ČR - geologie, geomorfologie

Report
Název školy:
Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20
Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0211
Název projektu:
Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu
Číslo a název klíčové aktivity:
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název tematické oblasti:
Česká republika
Název učebního materiálu:
ČR - geologie, geomorfologie
Číslo učebního materiálu:
VY_32_INOVACE_Z0202
Vyučovací předmět:
Zeměpis
Ročník:
2. ročník čtyřletého a 6. ročník osmiletého gymnázia
Autor:
Mgr. Zdeněk Zimmermann
Datum vytvoření:
15. 2. 2014
Datum ověření ve výuce:
4., 10. 3. 2014
Druh učebního materiálu:
Prezentace
Očekávaný výstup:
Objasní vývoj geologických období.
Pojmenuje a vyhledá geomorfologické oblasti.
Metodické poznámky:
Vytyčení základních pojmů, práce s mapou.
Česká republika
geologie a geomorfologie
• Geologie - věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický
vývoj.
• Geomorfologie - věda, která zkoumá vznik a vývoj reliéfu působením
vnitřních a vnějších činitelů
Před 570 mil lety se začal utvářet náš reliéf (starohory, prahory)
ukládáním mocných vrstev hornin, které pokračovalo až do prvohor.
• prvohory - Kaledonské a Hercynské vrásnění - převážná část pohoří
vyzdvižena např. Český les, Šumava, Krušné hory, Českomoravská
vrchovina, Krkonoše, Jeseníky.
Mezi horami vznikaly pánve, které byly zaplaveny sladkou a slanou vodou.
- později dochází k zarovnávání povrchu - denudace - parovina
• druhohory - hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána. Na
závěr druhohor byla severní část České vysočiny zaplavena mořem
(velké vrstvy usazenin - slepence, slínovce, pískovce, opuky až 600
m mocné) - Prachovské skály, Hrubá skála, Česká tabule.
V Karpatech dochází k první fázi Alpinského vrásnění.
• třetihory - dochází k novým pohybům v zemské kůře a podél
vzniklých zlomů byly opět vyzdviženy pohoří (např. Krkonoše,
Jeseníky, Krušné hory), jiné oblasti naopak podél zlomů poklesly
(dnešní pánve např. podkrušnohorské – hnědé uhlí). Ve třetihorách
se též objevila sopečná činnost - Doupovské hory, České Středohoří,
Jeseníky - Venušina sopka, Malý a Velký Roudný (čedič, znělec). Ke
konci třetihor opět docházelo k zarovnávání vyzdvižených pohoří.
Východ ČR nejdříve zaplaveno území mořem po té následovala
druhá fáze alpinské vrásnění.
• Čtvrtohory - střídání dob ledových a dob meziledových (rozšíření
pevninského ledovce ze severu po hranici pohoří Krkonoš a
Jeseníků, v horách se vyvíjely horské ledovce převážně na Šumavě).
Postupně se vytvářela dnešní podoba říční sítě jak na východě, tak
na západě území.
Obr.1. Geologická mapa ČR
Obr.2
Geomorfologická stavba ČR
Reliéf – provincie – subprovincie – oblasti – celky
• Provincie:
Česká vysočina (největší a starší) - západní, střední a východní
Čechy
Západní Karpaty (menší a mladší) - východní část Moravy a
Slezska - hranice mezi oběma částmi tvoří
přibližná spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava.
Středoevropská nížina (severní část Slezska - kolem Opavy)
Západopanonská pánev ( jižní Morava – o blast kolem Břeclavy
Obr.3
Obr.4
Česká vysočina
6 subprovincií - Šumavská,Českomoravská, Krušnohorská,
Krkonošsko-jesenická, Poberounská,Česká tabule,
Šumavská - rozkládá se na západě a jihozápadě ČR
podél hranice s Německem a Rakouskem, celé
soustavě dominuje Šumava (Plechý 1378 m n.m.), na
kterou na severu navazuje Český les (Čerchov 1042 m
n.m.) a na jihu Novohradské hory (Kamenec 1072 m n.
m.)
