Ošetřovatelský proces - Střední Zdravotnická Škola Písek

Report
Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420
397 11 Písek, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0580
Číslo DUM:
VY_32_INOVACE_HRUBA _37
Tematická oblast:
Ošetřovatelství
Cílová skupina
Žáci školy
Téma:
Ošetřovatelský proces
Anotace:
Ošetřovatelský proces jako sérii vzájemně
propojených ošetřovatelských činností, které
sestra provádí ve prospěch nemocného
Autor:
Mgr. Pavla Hrubá
Datum vytvoření:
08.10.2012
Ošetřovatelský proces
Mgr. Pavla Hrubá
Osnova







Ošetřovatelský proces
Význam oše. procesu
Fáze ošetřovatelského
procesu
Ošetřovatelská
anamnéza
Stanovaní
ošetřovatelského
problému
Taxonomie
Cvičení






Plánování ošetřovatelské
péče
Realizace
ošetřovatelského plánu
Hodnocení
ošetřovatelské péče
Ošetřovatelská
dokumentace
Závěr
Citace
Ošetřovatelský proces






Ošetřovatelský proces ( OP ) je způsob organizace
ošetřovatelské péče
Aktivní ošetřovatelská péče vychází z teorie OP
Teorie OP je založena na systematickém vyhledávání biopsycho-sociálních potřeb člověka narušených nemocí nebo v
průběhu onemocnění vzniklých a jejich plánovité uspokojování
prostřednictvím aktivní a iniciativní ošetřovatelské péče
OP chápeme jako sérii vzájemně propojených ošetřovatelských
činností, které sestra provádí ve prospěch nemocného
OP je děj cyklický ( stále se opakující ) a dynamický
( reaguje na změny vzniklé v průběhu realizace OP )
Každá fáze je sice samostatná, ale přístup k péči musí být
uplatněn jako celek, každý krok je závislý na ostatních
Fáze se vzájemně prolínají a ve spirále opakují
Význam oš. procesu





Základ pro individualizovanou oš. péči, zvyšování
kvality a efektivity různých metod a technik při
ošetřování nemocných
Sestry znají pacienta mnohem lépe, není pro ně
,,diagnóza“, ale člověk s individuálními problémy
OP zvyšuje profesní pravomoc, samostatnost
a tvořivost sester, přináší lepší pracovní spokojenost
a seberealizaci
Všechny složky oš. péče jsou zcela adresné, každý
člen týmu nese určitou zodpovědnost
Usnadňuje spolupráci a zajištění potřeb i u pacientů
hůře spolupracujících
Ošetřovatelský proces


Základy OP – sestra musí umět:
Navázat kontakt s nemocným.
 Nacházet a odhalovat potřeby nemocných.
 Získat nemocného ke spolupráci na vlastním
uzdravování.
 Stanovit ve spolupráci s nemocným nejvhodnější způsob
jeho ošetřování.
 Být schopna hodnotit, jak je poskytovaná ošetřovatelské
péče účinná.
Fáze ošetřovatelského procesu





1. Ošetřovatelská anamnéza ( Kdo je můj
nemocný?)
2. Stanovení ošetřovatelské diagnózy ( Co ho
trápí? Jaký má problém?)
3. Plán ošetřovatelských činností ( Co pro něj
mohu udělat?)
4. Realizace ošetřovatelského plánu – aktivní
individualizovaná péče.
5. Hodnocení poskytnuté péče ( Pomohla jsem
mu? Zbavila jsem ho problému?)
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza

zjišťování ošetřovatelsky významných informací
– určení potřeb a problémů nemocného

získávání informací je důležité pro poskytování
aktivní individualizované ošetřovatelské péče

důležité jsou také odborné znalosti sestry – její
porozumění lidskému chování ve zdraví i nemoci
a schopnost empatie
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza


Fáze zahrnuje 2 činnosti:
A) Sbírání informací o nemocném
Získávání anamnézy, zaměření na způsob života
nemocného, reakce na nemoc, osobnost
pacienta.
 B) Analýza získaných informací
Tzn. Zhodnotit stav nemocného – jedná se o
rozbor a utřídění potřeb nemocných, stanovení
problému nemocného ( problémy zdravotní či
psychické)
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza

Zdroje informací:
 Sám nemocný ( klient)
 Zdravotní dokumentace ( hlášení sester,
ošetřovatelské záznamy – osobní údaje, léčba,
vyšetření, doba hospitalizace, dieta, osobní
anamnéza, rodinná anamnéza apod.)
 Od příbuzných, spolupacientů
 Od ostatního zdravotnického personálu
 Vlastní pozorování sestry
 Měřící techniky a testy ( např. škály na bolest,
dotazníky atd.)
1.Fáze – ošetřovatelská anamnéza

