kapitola II, str. 49–77).
doporučená literatura
• Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha. Slon.
• Simmel, G. (2006). Peníze v moderní kultuře a jiné eseje.
Praha: Slon.
• Martucelli, D. (2008). Sociologie modernity. Brno: CDK.
OSNOVA
1. Historický a intelektuální kontext vzniku sociologie.
2. Pozitivistická tradice: A. Comte.
3. Herbert Spencer a naturalistické proudy.
4. Místo Karla Marxe v dějinách sociologie.
5. Psychologismus v sociologii a Sigmund Freud.
6. Antipozitivistické proudy v sociologii a humanistická
sociologie.
7. Tönniesova dichotomická typologie společnosti.
8. Georg Simmel a formální sociologie.
9. Idealistická tradice: Max Weber.
10. Hlavní témata Durkheimovy sociologie.
11. Hlavní témata Paretovy sociologie.
12. Dějiny empirické sociologie. Metody, výzkumná
agenda a praxe.
1. Historický a intelektuální kontext
vzniku sociologie
J. Keller. Dějiny klasické sociologie, kapitola 1
Dějiny sociologie
• Evropská tradice – není to samostatný vědní
obor
• Vznik sociologie (nejednoznačné)
▫ Antika (sociální filozofie, písemné společnosti)
▫ Josef II. zrušení nevolnictví 1781
▫ Francouzská revoluce (restaurační období) 1789
▫ Po 1. světové válce
Dějiny sociologie
 přechod tradiční společnosti do moderní
společnosti
 evropocentrický pohled
• Hospodářské, politické, kulturní a životněstylové změny na přelomu 18. a 19. století v
Evropě (= průmyslová a politická revoluce)
chaotické události, hodnotová dezintegrace
• Snaha o nový typ kontroly probíhajících událostí
= vznik nové vědy o pokroku
Tradiční společnost
• Znaky:
▫ Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i
výkonná), stát je panovník
▫ Převaha náboženství, ideologie, morálka, vliv kléru,
tradice
▫ Omezená občanská práva, nevolnictví
▫ Zemědělská a řemeslná výroba
▫ Malé komunity  sociální kontrola (bezpečí)
Moderní společnost
Moderní (industriální) západní společnost
• Západní modernita (počátky 15. /16. století)
industriální společnost
▫ Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika,
astronomie naproti tomu úpadek náboženství
▫ Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská
práva, demokracie, práva člověka
▫ Společensko ekonomický aspekt – vzestup
kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik
kolonií, bankovnictví, soukromý majetek, rozvoj
technických věd
Ale!
• Ne pro všechny zlepšení poměrů (dělnicí)
• Bezejmennost, chaos velkých měst
• Nárůst sociálně patologických jevů, kriminality,
užívání drog, organizovaný zločin
• Psychické potíže jako důsledek izolace, samoty,
anonymity a ztráty identity
• Tradiční systém se rozpadá
= sociologie (= věda, která na to reaguje)
• E. Durkheim  anomie
Sociální teorie
Tady jsme
Tradiční
moderní
Liberalismus
Pozitivismus
Teorie elit
Marxismus
postmoderní
globální
Funkcionalismus
Teorie globální spol.
Teorie konvergence
Reflexní teorie
Teorie sociálního kapitálu
Teorie jednání
Riziková společnost
Konec dějin- Fukuyama, Lyotard
Vzdělanostní společnost
Feminismus
Tekutá modernita - Bauman
Časová osa
Konec 18 století
20. století
1. krize modernity
21. století
2. krize modernity
Sociální teorie
Protosociologie
(4. století př. n. l.
až konec 18.
století)
Postmoderní
sociologie (80. léta
20. století až
současnost)
etapy
Klasické období
sociologie
19. století až
začátek 20.
století
Období návratu k
velkým teoriím
(60. – 80. léta 20.
století)
Období velkých
výzkumů
(20. až 50. léta
20. století)
Protosociologie
„Člověk se vždy snažil nějakým
způsobem dění okolo sebe pochopit,
dát mu hlubší smysl a řád.“
• Sociální filozofie
▫ Antická filosofie (Demokritos,
Platon, Aristoteles, Epikuros)
  jak by měla ideální společnost
fungovat, spekulativní, kritika) =
normativní pohled
▫ Křesťanství (Augustinus
Aurelius, Tomáš Akvinský)
Protosociologie
• Renesance a osvícenství
• Francie, Anglie a Německo (Machiavelli,
Montesquieu, Voltaire, Rousseau, Diderot,
Francis Bacon, Thomas Hobbes, John Lock,
David Hume, Imanuel Kant)
• přírodovědné poznání, rozvoj techniky,
zámořské objevy, moderní stát, proměna
struktury společenských vztahů
• Konzervativci (E. Burke) - nenormativní
pohled (základ vědeckého uvažování)
Liberalismus
• Liberalismus vzniká na základě rozvoje
ekonomické teorie a etiky (A. Smith) a
utilitaristického hnutí (Anglie)
• John Stuard Mill – spisy o svobodě – svobodné
osobní vlastnictví, stát je služebníkem občanské
společnosti (19.století)
• Utilitarismus (J. Bentham) je založen na
vědeckém zkoumání užitečnosti, stát má zajistit
štěstí pro co nejvíce lidí, společnost má
maximalizovat blaho svých členů, vyvolení mají
obětovat své úspory v zájmu většiny
Adam Smith (1723-1790)
• Dvě hlavní díla: „Dílo národů“ a „Teorie mravních citů“
• Spontánní (přirozený) řád společnosti - „neviditelná
ruka“ znamená, že prostřednictvím svých činností
uskutečňuje člověk cíle, které nebyly původně jeho
záměrem (hospodářský i mravní řád společnosti)
• „Laissez- faire“ – nechte věcem volný průběh
• Důraz na „vlastní zájem“ jednotlivce jako předpoklad
všeobecného dobra
• Vlastní zájem není čistě sobecký, ale je korigován
sociálně na základě interakce s ostatními lidmi
(„sympatií“- „antipatií“)
Protosociologie
• Utopické vize a ideální společnosti (Thomas More,
Thomas Campanella, Claude H. de Saint-Simone,
Robert Owen, Antoine de Condorcet, Francois Fouriere)
• kritické myšlení, víra v lidský pokrok, lidský rozum a
vědecké poznání
• Claude H. de Saint-Simone
Sociální teorie
• Sociologie
▫ nejednotná disciplína
▫ pluralita = multiparadigmatická věda
▫ Povaha změny:
 Diskurz osvobození (moderní společnost je pozitivní
změna, diferenciace společnosti) = Comte, Spencer
 Diskurz disciplinizace (tradice je lepší, přílišná
diferenciace, nové druhy manipulace) = Marx
Sociální teorie
Základní otázka: jak je vůbec možný řád ve
společnosti?
Teorie:
• Konsensuální (fukcionalistická)
• Konfliktuální
• Interpretativní
• Sociální směny
Sociální teorie
• Teorie konsensu:
▫ sociální systémy jsou
integrované,
▫ úmluva lidí,
▫ respekt k pravidlům,
▫ reciprocita a kooperace,
▫ autority, normy a hodnoty,
▫ rovnováha sociálních
systémů (T. Parsons) 
sociální statika (A. Comte)
Co přispívá ke
shodě, celku? Jaké
jsou společné
hodnoty? Jak
společnost dosáhne
toho, že se její
členové shodnou na
určitých hodnotách a
dodržují určité
normy?
Sociální teorie
• Teorie konfliktu:
▫ protikladné sociální systémy,
▫ strukturální konflikty,
▫ dominance,
▫ diskriminace,
▫ mocenská nerovnost,
▫ diferenciace, rozmanitost
zájmů,
▫ touha po změně (K. Marx) 
sociální dynamika (A.
Comte)
Jaké jsou zájmy
společnosti? Jak
řešit konflikty?
Sociální teorie
• Pozitivismus:
▫ vzor přírodní vědy,
▫ sociologie jako vědecká rekonstrukce společnosti (A.
Comte)
• Humanismus:
▫ sociální vědy jsou specifické,
▫ jiné metody než přírodní vědy (M. Weber)
Sociální teorie
• Sociologismus:
▫
▫
▫
▫
spojením lidských jedinců vznikne nová entita,
společnost je důležitější než jedinec,
sociální fakta,
sociologie jako samostatná věda (E. Durkheim)
• Psychologismus:
▫ psychické znaky jedince jsou dominantní,
▫ vůle, myšlení a zkušenost individua zakládají společenské
jevy,
▫ sociologie jako odvětví psychologie (G. Tarde)
Sociální teorie
• Objektivistické paradigma (sociální realita
je objektivní skutečnost existující vně lidí 
sociální fakta, sociální struktury, hledání
zákonitostí)
▫ Pozitivismus, sociologismus, strukturální
funkcionalismus
• Interpretativní paradigma (sociální realita
je konstrukt v myslích jedinců 
interpersonální otázky, každodenní jednání,
mezilidské vztahy)
▫ Symbolický interakcionismus,
etnometodologie, fenomenologie
vysvětlení
rozumění
Sociální teorie
• Další paradigmata (G. Ritzer):
• Sociálního faktu (objektivní sociální danosti; témata
řádu, anomie, norem, struktury): pozitivismus,
strukturální funkcionalismus
• Sociálního chování (danost je chování individuí v
sociálním kontextu; témata sociální interakce a
sociálních sítí: behaviorismus, teorie sociální směny,
sociobiologie
• Sociální definice (způsob interpretace stavu věcí;
témata každodennosti a interpretace: interpretativní
socg., fenomenologie, konstruktivismus
Smyl studia dějin sociologie
• Význam dějin pro humanistické vědy (x přírodním
vědám)
• Sociální jevy se proměňují
• Zdroj poučení a inspirace (x překážka pro inovace)
• Integrační prvek vědy (zvyky, pojmy, vstupní
předpoklady, usnandnění komunikave v oboru)
• Didaktická funkce – učení se ze zkušenosti jiných
Metoda věčného
návratu
Comtovský
komplex
Klasická sociologie
2. Pozitivistická tradice: A. Comte
J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 2
August Comte ‚1798 – 1857)
• Zakladatel vědecké sociologie
• Francouzský pozitivistický filosof
• Vliv učitele Claude H. de Saint-Simone – první vznesl
požadavek na vznik zvláštní vědy o společnosti
• První použil slovo „sociologie “ (1839) v knize Kurz
pozitivní filosofie jako konzervativní vědu o
společenském pokroku
• Vliv doby života (7 revolucí)
• Silný restaurační konzervativní proud (návrat k
předrevolučnímu stavu)
• Společenská reforma
• Několik stádií vývoje myšlenek
• Náboženství pozitivismu
August Comte
Dílo:
• Kurz pozitivní filozofie (6 svazků, základní dílo
pozitivismu a sociologie)
• Systém pozitivní politiky (reforma společnosti)
• Sociologie (i česky)
• Rozumová anarchie a sociální zla
• Pojednání o sociologii zakládající náboženství
lidskosti
Metodologie pozitivismu
• Pozitivní metoda vede k odloučení (pravé) vědy
od filosofie, metafyziky a náboženství
• Sociologie má být koncipována podle zásad
přírodních věd
• Systematické vědecké poznání
• Cílem je poznání obecných (neměnných)
sociálních zákonů pro potřeby řízení
• Poznání musí být využito k jednání ve prospěch
lidstva
August Comte
• Systematizace / hierarchie věd
▫ Abstraktní vědy – hledají zákony pro jevy
 Matematika, astronomie, fyzika, chemie, biologie,
sociologie (hierarchie)
 Sociologie ještě není pozitivní vědou (soc. jevy
nejsložitější)/sociální fyzika, potřebuje k ní vytvořit
vědeckou teorii
▫ Konkrétní (aplikují znalosti)
August Comte
• Základem poznání je empirie – smyslové vjemy
• Mají však smysl jen je-li jejich pozorování
vedeno teorií (kritika empiricismu)
• Tři vědecké metody:
▫ systematické pozorování (ne imaginace, ale
objektivita)
▫ experiment
▫ srovnávací metoda
▫ historická analýza
1. Statika společnosti
• Comte rozlišuje statiku (zkoumání podmínek) a
dynamiku společnosti (zkoumání zákonů)
• Základní rysy pořádku ve společnosti (soc. řád)
• Statika studuje strukturu, tvoří ji:
▫ rodina založená na citu
▫ stát založený na energickém jednání
▫ církev založená na inteligenci
• Prostředky statiky jsou: jazyk (nádoba na
skladování myšlení) a vlastnictví (akumulace
prostředků)
2. Dynamika společnosti
• Sociální dynamika je pokračováním
přírodního vývoje
• Stádia jsou odvozena od rozvoje
lidského poznání
- teologické,
- metafyzické,
- vědecké (pozitivní)
• Společnost je strukturovaný organismus,
který se vyvíjí
August Comte a sociologie
• cílem je vybudovat systém teoretického poznání,
který pomůže překonávat krize během
civilizačního vývoje (musí se aplikovat do politiky)
• reorganizace společnosti musí spočívat na
důkladném vědění (vytvoření politického
programu)
• věda o společnosti je „nové náboženství“ založené
na poznání
Nová společnost (pozitivní politika)
• řízení (konsensus)
▫ Moc duchovní (umělci, vědci = noví kněží)
▫ Moc světská (industriálové)
• reorganizace je elitářská, idea sociokracie (republika
vedená učenci)
• vědecká organizace průmyslové společnosti dá
každému takové uplatnění, jaké odpovídá jeho
schopnostem
• společnost na základě vědy = jednota a absolutní
souhlas všech členů s poměry; morální usmíření tříd ne
konflikt; vědecká elita se bude snažit zmírňovat nižším
třídám osud
• společnost = hierarchizovaná, dogmatická, autoritářská
• vyvrcholením pozitivistické sociologie= Nejvyšší
bytost
Comtova polemika se socialisty a
liberály
• Pozitivismus měl vyvrátit socialistické myšlenky
týkající se změny vlastnických vztahů
• Ale také omyly liberalismu, který podle něho
příliš zdůrazňuje individuální svobodu a
nedoceňuje roli celku
• Podle Comta neexistují zásadní rozdíly v
zájmech kapitalistů a dělníků. Obě složky
produkují bohatství, což je v zájmu všech.
