peníze a trh peněz

Report
Makroekonomie
PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D.
Email: [email protected]
Katedra ekonomických teorií, PEF ČZU
Makroekonomie








Skripta:
Brčák, J.,Sekerka, B.: Makroekonomie. Praha 2010
Cvičebnice:
Kolektiv autorů: Makroekonomie - cvičebnice. Praha 2010
Další literatura:
Soukup, J., Pošta, V., Neset, P., Pavelka, T.: Makroekonomie. Praha 2010
Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. Praha 2007
Mach, M.: Makroekonomie I. A II. Praha 2001
2
Makroekonomie


Zápočet:
 5 neřešených příkladů z různých kapitol, které nebyly
počítány na cvičení, vypočítat je a předat na
podepsaném listu před písemnou částí zkoušky
Zkouška:
 1) písemná část (teorie, kvízové otázky, příklady, grafy)
 2) ústní část (z otázek, které budou umístěny na
Moodlu pod kódem ENE05E či pod vaším kódem)
3
EKONOMIE





z řeckého slova oikonomia (oikos-dům a nomoszákon, řídit, spravovat) a znamenalo původně vedení
domácnosti.
autorem termínu je Aristoteles, který ji zařadil do
systému věd jako samostatnou disciplínu.
jako samostatná věda se konstituovala od poloviny
18. století
rozdělení na makroekonomii a mikroekonomii se
přisuzuje Johnu Maynardu Keynesovi (1883-1946)
věda, která zkoumá alokaci vzácných zdrojů
mezi alternativní využití.
4
EKONOMIE




Předmět zkoumání
zabývá se chováním ekonomických subjektů
zkoumá, jak lidé vyrábějí a spotřebovávají vzácné
statky
zkoumá, jak lidé rozhodují o využívání omezených
vzácných zdrojů k výrobě určitých statků a jak je
mezi sebe rozdělují
5
EKONOMICKÉ TEORIE
Lze dělit do dvou základních skupin:
 Pozitivní ekonomie
 je pouhý popis ekonomiky např. kolik je
nezaměstnaných, jakých hodnot dosahuje HDP, jaká
je míra inflace
 zkoumá realitu takovou jaká doopravdy je a odhaduje
zákonitosti jejího fungování
 odmítají změnu systému (tržní ekonomiky) a náhradu
jiným systémem
6
EKONOMICKÉ TEORIE




Normativní ekonomie
dává doporučení k výrazným změnám systému, chce
vytvořit novou lepší realitu
jsou hodnotové soudy, je to stanovení určité normy,
pravidla např. měly by se snížit daně, stát by měl
poskytovat podpory v nezaměstnanosti
Ekonomie, jež se v současné době vyučuje u
nás i ve světě má povahu pozitivní ekonomie
7
EKONOMICKÉ TEORIE



Neoklasická ekonomie
základním předpokladem jsou trhy, které se samy
automaticky čistí a spějí k rovnováze
její příslušníci jsou odpůrci státních zásahů a
stoupenci koncepce laissez faire tzn. ekonomická
zásada, aby hospodářskému dění byla ponechána
volnost a aby stát do něj nezasahoval nebo se
maximálně omezil na arbitra a tvůrce pravidel, jejichž
dodržování by od ekonomických subjektů vymáhal
8
EKONOMICKÉ TEORIE





Neoklasická ekonomie
v ekonomice funguje vnitřní vyrovnávací
mechanismus, který bez zásahů státu uvádí
ekonomiku do rovnováhy
případné nerovnováhy v ekonomice chápe jako
důsledky určitých rigidit způsobených opět zejména
státní regulací
odstartovala široké zapojení matematických nástrojů
a grafů v ekonomii
představitelé: Carl Menger (1840-1921), Alfred
Marshall (1842-1924), Milton Friedman (1912-2006)
9
EKONOMICKÉ TEORIE




Keynesiánská ekonomie
název dostala dle zakladatele britského ekonoma
Johna Maynarda Keynese (profesora ekonomie na
Cambridgeské univerzitě, 1883-1946), jež napsal
stěžejní dílo: „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a
peněz”
vznikla jako reakce na velkou hospodářskou krizi z
přelomu dvacátých a třicátých let 20. století
ekonomika trpí stavy nerovnováh, které nebudou
odstraněny bez zásahů státu  zastánci státních
zásahů
10
EKONOMICKÉ TEORIE


Keynesiánská ekonomie
doporučuje jako hlavní formy státních zásahů regulaci
podnikatelské činnosti zvyšováním nebo snižováním
úrokové míry, ovlivňování množství peněz v oběhu
určováním diskontních sazeb, operacemi na volném
trhu a kontrolou bankovních rezerv, uskutečňováním
státních investic v oblastech nedostatečně
rentabilních pro soukromé podnikání
11
EKONOMICKÉ TEORIE






Keynesiánská ekonomie
Státní zásahy zejména v oblasti:
Fiskální politiky – zásahy vlády prostřednictvím
příjmové a výdajové stánky veřejných rozpočtů
(rozpočtových organizací př. soudy, obce, kraje)
Monetární politiky – zásahy ČNB prostřednictvím
množství peněz v ekonomice
Kurzové politiky - zásahy ČNB prostřednictvím
ovlivňování měnového kurzu
Obchodní politiky – zásahy vlády prostřednictvím cel
a kvót
12
MAKROEKONOMIE



Předmět zkoumání
Makroekonomie studuje chování ekonomiky
jako celku. Zkoumá celkovou úroveň
národního produktu, zaměstnanosti, cen a
zahraničního obchodu země.
Makroekonomie se zabývá ekonomickou
výkonností země a s ní spojenou
problematikou dosažené ekonomické úrovně,
hospodářským růstem a hospodářskými cykly.
13
MAKROEKONOMIE


Předmět zkoumání
Makroekonomie zkoumá celkovou produkci
statků a služeb v zemi a s tím související
problematiku spotřeby a investic, postihuje
fungování agregátních trhů např. trh práce, a
odhaluje příčiny nestabilit těchto trhů, k nimž
patří takové jevy jako inflace či
nezaměstnanost.
14
MAKROEKONOMIE


sleduje chování velkých ekonomických subjektů
(HDP, inflace, nezaměstnanost, obchodní bilance),
studuje jejich vývoj a následné dopady
zabývá se ekonomikou jako celkem, pokládá otázky:




Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky?
Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice?
Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných?
Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se z ní vyveze?
15
MAKROEKONOMIE

je významná pro hospodářskou ekonomiku, neboť
dává návody, jak se vyhnout vysoké míře inflace, jak
zabránit ekonomické recesi, jak odstranit vysokou
nezaměstnanost, jakými opatřeními podpořit
ekonomický růst a s tím související ekonomický
blahobyt
16
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY




Makroekonomické subjekty (sektory národního
hospodářství) jsou domácnosti, firmy, vláda a
zahraničí
Domácnosti
představují sektor národního hospodářství, který
sdružuje všechny jednotky, jejichž funkcí je spotřeba.
vlastní výrobní faktory (půda, práce a kapitál), které
jsou využívány ve firmách při výrobě statků
domácnostem plynou od firem důchody (mzdy, renty,
zisky, dividendy, nájemné atd.).
17
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY



Podniky, firmy
jsou jednotky ekonomického rozhodování, které
používají výrobní faktory k tvorbě statků (výrobků a
služeb), které prodávají ostatním sektorům a získávají
za ně důchody
důchody podniků jsou využity na úhradu nákladů za
výrobní faktory (mzdy, renty, úroky, vyplacení
dividend a podobných podílů na zisku) včetně
nákladů na suroviny, energii apod. a na zaplacení
daní.
18
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY




Vláda
je představována soustavou veřejných rozpočtů. Tato
soustava je tvořena např. rozpočty ústředních a
místních vlád (státní rozpočty, místní rozpočty),
rozpočty fondů hospodařících s povinnými odvody
(státní fondy, fondy zdravotního pojištění aj.) a
dalšími.
příjmy vlády jsou tvořeny zejména daněmi a
povinnými platbami na sociální a zdravotní pojištění.
výdaje vlády se dělí na vládní nákupy výrobků a
služeb G a na vládní transferové platby TR.
19
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY





Vláda
Transferové platby – platby, za které není získána
odpovídající protihodnota (ekvivalent)
nejdůležitějšími vládními transfery jsou transfery
domácnostem (různé sociální dávky, příspěvky,
podpory apod.)
část vládních transferů má podobu subvencí
podnikům (výrobci v zemědělství, železniční doprava
aj.).
mezi vládní transfery patří i úroky z vládního dluhu
20
MAKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY





Zahraničí
zahraniční subjekty (domácnosti, podniky a vlády)
tedy (nerezidenty,cizozemce) označíme souhrnně
jako sektor zahraničí
bývá odběratelem domácích výrobků a služeb (vývoz,
export)
domácí subjekty dovážejí výrobky a služby ze
zahraničí (dovoz, import).
sleduje se zejména saldo těchto obchodů, tj. export
minus import (tzv. čistý export).
21
EKONOMIKA




Ekonomika
otevřenost / uzavřenost je měřitelná, je to poměrový
ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi vývozem a
dovozem a HDP
uzavřená – neexistuje zahraniční obchod a výměna
kapitálu, je typická pro velké, silné ekonomiky
otevřená – existuje zahraniční obchod a výměna
kapitálu, je typická pro malé státy s malým počtem
obyvatel
 významná (nezávislá) - ekonomiky ostatních
zemí nemají na ni zásadní vliv
 závislá - na ostatních ekonomikách
22
UKAZATELÉ VÝKONNOSTI
NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ


HDP – hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých
finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané
ekonomice za dané časové období
- statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty
(Čechy) i nerezidenty (cizinci) na našem území
HNP – hrubý národní důchod (hrubý národní produkt)
je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb
vyprodukovaných rezidenty dané země (Čechy) doma
i v zahraničí
- statky a služby, které byly vyrobeny rezidenty
(Čechy) na našem území i v zahraničí
23
UKAZATELÉ VÝKONNOSTI
NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ




Přesné měření hodnoty vyrobené produkce vyžaduje,
aby všechny vyrobené statky a služby byly
započítávány do této hodnoty v daném roce pouze
jednou. Proto rozlišujeme finální produkt a
meziprodukt.
Finální produkt představuje výrobky (statky a
služby), které byly prodávány konečnému uživateli.
Meziprodukt tvoří statky (vstupy podniků), které
byly v daném roce vyrobeny, ale současně byly v
tomto období ve výrobě spotřebovány např.: suroviny,
materiály, energie, polotovary, služby podnikům
apod.
Do konkrétního výstupu pak počítáme pouze finální
produkt. Meziprodukt se do konkrétního výstupu
nezahrnuje.
24
UKAZATELÉ VÝKONNOSTI
NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ



1) výrobní metoda : HDP = suma přidaných
hodnot na jednotlivých stupních výroby
2) výdajová metoda: HDP = výdaje domácností na
spotřebu + výdaje na investice + výdaje vlády na
nákup výrobků a služeb + čistý export
HDP = C + Ig + G + NX
3) důchodová metoda: HDP = mzdy + renty +
úroky + zisky + odpisy + (nepřímé daně –
subvence)
HDP = w + r + i + π + a + T
25
VÝROBNÍ METODA
(ODVĚTVOVÁ)




Produkt získáme jako sumu přidaných
hodnot v jednotlivých hospodářských
odvětvích tj. v sektorech:
primárním (prvovýroba, tj. zemědělství, těžba
nerostů)
sekundárním (zpracovatelská odvětví, tj.
průmysl, stavebnictví)
terciálním (sektor služeb)
26
VÝROBNÍ METODA
(ODVĚTVOVÁ)


Sčítáme přidané hodnoty na jednotlivých
výrobních stupních tzn. vyhneme se
dvojímu započítávání meziproduktů
HDP = sektor prvovýroby + zpracovatelský
sektor + sektor služeb + daně z produktů –
dotace na produkty
27
VÝROBNÍ METODA
(ODVĚTVOVÁ)
Spotřeba
meziproduktů
Přidaná
hodnota
Příjem z
prodeje
Lesní společnost
0
100
100
Dřevařský závod
100
50
150
Papírny
150
80
230
Tiskárna
230
60
290
Prodejna knih
290
120
410
Σ
770
410
1180
28
VÝDAJOVÁ METODA
(SPOTŘEBNÍ)


Sčítají se všechny výdaje vynaložené na
nákup finálních statků a služeb
HDP = výdaje domácností na spotřebu +
výdaje na investice + výdaje vlády na nákup
výrobků a služeb + čistý export
HDP = C + Ig + G + NX
29
VÝDAJOVÁ METODA
(SPOTŘEBNÍ)

C – Výdaje domácností na spotřebu





statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení)
statky dlouhodobé spotřeby (auta, TV)
služby (vzdělávání, doprava)
I – Výdaje na investice
jsou financované podniky či domácnostmi


investice do fixního kapitálu (výdaje na nákup
strojů, vybavení závodu, nákup domů či bytů)
investice do zásob
30
VÝDAJOVÁ METODA
(SPOTŘEBNÍ)


G – Vládní výdaje na nákupy zboží a
služeb
vláda za ně dostává určitou protihodnotu



výdaje vlády na: školství, zdravotnictví, obranu,
platy státních zaměstnanců, ale i investiční výdaje
vlády např. výdaje na stavbu dálnic či železnic atd.
NX – Čistý export
vypočítáme, když od exportu odečteme
import: NX = X - M
31
VÝDAJOVÁ METODA
(SPOTŘEBNÍ)





Transferové platby
patří do celkových vládních výdajů (G)
např. podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky,
důchody (starobní, invalidní)
za jejich poskytnutí vlády nedostává žádnou
protihodnotu  nezapočítávají se do celkových
výdajů pro výpočet HDP
nejsou započítány do HDP také proto, že je dostávají
domácnosti jako dávky, které použijí na spotřební
výdaje (C), jež jsou v HDP již započítány
32
DŮCHODOVÁ METODA
(NÁKLADOVÁ)



Sčítají se důchody, které plynou majitelům výrobních
faktorů před jejich zdaněním
Hrubý domácí důchod = mzdy + renty + úroky +
zisky + odpisy
HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy +
(nepřímé daně – subvence)
HDP = w + r + i + π + a + T
33
DŮCHODOVÁ METODA
(NÁKLADOVÁ)


Odpis je částka, která vyjadřuje opotřebení majetku
za určité období. Protože odpis představuje snížení
ekonomického prospěchu (ve formě poklesu aktiv)
jedná se o náklad.
Odepisování je metoda, jak rozložit pořizovací cenu
majetku jako náklad do více období. Pořízení majetku
tedy neovlivní výsledek hospodaření firmy hned, ale
poměrně po celou dobu životnosti majetku.
34
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

Nominální HDP
vyjádřený v běžných cenách, tedy v tržních cenách
aktuálního, právě probíhajícího období
Reálný HDP
vyjádřený ve stálých cenách, tedy v cenách základního
výchozího roku
Deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP * 100

Dle ČSÚ v roce 2009 byl nominální HDP 3625 mld.Kč.




