vilfredo frederico damaso pareto

Report
VILFREDO PARETO
ITALSKÝ EKONOM, POLITOLOG A SOCIOLOG
PARETŮV ŽIVOT
VILFREDO FREDERICO DAMASO PARETO

15.7.1848 Paříž – 19.8.1923

Narodil se ve šlechtické rodině

Jeho otec byl stavební inženýr

Studoval inženýrství na Polytechnickém
Institutu v Turíně, kde získal vědomosti o
matematice a mechanické rovnováze

Promoval jako premiant třídy a získal titul Ing

Zastával místo ředitele Italské železniční
společnosti a později byl generálním ředitelem
hutního koncernu s rozsáhlými společenskými
styky
PARETŮV ŽIVOT

Politická angažovanost ve Florencii

Kritizoval socialismus





V roce 1889 po smrti rodičů změnil svůj životní styl, opustil práci a
vzal si chudou Ruskou dívku
Začal psát články proti vládě, která ho brzy označila za výtržníka,
byl vyšetřován policií a zastrašován zločinci
Jeho aktivit si povšiml Maffeo Pantaleoni a seznámil ho s
ekonomickou teorií
začíná studovat filozofii a politické vědy
Byl velice dobrým a rychlým žákem a se svými výjimečnými
matematickými schopnostmi byl schopen téměř okamžitě vydávat
ekonomické teoretické články
PARETŮV ŽIVOT

V roce 1893 získal místo na katedře v Laussane ve Švýcarsku na
doporučení Pantaleoniho

Stal se zakladatelem tzv.Laussanské školy

Zde působil 12 let a zažil svá nejplodnější vědecká léta

Při své ekonomické analýze významně využíval statistiku


Jeho nejvlivnějším ekonomickým dílem byla práce Manuale di
economia politica (Rukověť politické ekonomie,1906), ve které
rozvíjel svou teorii čisté ekonomie postavené na matematické
interpretaci ekonomického chování ekonomických subjektů
Roku 1916 napsal své vrcholové sociologické dílo „Trattato di
sociologia generál (Pojednání o všeobecné sociologii)“, ve které
popsal teorii elit
LAUSSANSKÁ ŠKOLA






Centrem Lausannské školy byla Univerzita ve Švýcarském Lausanne
Za nejvýznamnějšího představitele je pokládán Francouz Léon
Walras
Skutečným zakladatelem Lausannské školy však byl až Ital Vilfredo
Pareto, nástupce Walrase na katedře politické ekonomie
Mezi hlavní oblasti této ekonomické školy patří zejména ekonomická
rovnováha a ekonomie blahobytu (welfare economics)
Tato škola považovala všechny trhy za vzájemně závislé. To byl
nezbytný předpoklad pro metodu všeobecné rovnováhy
Současně odmítali představu o příčinné závislosti mezi ekonomickými
veličinami
PARETŮV ŽIVOT

Vytvořil Analýzu lidského chování

Vytvořil pojem Indiferenční křivka, která nahradila mezní užitečnost





Formuloval Teorii blahobytu, která řešila problém ekonomického
optima, společenského blahobytu (Paretovo optimum)
Formuloval Teorii elit, která se stala součástí ideologie italského
fašismu, měla objasnit stálost rozdělení důchodů
Ke konci života se stal Pareto senátorem Mussoliniho režimu
Působil jako delegát Itálie ve Společnosti národů jmenovaný
samotným Mussolinim
Nebyl však fašistou a krátce před svou smrtí varoval fašistickou
vládu před omezováním svobod
PARETŮV POHLED NA SVĚT



Všechny ideologie (vědu, umění, filosofii) považoval za
bezvýznamné odvozeniny stálých vnitřních sil člověka (citů, pověr,
vášní, nevědomých sklonů), tedy jakýchsi komplexů, kterým říkal
„rezidua“
Jeho sociologie je svéráznou symbiózou mechanistických a
psychologistických prvků
Společnost je pluralistický systém vytvořený z lidských molekul, jež
jsou spojeny složitými vzájemnými vztahy
PARETOVY TEORIE





Analýza lidského chování
Teorie hodnoty – princip indiferenčních křivek
Teorie blahobytu
Paretův princip (tzv. 80/20)
Teorie elit
Analýza lidského chování


Člověk jedná pod vlivem různých citů, emocí, impulsů, pudů, což tvoří
skutečný zdroj jeho jednání. např. touží po penězích, po moci, po
kariéře, po pomstě
Člověk se domnívá : jeho činy vyplývají z racionálního uvažování
 Pareto : racionální zdůvodnění je pouze zastíracím manévrem,
nechceme přiznat své pravé sklony a tak dodatečně vytvoříme
teorii, která má dodat jakousi logičnost našemu nelogickému
jednání. Vysvětlujeme, ospravedlňujeme, hlásáme. Tak vznikají
ideologie – slovní zdůvodnění, které mají zamaskovat naše
skutečné pohnutky
např. „Ukradl jsem sousedovi kolo. Jako důvod uvedu, že
jemu to neuškodí a mně to prospěje. Koneckonců vytuneloval
banku, kde jsem měl svoje úspory“
Analýza lidského chování



Ideologové využívají sklonů člověka jednat nelogicky, tedy na
základě různých pudů a emocí, vášní
Pokud se politikovi podaří strefit se do těch pravých emocí, má
úspěch
Politik, který šikovně žvaní různé nesmysly, je úspěšný
V Paretově teorii jde v podstatě o odhalení toho, že
člověk je grázl, ale nechce si to přiznat
Teorie hodnoty