• Proto mají obě strany hledat
kompromis,dohodu - konsensus.
Vliv Comta v sociologii
• 19. století – velký vliv na sociology
• k pozitivismu se hlásila řada vědců (J.S. Mill,
Spencer, Lamprecht apod.)
• inspirace škola biologického organicismu –
společnost = organismus
• strukturní funkcionalismus= vždy musí existovat
spontánní harmonie mezi částmi a celkem soc.
systému
• Durkheim: reformulace Comtových principů, vliv
na Parsonse a Luhmanna
Přínosné momenty v díle
• Odkaz: +
▫
▫
▫
▫
▫
Zaměření se na sociální strukturu (a dynamiku)
Společenské instituce (vlastní logika)
Faktory vývoje společnosti
Sociálně inženýrský aspekt práce
Snaha o pozitivní vědu
• Odkaz: ▫
▫
▫
▫
Ignorace individua
Sociologický imperialismus
Aplikační hodnota sociologie (řízení společnosti)
Nevymanil sociologii z filozofie
3. Herbert Spencer a naturalistické
proudy
J. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.4
Herbert Spencer (1820 – 1903)
• Sociální darwinismus
• Anglický sociolog a filosof
• Vztah k jiným vědám – etnologie, ekonomie,
psychologie, antropologie
• Díla:
▫
▫
▫
▫
▫
Social Statics
First Principles
Principles of Biology
The principles of Sociology
The Study of Sociology
Herbert Spencer - sociologie
• (Univerzální) věda o společnosti je možná
• Cíl: najít principy, zákony vývoje – nejen jeho
popis ( kritika vědy historie)
• nehodnotící sociologie
• Práce s empirickými daty (etnologie) 
institucionální analýza
• Chce rekonstruovat „prvotního člověka“ (jeho
náb. život, intelekt, psychiku, city, atp.)
Herbert Spencer - společnost
• Sociální realismus
• Vývoj lidstva = vývoj přírody (naturalistický
pohled)
• Společnost jako biologický organismus, vzájemně
provázané prvky, společenské instituce jako
orgány těla, specifické úkoly a funkce  vše
slouží k přežití k organismu
• Rozdíly mezi společností a organismem
▫ Volnost samostatných jednotek
▫ Schopnost myslet
▫ Existence pro dobro celku či jednotky
• Na rozdíl od Comta: nezasahovat do
společnosti!!!
Herbert Spencer - diferenciace
• Evolucionistická teorie aplikovaná na lidskou společnost
1. Sociální systémy rostou
2. Roste kultura ( složitější společenská struktura)
3. Integrace struktury (instituce)
4. Diferenciace struktur (různé funkce)
• Společnost je ze tří systémů:
▫ Užívací systém (výroba)
▫ Rozdělovací systém (ekonomie)
▫ Regulační systém (politika)
• Různé společnosti jsou různě vyvinuté
Herbert Spencer - typologie
• Typy se nepřekrývají (empiricky ověřitelné)
1. Jednoduché společnosti – homogenní,
koherentní
2. Složené – trvalé instituce, sdružení rodin do
klanů
3. Dvojitě složené – trvalé instituce, diferenciace,
subsystémy
4. Trojitě složené společnosti – plně
diferencované a stabilní
Herbert Spencer – vývoj společností
• Vývoj společnosti: cyklický charakter, typ sociální kontroly a
politiky
1. vojenská společnost
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Válečné vztahy
Centralizace, poslušnost
Nediferencované (vše státní)
Individua podřízena státu
Vlastnictví omezeno
Sociální pozice se dědí (nízká mobilita)
průmyslová společnost
2.
▫
▫
▫
▫
▫
Mírové vztahy
Volná koordinace, hra zájmu
Diferenciace (zájmové kluby, autonomní)
Stát je tu pro občana
Otevřená mobilita
Herbert Spencer - vliv
• Způsob analýzy (struktura,funkce, integrace)
• Inspirace pro strukturální funkcionalismus –
společnost je samoregulující se systém, je
funkčně diferencovaný. (viz dále
funkcionalismus - Parsons, Merton)
• Systémová sociologie
• Prosadil se v USA
Naturalismus (2. pol. 19. st.)
• Snaha aplikovat teorie přírodních věd na
sociální vědy, společnost
• Organicistická t. – René Worms
• Rasově antropologický / Antroporasový
směr
• Biometrická škola
• Sociální darwinismus
• Demografický směr – Adolphe Coste
• Geografický směr – Robert E. Park
• Mechanicistický směr – H. C. Carey
Naturalismus
1. USA – úspěch přírodních věd (pozitivistickonaturalistický přístup)  přenos do soc. věd
2. Darwinova evoluční teorie  sociální
darwinismus
• Etnografický materiál (vykopávky + písemné
prameny)
• Důraz na empirické důkazy
• Přírodní faktory
Mechanistická škola
•
•
•
•
Plochý materialismus
Srovnání sociálních jevů s fyzikálními procesy
Společnost je statický agregát
Sociální analýza = zákony gravitace,
odpuzování, koncentrace obyvatel, volná
energie, atp.
• Zákon adekvátnosti
• Dnes teorie systémů, kybernetika
▫ H. Ch. Carey
▫ F. Ostwald
Geografická škola
• Na vývoj společnosti nejvíce působí vnější
faktory prostředí
• Přírodní výběr, prostorové rozdělení obyvatel (=
sociální ekologie)
• Přírodní podmínky státu určují povahu lidí –
rozdíly národů
• V. Cousin
• T. Buckle
Geopolitická škola
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
(Filozofický) vliv na proud nacismu v Německu
Krajina je propojení přírody a kulturního pohledu
Člověk působí na prostor, který obývá (jak ho mění?)
Sociální geografie
Způsob určování lidského rodu prostředím (antropogeografie)
Prostorové rozšíření státu  vliv na psychosomatické
vlastnosti lidí
Státy jsou živé organismy a musí expandovat kvůli přežití
Říše je teritoriální pojem – spojení životního prostoru a
vojenské síly / národ je rasový pojem pro stát
F. Ratzel
K. Ritter
A. Humbolt
R. Kjellén
Antroporasový směr
• Rasové faktory ovlivňují sociální život
• J. A. Gobineau
▫ Jednotlivé lidské rasy si nejsou rovny
▫ Pro přežití nutná čistota rasy
• H. S. Chamberlain
▫ Některé rasy předurčeny k vedení
▫ Teutonská rasa
• G. V. de Lapouge
▫ Rasové odlišnosti: lebka, pigment, výška
▫ Sociální nerovnost je biologický fakt
Biometrická škola
• F. Galton
▫ Vliv dědičnosti vyšší než vliv prostředí či výchovy
▫ Lidé se liší také duševními vlastnostmi
• C. Pearson
▫ Nadvláda biologických činitelů ve vývoji lidstva
▫ Autor korelačního koeficientu
4. Místo Karla Marxe v dějinách
sociologie
J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 3
Karel Marx (1818 – 1883)
• Politický myslitel - historie, filosofie, ekonomie
• První polovina 19.století - situace v Evropě
▫ Rozvoj kapitalismu, industrializace, migrace
▫ Růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje
• Teoretické zdroje
▫
▫
▫
▫
•
•
•
•
•
•
•
Německá klasická filozofie, Feuerbach, Hegel
Osvícenství – J.J.Rousseau
Klasická ekonomie A. Smith, J. Mill
Současníci – A.Comte, H. Spencer
Bída filosofie
Ekonomicko-filozofické rukopisy
Komunistický manifest (1848),
Kapitál (1867)
Třídní boje ve Francii
Postavení dělnické třídy v Anglii (Engels)
Pařížská komuna 1871
Karl Marx
• Různí lidé a celé sociální skupiny se ve svých
zájmech liší = konflikty (dějiny třídních bojů)
• Konflikty jsou řešeny v revolucích
• Hybnou silou společnosti jsou masy těch, kteří
doplácejí na existenci nerovnosti
• Společnost není nikdy jednotná
• Změna ze zdola
• Materialismus, ekonomický determinismus
• Evolucionismus, inovativní role výrobních sil
• Věda jako nástroj poznání společnosti a
společenské transformace
Základní kategorie
• Bytí a vědomí
• Základna a nadstavba
Základní kategorie
• Výrobní síly a výrobní vztahy
• Práce
•
•
•
•
Hodnota a nadhodnota
Třídy a třídní boj (třída o sobě a třída pro sebe)
Společensko ekonomická formace
Odcizení od produktů práce, odcizení v
mezilidských vztazích
Třídy o sobě & třídy pro sebe
• Třída o sobě
▫ vzniká na základě
ekonomických podmínek
• Třída pro sebe
▫ vědomí společného
postavení a zájmů
▫ Cíl: prosazení svých zájmů
Společensko-ekonomická formace
• 4 typy společností (filozofie dějin)
1. Archaická, prvobytně pospolná – beztřídní
2. Asijský výrobní způsob – vlastnictví půdy,
despocie
3. Antický výrobní způsob – otrokáři
4. Feudální výrobní způsob – středověk, vývoj
buržoazie
5. Kapitalistický výrobní způsob – proletáři x
buržoazie
6. Komunistický výrobní způsob – beztřídní
budoucnost
Společensko-ekonomická formace
• Dějiny třídních bojů  dějiny mění změna
výrobních sil (manuální práce, koně, stroje,
atp.), změna výrobních vztahů
• Nadřízení se vždy postarali o podřízené
• Buržoazie se vymyká – najme si jiného dělníka
(směna, obchod je priorita)
• Kapitalismus je neudržitelný  proletariát dojde
k revoluci  komunistický výrobní způsob
Společensko-ekonomická formace
• Socialismus:
▫
▫
▫
▫
▫
▫
První stádium přechodu ke komunismu
Znárodnění výrobních prostředků
Zvýšení kontroly státu
Zrovnoprávnění (i ekonomické) – ekonomická svoboda
Svoboda (zdraví, vzdělání, bydlení)
Národní stát (centralizace)
▫
▫
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Kontrola ustoupí
Centrální moc se rozpadne – stát zanikne
Lokální řízení
Dobrovolná práce pro společné blaho
Neexistuje směna ani peníze
Výchova, společné zájmy
Změna lidské osobnosti
Osobní vlastnictví
• Komunismus:
Odcizení člověka
• Odcizení práce (produktu práce,
aktu práce i pracovníka vůči
druhým lidem i vůči sobě)
• Zbožní fetišismus
• Řešení – beztřídní společnost,
překonává odcizení člověka
Dilemata - Marx
• Byl Marx historickým fatalistou či voluntaristou?
• Podléhá vývoj společnosti biologickému vývoji?
• Jsou skutečně určující ekonomické faktory,
anebo je lze jen nejsnáze studovat?