35
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT


Ve výchozím roce se stálé a běžné ceny shodují tzn.
nominální a reálný produkt je stejný.
V ostatních letech vypočítáme reálný produkt tak, že
oceníme zboží a služby vyrobené v příslušném roce
cenami základního období  získáme produkt očištěný o
vliv změn cenové hladiny.
36
ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT



Čistý domácí produkt (ČDP)
získáme jej, pokud od hrubého domácího produktu
odečteme znehodnocení kapitálu (odpisy)
čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt –
odpisy: ČDP = HDP – a
37
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT A
EKONOMICKÝ BLAHOBYT



často se ztotožňují  čím vyšší HDP, tím se občané
mají lépe
není zcela přesné, neboť ekonomický blahobyt je
ovlivňován i jinými faktory než pouhým množství
produkce
ukazatelé, které nejsou v HDP zachyceny:



volný čas – přispívá ke kvalitě života, lidé se mohou věnovat
zálibám, vzdělávání atd.
práce doma – posekání zahrady, uvaření jídla
škody na ŽP – mají negativní dopad na kvalitu života
38
OSOBNÍ A DISPONIBILNÍ
DŮCHOD







Osobní důchod (PI)
vyjadřuje celkové příjmy, které skutečně domácnosti
obdrží
ze svého osobního důchodu platí domácnosti osobní
daně (daň ze mzdy) a po jejich odečtení zůstává
domácnostem disponibilní osobní důchod
Disponibilní důchod (YD)
důchod, který výsledně získávají domácnosti
je složen ze všech důchodů (mzdy, renty, úroky,
vyplácené dividendy a transferových plateb) – daně
domácnosti jej používají na spotřebu či na úspory
39
UKAZATELÉ VÝKONNOSTI
NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ





čistý export = export – import: NX = X – M
čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt – odpisy:
ČDP = HDP – a
čisté soukromé investice = hrubé soukr. investice – odpisy:
In = Ig – a
hrubý národní produkt = hrubý domácí produkt – důchody
z výrobních faktorů nerezidentů (cizinců) dosažených
v tuzemsku + důchody z výrobních faktorů rezidentů
(Čechů) dosazených v cizině
čistý národní důchod = hrubá národní důchod – odpisy:
ČND = HND - a
40
Příklad 1 (18/4) – zadání:

Jsou známé ekonomické ukazatele:
spotřební výdaje domácností (C): 2000;
odpisy (a): 150; důchody rezidentů dané
země dosažené v cizině: 300; důchody
nerezidentů dosažené v dané zemi: 250;
hrubé soukromé investice (Ig): 900; mzdy
(w): 2000; transferové platby vlády (TR):
250; import (M): 700; export (X): 600;
vládní nákupy statků a služeb (G): 1000;
nepřímé daně (zmenšené o subvence) (T):
150; renty (r): 500; čisté úroky (i): 300.
41
Příklad 1 (18/4) – zadání:
Zjistěte:
a) čistý export
b) čisté soukromé investice
c) hrubý domácí produkt
d) hrubý národní důchod
e) čistý národní důchod
f) celkové vládní výdaje
g) zisky firem
42
Příklad 1 (18/4) - řešení
a)
b)
c)
čistý export se vypočítá, když od exportu odečteme import:
NX = X – M
NX = 600 – 700 = -100
čisté soukromé investice dostaneme, když od hrubých
soukromých investic odečteme znehodnocení kapitálu:
In = Ig – odpisy
In = 900 – 150 = 750
hrubý domácí produkt spočítáme výdajovou metodou, neboť
známe všechny její složky, které sečteme. Jde o spotřební
výdaje domácností, hrubé soukromé investice, vládní nákupy
statků a služeb a čistý export:
HDP = C + Ig + G + NX
HDP = 2000 + 900 + 1000 – 100 = 3800
43
Příklad 1 (18/4) - řešení
d)
e)
hrubý národní důchod dostaneme tak, že
k hrubému domácímu produktu přičteme důchody
z výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů, které
získali v zahraničí a odečteme důchody z výrobních
faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na
daném území:
HND = 3800 + 300 – 250 = 3850
čistý národní důchod dostaneme tak, že od
hrubého národního důchodu odečteme odpisy:
ČND = HND – a
ČND = 3850 – 150 = 3700
44
Příklad 1 (18/4) - řešení
f)
g)
celkové vládní výdaje vypočítáme, když sečteme
vládní nákupy statků a služeb a transferové platby:
celkové vládní výdaje = G + TR = 1000 + 250 =
1250
zisky firem spočítáme z důchodové metody
zjištěním HDP. Od HDP odečteme mzdy, čisté
úroky, renty, odpisy a nepřímé daně zmenšené o
subvence, čili složky důchodové metody:
π = HDP – w – i – r – a - T
π = 3800 – 2000 – 300 – 500 – 150 – 150 = 700
45
Příklad 2 (17/2) – zadání:

Hrubý domácí produkt ekonomiky činil
(HDP): 4862 p.j., nepřímé daně (T):
393 p.j., odpisy (a): 505 p.j., důchody
z výrobních faktorů ve vlastnictví
rezidentů, které získali v zahraničí 280
p.j. a důchody z výrobních faktorů ve
vlastnictví nerezidentů, které získali na
daném území 320 p.j.
46
Příklad 2 (17/2) – zadání:
Zjistěte:
a) hodnotu hrubého národního důchodu
b) hodnotu čistého národního důchodu
47
Příklad 2 (17/2) - řešení
a) HND = HDP +důchody z výrobních faktorů
ve vlastnictví rezidentů, které získali
v zahraničí – důchody z výrobních faktorů
ve vlastnictví nerezidentů, které získali na
daném území
HND = 4862 + 280 – 320 = 4822
b) ČND = HND – odpisy = 4822 – 505 = 4317
48
Příklad 3 (20/4) – zadání:

V ekonomice za sledované období činily
mzdy (w): 2905 p.j., spotřební výdaje
domácností (C): 3226 p.j., hrubé
investice (Ig): 765 p.j., čisté úroky (i):
392 p.j., renty(r): 20 p.j., státní výdaje
(G): 964 p.j., nepřímé daně zmenšené o
subvence (T): 393 p.j., odpisy (a): 505
p.j., import (M): 250 p.j., zisky firem
(π): 647 p.j.
49
Příklad 3 (20/4) – zadání:
Zjistěte:
a) hodnotu hrubého domácího produktu
b) jakou metodu jste použili
c) kolik činí export
50
Příklad 3 (20/4) - řešení
a) důchodová metoda: HDP = mzdy + renty + úroky + zisky + odpisy +
(nepřímé daně – subvence)
HDP = w + r + i + π + a + T
HDP = 2905 + 20 + 392 + 647 + 505 + 393
HDP = 4862
b) důchodová metoda
c) NX = HDP – C – G –Ig
NX = 4862 – 3226 – 964 – 765
NX = -93
NX = X – M
X = NX + M
X = -93 + 250
X = 157
51
UKAZATELÉ VÝKONNOSTI
NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ


Magický čtyřúhelník
Výsledky ekonomiky jsou závislé na vývoji čtyř veličin:
růstu HDP, míry inflace, míry nezaměstnanosti,
vyrovnanosti obchodní bilance
52
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)


Model produkt-výdaje či důchod-výdaje či model 45
stupňů
Je modelem krátkého období a platí pro něj:





Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu, je
dostatečná zásoba kapitálu a dostatečná nabídka práce
Cenová hladina je fixní, nominální mzdy jsou fixní, reálný a
nominální produkt je totožný
Dvousektorový model – existují pouze domácnosti a firmy
Třísektorový model – existují domácnosti, firmy a stát
Čtyřsektorový model – existují domácnosti, firmy, stát a
zahraničí
53
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)




Rovnovážný HDP (Y) je takový produkt, kdy se
plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu,
neboli neexistují neplánované investice
Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice
získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I)
vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem 
Disponibilní důchod (YD) je takový důchod, který mají
domácnosti skutečně k dispozici, je součtem všech
důchodů, které domácnosti získávají (mzdy, renty,
úroky…a transferových plateb od vlády), ale odečítají se
od něj daně, které musí platit domácnosti státu
Ve dvousektorové ekonomice platí, že disponibilní důchod
je totožný se skutečně vytvořeným důchodem (YD = Y) 54
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)




Existují pouze domácnosti a firmy
Produkt je tvořen ze spotřeby a investic Y= C + I
Celková spotřeba = autonomní spotřeba + indukovaná
spotřeba C=Ca+Ci
Spotřeba autonomní (Ca) – je nezávislá na úrovni důchodu



máme vždy, i když disponibilní důchod je nulový
např. výdaje na potraviny
Spotřeba indukovaná (Ci) – je závislá na důchodu, s
rostoucím důchodem poroste

je určena vynásobením mezního sklonu ke spotřebě disponibilním
důchodem Ci=cY
55
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)




Mezní sklon ke spotřebě (c) – říká, jak se změní spotřeba,
změní-li se disponibilní důchod o jednotku
Spotřební funkce: C = Ca + cY
Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi
nulou a jedničkou tzn. Pokud z dodatečného důchodu
neutratí domácnost nic a vše uspoří  mezní sklon ke
spotřebě je 0, pokud naopak za spotřebu utratí celý
dodatečný důchod  mezní sklon ke spotřebě je 1
Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám jsou
rovny jedné: c + s = 1
56
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)




Mezní sklon ke spotřebě (c) – čím je vyšší, tím je křivka
strmější, čím je nižší, tím je křivka plošší
Průměrný sklon ke spotřebě (APC)
říká nám, jaká část celého disponibilního důchodu připadá
na spotřebu
APC = C/YD
57
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)





Keynesova teorie spotřeby
„…lidé jsou ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se
jejich důchod, ale nikoliv ve stejné míře, v jaké roste
důchod.“
s růstem disponibilního důchodu spotřeba sice absolutně
roste, ale její podíl na disponibilním důchodu klesá, což
znamená, že průměrný sklon ke spotřebě klesá
čím vyšší je disponibilní důchod, tím nižší je průměrný
sklon ke spotřebě
tempo růstu spotřeby je nižší než tempo růstu důchodu
(podíl spotřeby na důchodu klesá s jeho růstem) – základní
58
psychologický zákon J.M.Keynese
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)






Keynesova teorie spotřeby
platí pro krátké období
v dlouhém období platí jiné teorie:
1) teorie životního cyklu 2) teorie permanentního důchodu
tyto teorie říkají, že dlouhodobě je podíl spotřeby na
důchodu je konstantní
z krátkodobých dat vyplývá klesající podíl spotřeby na
běžném důchodu (klesající APC), kdežto na základě
dlouhodobých dat je tento podíl stabilní (konstantní APC)
59
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)
C
Dlouhodobá spotřební funkce
(konstantní apc = c´)
Krátkodobá spotřební funkce
(konstantní mpc = c)
Y
60
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)





Teorie životního cyklu (hypotéza životního cyklu)
Autoři: Franco Modigliani, Richard Brumberg, Albert
Ando (2. pol. 20.stol.)
předpokládá, že jedinec chce realizovat přibližně
rovnoměrnou spotřebu během celého svého života.
Spotřeba zde závisí na jeho celoživotním důchodu
spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek během celého
života
v mládí má člověk nižší důchod, než činí jeho spotřeba 
bere si úvěr či si půjčuje od rodičů
61
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)




Teorie životního cyklu (hypotéza životního cyklu)
v produktivním věku má člověk vyšší důchod, než činí
jeho spotřeba a spoří (část úspor jde na splácení úvěru, část
si ponechá na penzi)
v penzi spotřebitel vybírá z našetřených úspor
na makroekonomické úrovni – pokud dojde k výraznému
stárnutí populace  pokles podílu úspor a růst podílu
spotřeby, naopak pokud dojde k růstu počtu obyvatel v
produktivním věku  růst podílu úspor a pokles podílu
spotřeby na disponibilním důchodu
62
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)


důchod (příjem) v průběhu života kolísá, ale spotřeba je
stabilní  dlouhodobě důchod v průběhu života kolísá, ale
spotřeba je stabilní  rozpor s Keynesovou fcí spotřeby
z krátkodobých dat vyplývá klesající podíl spotřeby na
běžném důchodu (klesající APC), kdežto na základě
dlouhodobých dat je tento podíl stabilní (konstantní APC)
63
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)
Kč
Bohatství
Y
Důchod
Úspory
C
Čerpání
úspor
Spotřeba
Penze
Úmrtí
Čas
64
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)






Teorie permanentního důchodu
autor: Milton Friedman
spotřeba závisí pouze na permanentním důchodu Yp tedy
na očekávaném celoživotním důchodu
spotřeba je funkcí permanentního důchodu
C = c Yp
subjekty mění svou spotřebu pouze v reakci na změny
důchodu, které považují za trvalé (permanentní)
permanentní důchod je odhadovaná výše důchodu, kterou
by domácnosti dostávaly dlouhodobě po vyloučení
krátkodobých výkyvů
65
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)




Teorie permanentního důchodu
permanentní důchod závisí na
- výši bohatství
- minulých příjmech, současných příjmech a
očekávaných příjmech v budoucnu
je-li běžný důchod vyšší než permanentní, průměrný sklon
ke spotřebě se snižuje (Yp/Y‹1)
je-li běžný důchod nižší než permanentní, průměrný sklon
ke spotřebě se zvyšuje (Yp/Y›1)
66
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)





