ČSR mezi válkami

Report
Československá republika
mezi válkami
Rozbití Československa
Anotace
 Materiál tvoří 22 slidů, v nichž je zachycena doba
mnichovských událostí a rozbití ČSR
 cílová skupina: 9. roč.
 Autor: Mgr. Tomáš Kozák
 očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami posledních let
před rozbitím ČSR
 použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 9. ročník,
Wikipedia
 průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a
provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
 následuje možnost zápisu do sešitu
Situace v pohraničí
 díky hospodářské krizi došlo k vyostření vztahů mezi
Čechy a sudetskými Němci
 od konce 20. let sílí na Slovensku hlasy, které chtějí
autonomii – Hlinkova slovenská lidová strana
 v Sudetech působí Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s
Konrádem Henleinem
 úzká spolupráce s Hitlerem
 ČSR byla ohrožena zevnitř i zvenčí
Konrád Henlein
Konrad Ernst Eduard Henlein
(6. května 1898, Vratislavice
nad Nisou – 10. května 1945,
Plzeň) byl nacista,
sudetoněmecký politik a vůdce
separatistického hnutí.
Hitlerovy důvody pro likvidaci ČSR
 strategicky výhodná poloha v centru Evropy
 ČSR je francouzským spojencem, proto je nutno ho
zlikvidovat ze strategických důvodů
 vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí
 demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství
obyvatel Německa
 v ČSR žila početná německá menšina, takže případná
agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu
německého obyvatelstva
Situace uvnitř ČSR
 14. září umírá Tomáš Garrigue Masaryk
 napjatá situace se po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ještě více zhoršila
 prodloužila se ještě více hranice s Německem, kterou bylo třeba bránit – ČSR tvořila klín
vražený do prostoru ovládaného nacisty
 duben 1939 – SdP na sjezdu v Karlových Varech vyhlašuje tzv. „karlovarské požadavky“
 samospráva oblastí obývaných Němci
 volnost nacistické propagandy
 zrušení spojeneckých smluv s Francií a SSSR
 orientace zahraniční politiky ČSR výhradně na Německo
 požadavky henleinovců byly neustále stupňovány tak, aby nemohly být spněny
 květen 1938 – volby do obecních zastupitelstev v Sudetech vyhrála s 90% ziskem SdP
 teror vůči Židům a českému obyvatelstvu v pohraničí se stupňoval
TGM
Tomáš Garrigue Masaryk (7. března
1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) byl
pedagog, politik a filozof. Byl poslancem
rakouské říšské rady a univerzitním
profesorem. V roce 1918 se stal prvním
prezidentem Československa. Za klíčový
podíl na vzniku samostatného
nezávislého státu byl označen za
Prezidenta Osvoboditele (zákon č.
232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince
1935) a k osmdesátým narozeninám byl
přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu:
„Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o
stát.“ T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát
navržen na Nobelovu cenu míru.
Mnichovská „zrada“
 německá propaganda přesvědčuje Francii o tom, že viníkem situace v čs.
pohraničí je čs. vláda
 Francie a Velká Británie zastávají tzv. politiku appeasementu a chtěly se za
cenu jakýchkoliv ústupků vyhnout válce s Německem
 doufaly, že pokud by Hitler získal Sudety, byl by uspokojen a v Evropě by
nastal opět klid
 do ČSR je vyslána Runcimanova mise, která měla „zjistit“ skutečnost
 jednání hlavně s Henleinem
 závěrem bylo, že viníkem krize jsou Češi a dojde-li k válce, budou za ni zodpovědni
 ČSR mělo na doporučení Francie a Velké Británie odevzdat okresy s větším než
50%ním zastoupením německého obyvatelstva
 Hitler okamžitě stupňuje požadavky, aby bylo odevzdáno podle stejného klíče i
území Polsku a Maďarsku
 čs. vláda odmítá a 23.9. 1938 vyhlašuje všeobecnou mobilizaci
Mnichovská „zrada“
 29. září 1938 je v Mnichově podepsána bez účasti Československa dohoda
 ČSR je přinucena odevzdat území obydlení z 50% Němci
 34% území
 33% obyvatelstva
Mnichovská dohoda
Neville
Chamberlain
Neville Chamberlain (18.
březen 1869 – 9. listopad
1940) byl britský státník, člen
Konzervativní strany a premiér.
Nejznámějším se stal
uplatňováním appeasementu v
zahraniční politice a roku 1938
podpisem Mnichovské dohody,
která uznala nárok na oblast
Sudet v Československu
nacistickému Německu. Poté co
Německo pokračovalo ve své
agresivní politice, vyhlásil mu 3.
září 1939 válku a vedl Británii v
prvních osmi měsících druhé
světové války.
Édouard
Daladier
Édouard Daladier (18. června
1884, Carpentras, Francie - 10.
října 1970, Paříž, Francie) byl
francouzský politik, ministerský
předseda a historik. Byl
zástupce Francie na Mnichovské
dohodě. V roce 1940 byl
odstaven z francouzské politiky.
Od roku 1943 do osvobození
spojenci byl vězněn. Po válce se
znovu aktivně účastnil
politického života, byl členem
Národního shromáždění v letech
1945 až 1958. Do důchodu
odešel v polovině 50. let