• Hovoří Marx o všech společnostech, některých
společnostech či pouze o dílčích vývojových
etapách některých společností?
Kritika marxismu
• Omezenost ekonomického determinismu - jednání
člověka je určováno i nemateriálními vlivy
• Nedocenění svobody jednotlivce
• Zrušení tříd – beztřídní společnost nepovede k
harmonické společnosti
• Vzniknou jiné formy mocenské nerovnosti (železný
zákon oligarchie - R. Michels)
• Třídy nejsou určovány jen vztahem k výrobním
prostředkům  M. Weber sociální status, vrstvy
• Hodnota zboží je dána cenou na trhu, ne vloženou prací
• Změnila se sociální struktura společnosti, také proletariát
se mění, přerůstá z části ve střední vrstvy
Stručné srovnání Comta a Marxe
• Shoda v evidenci napětí, vývoje, poznání
zákonů a následné nastolení změny, možnost
řízení společnosti
• Vše ovšem vyjádřeno rozdílnými kategoriemi
• Rozdíl v subjektech - Comte intelektuálové
(nejvyšší bytost), Marx - proletariát
Vliv Marxe (současnost ?)
• rozebírán:
▫ dle konkrétních politických událostí
▫ jako abstraktní teorie
• jeho ekonomické, politické, filosofické, sociologické
analýzy se stávaly významnou částí krystalizace
soc. hnutí od 2/2 19.st.
• probírán spíše v úvodech do sociologie
• Vliv na E. O. Wright, R. Fantasia, T. Durrant, Ch. W.
Mills
• Sociologové – Tonnies, Durkheim, Masaryk, Weber,
Simmel, Pareto, Frankfurtská škola
Komunistický manifest
Je to historický dokument?
Dá se oživit marxismus?
Změní se člověk změnou společnosti?
Proč nefunguje kapitalismus?
Proč se nenaplnili Marxovi předpovědi? Vyrovná
se s tím kapitalistický systém sám? Nepřispěl k
tomu Marx sám? (nezamýšlené důsledky
jednání)
Diskuze
• Liberální ekonomové: když každý sleduje pouze
svůj vlastní, omezený, individuální zájem →
blahobyt a mír
• Marx: lidé sledují své zájmy, to ale nevede
k harmonii soc. celku, ale ke konfliktům
5. Psychologismus v sociologii a
Sigmund Freud
J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 5
Psychologismus
• Snaha vysvětlit sociální jevy pomocí lidské
psychiky
•
•
•
•
•
Psychologický evolucionismus
Psychologie národů
Psychologie davu
Instinktivismus (+ Psychoanalýza)
Interakcionismus
Psychologický evolucionismus
• Sociální život: výsledek vědomého řízení
sociálního procesu
• L. F. Ward
▫ Teorie sociálních sil – dynamické, řídící
▫ Intelekt drží společnost pohromadě
• F. H. Giddings
▫ Společnost: organizace, ne organismus
▫ Sociální evoluce
▫ Rodové vědomí
Psychologie národů
• Důraz na vliv prostředí psychických procesů
jednotlivců
• W. Wundt (* Psychologie národů)
▫ 4 stádia dějin lidské kultury (na základě vývoje
psychologie člověka):




O. prvotního člověka
O. totemismu
O. bohů a hrdinů
O. lidstva
Psychologie davu
• Skupinová psychologie (teorie nápodoby)
• Existuje „skupinová duše“
• G. Le Bon (* Psychologie davu)
▫ V davu klesá individualita, intelekt, zodpovědnost
jedinců, vládnou iracionální psychické faktory
▫ Společné city (pudy, davová nálada)
▫ Náchylnost k přijetí vůdce
• G. Tarde (* Zákony nápodoby, Mínění a dav)
▫ Jednání individuí vytváří společnost
(nominalismus)
▫ Inovace, vynálezy, šíření poznatků
Instinktivismus
• Problém: CO je instinkt? Duše, pud?
• W. McDougall
▫ Sociální chování je podmíněno instinkty (=
vrozené psychické dispozice, které nutí člověka
vnímat určité věci určitým způsobem a reagovat
na ně)
▫ Intelekt je slabší
Psychoanalýza - Sigmund Freud
(1856 – 1939)
• Teorie osobnosti
• Teorie instinktu
• Teorie kultury (náboženství)  dílčí postřehy
Sigmund Freud
• Sociologicky relevantní prvky:
▫ Důraz na vnější prostředí individua (kulturní
problémy formují ego)
▫ Teorie války, davu, náboženství
▫
▫
▫
▫
▫
Totem a tabu
O člověku a kultuře
Psychoanalýza masy a analýza já
Budoucnost jako iluze
Ježíš a monoteismus
Sigmund Freud
• Teorie kultury
▫ Vývoj společnosti = vývoj libida (umpravnění pudů
sociálními institucemi)
▫ Předpoklady:
 Lidská přirozenost je špatná
 Lidské instinkty jsou neodstranitelné
▫ Represivní aspekt vývoje a sublimační aspekt
▫ Člověk vyměnil svobodu za blaženost
▫ Témata: rodina, dav, vůdcovství, válka, morálka,
náboženství, socializace individua
Sigmund Freud
• Teorie struktury osobnosti
▫ Id – neuvědomované pudy
▫ Ego – princip reality; rozum; řídí chování
▫ Superego – svědomí + ideální já
• Teorie instinktu – I života, I smrti – oba jsou
energií pro ostatní psych. pochody
Metody psychoanalýzy
• Sugesce a hypnóza
• Volné asociace
▫ uvolnění cenzury superega
• Výklad snů
Kritika Freuda
• Kulturní podmínky mění člověka  člověk
mění kulturní podmínky
• Biologické temné stránky nevysvětluje a
nezkoumá, pouze je předpokládá
• Psychická struktura lidí se proměňuje
• Nezformuloval žádný zákon psychoanalýzy
• Neurčil jasnou hranici mezi vědomím
(racionální) a nevědomím (iracionální)  o
rozumu i emocích mluví jako o nevědomí
• Neuvažuje o sociální biografii člověka
Přínos Freuda
• Balík vědomí + nevědomí  obrovský vliv na teorii
nevědomé motivace jednání (např. Giddens)
• Pokračovatelé:
▫
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Jacob Moreno
E. Fromm
H. Marcuse
J. Goldmann
Mitchell
K. Horneiová
T. Parsons
Budoucnost jedné iluze
• Kombinace znalostí psychického života pacientů a
znalostí dějin, umění a literatury
• Nevědeckost, spekulace, hypotézy
• Literárně vytříbený styl (výklad, protiargumenty)
O člověku a kultuře (1989)
• Co čeká naší kulturu v budoucnosti, když nebude
založena na náboženství?
• Vliv kultury na psychiku lidí (omezení pudů, role
náboženství)
• Kultura - vědění a dovednosti (oheň, elektřina), zřízení
sociálích institucí (regulace vztahů, dělení statků),
koheze společnosti
• Elitářské pojetí kultury (malá skupina nositelů)
Totem a tabu
• Jakým způsobem vzniká lidská kultura?
• Směsice různých informací (pověsti, mýty, život
současných divochů, neurotici
• Systém totemismu (1. artefakt) – totem
• Exogamie
• Pratlupa
• Kolektivní psychologie
6. Antipozitivistické proudy v sociologii
a humanistická sociologie.
• 19. století – kulturní skepse
1. Kapitalismus
• Protievolucionistická tendence
• Rozvoj antropologie a etnografie
• Kulturní difúze (difuzionismus x funkcionalismus)
•
•
•
•
E. Tylor
G. Tarde
F. Boas
C.L.Strauss
Antipozitivismus
• Rozvoj přírodních věd
▫ Mizí Newtonovská fyzika  relativita Einsteina
▫ Přírodní vědy – změna paradigmat
• Krize mechanicismu a pozitivní metody
• Role jazyka, zkušeností, interpretace
Reakce
• Scientismus
▫ Krok zpět  obhajoba přírodních věd
▫ Ideologie vědy – věda má hlavní úlohu v kulturním
systému, je to světonázor
▫ Metody přírodních věd
▫ Krajní pozitivismus
Reakce
• Integrace poznatků – aplikované vědy
▫ Metavěda (zastřešení všech věd)
Reakce
• Definuje se rozdíl přírodních a humanitních věd
▫ Anglosaské pojetí
 Humanitní vědy (filozofie, filologie)
 Společenské vědy (sociologie, psychologie,
ekonomie)
▫ Německé pojetí (věda o duchu x přírodní vědy)
• Předmět a metoda zkoumání se velmi liší –
nelze je stejně hodnotit
• Protinaturalistické proudy
Novoidealismus
• Obnova idealistické koncepce vědy (Kant)
▫ Nepřátelství ke spekulativnímu přístupu
▫ Zkušenostní charakter humanistických věd
(empirie)
▫ Společenské vědy jsou specifické
▫ Liší se od přírodních věd
▫ Odhalujeme souhrn zákonů sociální reality
▫ Sociální realita je vysvětlena individuálním
principem (vnitřní motivy, vlastní směr = aktér)
▫ Problém poznávacího principu
Wilhelm Dilthey
• Zkoumá obecné podmínky pro poznávání
• Důraz na historickou realitu (jednotlivci ve vývoji)
• Specifický přístup humanitních věd (společenský
život)
• To, co se odehrává v člověku, lze pochopit –
sledujeme motivy a cíle jednání, pochopíme vnitřní
prožitky = porozumění
• Hledáme význam a smysl lidského jednání
• Kritika pozitivistické sociologie
• Poznání je vždy vztaženo k hodnotám dané epochy
• Relativismus
Novokantovci
• Vycházeli z Kanta, navazují na Diltheyho
• Rehabilitace filosofie a společenských věd
1.
2.
3.
4.