Teorie permanentního důchodu
Permanentní důchod je důchod, který člověk dlouhodobě
očekává. Závisí na jeho bohatství a na očekávaných
pracovních příležitostech.
Běžný důchod rozdělujeme na permanentní složku Yp a
přechodovou YT
Y = Yp + YT
Krátkodobá spotřební funkce ukazuje vztah mezi
spotřebou a běžným důchodemspotřeba přitom reaguje
pouze na změny permanentního důchodu
67
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)



Teorie permanentního důchodu
Spotřebitel změny důchodu rozděluje na změny přechodné
a stálé  přírůstek přechodně zvýšeného důchodu uspoří,
aby mohl pokrýt budoucí ztrátu  změny důchodu
způsobené stálými vlivy spotřebitel může pokládat za
permanentní, a proto na ně reaguje změnami spotřeby.
Ekonomové sledují závislost spotřeby na běžném důchodu.
V krátkém období ale běžný důchod zahrnuje permanentní
i přechodnou část, ale v dlouhém období se přechodné
výkyvy důchodu ruší a pozorujeme pouze změny
permanentní  proto má v krátkém období spotřební
funkce jiný průběh než v období dlouhém.
68
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA






Investice (I)
provádějí zejména soukromé firmy
Fixní investice (nákup strojů, budov) a investice do zásob
Plánované investice a neplánované investice
Plánované či Autonomní investice – nezávisí na výši HDP,
jsou neustále stejné (fixní investice)
Neplánované investice – neplánovaný růst či pokles zásob



kladné – zásoby rostou
záporné – zásoby klesají
nulové – zásoby se nemění
69
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA




Agregátní poptávka a skutečně vytvořený produkt
Plánované výdaje označíme jako agregátní poptávku
Agregátní poptávka (AD) je souhrn plánovaných výdajů –
spotřeby a investic (C + I)
Skutečně vytvořený produkt je souhrn spotřeby a
skutečných investic (součet plánovaných a neplánovaných
investic)
70
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA



Rovnovážný produkt
pokud firmám neplánovaně vzrostou zásoby, budou v
následujícím období omezovat produkci  naopak pokud
firmám neplánovaně klesnou zásoby, budou v dalším
období zvyšovat produkci  firmy nemusí měnit rozsah
své produkce pouze tehdy, když se zásoby nijak
neplánovaně nezmění  firmy i ekonomika se nacházejí v
rovnováze
ekonomika v rovnováze pracuje na určité úrovni produktu
tzn. rovnovážného produktu
71
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA


Rovnovážný HDP (Y) je takový produkt, kdy se
plánované výdaje (agregátní poptávka) rovnají
skutečně vytvořenému produktu, neboli neexistují
neplánované investice (či jsou nulové)
Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové
ekonomice získáme, jestliže součet autonomních
výdajů (Ca + I) vynásobíme jednoduchým
výdajovým multiplikátorem 
72
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA





Úspory (S)
domácnosti mohou svůj disponibilní důchod použít na
spotřebu či úspory
pokud je disponibilní důchod nulový, přesto máme jistou
autonomní spotřebu tzn. financujeme ji z našich
autonomních úspor
Mezní sklon k úsporám (s) – říká, jak se změní úspory,
změní-li se disponibilní důchod o jednotku
Úsporová funkce: S = -Sa + sYD
73
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA





Autonomní úspory Sa – jejich výše v absolutní hodnotě
bude stejná jako výše autonomní spotřeby, mají znaménko
minus, protože autonomní spotřeba je financovaná z
autonomních úspor
Indukované úspory sYD – zavisejí na velikosti
disponibilního důchodu
Průměrný sklon k úsporám APS – říká, jak velká část z
celého disponibilního důchodu připadá na úspory
APS = S/YD
Součet průměrného sklonu ke spotřebě a průměrného
sklonu k úsporám je roven jedné: APC + APS = 1
74
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA





Základní makroekonomická identita
za základní makroekonomickou identitu se v ekonomii
označuje rovnost úspor a investic
z hlediska výdajů lze produkt zapsat jako: Y = C + I
Tento důchod (neboli produkt) dostávají domácnosti, které
ho využijí buď na spotřebu nebo na úspory: Y = C + S
C+I=C+SI=S
75
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)



Spotřební funkce: C = Ca + cY
C = Ca + Ci
Úsporová funkce: S = -Sa + sY
S = - Ca + sY
Mezní sklon ke spotřebě a mezní sklon k úsporám
jsou 1:
c+s=1
Y = YD
C+S=Y
S=I

1
Jednoduchý multiplikátor:  
1 c

Národohospodářský produkt:
Y   .A
Y = . (Ca + I)
1
Y
 (Ca  I )
1 c
76
SPOTŘEBNÍ FUNKCE A FUNKCE
ÚSPOR (MODEL PRODUKT-VÝDAJE)
77
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA
78
DVOUSEKTOROVÁ EKONOMIKA





Rovnovážného produktu je dosaženo tehdy, když se křivka
AD protne s křivkou pod úhlem 45°
Na křivce AD nalevo od průsečíku s křivkou pod úhlem
45° je agregátní poptávka vyšší než skutečně vytvořený
produkt a firmám by neplánovaně klesly zásoby
Firmy by časem zvýšily výrobu a produkt by vzrost na
úroveň rovnovážného produktu
Na křivce AD napravo od průsečíku s křivkou pod úhlem
45° je agregátní poptávka nižší než skutečně vytvořený
produkt a firmám by neplánovaně vzrostly zásoby
Firmy by reagovaly poklesem výroby až na úroveň
79
rovnovážného produktu
Příklad 4 - zadání
Je-li spotřební funkce C = 100 + 0,8Y,
výše investic I = 700.
Zjistěte:
a) výši rovnovážného produktu
b) výši celkové spotřeby
80
Příklad 4 - řešení
a)
1
Y
 (C a  I )
1 c
1
Y
 (100  700)
1  0,8
Y = 5 . 800
Y = 4000
81
Příklad 4 - řešení
b)
C  Ca  cY
C = 100 + 0,8 . 4000
C = 3300
82
Příklad 5 - zadání
Spotřební funkce ve dvousektorové ekonomice
je C = 250 + 0,8Y, výše autonomních investic
je I = 550.
Zjistěte:
a) výši jednoduchého multiplikátoru
b) výši rovnovážného produktu Y
c) výši celkové spotřeby
d) výši celkových úspor
e) výši autonomní a indukované spotřeby
83
Příklad 5 - řešení
a)
b)
1
1


5
1  c 1  0,8
Y
1
1
 (C a  I ) 
 (250  550)  4000
1 c
1  0,8
Y = 4000
84
Příklad 5 - řešení
c) C = 250 + 0,8.4000 = 3450
d) S = -Sa + sY = -250 + 0,2 . 4000 = 550
S = Y – C = 4000 – 3450 = 550
e) C  Ca  cY
C = 250 + 0,8Y  Ca = 250, Ci = 0,8 4000 = 3200
C = 250 + 3200 = 3450
85
TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA


V třísektorovém modelu k dosavadním sektorům – domácnostem a
firmám – přistupuje další sektor – stát, jež je reprezentován různými
orgány a institucemi. Sledujeme-li finanční hospodaření státních
orgánů v celku, zabýváme se veřejnými financemi.
Veřejné finance můžeme rozdělit na:
 státní rozpočet - centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen,
rozdělován a používán ústředními státními orgány
 rozpočty orgánů místní správy
 speciální fondy - vytvářejí státní orgány k přesně vymezeným
účelům. Nejvýznamnější jsou fondy související se sociálním
zabezpečením. Fondy mohou být vykazovány v rámci státního a
místních rozpočtů i mimo ně.
 finance státních podniků - se v tržních ekonomikách blíží svým
charakterem financím soukromých firem.
86
TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA


Příjmy a výdaje státního rozpočtu
Příjmy – daně - celkové daně (T) rozdělíme pro účely
modelu do dvou skupin:




Daně, jejichž výše závisí na důchodu (tY). Jde zejména o daně z
příjmů (z mezd, zisků, úroků apod.). Sazba důchodové daně či
daňová sazba (t) představuje přírůstek daní, závislých na důchodu
na jednotku přírůstku celkového produktu (důchodu). Daňová
sazba nabývá hodnoty v intervalu (0,1).
Daně na důchodu nezávislé, autonomní, označené (Ta) jako např.
daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací apod.
Celkové daně: T = Ta + tY
Výdaje – transfery a výdaje na nákup výrobků a služeb
87
TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA





Stát (vláda) – ovlivňuje ekonomiku dvěma způsoby:
provádí nákupy statků a služeb (G) – nejsou závislé na
velikosti produktu tzn. jsou autonomní
působí na spotřebu domácností tím, že ovlivňuje
disponibilní důchod domácností
disponibilní důchod již není totožný se skutečným
produktem (důchodem), neboť část důchodu musí
domácnosti odvést státu ve formě daní a stát naopak
poskytuje domácnostem transfery (TR)
YD = Y – Ta – tY + TR
88
TŘÍSEKTOROVÁ EKONOMIKA








Základní makroekonomická identita
produkt v třísektorové ekonomice je součtem spotřeby,
investic, vládních nákupů Y = C + I + G
domácnosti dostávají disponibilní důchod, který využijí na
spotřebu a úspory, získáme jej, když od produktu odečteme
celkové daně a přičteme transfery YD = Y – T + TR
C + S = Y – T + TR  Y = C + S + T – TR
Nyní položíme výše uvedené rovnice sobě rovné:
C + I + G = C + S + T – TR  I + G = S + T – TR 
I = S + (T – TR – G) – saldo stát. rozpočtu či úspory vlády
opět platí rovnost investic a úspor
89
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA




Model produkt-výdaje je rozšířen o poslední sektor –
zahraničí tedy čistý export NX
Čistý export je dán rozdílem mezi exportem a importem:
NX = X – M
Export je autonomní ( nezávislý na velikosti produktu) Xa
- je ovlivněn jinými faktory:


Nominální měnový kurz – při znehodnocení měny export vzroste,
při zhodnocení export klesá
Vývoj produktu v zahraničí – pokud vzroste produkt v zahraničí,
část tohoto zvýšení bude věnována na dovoz z domácí ekonomiky
a proto export ze sledovaného hospodářství vzroste, při poklesu
produktu v zahraničí export klesá
90
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA

Export je autonomní ( nezávislý na velikosti produktu) Xa
- je ovlivněn jinými faktory:




Poměr cenových hladin doma a v zahraničí  pokud cenová
hladina v domácí ekonomice roste  stává se domácí zboží pro
zahraničí dražší a export klesne, pokud v domácí ekonomice
cenová hladina klesne  export vzroste
Cla, kvóty a jiná ochranářská opatření
Import (M) – má dvě složky:
Indukovaný import – závisí na domácím produktu,
závislost je dána mezním sklonem k importu (m), který
udává, jak se změní import, pokud se změní domácí
produkt o jednotku
91
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA




Autonomní import (Ma) – nezávislý na velikosti
domácího produktu
Import: M = Ma + mY
Čistý export: NX = Xa – Ma – mY
Křivka čistého exportu je klesající a její sklon je dán
mezním sklonem k importu. Se vzrůstajícím produktem
reste import a čistý export se zhoršuje.
92
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA
Export - toky statků a služeb, které vedou k přílivu
peněz do země
Činitelé podporující export:
 zvýšení zahraničního důchodu
 relativně rychlejší pokles domácí cenové hladiny
vůči zahraniční
 znehodnocení nominálního kurzu domácí měny
 vládní podpora
 spotřebitelské preference
93
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA
Import - toky statků a služeb, které vedou k odlivu
peněz ze země
Činitelé podporující import
 zvýšení domácího důchodu
 výše mezního sklonu k dovozu
 relativně rychlejší růst domácí cenové hladiny
vůči zahraniční
 zhodnocení nominálního kurzu domácí měny
 vládní podpora
 spotřebitelské preference
94
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA

Graf čistého exportu
NX
NX = X – Ma – mY
+
-
X-Ma
Y
m
95
ČTYŘSEKTOROVÁ EKONOMIKA

Rovnovážný produkt – na úrovni rovnovážného produktu
se agregátní poptávka rovná skutečně vytvořenému
produktu. Pokud je dosaženo rovnovážného produktu, jsou
neplánované investice nulové, tzn. Skutečné investice a
plánované investice jsou totožné.
96
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE TŘÍSEKTOROVÉM A
ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD – VÝDAJE



Rovnovážný HDP (Y) ve dvousektorové ekonomice
získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I)
vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem ()
dvousektorové ekonomiky
Rovnovážný HDP (Y) ve třísektorové ekonomice získáme,
jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I+ G + cTR - cTa)
vynásobíme jednoduchým výdajovým multiplikátorem
třísektorové ekonomiky
Rovnovážný HDP (Y) ve čtyřsektorové ekonomice
získáme, jestliže součet autonomních výdajů (Ca + I+ G +
cTR - cTa + X - Ma ) vynásobíme jednoduchým výdajovým
multiplikátorem čtyřsektorové ekonomiky
97
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM,
TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU
DŮCHOD – VÝDAJE

multiplikátor ekonomiky
1
dvousektorové:

třísektorové:
1
1  c(1  t )
čtyřsektorové:
1
1  c(1  t )  m


1 c
98
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM,
TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU
DŮCHOD – VÝDAJE




multiplikátor ekonomiky
dvousektorové – je největší, proto je křivka
nejstrmější
třísektorové – je menší než u dvousektorové, proto
je křivka plošší než křivka dvousektorové
ekonomiky
čtyřsektorové – je menší než u třísektorové, proto
je křivka nejplošší
99
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM,
TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU
DŮCHOD – VÝDAJE



autonomní výdaje dvousektorové ekonomiky:
A = Ca + I
autonomní výdaje třísektorové ekonomiky:
A = Ca + I + G + cTR - cTa
autonomní výdaje čtyřsektorové ekonomiky: A =
Ca + I + G + cTR – cTa + X - Ma
100
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM,
TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU
DŮCHOD – VÝDAJE