Význam získávání informací o nemocném:
 Zjištění potřeb, problémů a pocitů nemocného.
 Vytvoření vztahu spolupráce a důvěry mezi sestrou
a nemocným.
 Nemocný se může sám ptát.
 Sestra může při získávání informací zároveň
podávat informace i nemocným ( o režimu oddělení,
vyšetřeních apod.).
 Získání nemocného ke spolupráci a aktivní účasti
na procesu uzdravování.
1. Fáze – ošetřovatelská anamnéza

Obsah informací:

Při prvním setkání s nemocným sestra potřebuje zjistit informace
z těchto
oblastí:

1. Identifikační údaje – věk, důvod přijetí

2. Současný zdravotní stav – obtíže, příznaky ( jejich závažnost,
intenzita

3.Anamnestické údaje z oblasti zdravotní, sociální, psychologické ( např.
soběstačnost, stav vědomí, chování apod.)
Základní informační okruhy:
 Fyzikální hodnocení ( biologické potřeby, alergie, současné problémy)
 Sociální hodnocení ( rodina, přátelé, zaměstnání, zájmy)
 Psychologické hodnocení ( mentální stav, reakce na nemoc,

duchovní potřeby, vyrovnání se stresem)

Medicínská problematika ( alergie, vedlejší účinky léků, rány,
farmakoterapie, ošetřovatelské problémy vyplývající z lékařské dg.)
2. Fáze – stanovení ošetřovatelského
problému
Tato fáze zahrnuje stanovení problémů
a seřazení podle priorit ( podle
naléhavosti nebo hierarchie hodnot
pacienta).
2. Fáze – stanovení ošetřovatelského
problému

OŠETŘOVATELSKÁ PROBLÉM = PROBLÉM + PŘÍČINA !!!
-
Termín oš. dg. je odvozen z řeckého „ diagignoskein = rozeznávat,
označovat, odlišovat.
Oš. dg. pomáhá při plánování vhodné ošetřovatelské
péče
- Cílem péče je na základě oš. dg. dosáhnout
maximálního stupně tělesné a psychické pohody
nemocného
- POZOR!! Oš.dg. nekopíruje lékařskou dg.
-
•
•
Lékařská dg. – označuje nemoc, poruchu zdraví
Ošetřovatelská dg. – určuje do jaké míry nemoc zasahuje do
života nemocného ( např. narušená soběstačnost atd.).

2. Fáze – stanovení ošetřovatelské ho
problému
Požadavky na stanovení ošetřovatelského
problému.:
•
•
•
•
Jasná, stručná
Vztahující se k problémům nemocného
Měnící se podle potřeb nemocných
Doplňuje lékařskou diagnózu

Rozdělení problémů podle délky trvání:
1.
Aktuální – existuje při současném onemocnění, problém je
přítomen
Dlouhodobý – problém, který existuje stále ( u chronických
onemocnění)
Potencionální – riziko vzniku problému
2.
3.
2. Fáze – stanovení ošetřovatelského problému
 Hodnocení
ošetřovatelských problémů
z pohledu sestry ( např. riziko komplikací )
a nemocného
 Aby
sestra byla schopna správně stanovit
ošetřovatelskou dg. musí mít:
- Znalosti – o vývojových potřebách člověka,
o fyziologii zdraví a nemoci ( příznaky, možné
komplikace, léčba, základní ošetřovatelská péče )
- Schopnosti
- komunikace ( verbální, neverbální),
pozorovací schopnosti, schopnost analýzy
a syntézy problémů, rozhodování, myšlení …).
Klasifikace ošetřovatelských diagnóz taxonomie
Neexistuje ještě mezinárodní systém stanovení ošetřovatelské
dg. záleží na konkrétní zemi, pracovišti.
 Vyjádření oš. dg. může být volné nebo jednotné terminologie.
 Nejznámější terminologie oš.dg. je NANDA, kterou vypracovala
Americká asociace sester.
 Modifikovaná forma je k dostání i v Evropě.
 V současné době se také v Evropě pracuje na klasifikaci
ošetřovatelských jevů. Do této činnosti je zapojena i ČR.
 Výhody taxonomie:
- Vytvoření společného odborného ošetř. jazyka
- Sestra snadněji a rychleji stanoví ošetřovatelské dg.
- Snažší dorozumívání v rámci ošetřovatelského týmu

