Prezentace aplikace PowerPoint

Report
AKTIVNÍ OBČANSTVÍ A
PARTICIPACE OBČANŮ NA
VEŘEJNÉM DĚNÍ
Mgr. Pavel Motyčka
1
„Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které
změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel
věci, které změnit nemohu. A moudrost, abych
obojí od sebe odlišil.“
Fridrich Öttinger
2
OBČANSKÁ
SPOLEČNOST
 Vymezení a funkce
 Občanská sdružení
 Aktivní občanství
 Občan a politika
 Občan a právo
3
Vymezení a funkce
Občanská společnost
Občanská společnost je pospolitost občanů,
která umožňuje uplatnění zájmů jednotlivým
skupinám prostřednictvím bohaté vnitřní
struktury společnosti a procesů, které tyto
zájmy zajišťují.
Vyplňuje prostor mezi světem soukromých
zájmů a světem státní moci.
4
Vymezení a funkce
Funkce občanské společnosti
 Obranná - brání pronikání státu do sfér, které mu
nepřísluší
 Ovlivňující - občanský sektor je zpětnou vazbou
pro politiky
 Aktivizační - umožňuje účast občanů na
rozhodování a řešení konkrétních problémů
 Posilující - posiluje vědomí zodpovědnosti
občanů za veřejné zájmy
5
Občanská sdružení
Založení občanského sdružení
 Upravuje ho zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.
 Nutno vytvořit minimálně
tříčlenný přípravný výbor
– jeden člen musí mít minimálně
18 let (mohou to být i cizinci).
 Nutno vytvořit stanovy.
 Podat žádost o registraci na
adrese: Ministerstvo vnitra ČR,
odbor všeobecné správy,
oddělení volební a sdružování,
úsek sdružování,
Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4
6
Občanská sdružení
Žádost o registraci musí obsahovat
 podpisy členů přípravného výboru,
 jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,
 označení toho člena
výboru, který je určen jako
zmocněnec pro jednání
jménem výboru,
 text stanov ve dvou
vyhotoveních.
7
Občanská sdružení
Stanovy musí obsahovat
 název sdružení (v názvu musí být označení "občanské
sdružení" nebo zkratku "o. s.)
 sídlo sdružení,
 cíl jeho činnosti,
 práva a povinnosti členů sdružení,
 orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení
orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem
sdružení,
 ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou
zřízeny a pokud budou jednat svým jménem,
 zásady hospodaření.
8
Aktivní občanství
Teorie občanské participace
 Teorie elitní demokracie
 Teorie racionálního výběru
 Teorie participační
demokracie
9
Aktivní občanství
Kritéria aktivního občanství
 dobrovolná činnost v organizaci,
 organizované aktivity pro komunitu,
 účast ve volbách,
 zapojení se do politické strany,
 zapojení se do zájmové skupiny,
 nenásilné formy protestu,
 zapojení se do veřejné debaty.
10
Aktivní občanství
Problémy občanského vzdělávání
1. Dospělí nemají zájem o občanské vzdělávání
2. Dospělí mají averzi vůči některým termínům
spojeným s občanským vzděláváním
3. Současné formy občanského vzdělávání dospělých
nevedou k vyšší angažovanosti
4. Obtížnost změny již zformovaných postojů
11
Občan a politika
Volby a volební právo
Volební právo vs.
Volební povinnost
Volební
systémy
Typy mandátů
Funkce
voleb
12
Občan a politika
Politické strany
Dobrovolné seskupení občanů, kteří se snaží mít podíl
na veřejné moci.
Funkce:
 Zprostředkovatelská
 Integrativní
 Socializační
 Mobilizační
 Výběrová
 Ústavní
13
Občan a politika
Formy konvenční participace
 Účast ve volbách
 Dopis poslanci nebo senátorovi
 Návštěva poslance nebo senátora
 Návštěva komunálních poslanců nebo radních
 Dopis do místních nebo celostátních médií
 Účast na politickém nebo předvolebním mítinku
 Vstup do politické strany (nad 18 let)
14
Občan a politika
Formy konvenční participace
 Vlastní kandidatura ve volbách (do obecního zastupitelstva
od 18 let, do Sněmovny od 21 let, do Senátu od 40 let)
 Vstup do nátlakové skupiny
 Pomoc nátlakové skupině
 Účast nebo organizace
shromáždění,
demonstrace
 Podepsání nebo
sepsání petice
15
Občan a právo
Právo plnoletého občana obce
a)
volit a být volen do zastupitelstva
obce za podmínek stanovených
zvláštním zákonem,
b) hlasovat v místním referendu za
podmínek stanovených zvláštním zákonem,
c)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva
obce v souladu s jednacím řádem
svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k
závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní
rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně
na zasedání zastupitelstva obce,
16
Občan a právo
Právo plnoletého občana obce
e)
nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý
kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce,
do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady
obce a pořizovat si z nich výpisy,
f)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné
působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost
podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na
jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce
je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
17
Občan a právo
Právo plnoletého občana kraje
a) volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených
zákonem,
b) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím
řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c) nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do
zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý
kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do
usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen "výbory") a
komisí rady (dále jen "komise") a pořizovat si z nich výpisy,
pokud tomu nebrání jiné zákony,
18
Občan a právo
Právo plnoletého občana kraje
d) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti
radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000
občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60
dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e) podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je
vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost
zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za
uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím
řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním
zákonem.
19
Občan a právo
Petice