Obr.5
Obr. 6
Česko-moravská - rozlohou největší, rozkládá se ve
středních a jižních Čechách, přes česko-moravské
pomezí zasahuje až na jih Moravy. Největší část
soustavy je tvořena Českomoravskou
vrchovinou (poměrně zarovnaná – Javořice 837 m
n. m.), na kterou na severu navazují Žďárské vrchy
(Devět skal 836 m n. m.), v české části
tvořena Středočeskou pahorkatinou a v moravské
Drahanskou vrchovinou (Moravský kras).
Krušnohorská - rozkládá se při severní hranici s
Německem, její hlavní část tvoří Krušnéhory
(Klínovec 1244 m n.m.), v nejzápadnější části se
nacházejí Smrčiny (Háj 757 m n.m.) . V této
soustavě se nacházejí pohoří vzniklá sopečnou
činností - Doupovské hory a České středohoří
(Milešovka 837 m n.m.).
Obr.7
Obr. 8
Krkonošsko-jesenická soustava - rozprostírá se od S Čech, přes
V Čechy, až po S Moravu, podél česko-polské hranice.
Soustava se dělí na 3 oblasti: Západní část tvoří
Krkonoše (Sněžka 1603,2 m n. m.), Lužické hory (Luž 793
m n.m.) a Jizerské hory (Smrk 1124 m n.m.). Střední část
Obr. 9
vyplňují hlavně Orlické hory (Velká Deštná 1115 m n.m.)
a Broumovská vrchovina (Královecký Špičák 881 m n. m.).
Východní oblast je tvořena hlavně Hrubým Jeseníkem
(Praděd 1492 m n.m.) a Nízkým Jeseníkem (Slunečná 800
m n.m.).
Obr. 10
Poberounská soustava - rozkládá se mezi Plzní a Prahou (povodí
řeky Berounky). Dominuje jí Brdská vrchovina (Tok 865 m
n. m.). V okolí Plzně se rozkládá Plzeňská
pahorkatina (Koráb 773 m n.m.). Okolí Prahy je
tvořeno Pražskou plošinou.
Česká tabule - rozkládá se na severu a východě od Prahy a je
tvořena hlavně rovinou a nízkými pahorkatinami.
Největších výšek dosahuje pouze na severu Ralskou
pahorkatinou (Ralsko) a na východě Svitavskou
pahorkatinou (Baldský vrch).
Západní Karpaty
Obr. 11
2 Subprovincie - Vněkarpatské sníženiny, Vnější západní Karpaty
Vněkarpatské sníženiny - tvořeny především rovinou
(moravské úvaly a pánve). Průměrná nadmořská výška
celé soustavy je 237 m n.m. Celky - Moravská a
Vyškovská brána, Ostravská pánev, Hornomoravský a
Dyjsko-svratecký úval.
Obr. 12
Vnější Západní Karpaty - rozděleny na dvě části podle výšek:
vyšší se nachází na česko-slovenské hranici, nejvyšší bod
leží v Moravskoslezských Beskydech (Lysá hora 1324 m
n.m.), Javorníky (Malý Javorník 1019 m n.m.),
Bílé Karpaty (Velká Javořina 970 m n.m.). Na ně navazují
nižší pohoří.
Druhou část tvoří Středomoravské a Jihomoravské
Karpaty, které nejvyššího bodu dosahují v Chřibech (Brdo
587 m n.m.) a Mikulovské vrchovině (Děvín 549 m n.m.).
Obr.13
Obr. 14
Středoevropská nížina
Středoevropská nížina - rozkládá se pouze na malé části území v
okolí města Opavy a vyplňuje jí hlavně rovina - Opavská
pahorkatina.
Západopanonská pánev
Západopanonská pánev - Rozkládá se jen na jihu Moravy a je
tvořena Dolnomoravským úvalem.