Pareto jednoznačně odmítal představu, že je spotřebitel schopen
kardinálně měřit užitečnost
Spotřebitel není schopen posoudit užitečnost určitého statku jako
takovou, ale pouze vždy jen v porovnání s jiným statkem.
Spotřebitelé pak porovnávají kombinace statků
Definoval užitečnost jako „bezrozměrnou veličinu“. To znamená, že je
spotřebitel pouze schopen seřadit kombinace statků do škály
preferencí
Člověk umí nalézt vrchol svého uspokojení, ale neumí změřit jeho
výšku
Teorie hodnoty
Pro analýzu chování spotřebitele
využil Pareto aparátu indiferenčních
křivek

Vzdálenější křivky představují pro
spotřebitele větší užitek

Z
toho vyplývá, že kombinace piva
a limonády znázorněná bodem A
přináší spotřebiteli stejný užitek jako
kombinace těchto dvou statků
vyjádřené bodem B. Bod C přináší
vyšší užitek, než body A a B, protože
leží na vyšší indiferenční křivce

Indiferenční křivka je křivka znázorněná na
grafu, na jehož dvou osách se zaznamenává
množství různých spotřebovávaných statků.
Každý bod na téže křivce, která vyznačuje
různé kombinace dvou statků, přináší stejnou
úroveň uspokojení
Teorie blahobytu
„…co největší štěstí pro co největší počet lidí…“




Pareto hledal odpověď na to, jak zjistit společenský a ekonomický
blahobyt. Řešení, s kterým přišel, se podle něho nazývá Pareto
optimum
Toto Paretovo optimum je stav, kterého lze dosáhnout v ekonomice,
kde funguje tržní mechanismus na principu dokonalé konkurence
Znamená to v podstatě situaci, kdy žádný subjekt na trhu nemůže
zvýšit svůj blahobyt, aby zároveň nesnížil blahobyt jiného subjektu
Jde tedy o jakýsi rovnovážný stav, kdy, pokud by se někdo chtěl mít
lépe, mohl by tak učinit jen na úkor někoho jiného
Teorie blahobytu

Pomocí Paretova optima nezjistíme jedno konkrétní efektivní
řešení. Může existovat mnoho takových situací
Teorie blahobytu




Společnost může dosáhnout různých paretovských optim
Může se například jednat o optimum, kdy jsou na tom ve společnosti
všichni přibližně stejně, nebo na druhé straně o optimum, kdy je na
tom jedna část společnosti velmi dobře a je velmi bohatá, ale druhá
je naopak velmi chudá
I tato společnost však může být podle Pareta ve stavu optima, kdy
nikdo z bohatých už nemůže více zbohatnout, aniž by se tím někdo
jiný nestal ještě chudším, a také ani žádný z chudých se nemůže stát
bohatším, aniž by se tak stalo na něčí úkor
Je jasné, že tato společnost, ač paretovsky optimální, bude právě
onou chudší částí považována za velmi nespravedlivou. Tím bude
náchylná k sociálním nepokojům a nebude tak příliš stabilní
PARETŮV 80/20 princip

Matematický vzorec
měření efektivity
80% výsledného zisku je tvořeno pouze 20% činností
80% zisku přináší pouhých 20% zákazníků
Teorie elit





Ve všech oblastech společenského života existuje elita, což jsou ti
nejschopnější v různých sférách činnosti
Pareto rozděluje společnost na vůdce a vedené. Vůdcové jsou elita
Strukturu společnosti popisuje jako pyramidu, kde špičku tvoří
politicky vládnoucí elita, uprostřed je široká střední vrstva průměrně
nadaných a nejníže stojí velká masa politicky nekvalifikovaných
Nikdy nevládne masa populace, lid, a to ani v demokracii, kde je
idea vlády lidu pouhým mýtem. Ve skutečnosti vládne úzká skupina
stranických vůdců
Výhodou elity je, že tvoří malou skupinu. Její členové snadněji mezi
sebou komunikují, mohou jednat společně, snadno přejdou do akce.

Masa je odkázána na elitu, kam ji povede

Vůči masám elita využívá nátlak a manipulaci
Teorie elit



Pareto rozlišoval dvě hlavní třídy vlastností elit:

A/ Lišky – vyznačují se prohnaností, lstivostí, manévrováním, úskočností,
schopností přesvědčit, neumějí použít násilí

B/ Lvi – používají násilí, i brutálního, prosazují se nátlakem. Jejich slabou
stránkou je, že bývají příliš konzervativní, strnulí, neschopní otevřít se
společnosti, stávají se směšnými
Jen vzácně se obě třídy vlastností nacházejí pospolu
Elita většinou udržuje své pozice k uchování dominance. Rozhoduje o
dosazování na vedoucí místa a může se pokusit zvýhodnit vlastní
rodiny, příbuzné či přátele
Teorie elit – cirkulace elit



Běžným vysvětlením je, že elita může být čím dál uzavřenější a
nemusí se jí zdařit otevřít se novým ideám a asimilovat nové členy.
Hodnoty a priority elity tak narážejí na hodnoty a priority
společnosti jako celku, což vyvolává vznik kontra-elity, která je
schopna mobilizovat masu a najít v ní oporu pro nahrazení
zavedené elity novou vládnoucí skupinou
Lišky, které vynikají v získávání souhlasu politickým manévrováním,
neumí použít násilí, je-li toho třeba. Budou svrženy kontra-elitou, jež
má vlastnosti třídy II. a je schopna rozhodné akce. Pro Lvy je
příznačné užití nátlaku, a to organizovaným způsobem, jejich slabou
stránkou je však sklon stát se příliš konzervativními a jsou nakonec
směšnými a vzdálenými populaci. Potřebují pomoc těch, kdo mají
vlastnosti třídy I. – ti mezi ně postupně proniknou a elitu přetvoří
Dle Pareta je model cirkulace elit univerzální pro celé dějiny

similar documents