Úpravou se zabývá zákon 85/1990 Sb., o právu petičním.

Každý občan má mít možnost sám nebo s jinými se obracet na státní orgány
se žádostmi, návrhy, nebo stížnostmi.

Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí vyzývat
k porušování platného práva.

K sestavení petice je možné vytvořit petiční výbor. Je pak nutné určit osobu
starší 18 let k zastupování ve styku se státem.

Petice musí být písemná.

Jakýmkoliv způsobem, který neodporuje zákonu, může petiční výbor, nebo
jednotlivec vybízet ostatní občany, aby svým podpisem petici podpořili.

K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být
umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K
podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
20
Občan a právo
Petice

Pokud petiční archy neobsahují text petice, musí být zřetelně označeny,
aby bylo jasné, jaká petice je podpisem podpořena. Na petičním archu
musí být dále jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo
toho, kdo je oprávněn zastupovat petiční výbor.

Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být
pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatříli věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému
státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30
dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje
členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a
způsob jejího vyřízení.
21
ETIKA
 Vymezení pojmu
 Etické kategorie
22
Vymezení pojmu
Definice etiky
praktická filozofická disciplína
posuzuje skutky člověka
zda se s nimi můžeme ztotožnit či ne
23
Vymezení pojmu
Význam etického chování
 působí při utváření charakteru člověka
 odlišuje člověka od ostatních živočichů
 je zdrojem pravé radosti
 je základem odpovědného chování
 upravuje mezilidské vztahy
24
Vymezení pojmu
Faktory lidské důstojnosti
Svědomí
Sebereflexe
Schopnost
lásky
Prožívání
štěstí a radosti
Sebetranscendence
Vytváření
hodnot
Smysluplnost
25
Etické kategorie
Metody rozhodování
Pro a proti
Doprovázení
Losování
Příklad
Těžší
varianta
26
Etické kategorie
Rozvoj rozhodnosti
 Nerozhodnost souvisí s problémy se
sebevědomím. Přiměřeným posilováním
sebevědomí roste i rozhodnost
 Rozhodnost patří mezi volní vlastnosti.
Rozvíjením vůle např. skrze drobné
sebezápory poroste i naše rozhodnost.
 Rozhodnost má souvislost s lidským
sebepoznáním. Na základě pravidelné
sebereflexe, psaní deníku atd. můžeme
poznávat naše slabé a silné stránky, které s rozhodností souvisí
a díky tomu rozhodnost posilovat.
 Po každém závažnějším rozhodnutí, je dobré provést reflexi a
vyvodit doporučení pro další rozhodování.
27
Etické kategorie
Svědomí
 Hlas vnitřního soudce
 Části svědomí
 Svědomí předcházející a následné
 Autonomie svědomí
 Svědomí správné a bludné
28
Etické kategorie
Ctnosti
Získané dispozice jednat dobře
 Platonovy
kardinální
ctnosti
 Střed mezi
dvěma extrémy
29
ERIKSONOVA
PSYCHOSOCIÁLNÍ TEORIE
 Eriksonovo
pojetí ctnosti
30
Eriksonovo pojetí ctnosti
Jednotlivé kategorie
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Bazální důvěra vs. nedůvěra
NADĚJE
Autonomie vs. stud
VŮLE
Iniciativa vs. vina
CÍLEVĚDOMOST
Snaživost vs. méněcennost
KOMPETENCE
Identita vs. rozptýlená id.
VĚRNOST
Intimita vs. izolace
LÁSKA
Generativita vs. stagnace
STAROSTLIVOST
Integrita vs. zoufalství
MOUDROST
31
MRAVNÍ
ROZHODOVÁNÍ
 Psychoanalytická teorie
 Behavioristická teorie
 Piagetova teorie