Antimetafyzický postoj
Odpor vůči spekulaci
Odmítají pozitivismus
Proti lineárnímu vývoji
• 2 hlavní školy
▫ Margburská škola
▫ Bádenská škola
Margburská škola
•
•
•
•
H. Cohen, Natorp, Cassirer, Stammler
Menší vliv v sociologii
Vliv ve vědecké logice
Konstituce platných vědeckých pojmů přírodních
věd
• Poznávání světa jako celku
• Vrací se k filosofii kultury, kulturním základům
vědy
Bádenská škola
• Windelband, Rickert
• Úkol filozofie = zkoumání poznávacích metod
věd
• Sociální celky jsou specifické
• Nové dělení věd (podle formálního cíle
poznání):
▫ Nomotetické vědy (hledají obecné zákony)
▫ Idiografické vědy (hledají jedinečné aspekty)
• Vztažení k hodnotě
• Základy společenských věd
Institucionalizace sociologie
• Změna témat empirických výzkumů, katedry,
organizace
• Evropa:
▫ Rozvoj v Anglii
 1903 – Londýnská socg. společnost, časopis
Sociological Review
 1907 – Londýnská univerzita (Oxford, Cambridge
ještě nedostupné)
 Rozvoj v rámci etnologie a antropologie
Institucionalizace sociologie
• Francie
▫ Comte ovlivnil začátky negativně
 Pozitivistická sekta, náboženství
 Zvláštní, zastaralá věda
▫
▫
▫
▫
Vliv empirických výzkumů – sociální věda
Durkheim (1896 – profesor sociálních věd
Klasické školy uzavřené
Sorbona – sociologie součástí pedagogiky, učení
o morálce a náboženství
Institucionalizace sociologie
• Německo
▫ Filozofické fakulty se soustředí na humanitní vědy
(filologie, filosofie)
▫ Empirické výzkumy (občanská povinnost, ne
akademický zájem) – snaha o sjednocení empirie
a teorie
▫ Spojováno se socialistickým hnutím
▫ Tönnies, Simmel, Weber
Institucionalizace sociologie
• USA
▫ Nejlepší podmínky pro rozvoj
▫ Tradiční systém vzdělání ještě stále není uzavřen – nové
univerzity, nové obory
▫ Dostatek materiálních prostředků (vznik institucí, profesoři) –
Chicago
▫ Velká konkurence mezi studenty
▫ Sociologie jako nástroj reformního hnutí (urbanizace,
industrializace, integrace lidí)
▫ 1895 – American journal of sociology, American sociological
review
▫ 1905 – Americká socg. Společnost, zakladatelé z jiných disciplín
(právníci, novináři)
▫ Summer, Small, Vincent, Ward (1. prezident)
▫ Dynamický rozvoj (10./20. l.) – studenti jezdí do Evropy 
supervelmoc
▫ Mezinárodní sociologický ústav (1894 Worms) – mezinárodní
konference (Tonnies, Simmel, Wundt, Ward, Giddings)
Shrnutí
• Sociologie řeší společné problémy (moderní
kapitalismus po rozpadu tradiční společnosti)
• Stanovuje si pravidla a metodologii vědy,
potřeba metody
• Osamostatňování se od filosofie a spekulace
• Snaží se pojmy prověřit empiricky
= humanistická sociologie
7. Tönniesova dichotomická typologie
společnosti
J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 5
Ferdinand Tönnies (1855 – 1936)
•
•
•
•
•
•
Německo
Významný autor
Předznamenání myšlenek Webera, Simmela
Empirický sociální výzkum
Publikoval v Americe
Vliv Schopenhauera, evolucionistů, teorie sociální
směny
Dílo:
• Život a učení T. Hobbese
• Pospolitost a společnost 1887
• Základní formy čisté sociologie
• Marxův život a učení 1921
• Kritika veřejného mínění 1922
Ferdinand Tönnies
• Základní formy čisté sociologie
▫ Teorie nenabízí definitivní konečné poznání
▫ Je to doplněk k empirického zkoumání  přípravný
krok
▫ Nabízí pojmový aparát
▫ Eklektická syntéza  je to syntetaické, ale má to
význam k aplikaci pro empirii
 Aplikovaná sociologie
 Empirická sociologie
 Čistá sociologie
▫ Důraz na oddělení sociologie od přírodních věd
▫ Sociální svět můžeme pochopit pouze pohledem
zevnitř
Sociologie
• Různé vědní přístupy se zabývají různými typy
vztahů
• Sociologie
▫ se zabývá fakty vzájemného uznání
▫ Motivy jednání lidí
▫ Vzájemnými vztahy
▫ Základem těchto vztahů je očekávání
▫ Vůle ovlivňuje jednání lidí a typy jejich vztahů (je
to motiv, který není vždy racionální)
▫ Sociální jevy vyvozuje z psychických jevů
Pospolitost (Gemeinschaft)
•
•
•
•
Přirozená vůle (wesenwill)
Společná vůle komunity (zvyky, tradice, hodnoty)
Prvotní typ asociace lidí – přirozená
Vztahy na základě blízkosti, pokrevnosti, citů (matka
a dítě, sourozenci, manželé)
• Pohlaví a původ = příbuzenství v rámci domácnosti
• Složitější pospolitosti
▫ Sousedství (teritoriální, půda a zvyky)
▫ Přátelství (hodnotová, zájmy a hodnoty)
• Do vztahů se zapojujeme jako celistvé osobnosti
• Sympatie od Tönniese
• Chce syntézu pospolitosti a společnosti
Společnost (Gesellschaft)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Arbitrární vůle (kürwille)
Fyzicky blízko sebe (velkoměsto)
Společnost jako stát – formální aparát
Dobrovolné formální a neformální organizace
Spojení jen částí osobnosti – primární je funkce
člověka (prodavač, pekař)
Uplatnění vlastních zájmů a cílů
Oblasti jednání jsou omezené
Kalkulace (služba za peníze)
Formální práva
Veřejné mínění
Cizinci
Dichotomie společností
•
•
•
•
Čisté pojmy
Evoluční koncepce x typologická koncepce (?)
Chtěl konstruovat filosofii dějin
Ideologický aspekt pro ostatní (romantický
návrat k pospolitosti)
• Teoretický aspekt  příprava k empirické práci
analýzy sociálního života
Role vědy
• Pospolitost: náboženství, tradiční výklady –
dávaly prostředky i cíl poznávání
• Společnost : je nutné dobře poznat realitu,
poznat důsledky jednání, vybrat prostředek
jednání
• Ale!
• Vědecké poznání spoutává  otroci
vědeckého poznání
• Kritika moderní racionality
Veřejné mínění
•
•
•
•
•
* Kritika veřejného mínění 1917
Přístup jako R. E. Park
Anachronický přístup
Normativní zabarvení
Nový typ pospolitosti:
▫ Veřejné mínění – vědecké mínění inteligence o světě,
stabilní vědění  stabilní společenská forma
▫ Elity vzdělaných
▫ veřejné mínění - nižší druh veřejného mínění
▫ Nekonzistentnost, nestabilita, bez vědeckosti
▫ Neelita
▫ Postupně vymizí
Kritika a vliv
•
•
•
•
•
Vlivná kniha Pospolitost a společnost
Dichotomie společností
Ve stínu Webera a Simmela
Populární mezi válkami (polemiky, inspirace)
Záhajil cestu řešení sociálního realismu a
nominalismu
• Chtěl se distancovat od pozitivismu a idealismu
• Zaměření se na individuální jednání (sociální
vztahy)
• Komunitarismus
8. Georg Simmel a formální sociologie
J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 9
Georg Simmel (1858 – 1918)
• Německo
• Filozof (odmítá být sociolog)
• Nesystematický – vliv humanistické sociologie,
kreativita, inspirace
•
•
•
•
•
•
•
•
25 knih a 300 článků (salóní sociologie)
Úvod do morální filosofie
Problém filosofie dějin
Filozofie peněz
Peníze v moderní kultuře a jiné eseje
Sociologie
O sociální diferenciaci
Malá sociologie
Základní dílo
• Nesystematické:
▫ Program sociologie mlhavý (filosofie, dějiny
umění, etika, estetika, literatura, náboženství,
hudba)
▫ Základní filosofická stanoviska se mění
▫ Žádný systém pojmů
▫ Popularizace díla – mění formu výkladu i témata
▫ Fascinace bohatostí sociální reality
Pojetí sociologie
• Nová definice vědy (mnohem úžší)
▫ Věda o formách zespolečenštění = formální sociologie
• Sociologie abstrahuje ze sociální reality 
osamostatnění se od jiných věd
• Nový předmět sociologie = vztahy mezi jedinci
• Sociální vztahy utváří individua
• Zkoumá formy těchto vztahů
• Mikrosociální povaha socializace jedinců
▫ Čistá (formální) sociologie – teorie
▫ Obecná sociologie – historie
▫ Filosofická sociologie – poznávání, metafyzika
Formy (formální sociologie)
• Sociální forma je neměnná (např. dělba práce,
nadřízenost a podřízenost)   formální
podobnost sociálních vztahů
• Formy  pravidla pro individua
• Formy vztahů jsou důležitější než jeho obsahy
• Opakovatelné stránky sociálního života
• Společné všem sociálním skupinám
• Čistá forma = podstatné rysy vztahu
• Střední cesta mezi realismem a nominalismem
▫ Společnost neexistuje, existuje pouze vzájemné
působení mezi jednotlivci, neustálá aktivita, dění apod.
Formy (sociální interakce)
• formy soc. interakce vytvářejí podstatu
společnosti
• nejčistší podoba sociability → hravé formy
setkávání, které nemají konkrétní cíl, jsou
esencí sociálního života
• zabývá se elementárními formami interakce,
které probíhají mezi 2 a pak 3 osobami
• Triáda (fenomén moci)
Sociální diferenciace
O sociální diferenciaci:
• vývoj moderní společnosti
• téma: prohlubující se funkční diferenciace společnosti a
rozvíjející se individualismus
• specializace jednotlivců na urč. úkony v rámci skupiny,
anebo specializaci celých skupin v rámci urč.
Společnosti
• křížení soc. kruhů: člověk byl v minulosti posuzován
jako člen urč. kruhu, na základě toho byl pak zařazován
do dalších odpovídajících kruhů a skupin
• moderní společnost: skupiny se rozšiřují a prostor pro
svobodu jejich členů postupně narůstá, zároveň se však
smývá osobitost celých skupin
• moderní člověk patří zároveň do mnoha skupin částí své
osobnosti
Teorie sociální směny
• mezilidské vztahy jsou jako směna, výměna
toho, co v interakci partneři považují za žádoucí
• Co se děje v sociálních vztazích?
▫ Získáváme sociální kapitál
▫ Směna je oboustranná
▫ Důraz na výsledek vztahu (nejen průběh a forma)
• Jakým způsobem působí vztah na osobnost?
• Jak vypadá její aktivní stránka? Jak působí
osobnost na vztah?
• Zakladatel teorie rolí
Sociální skupiny
• Předmět obecné sociologie
▫ Zkoumání života sociálních skupin – specifické
rysy (zákony, znaky)
▫ Nezávislost skupin na jednání jedinců
▫ Velké společenské celky – historie vývoje Z
společnosti
▫ Hypertrofie / objektivizace (příklad peněz, módy,
dělba práce)
Fenomén peněz
• analyzuje peníze jako nejčistší symbol moderní
společnosti, jako zobecnělého zprostředkovatele
mezilidských interakcí
 zkoumá předpoklady a podmínky, které ovlivňují
povahu peněz a zacházení s nimi
 v jakých směrech ovlivňují peníze moderní
životní styl a celou kulturu
 peníze sami o sobě nemají žádnou hodnotu,
usilujeme o ně proto, že jsou prostředkem
k získání zcela odlišných hodnot, umožňují
volbu toho, co si za ně koupím a můžu se
rozhodnout kdy
Velkoměsto
• Problém moderního života je rozpor mezi vůlí
individuí uchovat si svou autonomii a tlakem
soc. sil, historického dědictví a objektivní kultury
→ střet ve velkoměstě
• Město: velké množství podnětů působící na
člověka, rozvinuté peněžní transakce, účelový
kalkul, nutnost koordinace velkého počtu lidí
• Čím jsou formy lidského soužití obecnější a
abstraktnější, tím více to podporuje
individualismus
Vliv
• Formální sociologii rozpracovává Leopolda von
Wiese
• Teorie konfliktu Luise Cosera: pokus o
systematizaci Simmelových myšlenek
• Vliv na George Lukács, Max Scheler, Karl
Mannheim,
• Jeho studie propagoval v USA Lester Ward a
klasici chicagské školy Park a Burgess
• Filosofická sociologie
Vliv
• Je G. Simmel stále miláčkem postmoderny? (I.
Mucha 1994)
• Postmodernismus (80. léta) – renesance Simmela
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Metodologická podobnost
Dílčí sociologické problémy
Odmítnutí pozitivismu, historicismu
Odmítnutí velkých teorií (každodennost)
Podkopání zavedených vědeckých diskurzů
X vzájemný vztah jednajícího individua a soc. forem
jednání
▫ X individum si může uchovat svobodu rozhodování
▫ X nevybízí k hravosti, ale k individuální duchovní
kultivaci
• Kritika modernity (70. léta) – dezintegrace jedince,
normování sociálních vztahů
Peníze v moderní kultuře a jiné eseje
• Krátké eseje
• Koketérie, móda, hanba, cizinec
• Šperky a ozdoby, stydlivost, hanba, diskrétnost,
peníze
• Kategorie nadřízenosti a podřízenosti – sociální
nerovnost, konflikt
• Typičtí aktéři soc. života: typy cizince, přítele,
prostředníka, straníka, renegáta, chuďase,
lakomce, hýřila, aristokrata, kupce a světce
9. Idealistická tradice: Max Weber
J. Šubrt, J. Balon: Teorie jednání
J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 7
Max Weber (1864 – 1920)
•
•
•
•
Historik, právník, ekonom
Jeden z nejvlivnějších sociologů
Zakladatel humanistické sociologie
Základ interpretativní sociologie (rozumějící sociologie –
Verstehen)
• Metodologie společenských věd
Dílo:
• Hospodářská etika světových náboženství
• Hospodářství a společnost
• Politika jako povolání
• Autorita, etika a společnost
• Metodologie, sociologie a politika
• Sociologie náboženství
• Protestantská etika a duch kapitalismu (1904 – 1906)
Myšlenkové vlivy, dobová situace
• Kritika naturalismu a pozitivismu
• Snaha překonat historicismus
• Německá historická škola
▫ Chce zkoumat jevy v jejich historické specifičnosti
▫ Přesná pravidla zkoumání (ne pouze historicky či
iracionálně)
Myšlenkové vlivy, dobová situace
• Novokantovství
▫
▫
▫
▫
Do reality vnášíme vlastní schémata
My konstruujeme fakta
Rozdílný přístup přírodních a humanitních věd
Racionální konstrukce (ideální typy)
Myšlenkové vlivy, dobová situace
• Marxismus
▫ Kritika Marxova ekonomického redukcionismu
▫ Vznik kapitalismu
▫ Pojem třídy (stavy a strany)
Myšlenkové vlivy, dobová situace
• Margburská škola (Rickert) – vědy nomotetické
a idiografické
• Dilthey – porozumění, smysl a význam lidského
jednání, motivace lidí
• F. Nietzsche
▫ Jedinec se rozhoduje zcela arbitrárně, které
hodnoty bude vyznávat
▫ Odkouzlení světa – účelová racionalita
▫ Charismatické osobnosti
▫ Byrokracie
Základní pojmy
• * Hospodářství a společnost
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Chování a jednání, sociální jednání
Subjektivní smysl jednání
Ideální typ
Účel
Panství
Moc
Autorita
Legitimita a legalita
Vrstvy a třídy
Byrokracie
Sociologie jednání
• Jednání se liší od chování.