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889,
Braunau am Inn, RakouskoUhersko – 30. dubna 1945,
Berlín, Německo) byl německý
nacistický politik, vůdce
Národně socialistické německé
dělnické strany (NSDAP), od
30. ledna 1933 do své smrti
německý kancléř, od března
téhož roku vybavený
diktátorskými pravomocemi, od
roku 1934 rovněž hlava státu.
Benito
Mussolini
Benito Amilcare Andrea
Mussolini (29. červenec 1883,
Predappio – 28. duben 1945
(zastřelen), Giulino di
Mezzegra) byl italský premiér,
politik a diktátor, spolutvůrce a
průkopník fašismu.
ČSR po „Mnichově“
Politické a ústavní změny
 5. října abdikuje prezident Edvard Beneš a o několik dní později emigruje
do Velké Británie
 6. října je vyhlášena slovenská autonomie
 mění se název státu na Česko-Slovenská republika, která se stává
federací
 30. listopadu se prezidentem stává dr. Emil Hácha
 atmosféra v zemi se mění, za viníky situace je mnohdy považován Beneš,
někdy dokonce i TGM, koaliční vláda a demokratický systém vůbec
 volání po vládě „pevné ruky“
 prosinec 1938 – NS schvaluje zmocňovací zákon, který umožňuje
vládnout bez parlamentu, čímž končí demokracie v ČSR
Emil Hácha
(12. července 1872 v
Trhových Svinech[2] –
27. června 1945 v Praze)
byl prezident
Československé republiky
(1938–1939), státní
prezident Protektorátu
Čechy a Morava (1939–
1945), překladatel a
právník. Méně známá je
jeho činnost teoretická,
literární a překladatelská
(je autorem jednoho z
překladů Jeromovy knihy
Tři muži ve člunu).
Rozbití Československa
 celá Evropa záhy chápe, že Hitlerovi nejde o uspokojení požadavků sudetských Němců,
ale o likvidaci ČSR
 Hitler se nyní zaměřuje na Slovensko a podporuje jeho snahu o autonomii a
samostatnost
 na Slovensku sílí separatistické hnutí v čele s Josefem Tisem
 situace se vyhrocuje a čs. vláda vyhlašuje 9. března 1939 na Slovensku stanné právo
 14. března 1939 vyhlašuje slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu v
čele s prezidentem Dr. Josefem Tisem.
 Podkarpatskou Rus obsazuje maďarská armáda
 pod hrozbou vojenského útoku donutil Hitler Háchu podepsat souhlas se slovenskou
samostatností okupací zbytku Československa německou armádou
 15. března byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava a 16. března byl vyhlášen
Josef Tiso
Jozef Tiso (13. října 1887
Veľká Bytča[1][2] – 18.
dubna 1947 Bratislava) byl
slovenský římskokatolický
kněz, politik Hlinkovy
Slovenské ľudové strany a
v letech 1939–1945
prezident Slovenské
republiky, satelitního státu
nacistického Německa. Po
válce byl odsouzen
československým
Národním soudem v
politickém procesu[3][4] za
válečné zločiny k smrti a
popraven.
ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis
Situace v pohraničí
 vyostřená, sudetští Němci i ľuďáci stupňují své požadavky
 Hitler se snaží rozbít ČSR „mírovou cestou“
 důvody:
 strategicky výhodná poloha v centru Evropy
 ČSR je francouzským spojencem
 vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí
 demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa
 v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být
vydávána za ochranu německého obyvatelstva
 karlovarské požadavky sudetských Němců na autonomii odmítnuty
 stupňování německého teroru v pohraničí
ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis
Mnichovská dohoda
 Francie a Velká Británie věrné politice apeasementu a usmiřování Hitlera
podepisují v Mnichově spolu s Německem a Itálií dohodu, na jejímž základě
má ČSR odstoupit Německu, Polsku a Maďarsku území, kde žije více než 50%
nečeskoslovenského obyvatelstva (34% území, 33% obyvatelstva)
 Beneš donucen přijmout, vzápětí abdikuje a emigruje do Anglie
období Druhé republiky
 říjen1938 – 15. březen 1939
 odstoupení pohraničí
 demobilizace
 vyhlášení Česko-Slovenské republiky
 prezidentem zvolen Emil Hácha
 konec demokracie
ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis
Rozbití Československa
 na Slovensku sílí separatismus
 9. března vyhlašuje vláda na Slovensku stanné právo
 14. března slovenský sněm vyhlásil Slovenský štát
 prezidentem Josef Tiso
 15. března ustanoven protektorát Čechy a Morava a zbytek ČSR byl
okupován německým Wehrmachtem
 Hácha donucen podepsat souhlas pod nátlakem vojenského útoku
Shrnutí:

Oč usilovala Hlinkova strana?

Oč usilovala SdP a kdo stál v jejím čele?

Proč chtěl Hitler zlikvidovat ČSR?

Jaký dopad měl na ČSR anšlus Rakouska?

O co šlo v karlovarských požadavcích? Jak by se asi situace vyvíjela v případě jejich přijetí?

Jaká byla Henleinova a Hitlerova strategie vůči čs. vládě?

Které osoby byly v pohraničí pronásledovány?

Jak vypadala situace v pohraničí po mnichovské dohodě?

Které další státy připravili ČSR o území?

Jak se vyvíjely vztahy mezi válkami mezi Německem, sudetskými Němci a Československem?

Jaké byly vztahy mezi Čechy a Slováky?

Porovnej vztah k menšinám u nás a v hitlerovském Německu?

similar documents