 Kohlbergova teorie
32
Psychoanalytická teorie
 Chlapci se identifikují se svými otci na základě respektu
a náklonnosti.
 Chlapci se identifikují se svými matkami na základě
strachu z jejich ztráty.
 Platí stejný princip pro vztah dcer a matek a dcer a
otců.
 Zvnitřnělé a ne plně uvědomované představy rodičů o
chování dítěte se v jeho psychice formují jako
superego.
 Superego tedy nazýváme jako tzv. rodič v nás.
 Jednou vytvořené superego slouží dítěti jako míra
správného a špatného – mluvíme o osobním morálním
kodexu.
 Dítě pociťuje vinu, když pravidla superega poruší.
33
Behavioristická teorie
 Morální učení nelze rozlišit od ostatních druhů učení.
 Morální zralost se
liší od nezralosti
individuálně
množstvím reakcí,
které se osoba
naučila.
34
Behavioristická teorie
 Základní termíny jako odměna, trest atd. nejsou nikde
definovány, tzn. že se jedná o subjektivní záležitosti,
jejichž vnímáním se jednotliví lidé liší.
 Důležitější než výsledek je proces morálního učení.
 Morální hodnoty, kterým se člověk učí jsou velmi
relativní.
35
Piagetova teorie
 Do 2 let – žádná pravidla v životě dítěte nehrají roli
 Mezi 2 – 6 rokem – děti si uvědomují, že existují pravidla, která
regulují jejich činnost. Znalost pravidel je povrchní, ale děti je
považují za posvátná nedotknutelná.
 Mezi 7- 10 rokem – děti pravidlům ještě nerozumějí ve všech
detailech, ale mají silnou potřebu podle pravidel hrát. Dojde-li
k nesouladu mezi dětmi, jsou pravidla zjednodušována díky
tendenci spolupracovat a domluvit se.
 Po 11 roku – Děti zajímají pravidla a hodně času věnují jejich
formování a vysvětlování. To jim může zabrat více času než
samotná hra.
Autonomní vs. heteronomní morálka
36
Piagetova teorie
Heteronomní morálka
 Je založena na vnějším tlaku autorit
 Pravidla jsou chápána jako neměnné požadavky, které
přichází od autority zvnějšku
 Nesprávné jednání je posuzováno podle vnějších znaků a
následků
 Tresty jsou obecně chápány jako správné a jsou záležitostí
rozhodnutí autority
 Existuje souhlas se svévolným a nerovným trestáním a
odměňováním ze strany autority
 Povinnost je definovaná jako poslušnost vůči autoritě
37
Piagetova teorie
Autonomní morálka
 Je založena na vztazích spolupráce a vzájemného porozumění
 Pravidla jsou chápána jako produkty
vzájemné dohody a jsou otevřena diskuzi
 Nesprávné chování je posuzováno
ve vztahu k původnímu záměru
jednající osoby
 Trest je definován přiměřeně s ohledem
na přestupek a původní záměr
 Existuje požadavek na spravedlivé
trestání a odměňování
 Povinnost je chápána jako vnitřní závazek vůči principu rovnosti
a péče o blaho druhých
38
Kohlbergova teorie
Předkonvenční úroveň
1. heteronomní morálka
2. Individualizmus, účelovost, směna
Konvenční úroveň
3. orientace na vzájemné vztahy a konformitu
4. společenský systém a svědomí
Postkonvenční úroveň
5. společenská smlouva a individ. práva
6. univerzální etické principy
39
Kohlbergova teorie
Heteronomní morálka
Nesprávné je takové jednání, které je potrestáno.
 Důvodem pro správné jednání je vyhnutí se trestu a
podřízení se autoritě
 Hlavní je sebestředné hledisko
 Dítě si neuvědomuje zájmy druhých
 Svoje jednání ztotožňuje s pohledem autority
 Stane-li se, že jednání zůstane proti zvyklostem
nepotrestáno, nebo dokonce odměněno, není v očích
dítěte již špatné.
40
Kohlbergova teorie
Individualizmus, účelovost, směna