Rovnovážný produkt
1
Y*=
. (Ca+I)
1 c
1
Y* =
. (Ca + I + G + cTR – cTa)
1  c(1  t )
1
Y* =
. (Ca + I + G + cTR – cTa + X – Ma)
1  c(1  t )  m
101
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM,
TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU
DŮCHOD – VÝDAJE





funkce importu:
M  Ma  mY
funkce daní:
T = Ta + tY
rovnovážný produkt:
Y*    A
YD  Y  T  TR
disponibilní důchod:
C  Ca  cYD
funkce spotřeby:
102
Příklad 6 - zadání
Dvousektorová ekonomika je
charakterizována spotřební funkcí C = 400
+ 0,9YD a plánovanými investicemi I = 650.
Vypočítejte:
a) výši jednoduchého výdajového
multiplikátoru
b) výši rovnovážného produktu
c) výši spotřeby na úrovni rovnovážného
produktu
103
Příklad 6 - řešení
a) jednoduchý výdajový multiplikátor:

1
1

 10
1  c 1  0,9
b) rovnovážný produkt:
1
Y 
 A  10  (400  650 )  10500
1 c
*
104
Příklad 6 - řešení
c) výše spotřeby na úrovni rovnovážného
produktu:
C = 400 + 0,9YD = 400 + 0,9.10500 = 9850
105
Příklad 7 - zadání

Máme k dispozici následující informace
o třísektorové ekonomice: investiční
výdaje: I = 800; funkce úspor: S =
-350 + 0,3YD; vládní nákupy statků a
služeb: G = 720; transferové platby
vlády: TR = 240; autonomní daně: Ta =
300; sazba daně: 0,1.
106
Příklad 7 - zadání
Vypočítejte:
a) výdajový multiplikátor třísektorové
ekonomiky
b) rovnovážný produkt
c) výši daní na úrovni rovnovážného
produktu
d) jak se změní rovnovážný produkt,
jestliže klesnou investiční výdaje o 100
107
Příklad 7 - řešení
a) výdajový multiplikátor pro třísektorovou
ekonomiku:
1
1


1  c(1  t ) 1  0,7(1  0,1)
b) rovnovážný produkt:
Y* =  . (Ca + I + G + cTR – cTa)
Y* = 2,7 . (350 + 800 + 720 + 0,7.240 –
0,7.300) = 2,7 . 1828 = 4935,6
108
Příklad 7 - řešení
c) výše daní na úrovni rovnovážného produktu:
T = Ta + tY
T = 300 + 0,1 . 4935,6 = 793,56
d) investiční výdaje klesnou o 100
I = 700
Y2 = 2,7 . (350 + 700 + 720 + 0,7.240 – 0,7.300) = 2,7 . 1728
= 4665,6
Δ Y* = Y2 – Y1 = 4665,6 – 4935,6 = -270
Δ Y* =  . Δ A
Δ Y* =  . Δ I
Δ Y* = 2,7 . (-100) = -270
109
Příklad 8 - zadání
Ve čtyřsektorové ekonomice jsou známy tyto údaje:
investiční výdaje: I = 850; funkce úspor: S = -190
+ 0,1YD; transferové platby státu: TR = 30; funkce
daní: T = 50 + 0,2Y; vládní nákupy statků a
služeb: G = 400; funkce čistého exportu:
NX = 2000 – 0,25Y.
Vypočtěte:
a) výdajový multiplikátor pro čtyřsektorovou ekonomiku
b) rovnovážný produkt
c) čistý export na úrovni rovnovážného produktu
110
Příklad 8 - řešení
a) výdajový multiplikátor pro čtyřsektorovou ekonomiku:

1
1

 1,89
1  c(1  t )  m 1  0,9(1  0,2)  0,25
b) rovnovážný produkt:
1
A
1  c(1  t )  m
1
Y* 
 (190  0,9(30  50)  850  400  2000)
1  0,9(1  0,2)  0,25
Y* 
Y *  6468
111
Příklad 8 - řešení
c) čistý export na úrovni rovnovážného produktu:
NX  2000 0,25  Y  2000 0,25  6468 383
112
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT VE DVOUSEKTOROVÉM,
TŘÍSEKTOROVÉM A ČTYŘSEKTOROVÉM MODELU
DŮCHOD – VÝDAJE

Graf - křivky plánovaných výdajů
C + Ip +G + NX
C + Ip +G
Plánované
výdaje
C + Ip
X, - Ma
G, cTR, - cTa
C, I
HDP
113
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM
MODELU DŮCHOD – VÝDAJE

Graf - křivky plánovaných výdajů
Růst: c
Pokles: t,m
Plánované
výdaje
Růst: Ca, I, G, TR, X
Pokles: Ta, Ma
C + Ip +G + NX
Růst: Ta, Ma
Pokles: Ca, I, G, TR, X
Růst: t, m
Pokles: c
HDP
114
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM
MODELU DŮCHOD – VÝDAJE





Změny sklonu křivky plánovaných výdajů
Sklon křivky plánovaných výdajů je ovlivněn velikostí
multiplikátoru.
V multiplikátoru se vyskytuje:
Mezní sklon ke spotřebě (c) – jeho růst zvyšuje hodnotu
multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných
výdajů strmější a rovnovážný produkt vyšší. Jeho snížení
by vedlo k opačnému výsledku
Daňová sazba (t) – její zvýšení snižuje hodnotu
multiplikátoru a díky tomu bude křivka plánovaných
výdajů plošší a rovnovážný produkt menší.
115
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM
MODELU DŮCHOD – VÝDAJE


Změny sklonu křivky plánovaných výdajů
Mezní sklon k importu (m) – jeho zvýšení snižuje
hodnotu multiplikátoru a díky tomu bude křivka
plánovaných výdajů plošší a rovnovážný produkt menší.
Pro jeho snížení platí opak.
116
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM
MODELU DŮCHOD – VÝDAJE





Změny polohy křivky plánovaných výdajů
Poloha křivky plánovaných výdajů je ovlivněna výší
autonomních výdajů.
Autonomní spotřeba (Ca) – její zvýšení posune křivku
plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt
vzroste.
Investice (plánované) (Ip) – jejich zvýšení posune křivku
plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt
vzroste.
Transferové platby (TR) – jejich zvýšení posune křivku
plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt
117
vzroste.
ROVNOVÁŽNÝ PRODUKT ČTYŘSEKTOROVÉM
MODELU DŮCHOD – VÝDAJE





Změny polohy křivky plánovaných výdajů
Autonomní daně (Ta) – jejich zvýšení posune křivku
plán.výdajů rovnoběžně dolů a rovnovážný produkt klesne.
Vládní nákupy (G) - jejich zvýšení posune křivku
plán.výdajů rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt
vzroste.
Export (X) – jeho zvýšení posune křivku plán.výdajů
rovnoběžně nahoru a rovnovážný produkt vzroste.
Autonomní import (Ma) - jeho zvýšení posune křivku
plán.výdajů rovnoběžně dolů a rovnovážný produkt klesne.
118
Příklad 9 - zadání
Uvažujeme třísektorovou ekonomiku. Graficky
zachyťte, co se stane s funkcí plánovaných výdajů
(model 45°), jestliže dojde k následujícím změnám, a
určete, jaké mají tyto změny vliv na rovnovážný
produkt:
a) růst vládních nákupů
b) pokles plánovaných investic
c) růst autonomní spotřeby
d) růst autonomních daní
e) pokles mezního sklonu k úsporám
f) růst sazby daně
g)pokles transferových plateb
119
Příklad 9 - řešení

Graf - křivky plánovaných výdajů
Plánované
výdaje
e)
a), c)
C + Ip +G
Ca, I, G,
cTR, - cTa
b), d), g)
f)
HDP
120
Příklad 10 - zadání
Uvažujeme čtyřsektorovou ekonomiku.
Graficky zachyťte, co se stane s funkcí
plánovaných výdajů (model 45°), jestliže
dojde k následujícím změnám, a určete, jaké
mají tyto změny vliv na rovnovážný produkt:
a) růst plánovaných investic
b) pokles autonomního importu
c) růst autonomních daní
d) růst mezního sklonu ke spotřebě
e) růst sazby daně
f) pokles transferových plateb
121
Příklad 10 - řešení

Graf - křivky plánovaných výdajů
Plánované
výdaje
d)
a), b)
C + Ip +G + NX
Ca, I, G,
cTR, - cTa,
X, -Ma
c), f)
e), g)
HDP
122
PENÍZE A TRH PENĚZ



Definice peněz
peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímaný
prostředek směny
Funkce peněz



Prostředek směny – peníze slouží ke směně statků a
služeb
Zúčtovací jednotka – v penězích jsou vyjadřovány ceny
statků a služeb (jak ceny minulé, současné i budoucí)
Uchovatel hodnoty – v penězích mohou lidé udržovat své
bohatství, výhodou této formy bohatství je, že peníze mohou
být téměř okamžitě použity na nákup statků a služeb tzn.
Peníze jsou likvidní
123
PENÍZE A TRH PENĚZ



Historie vzniku peněz a formy peněz
Barterová směna (směna jednoho zboží za druhé) vzájemná výměna věcí stejné hodnoty, často označovaná
jako barterový obchod, tento způsob je neefektivní →
chce-li člověk získat nějakou věc musí najít někoho, kdo
danou věc nabízí a zároveň je ochoten akceptovat
nabízenou protihodnotu
Zbožové (komoditní) peníze - jako peníze se zprvu
používaly věci , které v dané společnosti byly vysoko
oceňované a nebyl problém je proto směnit za jakékoli
zboží např. dobytek, sůl, kožešiny nebo plátno
124
PENÍZE A TRH PENĚZ

Drahé kovy – výhodou drahých kovů je jejich
trvanlivost, tvárnost a dělitelnost, nejvýznamnější pozici
mezi nimi získalo zlato a stříbro.

nejstarší známé použití váženého stříbra jako platidla
pochází z Mezopotámie z 5. a 4. tisíciletí př. n. l.

za první mince bývají považovány lýdské mince z
elektra (přírodní směs zlata a stříbra), které byly
raženy v 7. století př. n. l. v městských střediscích
Malé Asie.
125
PENÍZE A TRH PENĚZ


Papírové peníze - vznik se klade do Číny v 10.stol., lidé
si uschovávali těžké kovové mince u obchodníků kteří
jim vydávali ručně psané potvrzení, že jsou peníze u
nich uloženy → tyto stvrzenky byly používány k
obchodu → v 11.stol. tento systém převzal stát a začal
vydávat obdobné stvrzenky v pevně stanovených
hodnotách.
Depozitní peníze (bankovní, účetní či žirové peníze)
představují zápisy na účtech, dnes jde o převažující
formu peněz.
126
PENÍZE A TRH PENĚZ




Multiplikace depozit
proces vytváření bankovních peněz
majitel hotovostních peněz uloží u obchodní banky částku ve výši D
→ obchodní banka tak získá vklad (depozitum) ve výši D → pokud by
banka udržovala své rezervy ve výši depozita, pak by se množství
peněz v ekonomice nezměnilo → za normálních okolností je
nepravděpodobné, že by se všichni majitelé vkladů naráz rozhodli své
peníze z banky vyzvednout.
obchodní banka nemusí držet rezervu ve výši celkových vkladů, které
obdržela, ale drží jen určitou část depozit jako rezervu → tato rezerva
je uložena na účtu u centrální banky, která stanovuje její minimální
výši, stanovenou poměrem (mírou) k depozitům nebankovních
vkladatelů → z každého vkladu je tedy banka povinna odvést
stanovené povinné minimální rezervy centrální bance a zbytek může
půjčit ve formě úvěru klientům.
127
PENÍZE A TRH PENĚZ



Peněžní zásoba (M) či nabídka peněz je množství peněz
v ekonomice k danému časovému okamžiku
Zvýšení peněžní zásoby (posun křivky MS doprava):
1) poskytováním úvěru komerční bance
2) snížení sazby minimálních povinných rezerv
3) nákupem vládních cenných papírů za hotovost
Snížení peněžní zásoby (posun křivky MS doleva):
1) splácení úvěru ze strany komerční banky
2) zvýšení sazby minimálních povinných rezerv
3) prodejem vládních cenných papírů za hotovost
128
PENÍZE A TRH PENĚZ

Graf - nabídka peněz
129
PENÍZE A TRH PENĚZ

Graf – změny nabídky peněz
130
PENÍZE A TRH PENĚZ






Peněžní agregáty
značí se velkým písmenem M a číslicí.
čím vyšší číslice - tím roste výnosnost dané peněžní
zásoby, ale klesá likvidita
agregát s vyšším číslem obsahuje všechny položky, které
obsahuje agregát nižší a něco navíc
eurosystém definuje 3 typy agregátů:
úzký peněžní agregát (M1) – v sobě zahrnuje oběživo
(bankovky, mince) a vklady na požádání (či jednodenní
vklady) - lze z nich vybrat peníze okamžitě
131
PENÍZE A TRH PENĚZ



Peněžní agregáty
střední peněžní agregát (M2) - zahrnuje úzký peněžní
agregát (M2) a navíc termínované vklady (vklady se
splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří
měsíců) → v závislosti na likvidnosti lze tyto vklady
převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech
se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát
výpověď, prodlení, penále nebo poplatky
široký peněžní agregát (M3) - zahrnuje v sobě střední
peněžní agregát (M2) a navíc repo operace, akcie, podílové
listy fondů peněžního trhu a emitované dluhové cenné
papíry do 2 let
132
PENÍZE A TRH PENĚZ





Repo operace
jedná se o půjčky, zajištěné převodem cenných papírů,
přičemž cenné papíry nemění majitele, pouze je u nich v
registru CP vyznačeno, že jsou předmětem repo operace
poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných
papírů
dlužník se zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté
množství zastupitelných cenných papírů proti zaplacení
určitých finančních prostředků (zajišťovací převod proti
čerpání úvěru)
věřitel se zavazuje k určitému datu nebo na požádání
dlužníka převést cenné papíry zpět na dlužníka proti
zaplacení sjednané částky peněz (jistiny s úroky)
133
PENÍZE A TRH PENĚZ