▫ Chování: je reaktivní a afektivní. Chování nemá
předem stanovený cíl. Jednání ano.
▫ Jednání: má cíl a lidé mu přikládají smysl
▫ Sociální jednání: orientováno na jednání druhých
• Smysl jednání - předpoklad porozumění
▫ Subjektivně míněný, jednorázový, individuální čin
▫ Smysl objektivovaný (faktický) – ověřený, opakovaný,
hromadný čin
• Nominalismus – hledání podstaty sociálního jednání
(smysluplnost, určený cíl, orientace na druhé lidi)
Jednání
• Jednání je sociální když prostřednictvím
subjektivního významu, které mu přisuzují
jednotlivci, bere v úvahu jednání ostatních
• Ze sociálního jednání vznikají složité sociální
útvary – skupiny, instituce, konflikt, trh, solidarita
atd.
• Každé jednání člověka (lidí) má sociální obsah,
souvislosti, dopady
• Vyplývá to ze systémových souvislostí lidského
činu
• Sociologie jako věda o sociálním jednání usiluje
o vysvětlení jeho průběhu a účinků
Jednání
• Porozumět jednání člověka můžeme dvojím
způsobem
▫ Kauzálně-adekvátní porozumění (zkušenostní)
▫ Adekvátní smyslu situace (porozumění)
• Chování lidí lze pochopit, porozumět mu na
základě jejich motivace, záměrů, hodnot,
názorů, myšlenek atp.
Jednání
• Jednání sleduje určitý cíl. Takže jeho struktura je:
cíl – prostředek – vedlejší následky
• Tři typy jednání podle M. Webera (ideální typy):
▫ účelově racionální: člověk si vybírá prostředky podle
účinnosti, tak aby mohl co nejlépe dosáhnout
zvoleného cíle
▫ hodnotově racionální: důraz z prostředků na cíle,
člověk sleduje urč. hodnoty bez ohledu na náklady
▫ tradiční jednání: vedeno zažitými obyčeji a zvyky, o
jejichž platnosti se nepochybuje, rutinní charakter
▫ afektivní: emoční stav
Sociologie
• Sociologie = předmětem lidské jednání, smysl
jednání, vysvětlení
• Jak se dobrat smyslu, který uděluje svému
jednání sám aktér (subjektivní významy)
• Multiparadigmatičnost
Hodnotová neutralita
• Vztažení k hodnotám významnosti a
nevýznamnosti, které doprovází nutně každou
vědeckou práci – výběr problému/předmětu
bádání
• Netýká se to interpretace výsledků bádání;
• Povinnost vědce reflektovat své vlastní hodnoty,
ozřejmit je druhým i sobě a nevydávat je za
vědecká stanoviska
 x zatahování politiky do výuky (dělal Schmoller)
 hodnotová neutralita ale znamená, že věda nemůže
nikomu poradit, co by měl dělat
Věda
• K čemu je věda (když nedává návod na to, jak
žít)
▫ Poznatky o technice, ovládat svět
▫ Metody a nástroje myšlení, cvičení mozku,
uchopení světa
▫ Porozumět mu
▫ Objasnění nevyřešených otázek
▫ Neřekne co dělat, ale ukáže důsledky
hypotetického jednání
Ideální typy
• reakce na individualizující německou historickou školu a
příliš zobecňujícím pozitivismem
• Ideální typy
▫ Konstrukty umožňující poznání a pochopení
▫ Fiktivní a nereálný, umožňuje tvořit hypotézy, poměřovat
s realitou
▫ Metodická pomůcka
• Typy podle úrovně obecnosti:
▫ 1) nejkonkrétnější – výklad jevů, které se vyskytly ve
specifickém historickém období (moderní kapitalismus,
ideální města Západu apod.)
▫ 2) obecnější – abstraktní prvky soc. reality, které mohou
být nalezeny v různých historických a kulturních kontextech
(byrokracie, feudalismus)
▫ 3) nejobecnější – vysoce racionalizované, empiricky
neidentifikovatelné (ekonomické teorie o chování člověka)
Sociální struktura





Rozvrstvení společnosti je založeno na více
(ekonomických, politických, kulturních) kritériích –
dimenze, ve kterých jsou lidé v nerovném postavení
(nejen ekonomická dimenze) = kritika Marxe
Nerovnost je výsledkem nerovnoměrné distribuce
materiálních a duchovních statků (blahobyt, moc a
prestiž)
Třídy (ekonomické faktory)
Stavy (kulturní faktory)
Strany (politické faktory)
Typologie panství
• Moc = šance jednajícího prosadit svou vůli
▫ Tradiční – autorita odvozena od „něčeho
odedávna uznávaného“
▫ Charismatické – nadpřirozené schopnosti vůdce;
dynamické, nestálé
▫ Legální – byrokratický aparát – odborně školený
úředník
 Neosobnost → dehumanizace společnosti
Sociologie práva
Tématické okruhy:
▫ proces postupné racionalizace práva
▫ vývoj profese právníků, jakožto nositelů této
racionalizace
▫ vzájemné vztahy mezi rozvojem práva a vývojem
ekonomiky
▫ vliv politických forem panství na formální kvality
práva
Právo a panství
• Právo je podle něj sociální fenomén, který má historickou
a sociální proměnlivost
• Je to souhrn norem (platných v určité společnosti)
• Právo má možnost si vynutit dodržované chování
stanovené v právních normách i proti odporu jednotlivce
• Je úzce spjaté s organizovanou politickou mocí, výlučnou
autoritou a aparátem moci (= stát v moderní společnosti)
• Panství je definováno jako šance, že určitá skupina lidí
splní určitá nařízení (poslušnost) a toto jednání se
orientuje na takový řád, u kterého věří, že je legitimní.
Legitimita
• Legitimita je otázka oprávněnosti a zákonnosti moci ve
smyslu její akceptace většinovou veřejností
• Legalita je shoda s právem, zákonnost.
• Víra v legitimitu vychází z: tradice, afektu, hodnotově
racionálního přesvědčení a účelové racionality
• V moderní době je legitimita moci vyvozována ze
suverenity a mandátu lidu
• Kritéria nelegitimity:
▫ zákony jsou v trvalém rozporu s politickými a mravními
principy společnosti,
▫ jde o vyhlášení zvůle určitých skupin obyvatelstva,
▫ neexistuje zákonná cesta změny zákonů či jejich
nápravy
Byrokratická společnost
Racionálně řízená organizace
▫ Kontinuita
▫ Jistota pro adresáta služby (úřad zůstane, úředním může jít)
▫ Písemné procedury (kontrola)
▫ Neosobní pravidla (objektivita a spravedlnost)
▫ Jasné vymezení práv, kompetencí a povinností jedinců
▫ Hierarchie funkcí (systém nad-/pod-řízenosti)
▫ Obsazování míst na základě předem určených pravidel
(kvalifikace)
▫ Oddělení funkcí řízení (rozhodování) od instituce vlastnictví (úřad
je jen dočasně svěřen)
▫ Omezený stupeň individuální iniciativy
= zajištění vertikální hierarchie a formalizace
Historické práce
•
•
•
•
•
•
Studie z hospodářských a soc. dějin
K dějinám obchodních společností ve středověku
Právní aspekty římských agrárních dějin
Agrární otázka ve východním Prusku
Sociální příčiny zániku antické kultury
Agrární poměry ve starověku
Témata:
• otázky vzniku a důsledky moderního kapitalismu
• vývoj právních norem
• způsoby rozdělování půdy
• typy kontraktů mezi statkáři a zemědělskými dělníky
• patriarchální vztahy
• Správní a vojenský aparát, náboženské hodnoty
Protestantská etika a duch kapitalismu
• Hospodářská úspěšnost anglosaského
podnikatele
• náboženské kořeny ekonomické racionalizace
(životního stylu) podnikatelů
• „duch kapitalismu“ / etika povolání
• J. Kalvín – učení o predestinaci
▫ Pár vyvolených, masa zavržených
▫ Práce jako prostředek ke spáse
▫ Legitimizace ziskové činnosti
Sociologie náboženství
• vývoj náboženských představ v minulosti významně
přispěl k celkové racionalizaci životního stylu
• nahrazení kouzelníků kněžími byl krok k racionálnějšímu
sociálnímu světu
• Proroctví a spása
• Kontemplace a askeze
• převládnutí instrumentality → odkouzlení světa (vyšší
posvátné bylo nahrazeno každodenní produkcí a
spotřebou)
Racionalizace a sociologie náboženství
• Zkoumá proces racionalizace chodu společnosti
• Racionalizace = vědomé jednání vedoucí k urč. cíli
Sociologie náboženství:
• porovnává protestantskou racionalitu s racionalitou
konfucianismu, taoismu, buddhismu, hinduismu
• zkoumá orientaci na zisk
• zkoumá dopad náboženských aktivit na charakter
ekonomických aktivit dané oblasti
• porovnává západní civilizace s jinými
• náboženství Weber považuje za nástroj postupné
racionalizace způsobu života
• zkoumá faktory, které přispěly nebo brzdily rozvoj
kapitalistického podnikání (v i mimo Evropu)
Vliv
• vliv v USA – Talcott Parsons přeložil protestantskou
etiku, navázal na něj v práci The structure of social
action
• po 2. sv.v. byl znovuobjeven pro německou sociologii
• význam pro Parsonse, Rossi, R. Aron, H. Marcuse
• jeho vliv v celé oblasti sociologie organizace, analýza
byrokracie
• jeho rozlišení statusového postavení na teorii soc.
stratifikace
• interpretativní sociologie: koncepce výkladů
smyslupného jednání
• konflikt Dahrendorf: kritika marxismu z weberových pozic
• Habermas: v díle Problémy legitimity v pozdním
kapitalismu využívá weberovského tématu legitimizace
panství k nemarxistické analýze fungování
organizovaného kapitalismu a soc. státu
10. Hlavní témata Durkheimovy
sociologie
A. Harrington: Moderní sociální teorie, kap.2
J. Keller: Dějiny klasické sociologie. kap.6
Émile Durkheim (1858 – 1917)
•
•
•
•
•
•
Ustanovení sociologie jako společensko-vědní disciplíny
Studuje zdroje, na nichž je založena integrita sociálního řádu
Základ strukturálního funkcionalismu
Třetí francouzská republika
Sociální a politický chaos
Vzrůstají nové střední vrstvy  požadují rovnost (radikalizace
dělníků)
Dílo:
▫ O dělbě společenské práce (1893)
▫ Pravidla sociologické metody (1895)
▫ Sebevražda (1897)
▫ Elementární formy náboženského života (1912)
Vlivy
• Existuje věda, která by vytvořila nástroj
reorganizace?  sociologie jako univerzální
společenskovědní disciplína
• Francouzská myšlenková tradice (J. J, Rousseau –
obecná vůle;
• Pozitivistická sociologie (Comte, Saint-Simon –
pozitivní zákony)
• Polemika s teoriemi rasismu
• Kritika H. Spencera
• Německé vlivy – Kant, W. Wundt, Tönnies
• Škola La Playe (demografické výzkumy, typy rodin)
• Sociální statistika (výzkumy státních úřadů)
Soudobé sociální problémy
• Náboženství
▫ Durkheim se zajímá o sociální vztahy, které se
utvářejí mezi věřícími v průběhu jejich společných
rituálů → kolektivní rituály
▫ Rekonstrukce kolektivní jednoty
▫ Sekularizace
• Socialismus
▫ Ústřední je společnost a mezilidská solidarita
▫ Úloha státu ve společnosti (řídící funkce)
▫ Útlum přehnaného materialismu
Sociologie
• Sociologie jako exaktní přírodní věda =
věda o sociálních faktech
• Sociologický imperialista
• Doplňuje ji o metodologii a teorii –
konceptuální aparát
• Sociologismus
Sociální fakt
• Povahu skupin nelze vysvětlit pouze z vlastností
jednotlivců z nichž se skupina skládá
• Sociální se musí vysvětlovat sociálním
• Sociální fakta:
▫
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Každý druh jednání
Vnější (objektivní) povaha (nezávislost)
Existují ale pouze v hlavách lidí
Neomezený vliv (nátlak) na člověka,
Materiální i nemateriální povaha,
Formují vědomí,
Vysvětlitelné pouze z pozice objektivní vědy (příklady:
zákony, zvyky, obřady, víra, peněžní soustava, úřady,
reklama, masová média, kampaně atp.)