cvičení

Paní Marie Nováková, narozena 15.2.1931. Žije
s manželem v malé vesnici. Manžel je o 5 let starší,
před rokem prodělal CMP, je částečně ochrnutý, paní
se o něho stará. Dnes ráno paní upadla na dvoře.
Odvezena RZP na ortopedické oddělení. Zde se
podrobila operaci pro zlomeninu krčku stehenní kosti.
Při pádu se také udeřila do hlavy. Paní Nováková měří
160 cm a váží 89 kg. Trpí hypertenzí a diabetem
mellitem. Nosí brýle na blízko. Stav kůže je dobrý.
Trápí ji častější vyprazdňování moči a občasné bolesti
kloubů. Novákovi mají 2 děti. Dcera bydlí v USA a syn
200 km od rodičů. Novákovi udržují přátelské vztahy
se sousedy.
3. Fáze – plánování ošetřovatelské péče

1.
Komponenty této fáze:
Stanovení cílů, kterých chceme dosáhnout - cíle krátkodobé,
dlouhodobé
2.
Stanovení ošetřovatelských zásahů ( intervencí, činností)
– pomocí nich chceme cíle dosáhnout.
-
Plán formulovat 2. osobě jednotného nebo množného čísla rozkazovacího
způsobu
Požadavky na ošetřovatelský plán:
-
-
3.
4.
Shoda s terapií
Reálnost vzhledem k nemocnému, schopnostem personálu a vybavení
ošetřovací jednotky
Aktivní účast nemocného
Vše dokumentovat ( písemné plány, předávání hlášení, porady týmu
Seznámení nemocného s plánem
Seznámení ostatních členů týmu s plánem, zápis do oš.
plánu
4. Fáze – realizace ošetřovatelského plánu
V této fázi provádíme vlastní ošetřovatelskou péči dle
stanoveného ošetřovatelského plánu. Někdy je nutné během
této fáze přizpůsobit plán aktuální situaci.
 Obsah – zahájení, průběh a dokončení oš. činností
 Aktivita:
- Ověření aktuálnosti ošetřovatelského plánu
- Provedení ošetřovatelského výkonu
- Sbírání dalších informací
- Dokumentace
- Aktivní účast sestry i nemocného

Pozor: Komplexní péče = koordinace léčebných
a ošetřovatelských aktivit
5. Fáze – hodnocení ošetřovatelské péče



Hodnocení péče:
A) průběžné, dílčí
B) celkové, konečné
-
Porovnání dosažených výsledků s plánem a cíli
Další zhodnocení nemocného – nové plánování pokud
nebylo dosaženo cíle
Úprava ošetřovatelského plánu
Zhodnocení tělesného, sociálního a psychického stavu
nemocného
-
Při hodnocení zjistíme:
-
Cíl dosažen
Cíl částečně dosažen
Cíl nesplněn
Ošetřovatelská dokumentace
- jako důležitá složka ošetřovatelského
procesu

Význam:
-
Kontrola kvality poskytovaných služeb
Právní dokument
Umožňuje komunikaci více profesních skupin – slouží k
poskytnutí informací ostatním zdravotnickým profesím (
lékaři, fyzioterapeuti …)
-
Typy dokumentace:
-
Zdravotnická – obsahuje informace o průběhu
onemocnění, vyšetřeních, léčbě
Ošetřovatelská – obsahuje problémy a potřeby pacientů
+ doporučení pro ošetřovatelskou péči ( plán )
Závěr
 Nemocný




od sestry očekává:
Pochopení jeho problémů a situace
Zvýšení pocitu jistoty
Pozornost a emocionální podporu
Psychickou a fyzickou stimulaci
 Pokud
se jeho očekávání realizují =
pozitivní důsledky:



Pocit důvěry
Rychlá adaptace ne nemoc, hospitalizaci
Pozitivní spolupráce mezi sestrou a nemocným

Významem základní ošetřovatelské péče je:
 Uspokojení
všech bio-psycho-sociálních
potřeb
 Maximální využití fyzické a duševní
kapacity nemocného, aby zůstal nezávislí
v oblasti sebepéče
 Prevence komplikací
 Snížení výskytu nemocničních nákaz
 Urychlení léčebného procesu + aktivní
účast pacienta
Citace
ROZSYPALOVÁ, M a ŠAFRÁNKOVÁ,
A. Ošetřovatelství I.,
II.. 1.Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN
80-86073-97-1.
 NANDA INTERNATIONAL. Ošetřovatelské
diagnózy - NANDA. Praha: Grada, 2010, ISBN
978-80-247-3423-1.
 TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v
ošetřovatelském procesu. Brno: NCONZO,
2004, ISBN 10-80-7013-324-4.


similar documents