Likvidita
1) z pohledu finanční analýzy poměrový ukazatel, který lze
definovat jako momentální schopnost ekonomických
subjektů plnit v termínech platební závazky
2) z pohledu firmy bývá uvažována jako schopnost firmy
získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou
jednotlivých složek majetku do hotovostní formy tzn.
schopnost finančního aktiva přeměnit se rychle a bez
velkých transakčních nákladů v jinou formu aktiva
(nejčastěji M1)
134
PENÍZE A TRH PENĚZ





Poptávka po penězích (MD) (L)
je funkcí klesající úrokové míry
pokud úroková míra roste → ekonomické subjekty budou
dávat přednost cenným papírům a poptávané množství
peněz klesá
pokud úroková míra klesá → lidé opouštějí cenné papíry
a dávají přednost penězům
změna úrokové míry znamená posun po křivce poptávky
po penězích – mění se poptávané množství peněz
135
PENÍZE A TRH PENĚZ



Poptávka po penězích
jestliže se mění cokoliv jiného než úroková míra →
posouvá se celá křivka poptávky po penězích – mění se
poptávka.
mezi tyto faktory lze zařadit:


změnu důchodu: roste-li důchod → poptávají lidé více peněz a
křivka MD se posune doprava, klesá-li důchod → křivka poptávky
po penězích MD se posune doleva
změnu cenové hladiny: vzroste-li cenová hladina → lidé budou pro
nákup statků a služeb potřebovat více peněz a křivka MD se
posune doprava, klesne-li cenová hladina → posune se křivka MD
doleva
136
PENÍZE A TRH PENĚZ

Graf – poptávka po penězích
137
PENÍZE A TRH PENĚZ

Graf – změny poptávky po penězích
138
PENÍZE A TRH PENĚZ



Rovnováha na trhu peněz
nabízené množství přesně odpovídá poptávanému
množství, na peněžním trhu se ustanovila rovnovážná
úroková míra
pokud by se úroková míra nacházela pod rovnovážnou
úrokovou mírou např. i1 → vznikl by na trhu peněz
přebytek poptávky nad nabídkou tzn. lidé chtějí držet více
peněz než ve skutečnosti drží → aby je získali, začnou
prodávat cenné papíry → cena cenných papírů klesá a roste
úroková míra → růst úrokové míry povede k poklesu
poptávaného množství peněz (posun po křivce MD
nahoru) → na trhu se opět ustanoví rovnováha
139
PENÍZE A TRH PENĚZ


Rovnováha na trhu peněz
pokud by se úroková míra nacházela nad rovnovážnou
úrokovou mírou např. i2 → vznikl by na trhu peněz
přebytek nabídky nad poptávkou tzn. lidé drží více peněz,
než si přejí → začnou nakupovat cenné papíry → cena
cenných papírů roste a klesá úroková míra → pokles
úrokové míry povede ke zvýšení poptávaného množství
peněz (posun po křivce MD dolů) → na trhu se opět
ustanoví rovnováha
140
PENÍZE A TRH PENĚZ

Graf – rovnováha na trhu peněz
141
PENÍZE A TRH PENĚZ




Úroková míra
Nominální – vyjadřuje procentní přírůstek z uložené
částky, např. pokud uložíme v bance na roční termínovaný
vklad 1000 Kč a po roce dostaneme zpátky 1050 Kč, činila
nominální úroková míra 5% (úrok je 50 Kč)
Reálná – vyjadřuje procentní změnu kupní síly, neboli o
kolik procent zboží si můžeme koupit více, bereme v
úvahu změnu cenové hladiny (míry inflace), vypočítáme ji,
když od nominální úrokové míry odečteme procentní
změnu cenové hladiny (míru inflace)
iR = iN - 
142
PENÍZE A TRH PENĚZ




Teorie poptávky po penězích
Kvantitativní teorie peněz – je základem neoklasických
teorií:
 Fisherova verze peněžní poptávky
 Cambridgeská verze peněžní poptávky (Alfred
Marshall)
 Friedmanova teorie poptávky po penězích
Fisherova teorie peněžní poptávky – formuloval na
zač.20 stol. americký ekonom Irwing Fisher
transakční přístup
143
PENÍZE A TRH PENĚZ






Fisherova teorie peněžní poptávky
vycházel z toho, že během daného období (roku) se v
ekonomice uskuteční určitý objem peněžních transakcí
(nákupů a prodejů)  tyto transakce se uskuteční
prostřednictvím peněžní zásoby, která se během roku
několikrát obrátí  lze to vyjádřit rovnicí, kterou Fisher
nazval rovnicí směny
MV = Yn
M peněžní zásoba
V
rychlost obratu peněz (kolikrát se jedna peněžní jednotka během
daného období účastnila ekon. transakcí)
Yn
nominální domácí produkt
144
PENÍZE A TRH PENĚZ





MV = Yn
tento vztah je identitou, která je vždy splněna, levá strana
rovnice vyjadřuje agregátní výdaje na zboží a služby a
pravá strana vyjadřuje peněžní hodnotu těchto zboží a
služeb
rozložíme-li nominální produkt na součin cenové hladiny P
a reálného produktu, dostaneme
MV = PY
cenová hladina se může změnit jedině prostřednictvím
změny některé z veličin M, V nebo Y
145
PENÍZE A TRH PENĚZ




Fisherova teorie peněžní poptávky
V - rychlost obratu peněz je stabilní veličina, která se mění
v dlouhém období jen pomalu a v závislosti na
technologických faktorech (např. na produkčních
periodách) nebo institucionálních faktorech (zejména na
fungování institucích peněžního trhu).
M - změny peněžní zásoby mají za následek
proporcionální změny nominálního produktu Yn
pokud předpokládáme, že se ekonomika dlouhodobě
udržuje na potenciálním produktu Y  změny M mají za
následek proporcionální změny cenové hladiny P, což je
základní tvrzení kvantitativní teorie
146
PENÍZE A TRH PENĚZ



Hlavním přínosem Fisherovy verze kvantitativní teorie je
úvaha o neutralitě peněz
neutralita peněz = peníze neovlivní reálné veličiny (reálné
HDP, reálnou mzdu, zaměstnanost), ale ovlivní pouze
nominální veličiny (nominální HDP, nominální mzdu,
cenovou hladinu)
neutralita peněz = změny množství peněz v oběhu
ovlivňují převážně jen hladinu cen a kupní sílu peněz, ale
nevyvolávají změny v reálných veličinách (AS, národním
důchodu, zaměstnanosti)
147
PENÍZE A TRH PENĚZ






Cambridgeská teorie peněžní poptávky
vychází z rovnováhy trhu peněz, kterou lze vyjádřit
vztahem: M = Md
M - peněžní zásoba (nabídka peněz)
Md - poptávka po penězích (poptávané peněžní zůstatky)
zabývá se otázkou, proč chtějí lidé držet peněžní zůstatky?
 důvod vidí v nutnosti zabezpečování běžných transakcí
Cambridgeská teorie je teorií transakční poptávky po
penězích a předpokládá, že peněžní zůstatky, které chce
člověk držet, závisejí pouze na výši jeho důchodu
148
PENÍZE A TRH PENĚZ






Cambridgeská teorie peněžní poptávky
rovnováha je porušena jen v důsledku změn v nabídce
peněz a je okamžitě transformována přizpůsobením
poptávky, tj. změnou velikostí držených hotovostí,
cenovou hladinou a nominálním národním důchodem
vyjádříme-li peněžní zůstatky lidí jako podíl na jejich
důchodech, dostáváme: Md = kYn
Md - poptávka po penězích
Yn - představuje nominální domácí produkt
k - koeficient, který udává, jak velký podíl důchodu chtějí lidé (v
průměru) držet ve formě peněžních zůstatků
149
PENÍZE A TRH PENĚZ






Cambridgeská teorie peněžní poptávky
Yn = PY,
kde P je cenová hladina a Y reálný domácí produkt,
dostaneme cambridgeskou rovnici peněz ve tvaru:
Md = kPY.
lze vidět, že koeficient k je převrácenou hodnotou
rychlosti obratu peněz V
protože k = 1/V  cambridgeská rovnice je formálně
přepsáním Fisherovy rovnice směny
150
PENÍZE A TRH PENĚZ



Cambridgeská teorie peněžní poptávky
Ekonomický smysl obou rovnic je však odlišný.
Cambridgeská rovnice naznačuje, že rychlost obratu peněz
není dána jen technologickými a institucionálními faktory,
ale také faktory, které ovlivňují poptávku po penězích jmenovitě úrokovou mírou.
Rozhodování lidí o výši jejich peněžních zůstatků na
úrokové míře závisí. Protože úroková míra podléhá častým
změnám, může být i rychlost obratu peněz proměnlivou a
nestabilní veličinou.
151
PENÍZE A TRH PENĚZ




Friedmanova teorie poptávky po penězích
M. Friedman v práci The Quantity Theory of Money
spatřoval v monetární teorii rozšíření obecné teorie
poptávky, která se v mnohém podobá uvažování
Cambridgeské školy.
M. Friedman nevysvětluje, proč jednotlivci drží peníze ale
analyzuje faktory, které determinují, kolik peněz
jednotlivec drží.
Friedman ukázal, že poptávka po penězích nezávisí jen na
důchodu a na úrokové míře, ale je mnohem složitější
veličinou.
152
PENÍZE A TRH PENĚZ




Friedmanova teorie poptávky po penězích
Lidé drží své bohatství jako portfolio mnoha různých aktiv
(oběživo, bankovní vklady, dluhopisy, akcie, nemovitosti,
automobily, lidský kapitál aj.) a optimální skladbu svého
portfolia si vytvářejí v závislosti na výnosech, likviditě a
riziku jednotlivých aktiv.
Samotná změna úrokové míry má proto na poptávku po
penězích mnohem slabší vliv.
Friedman nazval svou teorii novou kvantitativní teorií a ta
se pak stala základním východiskem nového vlivného
myšlenkového proudu v makroekonomii - monetarismu.
153
PENÍZE A TRH PENĚZ



Friedmanova teorie poptávky po penězích
1) Existuje vztah mezi velikostí peněžní zásoby M a
velikostí nominálního domácího produktu Yn , tj. změny M
promítají do změn Yn s přihlédnutím ke vztahům M/P =
Md/P a MV=PY. Tento vztah je těsnější v dlouhém období
než v krátkém období.
2) Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1 až 2 roky).
Změny peněžní zásoby v krátkém období mají účinek na
změny reálných veličin (na reálnou úrokovou míru, na
reálný měnový kurz a na reálný domácí produkt) (ve
vztazích MV=PY a M = kPY se změny M promítají zčásti
do P a zčásti do Y).
154
PENÍZE A TRH PENĚZ



Friedmanova teorie poptávky po penězích
3) Peníze jsou však neutrální v dlouhém období. Změny
peněžní zásoby ovlivňují pouze cenovou hladinu, zatímco
reálné ekonomické veličiny se nemění (ve vztazích
MV=PY a M = kPY se změny M promítají pouze do
změn P).
4) Inflace je výlučně peněžní jev. To znamená, že jedinou
konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní
zásoby.
155
PENÍZE A TRH PENĚZ





Keynesiánské teorie poptávky po penězích
Tradiční (Keynesova teorie)
Moderní keynesovské teorie transakční poptávky po
penězích (Baumolův-Tobinův model)
Moderní keynesovské teorie spekulativní poptávky po
penězích (Tobinův model)
Tradiční keynesiánská teorie zdůrazňuje význam peněz
jako uchovatele bohatství a rozebírá motivy poptávky po
penězích a dělí je na motiv transakční, opatrnostní a
spekulativní.
156
PENÍZE A TRH PENĚZ

Transakční motiv – peníze jsou drženy a poptávány za účelem
provádění běžných transakcí, vzniká z důvodu časového nesouladu
mezi příjmy a výdaji, např. domácnosti dostanou výplatu jednou
měsíčně, ale výdaje mají v průběhu celého měsíce, firmy nakupují
suroviny, platí mzdy a proto poptávají peníze.
 Důchodový motiv – domácnosti získávají svůj důchod vždy pro
určité období jednorázově a musí z něj realizovat platby v rámci
celého období, pokud mají být schopny realizovat postupně tyto
transakce  musí část svého důchodu držet v penězích
 Podnikatelský motiv – firmy musí hradit náklady, ale své příjmy
nerealizují v časové shodě s úhradou nákladů, proto část svých
příjmů drží v podobě peněz, aby byly schopny hradit očekávané
náklady
157
PENÍZE A TRH PENĚZ


Opatrnostní motiv – ekonomické subjekty drží peníze z
důvodu neočekávaných výdajů, např. domácnost si
ponechává peníze na možnou opravu auta či na eventuální
neplánovanou koupi statku
Spekulační motiv – je spojen s funkcí peněz jako
uchovatele hodnoty, lidé mohou své bohatství držet v
penězích nebo cenných papírech  peníze nepřináší
výnos, ale jsou bezrizikové, cenné papíry jsou méně
likvidní a rizikovější než peníze, avšak jejich výnosnost je
vyšší
158
PENÍZE A TRH PENĚZ








Nabídka peněz
M – množství peněz v ekonomice, peněžní zásoba
 - sazba (míra) povinných minimálních rezerv
C – oběživo
cr – podíl oběživa na vkladech
D – depozita
R – rezervy
MB – měnová báze
159
PENÍZE A TRH PENĚZ

množství peněz v ekonomice (peněžní zásoba = M):
M
1

* MB
MB = C + R
M=C+D
D
cr  1
M 
* MB
cr  
1

* R  R  D.
160
PENÍZE A TRH PENĚZ









Poptávka po penězích
L – poptávka po penězích
P – cenová hladina
k – citlivost (koeficient závislosti) poptávky
po penězích na změny důchodu
h - citlivost (koeficient závislosti) poptávky
po penězích na změny úrokové míry
i – úroková míra
iN – nominální úroková míra
iR – reálná úroková míra
 - míra inflace
161
PENÍZE A TRH PENĚZ

poptávka po penězích (L):
L  k *Y  h * i
M
L
P

úroková míra (i):
k
1
i  Y  * M
h
h
iR  iN  
162
Příklad 11 - zadání
Sazba povinných minimálních rezerv byla centrální
bankou snížena z 10 % na 6 %.
Vypočtěte starou a novou výši povinných minimálních
rezerv, jestliže počítáme s depozitem 2,1 mil. Kč.
1  10 % = 0,1
R1  ?
2  6
R2  ?
% = 0,06
D = 2,1 mil.Kč.
163
Příklad 11 - řešení
Rezervy vypočítáme tak, že depozita vynásobíme sazbou
povinných minimálních rezerv
1
D  * R  R  D.