Metodologie
* Pravidla sociologické metody - druhá polovina 19.
století
• Pozitivismus – metody přírodních věd, objektivismus
• Praktické otázky společnosti
• Sociální fakta
• Sociální morfologie
• Systém jasně definovaných pojmů (bez spekulace)
• Nepřímé pozorování
• Materiály ze sociální statistiky
▫ Kauzální výklad sociálních jevů
▫ Funkcionální výklad jevů
• Srovnávací metody
• Normativní hledisko
Mechaniská solidarita
• Mechanická solidarita (tradiční společnost, pospolitost)
▫ Nízká strukturovanost společnosti
▫ Homogenní jedinci, nízká variabilita vzorců chování
▫ Kolektivní bytost
▫ Sociální mobilita minimální
▫ Komunitní život
▫ Sociální kontrola
▫ Represivní právo (trest kolektivu), rodinné právo
▫ Kmeny v pralese, tradiční malé vesnice ( = kmenová
společenství)
Organická solidarita
• Organická solidarita (moderní společnost)
▫ Produkt industrializace, rozsáhlá dělba práce,
specializace a individualizace (po průmyslové
revoluci), profesionální organizace
▫ Heterogenita jedinců (sociální role, práce, zájmy,
názory, potřeby)  individualismus
▫ Variabilní lidská činnost, mnoho subkultur a
kontrakultur
▫ Systém formální kontroly (soudy, policie, úřady,
věznice, ústavy pro choré atp.)
▫ Restitutivní právo (obnovení dřívějšího stavu věcí),
právo kontraktní (peníze)
Dělba práce
• Společenská dělba práce – disertační práce
• Jaké vazby sjednocují lidi ve společnosti?
• V moderní společnosti vzniká , nová solidarita,
nový typ řádu, nový typ morálky  konsensus
• Úloha dělby práce (nový typ kolektivního vědomí
– profesionální etika, kult individua)
• Funkce dělby práce
• Příčiny dělby práce
• Anomální / patologická dělba práce
Anomie
• Stav ve společnosti
• Neexistuje jasná morální regulace jednání
• Příčina:
▫ Společnost prošla proměnnou, ale ještě nedošlo k
vytvoření norem a sociálního řádu
▫ Chaotický stav bez pevnách pravidel
▫ Nejistota
• Řešení:
▫ Marx: třídní boj
▫ Durkheim: rozvoj dělby práce (organizační změny,
profesionální organizace, zásah státu, výchova a
vzdělání); sociální solidarita
Sebevražda
•
•
•
•
Moderní fenomén (anomie společnosti)
Sociální příčiny
Eliminační metoda (postupné vyřazování faktorů)
Faktory:
▫ Psychopatický vztah, rodinné faktory, rasa (vliv nemá)
▫ Fyzikální prostředí (zprostředkující faktor)
▫ Nápodoba
▫ Sociální faktory
• míra sebevražednosti je nepřímo úměrná stupni
integrace sociálních skupin, do nichž individuum patří
Sebevražda
• Druhy sebevražd:
▫
▫
▫
▫
Egoistická
Altruistická
Anomická
Fatalistická
• Základ kvantitativní sociologie
Sociologie náboženství
• Civil religion
• Náboženství plní určité funkce (společenské
jsou nejdůležitější)
▫ Umožňuje pochopit svět
▫ Integruje společnost
▫ Nesouvisí s ničím nadpřirozeným
• Přímý vliv W. Wundta
▫ Sociální koheze jednoduchých náboženství
▫ Rituální jednání
▫ Altruismus
• Velký vliv v mechanické solidaritě – náboženství
individualismu
Elementární formy náboženského
života
• Primitivní společnosti
• Pojednání o základních formách poznání 
ukázat, kde se berou základní kategorie
lidského myšlení
• Základní kategorie jsou sociálně dané
• Empirický materiál
• Snadno analyzovatelný předmět: australský
totemismus
• Lidé rozdělují svět na posvátný a profánní
▫ Posvátné = vše, co je předmětem uctívání
▫ Profánní = světské, každodenní
Totemismus
• Empirická data z Austrálie
• Totemismus má všechny hlavní rysy velkých
náboženství
• Sociální organizace (klany)
▫ Všichni se považují za příbuzné
▫ Jméno totemu (společné jméno) – zvíře, věc se
zvláštním významem (také příbuzenský vztah),
zototžnění se s ním, posvátný, předmět rituálů
▫ Představuje síly společnosti (její sílu, zákony,
kolektivní mysl = zástupce společnosti
• Celý svět se rozděluje na posvátný a profánní 
představa boha
Homo duplex
• Člověk zdvojený
▫ Individuální povaha: fyzické potřeby (pudy,
žádostivost – jednotlivec)
▫ Sociální povaha: morálka, sociální normy –
druh/společnost
• Duše a tělo, egoistický x altruistický, jedinečný x
obecný
Vliv
• lidé okolo časopisu L´année sociologique
(Marcel Mauss, Celestin Bouglé, Francois
Simiand)
• vliv na Parsonse, Mertona, Luhmana
funkcionalisté; kolektivní rituály → Goffman
zájem o ritualistické interakce;
• Giddens parafrázoval o sociologické metodě;
nazával Beck na proces individualizace;
konzervativní prvky vyzdvihl Nisbet
11. Hlavní témata Paretovy sociologie
J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 8
M. Jodl: Teorie elity a problém elity; Ch.W.Mills: Elita moci
Vilfredo Pareto (1848 - 1923)
• Itálie
• Myšlenkové vlivy:
▫ Machiavelismus
▫ Evolucionismus a pozitivismus, sociální darwinismus
▫ Marx, Le Bon, Tarde, Tocqueille, Durkheim, ale nečetl
kolegy sociology: Webera, Simmela, Tönnise
•
•
•
•
•
•
Kurz politické ekonomie 1897
Socialistické systémy 1903
Učebnice politické ekonomie 1906
Traktát o obecné sociologii 1916
Fakta a teorie
Transformace demokracie
Vilfredo Pareto
• dílo konzistentní → zásady fyzikální teorie rovnováhy jsou
aplikovány do oblasti ekonomické a sociologické
• chce obohatit ekonomii o pohledy historie, sociologie,
filosofie
• přesvědčení, že vzorec distribuce bohatství se v různých
společnostech a v různých dobách nemění
• jak je možné, že společnost, podobně jako fyzikální
systémy, se dlouhodobě udržuje v rovnovážném stavu
• 2 typy jednání
▫ Logické – adekvátní prostředky a cíle
▫ Nelogické
• Elity
▫ Lidé se dělí na elity a masy (vynikání v nějaké oblasti)
▫ „koloběh elit“
Sociologie
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Věrohodná, spolehlivá, zdůvodněná
Neutrální, objektivní, nezávislá
Nehodnotící sociologie, formalizace socg.
Zahrnuje všechny ostatní disciplíny (zastřešuje je)
Popisné soudy o realitě (empiricky zdůvodněné, bez
apriorního obsahu)
Logicko-experimentální metoda
Inspirace přírodních věd – vědecké zákony a
opakovatelných událostech
Zákony nemají obecný charakter – závislé na
pozorovateli
Vzájemné působení sociálních faktů (provázaný systém)
Společnost
• Mechanický ráz – části společnosti na sebe
působí  snaha o rovnováhu
• Ekonomický výklad:
• Ekonomický systém je složen z lidí, kteří jsou chápáni
jako individua, kteří při plnění potřeb jednají racionálně
• Sociologický výklad:
▫ Iracionální motivy jsou také důležité
▫ Mimologické sociální jednání
Logické a mimologické jednání
• Logické jednání – jsou předem stanoveny
adekvátní prostředky k dosažení cíle (rozum,
znalost objektivních podmínek)
• Mimologické jednání předem takové
prostředky stanoveny nemá.
▫ Obsahuje objektivní vztah příčiny a účinku
nezávisle na úmyslu jednajícího (aktéra) – mohli
bychom říci, že jde o exogenní faktor
▫ Subjektivní je dán významem jaký má vztah
příčiny a účinku pro aktéra
Rezidua
•
•
•
Rezidua jsou to co v našem jednání zbude
když odečteme jeho logickou (racionální)
složku
Rezidua jsou ukryta v lidské povaze – jsou to
predispozice určitého způsobu myšlení
Rezidua – třídy reziduí:
Kombinační instinkt - inovace
Trvalost agregátů - odmítání změny
Potřeba manifestovat sentimenty jednání
Rezidua stability – chovat se disciplinovaně
Integrita individua – zachování vlastní identity a
rovnováhy
6. Sexuální reziduum – pud, jeho aktivizace a
potlačování
1.
2.
3.
4.
5.
Derivace
• Pseudologická vysvětlení vlastního jednání
• Snaha o racionalizaci
▫ Kategorická tvrzení
▫ Výroky podepřené autoritou
▫ Výroky podepřené obecným principem
▫ Nejasné, pochybné slovní důkazy
Teorie elit
• Nerovnost jako přirozený jev
• Nerovnost je zdroj vývoje lidské společnosti a
věčný zákon její existence
• Hierarchické důsledky nerovnosti
• Mocenské důsledky nerovnosti
• Vysvětlování příčin a důsledků nerovnosti
▫ Rozdílné vrozené dispozice, biopsychické rozdíly,
vyšší inteligence…
▫ Pracovitost, zásluhovost, schopnost
▫ Sociální zdroj nerovnosti – (kapitály)
Základní rysy elitismu
M. Jodl (s. 29)
• Odmítnutí teorie pokroku jako vývoje. Některé
vlastnosti lidí – jako např. sobectví je věčné a
platí vždy a všude• Změny ve společnosti jsou změnami v kruhu
(koloběh). Pohyb ve společnosti je vysvětlitelný
jen z pozice pohybu elit a jejich koloběhu.
• Odmítání společenského a historického
optimismu
• Rovnost lidí ve společnosti je nemyslitelná
• Společnost je vždy rozdělena na část ovládající
(elita) a ovládanou.
Teoretické zdroje elitismu
• Nicolo Machiavelli – (1469-1527), dílo „Vladař“.
Člověk je: „nevděčné, vrtošivé, lživé, pokrytecké,
bázlivé, chamtivé stvoření“ a v tomto ohledu je
nezměnitelný.
• S tím lze počítat ve všech situacích historického
vývoje, je možné na tomto základě vysvětli
minulost i anticipovat budoucnost.
• Ve společnosti je rozhodující moc, kterou má
menšina schopná prosadit se vůči většině. To
stabilizuje společnost.