 Pravidla jsou dodržována, když to vyhovuje okamžitému zájmu
jednotlivce
 Existuje snaha uspokojit svoje potřeby a nebránit druhým dělat
totéž
 Správné je to, co je výhodné hlavně pro mě
 Egocentrický postoj zůstává, i když se objevují prvky vzájemnosti
a férovosti
 Figuruje heslo: Ty uděláš něco pro mě a já zas udělám něco pro
tebe
 Člověk jedná v duchu, že každý sleduje svůj zájem a tyto zájmy se
u různých lidí mohou dostat do konfliktu – právo je tedy relativní
 Existuje výrazný cit pro spravedlnost tzv. rovnostářský fanatizmus
41
Kohlbergova teorie
Orientace na vzájemné vztahy a konformitu
 Snahou je žít tak, aby to odpovídalo očekávání blízkých osob.
 Důležité je pečovat o vzájemné vztahy, které jsou postaveny na
důvěře, respektu a vděčnosti.
 Hlavní potřebou je být dobrým člověkem ve svém pohledu i
v pohledu druhých lidí.
 Individuální potřeby jsou propojeny s potřebami druhých lidí.
 Orientace na normy zájmových skupin, které jsou pro člověka
důležité.
 Skupinou, na kterou se člověk orientuje, může být skupina velmi
společensky nekvalitní.
42
Kohlbergova teorie
Společenský systém a svědomí
 Správné je plnit povinnosti a prokazovat respekt autoritě a
podporovat fungující řád společnosti.
 Respekt společenských autorit z důvodů zachování
společenského řádu.
 Důvodem správného jednání je snaha zachovat stávající
společenství respektováním jeho zákonů a pravidel.
 Pravidla a zákony jsou chápány jako dané a neměnné.
 Autorita, která je opřená o normy, musí být přijata.
 Společenská norma je upřednostněna před hlasem svědomí.
 V některých společnostech např. diktaturách se mohou stát
oficiálními normami antihumánní předpisy.
 Začíná probíhat proces zvnitřňování norem.
43
Kohlbergova teorie
Společenská smlouva a individuální práva
 Lidé zastávají široké spektrum hodnot a většina hodnot se
objevuje ve většině lidských společenství.
 Existují hodnoty, které jsou trvalým základem lidského soužití a
musí být respektovány.
 Dodržování zákonů je pro obecné blaho a pro zachování lidských
práv.
 Správné jednání je dáno respektováním individuálních práv, která
byla odsouhlasena celou společností.
 Změny v normách je možné provést prostřednictvím
demokratického vyjednávání.
44
Kohlbergova teorie
Univerzální etické principy
 Správné je řídit se podle vlastních svobodně
zvolených morálních principů.
 Člověk má jednat v souladu s principy.
 Člověk jedná podle principu rovnosti, na základě
respektování lidské důstojnosti a individuální
svobody.
 Kriteriem morálního hodnocení je vlastní svědomí.
 Univerzální morální principy se mohou stát vyšší
hodnotou než je dodržení zákona.
45
ZÁVĚREM
Nepřipomíná Vám to něco?
46
Závěrem
V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský
úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu.
V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných
geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska
k lidem, k práci a veřejnému majetku.
Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za
nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné
bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější,
žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.
Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy,
finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc
osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním
příkladem.
Tomáš Baťa 1932
47

similar documents