R1 = 2,1 . 0,1 = 0,21 mil. Kč. = 210000,R2 = 2,1 . 0,06 = 0,126 mil. Kč. = 126000,-
164
Příklad 12 – zadání a řešení
Centrální banka nakoupila cenné papíry za 500 mil. Kč.
Jak se změní množství peněz v ekonomice. Povinné
minimální rezervy jsou stanoveny ve výši 5 %.
MB = 500 mil. Kč.
M
1

  5%
M  ?
* MB
1
M 
* 500  10000m il.Kč .  10m ld.
0,05
M  10mld .
165
Příklad 13 - zadání
Poptávka po penězích je dána vztahem: L  0,6 *Y  50* i
Zjistěte:
a) jak velká musí být nabídka peněz, aby trh
peněz byl v rovnováze, je-li dosažený důchod:
Y= 1 200 mil. Kč a úroková míra: i = 8 %
b) jak velká musí být nabídka peněz, aby trh
peněz byl v rovnováze, sníží–li se koeficient
citlivosti poptávky na změny úrokové míry na
polovinu
166
Příklad 13 - řešení


Nabídka peněž (M) je rovna poptávce po penězích (L) dělenou
cenovou hladinou (P). Cenová hladina je rovna 1, proto nabídka
rovná se poptávce M=L.
Nabídku zjistíme dosazením do poptávkové funkce
a) L  0,6  Y  50  i  0,6  1200 50  8  720 400  320mil.Kč.
b)h  50  25
L  0,6  1200 25  i  0,6  1200 25  8  720  200  520mil.Kč.
167
Příklad 14 - zadání
Pokud víme, že:
a) v 1. roce byly dosaženy tyto výsledky: inflace 3
%, nezaměstnanost 7 %, dosažená úroková sazba u
vkladů 8 %,
b) v 2. roce byly dosaženy tyto výsledky: inflace 5
%, nezaměstnanost 6 %, dosažená úroková sazba u
vkladů 7 %
Zjistěte:
v kterém roce je reálná úroková sazba pro klienty vyšší
168
Příklad 14 - řešení

reálnou úrokovou míru vypočítáme tak, že od nominální
úrokové míry odečteme inflaci
1.rok :  1  3%, u1  7%, i N1  8%
2.rok :  2  5%, u2  6%, i N 2  7%
iR  i N  
iR1  i N1   1  8  3  5%
iR 2  i N 2   2  7  5  2%

→ vyšší úroková míra je v prvním roce
169
TRH STATKŮ A SLUŽEB A TRH
PENĚZ (MODEL IS-LM)



John Richard Hicks (britský ekonom, 1904-1989) ve stati
„Keynes a klasikové“(1937) formuloval model SI - LL,
který Alvin Harvey Hansen (americký ekonom, 18871975) upravil model na IS - LM.  jde o rozvinutí
jednoduchého keynesova modelu, který předpokládal
izolovaný trh zboží.
Model stanovení všeobecné rovnováhy – tj. rovnováhy na
trhu zboží a služeb a na trhu peněz a ostatních finančních
aktiv.
Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a
trhu peněz.
170
PŘEDPOKLADY MODELU IS-LM






existence fixních cen, což je předpoklad nulové inflace (nominální
důchod = reálný důchod)
existence dostatečné zásoby kapitálu k uspokojení poptávky
fixní nominální mzdy a dostatečná nabídka práce
uzavřená (třísektorová) ekonomika (neuvažujeme vnější vlivy)
centrální banka kontroluje nabídku peněz (nominální zásobu peněz)
skutečný produkt je menší než potenciální, zásoba kapitálu je
dostatečná, aby mohla být vyrobena poptávaná produkce, křivka
agregátní nabídky je horizontální, jde o tzv. extrémní případ
keynesiánské AS (existuje produkční mezera , neboť nejsou využity
všechny zdroje)  nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě
poptávané produkce
171
MODEL IS-LM


rovnováha se utváří na trzích statků a finančních trzích,
které jsou v modelu reprezentovány křivkami IS a LM
změny veličin projevující se v posunech křivek nejsou
příliš velké, takže je lze modelovat pomocí lineárních
funkcí
172
MODEL IS-LM



Křivka IS
je křivkou rovnováhy na trhu zboží a služeb.
vyjadřuje množinu kombinací úrokové míry (sazby) i a
produktu (reálného důchodu) Y, při nichž je trh zboží v
rovnováze
IS : Y   ( A  bi)




α – je výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky
A - jsou autonomní výdaje nezávislé na úrokové míře
b – je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru
i – úroková míra.
173
MODEL IS-LM
AD
i1 > i0
A – bi0
A – bi1
Y1
Y0
Y
i
i1
AS > AD
i0
AS < AD
IS
Y1
Y0
Y
174
MODEL IS-LM


V případě nerovnováhy představují body nalevo od křivky IS převis
agregátní poptávky nad agregátní nabídkou (AD > AS) a body napravo
převis nabídky nad poptávkou (AD < AS)
Křivka IS se posouvá doleva nebo doprava při změně autonomních
výdajů, třeba při zvýšení vládních výdajů se posouvá doprava. Při
změně multiplikátoru nebo citlivosti na změny úrokové míry se mění
sklon křivky IS
175
MODEL IS-LM







Sklon IS
čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru (b), tím
plošší je křivka IS (a naopak)- s růstem b se křivka IS pootočí kolem
osy x.
čím větší je výdajový multiplikátor (α), tím plošší je křivka IS (a
naopak) – s růstem α se křivka IS pootočí kolem osy y.
Posun IS
Je vyvolán změnou autonomních výdajů
vzroste-li Ca, G, TR, I, nebo se sníží TA - křivka IS se posune vpravo
klesne-li Ca, G, TR, I nebo se zvýší TA - křivka IS se posune vlevo
176
MODEL IS-LM






Křivka IS vychází ze zkratky investice-úspory a představuje
rovnovážný produkt při různých úrovních úrokové míry. Přičemž se
jedná hlavně o ty investice, které závisí na úrokové míře.
Křivka IS vychází z křivky plánovaných výdajů v třísektorové tedy
uzavřené ekonomice. Jenže tam byly na ose y plánované výdaje a teď
je zde úroková míra.
Plánované výdaje v třísektorové ekonomice:
A = Ca + I +G + c.TR –c.TA
U všech veličin není stejná závislost na úrokové míře.
Citlivost jednotlivých složek autonomních výdajů na úrokovou míru
není stejná. Zatímco citlivost investic na úrokovou míru může být
vysoká a stejně tak velikost autonomní spotřeby může být výší
úrokové míry ovlivněna, vládní výdaje jsou na úrokovou míru zcela
necitlivé.
177
MODEL IS-LM


Ca = Ca – b(Ca).i
Autonomní spotřeba (která je nezávislá na velikosti
důchodu), je však z části závislá na úrokové míře. Ca
s čarou je část autonomní spotřeby, která není závislá na
úrokové míře ani na velikosti důchodu. bCa je pak citlivost
autonomní spotřeby na změnu úrokové míry. Odečítá se to,
protože s rostoucí úrokovou mírou klesá autonomní
spotřeba.
178
MODEL IS-LM






I = I – bI.i
I s čarou je část investic, které nejsou závislé na úrokové míře. bI je
pak citlivost investic na změnu úrokové míry. Odečítá se to, protože
s rostoucí úrokovou mírou klesají investice, neboť vycházejí pro firmy
draze.
b = bCa + bI
kde b je pak citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry
A = A – b.i
A s čarou jsou autonomní výdaje nezávislé na velikosti úrokové míry a
b . i je část autonomních výdajů, které jsou závislé na úrokové míře a
s rostoucí úrokovou mírou snižují celkové autonomní výdaje. Tedy
výsledná křivka IS je klesající.
179
MODEL IS-LM



Křivka LM
představuje rovnováhu na trhu peněz při různých úrovních
úrokové míry
vyjadřuje množinu kombinací úrokové míry (sazby) i a
produktu (reálného důchodu) Y, pro které je trh peněz a
ostatních finančních aktiv (obligací) v rovnováze
M
LM :
 kY  hi
P
1 
M
LM : i    kY  
h 
P
180
MODEL IS-LM





L……….poptávka po reálných peněžních zůstatcích
k……….citlivost poptávky po reálných peněžních
zůstatcích na důchod
h……….citlivost poptávky po reálných peněžních
zůstatcích na úrokovou míru
i………..úroková míra
Y……….důchod
181
MODEL IS-LM
i
LM
i
i2
i2
i1
i1
M
P
L,
M
P
Y=
1 M
k P
Y
182
MODEL IS-LM



z rovnice křivky LM plyne, že když poroste produkt Y, tak
poroste i úroková míra  křivka LM je tedy rostoucí
lze to vysvětlit i tím, že pokud roste spotřeba tak roste
poptávka po penězích, protože lidé potřebují na svojí
spotřebu více peněz, nabídka peněz je pevně daná a
poptávka se bude posouvat doprava  poroste rovnovážná
úroková míra
v bodech nalevo od křivky LM pak dochází k nerovnováze
a to k převisu nabídky nad poptávkou, v bodech napravo
pak logicky k převisu poptávky nad nabídkou
183
MODEL IS-LM









Sklon LM
Závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod (k) a úrokovou
míru (h)
čím nižší citlivost poptávky po penězích na důchod (k), tím plošší LM
a naopak
čím vyšší citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru (h), tím
plošší LM a naopak
h pro dané k
h=0
h = malé
h = velké
h=∞
sklon LM
vertikální
strmá
plochá
horizontální
184
MODEL IS-LM






Posun LM
Způsoben změnou v nabídce reálných peněžních zůstatků (M/P).
zvýšení nabídky peněz - posun LM vpravo
snížení nabídky peněz - posun LM vlevo.
Posun po LM
změna úrokové míry
185
ROVNOVÁHA MODELU IS-LM
A´
b
LM
IS: Y = αA´ - αbi
LM: M = kY - hi
P=1
i0
IS
1
k
M
Y0
αA´
Y
M
h
186
ROVNOVÁHA MODELU IS-LM




Matematické vyjádření rovnováhy
IS: Y    A  b  i
LM: i = 1/h (k . Y – M/P)
když dosadíme do rovnice IS křivku LM (substituce za i), tak získáme
rovnovážný produkt:



b

M
Y0 
 A 

 bk

bk
h 1
P
1
h
h


multiplikátor gama γ neboli multiplikátor fiskální ekonomiky
multiplikátor β neboli multiplikátor monetární politiky b  
h
1

 bk
h
187
ROVNOVÁHA MODELU IS-LM

dostaneme tento rovnovážný produkt:
Y0    A   

M
P
pokud dosadím rovnici IS do rovnice křivky LM za Y, pak
dostaneme rovnovážnou úrokovou míru:
k
1
M
i0     A 

h
h   bk P
188
NEROVNOVÁHA MODELU IS-LM

Nerovnováha v modelu IS-LM
i
4
L<M
AS > AD
LM
1
3
L>M
AS > AD
L<M
AS < AD
L>M
AS < AD
2
IS
Y
189
Příklad 15 (62/2) - zadání




Uzavřená ekonomika je popsána následujícími
údaji: spotřební funkce: C = 250 + 0,75YD;
autonomní investiční výdaje: 840; autonomní daně:
260; sazba daně: 0,1; transfery: 400; vládní
nákupy statků a služeb: 760; citlivost investic
na úrokovou míru: 50.
a) vyjádřete rovnici křivky IS
b) kolik činí rovnovážný produkt, jestliže úroková
míra je 3%
c) jak se změní rovnovážný produkt, jestliže se
autonomní výdaje (položky nezávislé na produktu i
na úrokové míře) zvýší o 450
190
Příklad 15 (62/2) - řešení
Ca = 250 I = 840 Ta = 260 t = 0,1 Tr = 400 G = 760 b = 50
a) rovnice IS:

1
 3,077
1  c  1  t 
A  Ca  I  G  cTr  cTa  250 840 760 0,75 400 0,75 260  1955
IS : Y   ( A  bi) 
1
1
 A  bi  
 (1955 50i   6015,5  153,85i
1  c  (1  t )
1  0,75  (1  0,1)
b)
Y  6015,5  153,85 3  5553,99
c)
Y     A  3,077 450  1384,65
191
Příklad 16 (62/3) - zadání







Třísektorová ekonomika je popsána následovně: nominální
zásoba peněz činí 1500 a cenová hladina je P = 1,00; citlivost
poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře je 10;
citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému produktu
je 0,5.
a) vyjádřete rovnici křivky LM
b) zjistěte hodnotu sklonu křivky LM
c) jaký je rovnovážný produkt, jestliže víme, že rovnovážná
úroková míra je 4%
Řešení:
M = 1500 P=1 h = 10 k = 0,5
a)
M
1500
LM :
 kY  hi
 0,5Y  10i
P
1
192
Příklad 16 (62/3) - řešení

b) sklon LM
k 0,5

 0,05
h 10

c) i = 4%
M
 kY  hi
P
1500
 0,5Y  10 * 4
1
Y = 3080
193
Příklad 17 (63/7) - zadání






Daná třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími vztahy
a údaji: vládní nákupy statků a služeb: 500; transferové platby vlády:
300; C = 300 + 0,75YD; I = 600 – 45i; cenová hladina: 1,00;
nominální zásoba peněz: 800; L = 0,5Y – 50i; T = 200 + 0,2Y.
Vypočítejte:
a) velikost rovnovážného produktu a rovnovážné úrokové míry
Řešení:
G = 500 Tr = 300 Ca = 300 c = 0,75 Ia = 600 b = 45 P = 1
M = 800 k = 0,5 h = 50 Ta = 200 t = 0,2
194
Příklad 17 (63/7) - řešení