• Pro prosazení moci je možné použít všechny
prostředky, včetně síly. Násilí je ospravedlnitelné,
chrání li politický řád, pozici těch, kteří řád
ustanovili. „Účel světí prostředky“
Další teoretické zdroje
• A. Comte – důraz na poznání rozum, elity ve
smyslu pozitivní třídy
• H. Spencer – dělení společnosti na vojenskou a
industriální
• K. Marx – třídní boj jako olupování tříd, které je
však podle Pareta všeobecné a věčné
• G. Mosca – bez rozdělení na vládnoucí a
ovládané není společnost možná
Fridrich Nietsche (1844-1900)
• Rozhodující je vůle k moci:
▫ Aktivní síly - panská morálka
▫ Reaktivní síly (přizpůsobování) - otrocká morálka
• Na otázku, co je dobré, odpovídá:
„Všechno, co stupňuje pocit moci, vůli k moci a
samotnou moc člověka“
• Špatné je vše co pochází ze slabosti
• Štěstí je pocit z narůstající moci
▫ Nadčlověk – neomezená autonomie hodnoty a to
takové, kterou sám chce
Koloběh elit – V. Pareto
• Elita – lidé jsou něčím výjimeční, vynikají, různé
schopnosti (dílčí elity)
• Vládnoucí (politická) elita – zvláštní schopnost v
oblasti vládnutí (moc) x masa lidí (ovládaní)
• Časem elita slábne, degeneruje a je nahrazena
• Elity podléhají sebeuspokojení, brání se
schopným a drží ve svých řadách neschopné
(uzavření se)
• Akumulace schopných v nižších vrstvách a
neschopných nahoře vede k revoluční situaci
(průbojnost, racionalita)  obnova vládnoucí
elity
• Každá snaha o odstranění stávajících elit vede
ke vzniku elit nových
Typy elit
• Vládnoucí elity střídající se u moci
▫ Lišky = kombinační instinkt, mnoho slov, ale bez
reálné síly prosazení svých zájmů, bez agresivity
(inovace, změny, duchovní změny)
▫ Lvy = agrese, autorita, nevěří kompromisům ani
manipulaci (konzervatismus, duchovní sterilita)
• Historický materiál
Výchozí pozice kritiky teorie elit
• Princip rovnosti – humanity, důvěra v rozum a
sílu poznání, nerovnosti jsou překonatelné
• Náboženská – před Bohem jsme si všichni rovni
• Demokracie – před zákonem jsme si všichni
rovni, lid skutečným vládcem, svoboda,
občanská společnost, otevřenost
• Liberalistická – bude-li každý usilovat o své
dobro, bude dobro i pro společnost, „neviditelná
ruka trhu“
• Marxistická – odstranění antagonismů tříd,
sobectví kapitálu, beztřídní společnost bez elit
Vliv
• jeho ekonomický vliv byl větší než sociologický
(Paretovo optimum → jednomu se zlepší situace a
druhému zhorší)
• od 30. let roste jeho obliba v Americe, přeložen jeho
traktát pod názvem The Mind and Society
• přednášky o jeho traktátu na Harvardu
• T. Parsons, Homans, Merton → teorie strukturního
funkcionalismu
• mimologické jednání se dostává do empirické
sociologie, cituje např. Elton Mayo
• od 60. let obliba i v Evropě, komentuje jeho dílo
Giovanni Busino
12. Dějiny empirické sociologie.
Metody, výzkumná agenda a praxe
Empirické výzkumy
• 17. století – sociální fyzika (výzkumy zdroj
koncepcí, kvalitativní metody)
• Vývoj sociální teorie a výzkumů je paralelní, ale
nepropojen
• Požadavky vládní administrativy
• Témata:
▫
▫
▫
▫
Aktuální společenské poměry
Sociální reformy a problémy
Životní podmínky a životní úroveň
Chování sociálních skupin
Empirické výzkumy
• 19. století
• Oficiální instituce, dobročinné organizace, soukromé
osoby, parlamentní a smíšené komise
• Instituce pro sběr dat (filantropické komise,
statistické společnosti)
• Empirická tradice přerušována (nesystematičnost)
• Sociologie – samostatná akademická disciplína –
verifikace teorií, profesionalizace
• Demografické a statistické analýzy
• Individuální terénní pozorování
• Sekundární analýza dat
• Metodologické problémy
Anglie - empirické výzkumy
• Reformy zastaralých společenských institucí
(vzdělávací systém, zdravotní péče, volební
systém)
• Zákon o chudých (sociální výzkumy  sčítání
lidu, statistické údaje)
• Komise, konzultativní výbory (snaha o změnu)
Anglie - empirické výzkumy
• John Sinclair
▫ Sčítání lidu, obsah dotazovacích archů
▫ * Statistický popis Skotska (pro farnost a
obyvatele, 116 otázek) – pohlaví, věk, profese,
porodnost, úmrtnost, stav zemědělství
▫ Základní jednotka: domácnost (zanikla farnost)
• J. K-Shuttlewoorth
▫ Téma sociální hygieny
▫ Zakládá statistickou společnost v Manchestru
(inspektoři, okresy, čtvrtě)
▫ * Morální a fyzické podmínky života dělníků v
Manchesteru
Anglie - empirické výzkumy
• Pod vlivem L. A. Quételeta
▫ Založena statistická sekce v Britské asociaci
(Londýnská statistická společnost)
▫ Od r. 1801 Sčítání lidu každých 10 let
▫ Statistika – pomoc v sociálních problémech vládě
▫ 4 oddíly statistiky  ekonomický, politický,
lékařský, morálně-intelektuální
▫ Ukazatele národního pokroku (ekon. + soc.)
▫ Zákony vytvořeny – od 40./50. let úpadek zájmu o
zkoumání soc. problémů
Anglie - empirické výzkumy
• 60. léta 19. st.
▫
▫
▫
▫
Vliv sociálního darwinismu
Souvislost zločinnosti, bídy a nedostatku vzdělání
Dědičnost
Rasová čistota národa (antropologie, eugenika)
• 80. léta
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Problémy chudoby (soc. problémy)
Analýza příčin práce, návyky, okolnosti
Analýza zaměstnanců a řemesel (hlava rodiny)
Nová klasifikace obyvatel (vyšší, střední a nižší třída)
Životní podmínky dělníků
Reformy – všeobecné vzdělání, zdravotní péče státu,
minimální mzda, nezaměstnanost
▫ Základ ekologie města
Anglie - empirické výzkumy
• Ch. Booth
▫
▫
▫
▫
měření chudoby
Vědecká fakta, racionalita jedince (liberál)
Analýza dat sčítání lidu 1881
Změna struktury obyvatel (přesun ze zemědělství do
průmyslu dvojnásobný)
• Beatrice Webbová
▫ Zaměstnanost a chudoba
▫ Analýza rodinných rozpočtů, pozorování života rodin
podle důchodu a přijmu
▫ * Život a práce lidí v Londýně
▫ Osobní pozorování + oficiální údaje od policie a
inspektorů
▫ Barevné mapy obvodů Londýna
• A. L. Bowley – výběrová šetření
Francie – empirické výzkumy
• 19. století
▫ Tradice statistických výzkumů (Colbert, Voban, Turgot,
D‘Alembert, La Place, Condorcet)
▫ Praktická orientace výzkumů populace
▫ 1801 – první Sčítání lidu (min. vnitra)
▫ Napoleon – mnoho statistických zpráv z jednotlivých
departmentů, nechtěl zveřejňovat výsledky, jen pro
potřeby vláda
▫ 1836 – plnohodnotné Sčítání lidu
▫ Období restaurace – soukromé výzkumy (spotřeba,
přijmy, sebevražednost)
▫ Dělnická otázka – obnovení výzkumů, sociální
hygiena
Francie - empirické výzkumy
• L. Villermé
▫ Lékař, hygiena, úmrtnost, vězení
▫ * Zpráva o fyzickém a morálním stavu dělníků
(dětská práce, nemanželské děti)
• A. Paran-Duchatelet
▫ Státní zdravotní instituce
▫ * Společenská hygiena, Prostituce v Paříži
▫ Údaje policie, osobní pozorování, rozhovory,
statistická data
▫ Sociální původ prostitutek
Francie - empirické výzkumy
• A. Guerry
▫ Kriminální statistika (vzdělání  počet trestných
činů)
▫ * Nárys morální statistiky Francie
▫ Počet činů ročně neroste, druh činů má konkrétní
rozdělení podle pohlaví, věku
▫ Zamítl přímou vazbu vzdělání a kriminality
▫ Rozhodující je průmyslový rozvoj okresů
Francie - empirické výzkumy
• A. Quételet
▫ Statistické kvantitativní metody (sjednocení)
▫ Mezinárodní statistická asociace pro kooperaci
sběru soc. info
▫ 1. mezinárodní statistický kongres
▫ Sociálně-antropologické výzkumy
(pravděpodobnostní výzkum, tabulky úmrtnosti)
▫ Koncepce průměrného člověka (diagramy
podobné N rozdělení, stačí dost pozorování) =
nositel průměrných vlastností
▫ Zákon náhodných příčin
Francie - empirické výzkumy
• Fréderic Le Play
▫ Metodolog, teoretik – důlní inženýr
▫ Příčiny vzniku sociálních revolucí
▫ Základní jednotka pozorování – rodina – v ní jsou
všechna specifika společnosti (300 rodin z
nejpočetnějších tříd)
▫ * Evropští dělníci
▫ Monografická metoda pozorování rodin (lokalita,
profese, živ. způsob, historie rodiny, rozpočet)
▫ Volný rozhovor
▫ Typologie rodin
▫ Složité socio-ekonomické indexy
Francie - empirické výzkumy
• Tourville, Desmoulins
▫ Monografické metody
▫ Místo bydliště rodin (geografický determinismus)
▫ Typologie rodin
 Patriarchální (nejstabilnější)
 Kmenová (nejpřijatelnější)
 Nestabilní
▫ Tradicionalita, otcovská autorita (výchova, škola),
patronství
Německo – empirické výzkumy
•
•
•
•
•
•
•
Zaostalý výzkum
Zkušenost a výsledky jiných zemí
Iniciativa byrokratické moci, univerzity
Sociální hygiena
Zdravotní péče
Zemědělská práce a pěstitelství
Absence výzkumů průmyslových dělníků (y
Bismarcova vláda)
Německo – empirické výzkumy
• R. Virchow, S. Neumann, R. Leubuscher
(lékařská statistika), hnutí pro zdravotní reformy,
epidemiologická situace, příčiny zaostalosti,
sociální reformy, morální statistika (chudoba)
• E. Engel – výzkum rodinných rozpočtů
• A. Wagner – demografie, kriminologie,
sebevraždy, srovnávací statistika
• W. Lexis – matematický model masového
chování
Německo – empirické výzkumy
• G. Schapper-Arendt
▫ Metodologie empirických výzkumů
▫ Práce, životní podmínky pracujících
(velkoprůmysl)
▫ Materiální podmínky výroby, fyziologické a
psychologické faktory tovární a zemědělské práce
▫ Intelektuální zájmy dělníků
Německo – empirické výzkumy
• M. Weber
▫ Průmyslová sociologie
▫ Účinky průmyslových podniků na individuální
charakter dělníků
▫ Etnický, sociální a kulturní původ dělníků, tradice,
životní standardy
▫ * Postavení zemědělských dělníků v Německu na
východ od Labe (1908)
▫ Produktivita práce
▫ Typologie sociálního jednání
Německo – empirické výzkumy
• A. Löwenstein
▫ * Dělnická otázka
▫ 8000 dotazníků, 3 kategorie dělníků, 8
průmyslových oblastí, návratnost 63 %
▫ Metodicky špatně
▫ Témata: motivace, spokojenost, postoj k
pracovnímu zařazení
Československá a česká sociologie
• 2. polovina 19. století
• Vliv francouzské, americké a německé sociologie
• Gustav Adolf Lindner (1828 – 1887) – první
teoretik sociálních věd, sociální psychologie
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) –
zakladatel tradice československé sociologie,
kritický realismus, pozitivistické smýšlení, filosofie
národních dějin, výuka sociologie na vysokých
školách (od 20. let 20. století)
▫ Česká otázka, Ideály humanitní, Sebevražda
hromadným jevem společenským moderní osvěty,
Rukověť sociologie
• Eduard Beneš (1884 – 1948) – národní otázky,
sociologie politiky, alkoholismus a abstinenství
• Komunismus – ideologická deformace, „pavěda“
Americké sociální myšlení
v 19. století
Zvláštnosti amerického prostředí
• Americká střední třída
▫
▫
▫
▫
▫
▫
▫
Není ve sporu s aristokracií nebo církví
Není ve sporu s proletariátem
Farmářské, tržně orientované komunity
Městské obyvatelstvo nemá tradice, ale vzniká
Náboženský pluralismus
Nedůvěra v centrální instituce (check and balances)
Ideál: malá města a soběstační farmáři
• Americké sociální myšlení
▫ Reformismus (social gospel) – anglický reformismus
▫ Evolucionismus (naturalistický a sociální) – interpretace Darwina,
Spencera
▫ Individualismus
 Nedůvěra k sociologickému kolektivismu (problém řízení) – Comte
▫ Selektivní přijímání evropské sociologie
 Studijní cesty amerických studentů (Německo 1820 – 1920: 8 tis. stud.)
