Martin Ryšavý

Report
Vypracoval: Martin Ryšavý
Obor: Technické lyceum
Předmět: Biologie
Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar
Třída: 2L
Školní rok: 2014/15
Datum vypracování: 19.11. 2014
Úvod





oceán= dominantní fyzickogeografický prvek povrchu Země tvořený masou slané vody
na Zemi tvoří oceány jedno těleso, které se nazývá Světový oceán
Světový oceán tvoří 5 oceánů, moře a všechna vodní masa s nimi spojená
oceány: Indický oceán
Atlantský oceán
Severní ledový oceán
Tichý oceán
Jižní oceán (uznaný až v roce 2000)
maximální hloubka je 11 034 m (Mariánský příkop v Tichém oceánu)
Vliv světového oceánu na globální klima
•
•
oceán řídí klima a počasí na celé Zemi
světový oceán je ze zmiňovaného pohledu podobný pralesům, jelikož má velkou rozmanitost druhů
a má vliv na globální klima a koloběh kyslíku
•
mořské proudy oteplují, nebo ochlazují pevninu v závislosti na teplotě vody, kterou unáší

nejznámějším příkladem je Golfský proud, který otepluje západní Evropu
•
oceán je tzv. biologickou pumpou, protože fytoplankton v sobě zachytává část uhlíku z atmosféry,
čímž zmenšuje jeho koncentraci v atmosféře a snižuje jeho vliv na skleníkový efekt