Výpočet rovnovážného produktu a úrokové sazby: Y0 = ?
Postup: α→γ→β→ Ā→ Y0→ i0

i0 = ?
1
1
1


 2,5
1  c  1  t  1  0,75  1  0,2 0,4
 
1
 


bk
h
2,5
2,5

 1,18
2,5  45  0,5 2,125
1
50
b
45
 
 1,18  1,06
h
50
195
Příklad 17 (63/7) - řešení
Ā = Ca + Ia + G + cTr – cTa = 300 + 600 + 500 + 0,75*300 – 0,75*200 = 1475
Y0    A   
i0 
M
 1,18  1475  1,06  800  2588 ,5
P
k
1
M 0,5
1
800
 A 


 1,18  1475

 17,405 7,53  9,875%
h
h  bk P 50
50  2,5  45  0,5 1
i
k
1 M 1 
M 1
 Y  *    kY     0,5  2588,5  800  9,885%
h
h P h 
P  50
196
MODEL AD - AS
-


model s agregátní poptávky a agregátní nabídky
je pokračováním výdajového modelu (s linií 45°) a modelu ISLM
dosavadní modely předpokládaly, že množství zboží a služeb, které je
poptáváno bude vyrobeno a nabízeno při existující cenové úrovni
Model AD-AS tudíž
zahrnuje navíc i vliv proměnlivé cenové hladiny
(to umožní zkoumat současně jak determinanty změny úrovně
rovnovážné produkce, tak i determinanty změny agregátní cenové
hladiny, resp. změny agregátního cenového indexu)
197
MODEL AD - AS






Model AD-AS navazuje na model IS-LM
Odstraňuje předpoklad fixní cenové hladiny
Určuje rovnovážný produkt a rovnovážnou cenovou hladinu
Křivka AD (agregátní poptávky) – je odvozena z modelu IS-LM.
Zobrazuje takové kombinace úrovně cen a rovnovážné produkce, při
které jsou oba trhy v rovnováze (trh zboží a služeb a trh peněz a
ostatních finančních aktiv)
Agregátní poptávka (AD) – představuje objem celkových
plánovaných výdajů na nákup produktu při dané cenové hladině
Agregátní nabídka (AS) – popisuje vzájemné vztahy mezi agregátní
produkcí ekonomiky a cenovou úrovní. Agregátní nabídka je potom
celkové množství produkce, které firmy a domácnosti nabízejí při
daných mzdách a cenách v ekonomice.
198
MODEL AD - AS


Agregátní poptávka (AD) – vyjadřuje různá množství
statků a služeb (reálného produktu), která chtějí
spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při
různých cenových hladinách
Agregátní nabídka (AS) – vyjadřuje různá množství
statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy
vyrábět při různých cenových hladinách
199
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA


je součtem spotřebních výdajů domácností (C),
investičních výdajů firem (I), vládních nákupů statků a
služeb (G) a čistého exportu (NX), jejichž výše závisí na
cenové hladině
křivka poptávky je klesající tzn. s poklesem cenové
hladiny roste za jinak stejných podmínek reálný produkt,
při růstu cenové hladiny produkt klesá
200
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
201
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
Z grafu vyplývá:
Čím vyšší je cenová úroveň, tím nižší jsou reálné peněžní zůstatky, tím
vyšší je úroková sazba, a tudíž tím nižší je úroveň rovnovážné
produkce a výdajů. A naopak.
Závěr:
Původně byla ekonomika v rovnováze (při cen.úrovni P0 a dané zásobě
nominálních peněz M) v bodě E0. Protože se cen.úroveň zvýšila z P0
na P1, dojde k nerovnováze na trhu peněz (aktiv): protože se snížily
reálné peněžní zůstatky, dojde při původní výchozí úrokové sazbě i0 k
převisu poptávky po penězích nad jejich nabídkou.
Znovunastolení rovnováhy na trhu peněz (aktiv) při vyšší cen.úrovni
P1 znamená, že se zvýší úrokové sazby, čímž dojde ke snížení
agregátních výdajů (investic a spotřeby), což vede ke snížení úrovně
rovnovážné produkce na Y1.
202
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
Sklon křivky agregátní poptávky
Křivka AD má negativní sklon (kromě extrémních případů). Protože,
čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněžní zůstatky, a
proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.


Vysvětlení klesajícího tvaru AD:
Efekt úrokové míry – jestliže dojde k poklesu cenové hladiny 
ekon. subjekty zjišťují, že pro provádění svých transakcí nyní potřebují
méně peněz  omezí poptávku po penězích  při snížení poptávky
po penězích začnou lidé nakupovat cenné papíry  tím roste jejich
cena a klesá úroková míra  jakmile klesne úroková míra, firmy
začnou více investovat a lidé začnou více utrácet (berou si úvěry) 
zvýšené investice a spotřební výdaje  posun po křivce AD dolů 
vede ke zvýšení růstu reálného produktu
203
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA


Efekt bohatství – ekonomické subjekty drží určitou část svého
bohatství v penězích  jestliže klesne cenová hladina, ekonomické
subjekty zjišťují, že si mohou za své peníze koupit více statků a služeb
 vzniklý přebytek utratí  posun po křivce AD dolů  vzrůst
reálného produktu
Zahraniční efekt - jestliže klesne cenová hladina, stává se domácí
zboží na zahraničních trzích levnější  roste vývoz  pro domácí
subjekty se zboží ze zahraničí stává dražší  klesá dovoz 
výsledkem poklesu cenové hladiny je růst čistého exportu  posun po
křivce AD dolů  vzrůst reálného produktu
204
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
Poloha křivky AD:
Protože jsme křivku AD odvodili z modelu IS-LM, potom poloha křivky
AD (tj. posun doprava či doleva) závisí na faktorech, které ovlivňují
polohu křivek IS a LM, tj. stejné faktory, které posouvají křivky IS a
LM, budou posouvat i křivku AD.
KŘIVKA IS – posun doprava zvýšení spotřeby či investic, zvýšení
vládních výdajů G, transf. plateb TR a pokles autonomních daní TA
Tyto faktory ovlivňují posun křivky IS doprava a tedy i posun křivky
agregátní poptávky AD doprava a naopak
KŘIVKA LM – posun doprava v důsledku zvýšení nabídky peněz
Křivka AD se posune doprava také v důsledku zvýšení nominální
zásoby peněz a naopak.
205
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA





Posuny celé křivky AD způsobuje růst či pokles spotřebních výdajů,
investic, vládních nákupů a čistého exportu
pokud AD roste  posouvá se křivka AD rovnoběžně doprava
pokud AD klesá  posouvá se křivka AD rovnoběžně doleva
Sklon křivky AD
Křivka AD je tím plošší, čím:





nižší je citlivost poptávky po penězích na úrok.sazbu (h)
větší je citlivost poptávky po investicích na úrok.sazbu (b)
větší je multiplikátor (  )
nižší je citlivost na důchod (k)
Sklon křivky AD závisí na sklonu křivek IS a LM: čím plošší je
křivka IS (vysoké b, vysoký multiplikátor) a čím strmější křivka LM
(při daném k, menší h), tím je křivka AD plošší.
206
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA

Sklon křivky AD vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu
cenové hladiny.
Je-li:




vysoká citlivost (malá změna cen.hladiny vyvolá velké změny v
agr.výdajích) = křivka je plochá
malá citlivost = křivka je strmá
je-li zcela necitlivá = křivka je vertikální
absolutní citlivost = křivka je horizontální
207
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
Body mimo křivku AD:
 V bodech nalevo od křivky agregátní poptávky
= převis poptávky po zboží a službách, tj. při dané cenové úrovni je
vyrobeno nedostatečné množství zboží v poměru k poptávce. Dochází
tudíž k nedobrovolnému (neplánovanému) čerpání zásob, k tlaku na
zvýšení produkce, k tlaku na růst cenové hladiny, což jsou signály
nerovnováhy a zároveň mechanismy ustavování rovnováhy na trhu
zboží a služeb.
 V bodech nalevo AD > AS.
 V bodech napravo AD < AS
= existuje přebytek nabídky. Je vyrobeno nadbytečné množství zboží,
dochází ke vzniku neplánovaných zásob atd.
208
AGREGÁTNÍ NABÍDKA




vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného
produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových
hladinách
suma očekávaných důchodů (příjmů) ekonomických
subjektů při dané cenové úrovni
množství výstupu, které jsou firmy ochotny nabízet při
dané cenové úrovni
tvar křivky AS se liší podle ekonomických škol (jednotlivé
školy vychází z různých předpokladů zejména trhu práce)
209
AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Krátkodobá extrémní keynesiánská křivka AS

P
KEYNESIÁNSKÁ
AS
Y << Y*
Y
Y*
210
AGREGÁTNÍ NABÍDKA






Krátkodobá extrémní keynesiánská křivka AS
křivka AS je horizontální
aktuální produkt je nižší než potenciální (vysoká míra
nevyužití výrobních kapacit, produkční mezera)
ceny, nominální i reálné mzdy jsou v krátkém období fixní
zásoba kapitálu a práce je dostatečná pro výrobu
libovolného poptávaného množství produkce
firmy mohou nabízet jakékoliv množství produkce při
existující cenové hladině
211
AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Klasická funkce agregátní nabídky
P
AS
NEOKLASICKÁ
Y = Y*
Y
212
AGREGÁTNÍ NABÍDKA






Klasická funkce agregátní nabídky
v dlouhém období je křivka AS vertikální (značíme LAS)
při jakékoliv cenové úrovni bude nabízeno stejné množství
produkce
ekonomika je na úrovni potenciálního produktu (produkt,
při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů – práce,
kapitálu, půdy), produkt při plné zaměstnanosti)
na trhu práce je rovnováha, neexistuje nedobrovolná
nezaměstnanost (plná zaměstnanost)
předpokládá dokonale pružné mzdy a ceny
213
AGREGÁTNÍ NABÍDKA



potenciální produkt se může v průběhu doby zvyšovat
(příp. i snižovat) jinak růstem množství výrobních zdrojů a
jednak růstem produktivity těchto výrobních zdrojů
(technologický pokrok)
růst produktu by se projevil posunem křivky LAS doprava
pokles produktu by se projevil posunem křivky LAS
doleva
214
AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Krátkodobá agregátní nabídka - Nová klasická
ekonomie – Lucasova verze
P
LAS
SAS
HLAVNÍ PROUD
Y = Y*
Y
215
AGREGÁTNÍ NABÍDKA






Krátkodobá agregátní nabídka
Nová klasická ekonomie – Lucasova verze
Krátkodobá běžná či základní keynesiánská křivka AS
(statický model)
pozitivně skloněná
předpoklad: fixní nominální mzdy (nepružnost
nominálních mezd je příčinou nedobrovolné
nezaměstnanosti), proměnlivá cenová hladina, proměnlivá
reálná mzda
čím vyšší je reálná mzda, tím nižší je zaměstnanost a
produkce
216
AGREGÁTNÍ NABÍDKA





v krátkém období je křivka AS rostoucí (SAS) tj. čím vyšší
je cenová hladina, tím větší produkt budou firmy nabízet.
reálný produkt se může v krátkém období od své
potencionální úrovně odchylovat
pokud je pod potenciálním produktem  výrobní faktory
jsou nevyužité a existuje nezaměstnanost
pokud je nad potenciálem  mohou firmy krátkodobě
přetížit pracovníky (přesčasy)
náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin) jsou v
krátkém období neměnné (fixní)
217
AGREGÁTNÍ NABÍDKA




jakmile dojde k růstu poptávky po produkci firem  poroste cenová
hladina. Firmy chtějí vydělat (rostou ceny jejich produkce, kdežto
náklady mají krátkodobě fixní)  zvýší svou produkci  zvýší
zaměstnávání svých pracovníků
pokud se ekonomika nachází pod potenciálem, najmou firmy za danou
fixní mzdu dodatečné pracovníky, kteří byli doposud nezaměstnaní
pokud se ekonomika nachází na svém potenciálu, mohou firmy
krátkodobě motivovat své pracovníky mírným zvýšením mzdy např.
poskytnou odměny za přesčasy (toto zvýšení mezd je však nižší než
zvýšení cen)
bez ohledu na to jakým způsobem dojde ke zvýšení zaměstnanosti,
zvýší se reálný produkt
218
AGREGÁTNÍ NABÍDKA





Změny krátkodobé AS
AS vyjadřuje množství reálného produktu, které chtějí firmy vyrábět
při různých cenových hladinách.
pokud se firmám zvýší náklady, budou ochotné nabízet stejné
množství produktu pouze za vyšší ceny  proto se křivka SAS
posouvá nahoru a agregátní nabídka klesá
růst cen vstupů může být způsoben:
 růstem nominálních mezd
 růstem cen surovin (př. růst cen ropy na světových trzích)
 znehodnocením měnového kurzu (dovážené suroviny budou dražší
po přepočtu na domácí měnu)
pokud se firmám sníží náklady, budou ochotné nabízet stejné množství
produktu za nižší ceny  proto se křivka SAS posouvá dolů a
219
agregátní nabídka roste
ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ
NABÍDKY A POPTÁVKY

V bodě, kde se protíná křivka agregátní poptávky s křivkou
krátkodobé nabídky je dosaženo rovnovážného reálného
produktu Y0 a rovnovážné cenové hladiny P0 (bod
krátkodobé rovnováhy E0). Tento bod také leží na
dlouhodobé křivce agregátní nabídky (LAS) tzn. jedná se i
o dlouhodobou rovnováhu.
220
ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ
NABÍDKY A POPTÁVKY



Rovnováha po růstu agregátní poptávky
Pokud dojde ke zvýšení AD např. V důsledku zvýšených vládních nákupů 
křivka AD se posune doprava AD1  rostou ceny a firmy chtějí dosahovat
zisku, proto budou zvyšovat produkci  ekonomika však ve výchozím bodě
pracovala na potenciálním produktu  musí firmy přesvědčit své zaměstnance
o zvýšení produkce  zvýší jim nominální mzdy  zaměstnanci více pracují
a reálný produkt se zvýší (bod E1 – bod krátkodobé rovnováhy, kdy je produkt
nad úrovní potenciálního produktu)
Časem zaměstnanci zjistí, že jim sice nominální mzdy vzrostly, ale za své
mzdy si mohou koupit méně statků a služeb neboli klesla jejich reálná mzda
(peněžní iluze), neboť cenová hladina vzrostla více jak nominální mzdy 
zaměstnanci požadují zvýšení mezd  tím vzrostou náklady firem  povede
k poklesu SAS  posun nahoru do bodu E2 – nový bod rovnováhy průsečík
nové křivky SAS a vyšší cenové hladiny P2  produkt se v krátkém období po
vychýlení vrací pět na potencionální úroveň
221
ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ
NABÍDKY A POPTÁVKY