Počátky americké sociologie
• Sociologie na Jihu (před občanskou válkou)
▫ Velký vliv Comta
▫ Obhajoba sociálních kast a otroctví
 Fitzhug: Sociology of the South (1854)
 Hughes: Treatise on Sociology (1854)
• Reformní hnutí (až do 1. svět. války)
▫ Populistické hnutí
▫ Všechny sociální vědy
▫ Odpověď na problémy pauperizace, industrializace,
imigrace a urbanizace
▫ Propojení sociálního výzkumu a soukromých nadací
nebo státu (J.D. Rockefeller, Russel Sage Foundation,
Bureau of Municipal Research – Boston, NY, Chicago)
• Institucionalizace sociologie, průnik sociologie na
akademickou půdu (90. léta 19. století)
Lester Frank Ward
(1841 – 1913)
• Dynamic Sociology (1883)
• Středozápad, nuzné poměry, samostudium,
večerní škola
• Humanitní vědy, medicína, právo, paleobotanika
• Katedra socg. Brown University (1906)
• Měkká verze sociálního evolucionismu
• Idea státu blahobytu
Lester Frank Ward /2/
Sociální evoluce
• Sociologie má studovat změnu společenských institucí jako
smysluplný vývoj
• Evoluce
▫ Genesis – přírodní zákony
▫ Telesis – zákony vývoje společnosti
 Snaha vyvrátit redukcionistický biologismus
 Malthusovy zákony se nevztahují na lidskou společnost
 „Zatímco příroda se vyvíjí tím, že ničí nejslabší, společnost se vyvíjí tím, že
nejslabší ochraňuje.“
 Lidské dějiny = boj mezi třídami a rasami (Gumplowicz, Ralzenhofer)
 Tyto boje jsou plýtváním, budoucí společnost vedená „sociokracií“ boje ukončí
díky plánování, lidová vláda
 Úloha vzdělání při pozvedání slabých (osobní zkušenost)
 Prorok státu blahobytu
• Místy nekoherentní (vrací se k představě kosmické evoluce)
William Graham Sumner
(1840 – 1910)
• What Social Classes Owe to Each Other (1883)
• Folkways: A Study of the Sociological Importance of Usage,
Manners, Customs, Mores, and Morals (1906)
• Ve 14 letech – Harriet Martineau, popularizace Ricarda, Malthuse,
později Spencera
• „Society needs first of all to be free from meddlers – that is, to be let
alone“
• Rektor episkopální církve, ztráta víry (Spencer, Darwin)
• Yale
• Publicistická činnost (proti protekcionismu, pro svobodný trh, proti
imperialismu Španělsko-Americké války)
William Graham Sumner /2/
Obhajoba naturalistického evolucionismu
• zákon přežití nejsilnějších nebyl vytvořen člověkem a
nemůže být člověkem zrušen
• lidské dějiny jsou dějinami zápasu mezi jednotlivci a
třídami (dogmatický ekonomický determinismus)
• odmítá reformismus (slabí jsou zahálčiví, člověk nemá
žádná přirozená práva vůči společnosti a přírodě)
• jedinou alternativou k přežití nejsilnějších je přežití
nejslabších
• co dluží jedna třída druhé? – nic!
• zapomenutý člověk
William Graham Sumner /3/
Analýza zvyků
• Folkways = lidové způsoby chování, zvyky
• Morální relativismus, laissez faire
• Vysvětlení vývoje lidstva a přetrvání urč. základních lidských rysů
• Lidské chování – instinkt, vyhnutí se bolesti, maximalizovat potěšení
▫
▫
Pokusy a omyly – typy kolektivního chování
Chování mimo vědomé rozvažování
▫
▫
Crescive – „rostoucí“ – vyrostly pomalu z folkways a mores (starodávné instituce, náboženství
apod.)
Enacted – „zevedené“ – jsou uváženě a racionálně zavedené (pozitivní zákony)
▫
Kritika – platí pouze u homogenních společností (ex: civil rights movement)
• Folkways – obvyklé způsoby chování (slabé sankce)
• Mores – obvyklé způsoby chování, které jsou skupinou vnímány jako chování, které
zaručuje (silné sankce)
• Institutions
• Instituce, které jsou v rozporu s mores se hroutí (nejsou přizpůsobeny podmínkám
života)
In-group, out-group
Antagonistic co.operation
Vstup sociologie
na akademickou půdu
• 1876 – kurz sociologie na Yale (G.W. Sumner)
• Vznik kateder sociologie na „nových“ univerzitách
▫ Marginální, nově osídlené oblasti; nové myšlenky; reformismus;
otevřenost; nedůvěra ke spekulaci; praktické vzdělání;
▫ 1992 – založení katedry sociologie na Chicagské univerzitě (A. Small)
▫
▫
▫
▫
 G. Vincent, C.R. Henderson, W.I. Thomas, G.H. Mead, T. Veblen, R.E. Park,
E.W. Burgess…
Columbia (F.H. Giddings)
Michigan (C.H. Cooley)
Wisconsin (E.A. Ross, T.C. McCormick)
Minnesota (G.E. Vincent, P. Sorokin, Sutherland)
• „Staré“ univerzity (Yale, Harvard, Brown, Princeton, Columbia…)
▫ Potřeby elit, vzdělání kleriků
▫ Sociologie se zde dlouhou dobu nedokáže uchytit (Harvard – Sorokin:
počátek 30. let)
Franklin H. Giddings
(1855 – 1931)
• Principles of Sociology (1896)
• Elements of Sociology (1898)
•
•
•
•
Nová Anglie
Technické vzdělání, žurnalista
Profesor sociologie na Kolumbijské univerzitě (1894)
Aktivní mnoha sociálně vědních institucích a časopisech
(mj. American Statistical Association)
• Vliv Comta, Spencera, Darwina, Warda, Tarda, Smithe,
Durkheima a Sumnera
Franklin H. Giddings /2/
Koncepce sociologie
• Na počátku kariéry – sympatie s Wardovým
ameliorismem (sociální věda má být vodítkem sociální
změny)
• Později: sociální závazky sociologie ustupují do pozadí,
příklon k „objektivní“ kvantitativní analýze
• Hlavní metodou sociologie má být statistika
• Intelektuální oběť 1. svět. války: příklon k Sumnerově
konzervatismu (antigermanismus, antibolševismus)
Albion Small
(1854 – 1926)
• Introduction to the Study of Society (s Vincentem, 1894)
• General Sociology (1905)
• The Origins of Sociology (1924)
• Studium v Berlíně a Lipsku (sociální ekonomie – G. Schmoller, A.
Wagner)
• Zakladatel katedry na Chicagské univerzitě
• Podíl na institucionalizaci sociologie (AJS, ASS/ASA)
• Konfliktualistický model (Gumplowicz, Ratzenhofer), dobrá znalost
Marxe
• Teorie zájmu, důraz na meziskupinové procesy
Albion Small /2/
Koncepce sociologie
• Akademická a vědecká objektivita (Ward)
• Sociologie pomáhá člověku přizpůsobit se
soudobé společnosti a umožňuje řízenou změnu
společnosti
• Přírodní podmínky a práce ovlivňují produktivitu
• Kritizuje etiku „velkého“ (zděděného) kapitálu –
plýtvání, neefektivnost, nespravedlnost při řízení
společnosti
Edward Alsworth Ross
(1866 – 1951)
• Social Control (1901)
• The Foundation of Sociology (1905)
• Social Psychology (1908)
•
•
•
•
•
•
•
Středozápad, nuzné poměry, vyrůstá u příbuzných
Ovlivněn Spencerem a Darwinem, ztrácí víru
Odjíždí získat „skutečné vzdělání“ do Německa
Hegel, Schopenhauer, Nietzsche
návrat, praktická činnost; Richard Ely, John Hopkins, Lester Ward
Progresivní hnutí (W.J. Bryan, T. Roosevelt)
Radikální reformisté (C. Darrow, J. Addams, L. Steffens, U.Sinclair, i.
Tarbell…)
• 200 článků, 24 knih…
Edward Alsworth Ross /2/
Kontrola ve společnosti
• Objasnění toho, jak společnosti kontrolují chování svých jedinců tak, že je
donutí přijmout sociální nároky
• Odmítá filosofickou spekulaci, snaží se o deskripci (seznam 33 způsobů
kontroly)
▫ Vnější kontrola
 Zvyk
 Neformální, ale stále jako základ a doplněk zákona
 Menší donucovací síla (klep)
 Právo
 Formalizace, represivní mechanismus
▫ Internalizace pravidel
 Veřejné mínění, vzdělání, napodobování významných morálních osobností
• Morální vývoj společnosti
▫ Společnost využívá přesvědčování, nikoli donucování
▫ (Demokratické společenství)
• Kritika „velkého kapitálu“
▫ Brzdí rozvoj demokratického společenství
▫ Čím více bohatých lidí sledujících pouze vlastní zájmy – tím více donucován více
donucování ve společnosti
• Předchůdce kritické sociologie (sociologie má pomáhat jednat)
Thorsten Veblen
(1857 – 1919)
• Theory of Leisure Class (1899, česky 1999)
• The Higher Learning in America (1918)
• Vyrůstá v izolované komunitě norských
přistěhovalců (Wisconsin)
• „marginální“ student, intelektuál a profesor
(Chicago, Satnford, Missouri Uni.)
• Evolucionistická ekonomie
• Sociologie vědění, vývoje, technologií
Thorsten Veblen /2/
Institucionalistická (evolucionistická) ekonomie
• Kritika klasické ekonomie
▫ Postulovaná přirozenost člověka se mění pod tlakem vnějších okolností
▫ Přirozenost člověka souvisí s povahou vnějších sociálních vazeb do nichž je
zasazen
▫ Poptávání statků se neřídí výhradně racionální kalkulací (uspokojováním
momentálních potřeb), ale též tradicí, obyčeji, zvyky (analýza poptávky nemůže
vycházet pouze ze studia chování individua)
• Založení institucionální ekonomie (též Mitchell, Commons, Clark)
▫
▫
▫
▫
Ekonomický život neprobíhá individuálně, ale společensky
Základní komponentou sociálního i ekonomického života je sociální instituce
Instituce tvoří rámec, podmínku i důsledek ekonomických činností
Ekonomický a sociální život se vzájemně střetávají a ovlivňují (vzájemné
ovlivňování sociálních a ekonomických institucí)
▫ Instituce jsou relativně stabilní, ale ne věčné (jejich vývoj závisí na zejména na
vývoji techniky a technologie)
Thorsten Veblen /3/
Kapitalistická společnost
• Opozice obchodu (vlastnictví) a průmyslu (technologie) – vytváření peněz a
vytváření zboží (schopnost prodávat vs. schopnost vytvářet)
• Je ovládána „zahálčivou třídou“
▫ Žije z průmyslu ale ne v rámci něj
▫ Vykořisťuje podřízené třídy
▫ Nastavuje systém cen, které omezují rozvoj průmyslu (rozvoj výroby a tím rozvoj
lidstva)
• Systém cen a okázalá kultura
▫ Vede ke vzniku soutěživé kultury – „postavení“
▫ Vědomí vlastní ceny se opírá o dojem, který dělají na druhé a ne o výsledky jejich
práce
▫ Okázalá spotřeba, okázalé trávení volného času, okázalé vystavování symbolů
▫ Ekonomická aktivita není motivována snahou uspět ve výrobě a obchodu, ale
„zapůsobit“
• Systém cen vs. Průmyslová výroba
▫ Deformace lidského charakteru (řemeslnická zručnost, dobře vykoanná práce
atd.) – mezera mezi technologickým a institucionálním vývojem
Vzestup Chicagské školy
• Mezi válkami je Ch.Š. nejvýznamnější katedrou
sociologie v USA
• Chicago
▫ Druhé největší město USA
▫ Sociální problémy (empirické zaměření Ch.Š.)
• Pluralita názorů, volnost v rozvoji individualit
▫
▫
▫
▫
▫
Filosofie (John Dewey, G.H. Mead)
Ekonomie (T. Veblen)
Politické vědy (Harold Lasswell)
Antropologie (Edward Sapir)
Soicologie (W.I. Thomas, R.E. Park, E.W. Burgess)
Konec jedné epochy…
• Ekonomická krize
▫ Zhroucení individualistického ideálu
▫ Stát blahobytu (New Deal)
• Zpochybnění teoretického konsensu
▫ Zpochybnění elementarismu a individualismu
▫ Zpochybnění empirismu
▫ Rozkol mezi kvalitativní a kvantitativní sociologií
(uvnitř Chicagské UNI)
▫ 1935 – shromáždění ASS má „protichicagskou náladu“
– vznik ASR
▫ Objevuje se teoretická sociologie (Parsons 1937)
Americká sociologie dnes
Světová sociologická produkce (knihy, články –
Sociological Abstracts 1990)
USA
západní Evropa
Velká Britá
východní Evropa
Indie
SSSR
ostatní
60%
18%
11%
3%
2%
2%
4%
(in Cuin et Gresle 2004)

similar documents