Obr.16
Prachovské skály, Čertovy skály, Kokořínské pokličky a Adršpašsko-teplické skály
Panská skála, Žulový viklan, Trilobiti z Barandienu, Žulový bludný balvan
Geomorfologické členění České republiky
ČESKÁ VYSOČINA
Šumavská subprovincie
Českoleská oblast
Český les
Podčeskoleská pahorkatina
Všerubská vrchovina
Šumavská hornatina
Šumava
Šumavské podhůří
Novohradské hory
Novohradské podhůří
Česko-moravská subprovincie
Středočeská pahorkatina
Benešovská pahorkatina
Vlašimská pahorkatina
Táborská pahorkatina
Blatenská pahorkatina
Jihočeské pánve
Českobudějovická pánev
Třeboňská pánev
Českomoravská vrchovina
Křemešnická vrchovina
Hornosázavská pahorkatina
Železné hory
Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy)
Křižanovská vrchovina
Javořická vrchovina
Jevišovická pahorkatina
Brněnská vrchovina
Boskovická brázda
Bobravská vrchovina
Drahanská vrchovina
Krušnohorská subprovincie
Krušnohorská hornatina
Smrčiny
Krušné hory
Děčínská vrchovina
Podkrušnohorská oblast
Chebská pánev
Sokolovská pánev
Mostecká pánev
Doupovské hory
České středohoří
Karlovarská vrchovina
Slavkovský les
Tepelská vrchovina
Česká tabule subprovincie
Severočeská tabule
Ralská pahorkatina
Jičínská pahorkatina
Středočeská tabule
Dolnooharská tabule
Jizerská tabule
Středolabská tabule
Východočeská tabule
Východolabská tabule
Orlická tabule
Svitavská pahorkatina
Krkonošsko-jesenická subprovincie
Krkonošská oblast
Šluknovská pahorkatina
Lužické hory
Ještědsko-kozákovský hřbet
Žitavská pánev
Frýdlantská pahorkatina
Jizerské hory
Krkonoše
Krkonošské podhůří
Orlická oblast
Broumovská vrchovina
Orlické hory
Podorlická pahorkatina
Kladská kotlina
Jesenická oblast
Zábřežská vrchovina
Mohelnická brázda
Hanušovická vrchovina
Králický Sněžník
Rychlebské hory
Zlatohorská vrchovina
Hrubý Jeseník
Nízký Jeseník
Krkonošsko-jesenické podhůří
Vidnavská nížina
Žulovská pahorkatina
Poberounská subprovincie
Brdská oblast
Džbán
Pražská plošina
Křivoklátská vrchovina
Hořovická pahorkatina
Brdská vrchovina
Plzeňská pahorkatina
Rakovnická pahorkatina
Plaská pahorkatina
Švihovská vrchovina
ZÁPADNÍ KARPATY
Vněkarpatské sníženiny - subprovincie
Západní Vněkarpatské sníženiny
Dyjsko-svratecký úval
Vyškovská brána
Hornomoravský úval
Moravská brána
Severní Vněkarpatské sníženiny
Ostravská pánev
Vnější Západní Karpaty - subprovincie
Jihomoravské Karpaty
Mikulovská vrchovina (součástí jsou Pavlovské vrchy)
Středomoravské Karpaty
Ždánický les
Litenčická pahorkatina
Chřiby
Kyjovská pahorkatina
Slovensko-moravské Karpaty
Vizovická vrchovina
Bílé Karpaty
Javorníky
Západobeskydské podhůří
Podbeskydská pahorkatina
Západní Beskydy
Hostýnsko-vsetínská hornatina
Rožnovská brázda
Moravskoslezské Beskydy
Jablunkovská brázda
Slezské Beskydy
Jablunkovské mezihoří
STŘEDOPOLSKÁ NÍŽINA
Středopolské nížiny – subprovincie
Slezská nížina
Opavská pahorkatina
ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV
Vídeňská pánev - subprovincie
Jihomoravská pánev
Dolnomoravský úval
Zdroje:
•
•
•
•
•
Obr. 1: Miaow Miaow, http://cs.wikipedia.org [online]. 16 May 2010 10:42, [cit.26.02.2014],File:Czech
Republic geomorphological division map level1 colour. Dostupné z www.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czech_Republic_geomorphological_division_map_level1
_colour.png
Obr. 2: Miaow Miaow, http://cs.wikipedia.org [online]. 11. April 2007 10:36, [cit.26.02.2014],File:CZE
geomorf.PNG. Dostupné z www. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CZE_geomorf.PNG
Obr. 3: Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005, [cit.26.02.2014],
Dostupné z www.
http://www.hajduch.net/system/files/image/cesko/priroda/geologie-celky.jpg
Obr. 4: Dostupné z www.
http://ostrava-educanet.cz/svoboda/mapy/septima/CR/fyzickogeograficka/geologie/
cr_geologie_1.jpg
Obr. 5 -22: Foto z archivu autora

similar documents