v oceánech je vázáno dvacetkrát více uhlíku než v pevninských ekosystémech
•
Počasí u nás je významně ovlivněno Atlantským oceánem. Nebýt Atlantiku, bylo by klima u nás
mnohem sušší, v létě teplejší a v zimě naopak ještě studenější - tedy jako je tomu více na východ,
kde vládne takzvané kontinentální klima.
•
na základě intenzity vlivu oceánu na podnebí v dané oblasti
rozeznáváme kontinentální a oceánické podnebí
Dělení podnebí ovlivněných oceány
1)
KONTINENTÁLNÍ
- (také pevninský) typ podnebí se vyznačuje velkými denními i ročními
rozdíly teploty vzduchu, malou oblačností a nízkými úhrny srážek
- zatímco v létě jsou teploty a počasí v oblastech s kontinentálním
podnebím mnohdy na stejné úrovni, jako je tomu například ve střední
Evropě a často se objevují i vlny veder, v zimě klesají hluboko pod bod
mrazu.
2)
OCEÁNICKÉ
- oceánické podnebí, je typ podnebí, které se vyznačuje malými
denními i ročními rozdíly teploty vzduchu v průběhu ročních období
- rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší průměrnou měsíční teplotou v roce
jsou do 15°C
- pro tento typ podnebí je rovněž typická vysoká oblačnost s velkým
množstvím srážek, které jsou také rovnoměrně rozloženy během
všech ročních období.
Zvyšování kyselosti moří
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Rostoucí hladina CO2 zajišťuje zvyšování kyselosti oceánu desetkrát rychleji, než doposud vědci
předpokládali.
Kyselost mořské vody je nebezpečná zejména pro korály, ale i mušle a jiné mlže či korýše.
Kyselostí moří je ovlivněna celá řada živočichů, protože organismy, jejichž tělo je pokryto pevnou
schránkou, potřebují k tvorbě schránky hlavně zásadité prostředí.
Jedna třetina z celkového množství oxidu uhličitého, který vyprodukovali lidé, se rozpustila zejména v
oceánech.
Následně z oxidu vzniká kyselina uhličitá, která má za příčinu snižování zásaditosti vody a úrovně
pH.
Ke konci století zmizí většina korálových útesů, což je spojené s globálním oteplováním a také
kyselostí.
Existují však i druhy korálů, které jsou vůči kyselosti odolnější, ale není jich tolik.
Je ohroženo mnoho druhů mořských živočichů, jejichž význam v potravním řetězci je nezastupitelný.
Jestliže by tyto druhy vyhynuly, ekosystém by se zhroutil a následky v moři by byly obrovské.
Některé organismy mizí, ale jiné zažijí nárůst, a to hlavně řasy a menší svijonožci. Změní se tak
rovnováha a některé druhy živočichů mohou vymírat mnohem rychleji.
Moře a odpadky
•
•
•
•
•
Množství znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do volného moře, se v tomto století
dramaticky zvýšilo, což vede k přemnožení jedovatých řas a lidé koupající se v těchto vodách
mohou zaznamenat zdravotní zhoršení.
Rok co rok skončí v mořích několik milionů tun odpadků, které lodě k tomu určené transportují do
moře.
Sítě, lana a také různé plastové předměty způsobí za rok zahynutí sto tisíce mořských savců a
smrt dvou milionů ptáků. Do rybářských sítí se ročně zaplete tisíce delfínů, z nichž většina zahyne,
ale i mořské želvy, žraloci či ptáci.
Do oceánů se dostane široká škála chemikálií, které jsou výsledkem lidské činnosti. V současné
době se v chemickém průmyslu vyskytuje 63 tisíc různých chemikálií. Chemikálie však zahrnují
takzvané perzistentní organické znečišťující látky, které jsou odolné a nerozkládají se, což má za
příčinu shromažďování látek v tkáních živých organismů.
Znečištění moří se nedá nikterak regulovat, oceány jsou bez hranic a jejich kontrola na nesmírné
ploše je nepředstavitelná. Vědci se shodují na tom, že asi 80 % látek znečišťující vodu pochází z
průmyslu, čističek a závodů. Na dno se potápí velké, neskladné předměty, které zabraňují
uklízecím lodím důkladné čištění dna.
Znečištění moře vlivem zemědělství
•
•
•
•
•
Znečištění moře nezpůsobují pouze havárie ropných tankerů či vypouštění odpadních vod do
volného moře. Pro živočichy jsou v moři nebezpečné také pesticidy a těžké kovy, jako rtuť či
kadmium, které se vyskytují v odpadních vodách. Pesticidy jsou obsaženy v řekách, kam se
dostávají dešťovou vodou, a následně odtékají do moře. Jsou natolik silné, že dokážou určité
druhy ryb a korýšů zcela zahubit.
Do řek jsou splavované dokonce i průmyslová hnojiva, která jsou charakteristická vysokou
koncentrací fosfátů a dusičnanů. Když je teplo, působí tyto látky stimulačně zejména na růst
mořských řas. Voda se pokryje takovým kobercem, který nepropustí dostatek světla a tepla, který
mořští živočichové potřebují pro existenci.
Další nebezpečnou chemickou látkou je TBT, která je vyžívána k natírání trupů lodí. Je vysoce
toxická, čímž brání usazování mořských rostlin a živočichů.
Znečištění, které pochází z pevniny, tvoří podle odhadů zhruba 44 % celkového znečištění oceánů.
Kdežto znečištění způsobené mořskou dopravou se podílí „pouze“ z 12 %.
Znečištění zemědělstvím může způsobit nebezpečné kvetení řas v pobřežních vodách. Jakmile
začnou řasy odumírat a rozkládat se, je spotřebováván kyslík, který se ve vodách vyskytuje. V
některých oblastech se proto již vytvořily takzvané „mrtvé zóny“, v nichž se kyslík snížil na hranici,
která není dostatečná pro život.
Zdroje












http://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1n
http://www.bastl.cz/cnp/832.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_oce%C3%A1n
http://cs.wikipedia.org/wiki/Podneb%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_podneb%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1nick%C3%A9_podneb%C3%AD
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koppen_classification_worldmap_D.png
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koppen_World_Map_Cfb_Cfc_Cwb_Cwc.png
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=634
http://zabaci.cz/fauna-a-flora/136-znecistni-mori-ekologie-oceanu.html
http://zabaci.cz/obrazky/water-pollution-znecisteni-more-3.jpg
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS8Bf2IYaoSdFIG14Ppc-KgRqcpyCXjqaJa736E1ksQ5r4EO3z

similar documents