Rovnováha po růstu agregátní poptávky
222
ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ
NABÍDKY A POPTÁVKY



Rovnováha po poklesu agregátní poptávky
Agregátní poptávka poklesne např. vlivem poklesu nominální zásoby
peněz nebo snížením vládních nákupů  posun křivky AD doleva 
cenová hladina klesá  firmy by mohly snížit mzdy a tím i své
náklady, ale to jim většinou neumožňují kolektivní smlouvy (mzdy
jsou krátkodobě fixní)  firmy začnou propouštět zaměstnance a
snižují výrobu  reálný produkt klesá na Y1 a bod E1 je novým bodem
krátkodobé rovnováhy
Časem kolektivní smlouvy vyprší a uzavírají se nové  existuje
nezaměstnanost  zaměstnanci jsou ochotni přistoupit na snížení
nominálních mezd  tím klesnou firmám náklady a agregátní nabídka
vzroste  posun křivky dolů na SAS1  bod E2, který je novým
bodem dlouhodobé rovnováhy  produkt krátkodobě poklesl pod
potenciální produkt, ale dlouhodobě se vrací zpět na svůj potenciál
223
ROVNOVÁHA AGREGÁTNÍ
NABÍDKY A POPTÁVKY

Rovnováha po poklesu agregátní poptávky
224
Příklad 18 (76/2) – zadání:









Neoliberální ekonomika pružných trhů je popsána těmito
funkcemi:
C = 200 + 0,8 (1 - 0,25)Y
I = 4300 – 4000i
L = 0,1Y – 4000i
G = 700
M = 800
Za těchto podmínek bude při cenové úrovni P = 1 dosažen
potencionální produkt Y*.
Zjistěte:
a) hodnotu multiplikátorů ,  a funkci agregátní poptávky
(dle modelu IS-LM) s proměnnými P a Y
b) úroveň potencionálního produktu
c) v dalším období se zvýšily státní výdaje, ale ekonomika se
pružně vrátila na úroveň potencionálního produktu při cenové
úrovni P1 = 1,25. O kolik se zvýšily státní výdaje.
225
Příklad 18 (76/2) – řešení


Řešení
a)  
1
1
1


 2,5
1  c  1  t  1  0,8  1  0,25 0,4
 
1




bk
h
2,5
2,5

2
2,5  4000  0,1 1,25
1
4000
b
4000

 
2  2
h
4000
Ā = Ca + Ia + G + cTr – cTa = 200 + 4300 + 700 + 0,8*0
– 0,8*0 = 5200
226
Příklad 18 (76/2) – řešení

a) funkce agregátní poptávky
P

M
2  800
1600


Y  A Y  2  5200 Y  10400
b) úroveň potenciálního produktu:
Y0    A   
M
 2  5200 2  800  12000
P
227
Příklad 18 (76/2) – řešení



c) Y0 = 12000, P = 1,25
O kolik se zvýšily státní výdaje?
∆G = ?
Y0     A  G
 

M
P
800
12000 2  5200 G   2 *
1,25

∆G = 160
228
Příklad 18 (76/2) – řešení

Situace graficky: V modelu AD-AS je křivka AS vertikální
protínající osu Y v hodnotě potenciálního produktu
(Y=12000), křivka AD je klesající. Zvýšením státních
výdajů se křivka AD posunula vpravo nahoru = nová
rovnováha vzniká při Y = 12000 a P = 1,25.
229
NEZAMĚSTNANOST



1)
2)



3)
Jev v tržní ekonomice, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva
nenachází odpovídající zaměstnání
Obyvatelstvo dané země členíme na – ekonomicky aktivní a
ekonomicky neaktivní
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – 2 skupiny
Zaměstnaní – osoby starší 15-ti let, které mají placené zaměstnání
nebo sebezaměstnání (vč, dočasně nepřítomných – nemoc, mateřská
dovolená, atd.)
Nezaměstnaní – nemají placené zaměstnání
- práci přitom aktivně hledají
- jsou ochotni během krátké doby (14 dnů) nastoupit
Ekonomicky neaktivní
Ostatní – studenti, důchodci, ženy v domácnosti, invalidé, osoby
230
mladší 15-ti let, osoby, které nechtějí pracovat
NEZAMĚSTNANOST

Míra nezaměstnanosti = procentní podíl nezaměstnaných na
ekonomicky aktivním obyvatelstvu, tj.
nezam ěstnaní
*100
ekonom ickyaktivníobyvatlestvo




E - počet zaměstnaných (mají placené
zaměstnání nebo sebezaměstnání)
U - počet nezaměstnaných (práci aktivně
hledají)
L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo
E+U=L
u … míra nezaměstnanosti
u = U/(E + U)*100 = U/L*100
231
NEZAMĚSTNANOST







Druhy nezaměstnanosti
1) Frikční nezaměstnanost
- vzniká na základě pohybu pracovníků – běžné propouštění, odchod
na vlastní žádost, mladí lidé ze škol.
- tito lidé hledají práci, jsou po určitou dobu nezaměstnaní, ale po
určité době se mění v zaměstnané.
2) Strukturální nezaměstnanost
- vzniká na základě nedostatečné poptávky po statcích a tudíž i po
pracovnících v určitých odvětvích, kde probíhá útlum (hutě, těžké
strojírenství, …)
- útlum určitých odvětví je přitom doprovázen rozmachem jiných
odvětví – odlišné kvalifikační předpoklady.
232
NEZAMĚSTNANOST





Cyklická nezaměstnanost
- přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst) –
na základě cyklického vývoje ekonomiky
Sezónní nezaměstnanost
- např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství
Plná zaměstnanost - ekonomika pracuje na úrovni potenciálního
produktu (při přirozené míře nezaměstnanosti)
233
NEZAMĚSTNANOST






Přirozená míra nezaměstnanosti
- existuje vždy určitá nezaměstnanost = normální míra zaměstnanosti,
kolem které kolísá míra nezaměstnanosti u (dříve 2 – 4 %, nyní 6 i
více)
- jedná se o frikční a strukturální nezaměstnanost (vždy někteří lidé
hledají lepší zaměstnaní, studenti své první místo, některé podniky
ukončují činnost, atd.), nepatří sem cyklická nezam.
přitom je v rozvinutých ekonomikách charakteristický růst u přirozené
míry nezaměstnanosti:
- regulační zásahy vlády – vysoké sociální dávky, které působí
demotivačně na ty, kteří hledají místo
- zvyšující se význam soc.psychologických faktorů – omezování
migrace
234
NEZAMĚSTNANOST





Důsledky nezaměstnanosti
Ekonomické důsledky
– jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi
skutečným a potencionálním produktem.
Okunův zákon – udává závislost mezi tempem růstu HDP a
průměrnou mírou nezaměstnanosti. Tento zákon říká, že růst
reálného HDP převyšující trend (který je 2,25% ročně pro vyspělé
země) o 2%, povede k poklesu míry nezaměstnanosti o 1% a
naopak růst nezaměstnanosti o 1 % nad úroveň přirozené míry
nezaměstnanosti je spojen s poklesem HDP o 2 %.
Phillipsova křivka – vyjadřuje vztah mezi mírou inflace a mírou
nezaměstnanosti, v krátkém období nepřímo úměrný vztah, v dlouhém
období nezávislost obou veličin
235
NEZAMĚSTNANOST

Phillipsova křivka krátkodobá
míra
inflace π
(v % ročně)
míra nezaměstnanosti u (v % ročně)
236
NEZAMĚSTNANOST

Phillipsova křivka dlouhodobá
π (v %)
LPC
u*
u (v %)
237
NEZAMĚSTNANOST




a)
b)
c)
d)
e)
Sociální důsledky
dopad na psychiku lidí, kriminalita, alkoholismus, narkomanie,
sebevraždy, radikalizace určitých skupin
dopady zvlášť tíživé při dlouhodobé nezaměstnanosti. (delší než 1
rok)
Snižování nezaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti – zmírňování negativních dopadů v
podobě podpor v nezaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti – vytváření nových pracovních míst
(rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelová prac.
místa)
Programy restrukturalizace
Podpora migrace lidí
238
Redukce sociálních dávek a minimálních mezd
Příklad 19 (87/4) – zadání:

V tabulce je uvedeno kolik lidí žilo ve městech, kolik z nich bylo
neaktivních a kolik bylo nezaměstnaných. Vypočtěte míru
nezaměstnanosti v jednotlivých městech.
Brno
Plzeň
Ostrava
Celkem
400 000
200 000
300 000
Neaktivních
200 000
80 000
160 000
Nezaměstnaných
15 000
10 000
15 000
239
Příklad 19 (87/4) – řešení:


BRNO: Ekonomicky aktivních L = 200000
400000 - 200000 = 200000
u


PLZEŇ: Ekonomicky aktivních L = 120000
200000 – 80000 = 120000
u


U
15000
 100 
 100  7,5%
L
200000
U
10000
 100 
 100  8,3%
L
120000
OSTRAVA: Ekonomicky aktivních L = 120000
300000 – 160000 = 140000
u
U
15000
 100 
 100  10,7%
L
140000
240
INFLACE





Inflace = projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je
růst všeobecné cenové hladiny
spojený s poklesem kupní síly peněz (rostou-li ceny, pak za stejný
obnos peněz si můžeme kupit méně)
Deflace = pokles všeobecné cenové hladiny
Desinflace = pokles tempa míry inflace
Stagflace = spojení stagnace a inflace (situace, kdy dochází ke
stagnaci reálného produktu a současně k růstu míry inflace). Je
doprovázena též růstem nezaměstnanosti = selhání Philipsovy křivky
241
INFLACE
Příčiny a formy inflace
Příčiny – můžeme odvodit z modelu AD-AS.
Dělení:
1) Poptávková inflace
2) Nabídková (nákladová) inflace
-
-
-
-
Ad 1) Inflace tažená poptávkou – je způsobena pozitivními
poptávkovými šoky, pokud současně s poptávkou se odpovídajícím
tempem nezvyšuje Y (nabídka) nebo neklesají ceny vstupů.
Růst poptávky se projeví v růstu cen, tím musí vzrůst mzdy (náklady
na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka
Příčiny: příliš expanzivní fisk. a monet. politika (př. růst vládních
výdajů, růst investičních výdajů firem) a politika vysoké (plné)
zaměstnanosti
Křivka AD se posune doprava
242
INFLACE

Inflace tažená poptávkou
243
INFLACE
-
Nákladová inflace – je způsobena negativním nabídkovým šokem,
pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávka.
Příkladem je inflace tlačená růstem mezd. Dále pak růst cen surovin na
svět.trzích (ropné šoky) nebo růst cen dovážených vstupů v důsledku
znehodnocení domácí měny.
244
INFLACE
Dělení inflace:
Mírná inflace (plíživá) – inflace je nízká, lidé mají důvěru v peníze –
jednotky až desítky procent
Pádivá inflace – lidé ztrácejí důvěru v peníze, preferují držbu jiných
aktiv. Indexování nominálních veličin nebo počítání v zahraniční měně
– kolem 100 %
Hyperinflace – kolaps ekonomiky, peníze přestávají fungovat, bartrová
směna či používání zahr.měn – 1000 % i více. Nutná měnová reforma.
245
INFLACE
1.
2.
Protiinflační politika:
Hlavním nástrojem je regulace agregátní poptávky.
Jedná se jednak o takový charakter měnové, fiskální a zahraničně
ekonomické politiky, která nestimuluje růst agregátní poptávky, v
případě plné zaměstnanosti, případně o restriktivní charakter těchto
politik.
Dále pak snižování inflačních očekávání.
Další možností jak zpomalit růst cenové hladiny je omezit růst
nominálních mzdových sazeb = důchodová politika zaměřená na
zmrazení mezd na základě zákonného opatření vlády, popř.zavedení
limitů růstu mezd apod.
246
INFLACE
Důsledky inflace
Vliv na reálné důchody - inflace vede k přerozdělení reálných důchodů –
pokles reálných mezd, tlak na růst nominálních mezd – jejich
nerovnoměrný vývoj
Vliv na reálnou hodnotu bohatství - inflace znamená znehodnocení
úspor (dříve vytvořeného bohatství = znehodnocení úspor)
- Inflace dopad na vztah věřitelé – dlužníci (znehodnocení dluhů =
výhodné pro dlužníky)
Vliv na ekonomickou aktivitu - inflace vytváří nejisté prostředí =
destimulace aktivit, inflace vnáší nejistotu do investičních plánů
Poznámka: Inflace zpravidla nepostihuje věcné formy bohatství
(nemovitosti, starožitnosti, umělecká díla), jejichž ceny obvykle rostou
spolu s inflací.
247
INFLACE
-
Philipsova křivka:
- zobecnění souvislostí mezi inflací a nezaměstnaností
Původně – vývoj mzdových sazeb a nezaměstnanosti.
- základem práce A.W.Philipse z Nového Zélandu.
Nižší míra nezaměstnanosti než přirozená byla spojena s růstem w ,
vyšší míra nezaměstnanosti než přirozená byla analogicky spojená s
poklesem w. Inversní vztah lze vysvětlit tak, že při nízké
nezaměstnanosti se zostřuje konkurence mezi zaměstnavateli při
hledání pracovníků = vyšší mzdové sazby.
248
INFLACE

roční růst nominálních sazeb w – vertikální osa
míra nezaměstnanosti v %
249
INFLACE
-
-
-
-
-
-
-
Philipsova křivka – upravená :
V 60. letech 20. století Američané P.A.Samuelson a R.M.Sollow
upravili PK
Tempo růstu nominálních mezd nahradili růstem cenové hladiny (P)
neboli mírou inflace
Tento vztah vycházel z předpokladu, že firmy zvyšují ceny podle toho,
jak se jim zvyšují pracovní náklady.
Důležitá je však i otázka přirozené míry nezaměstnanosti.
Závěr – přirozená míra nezaměstnanosti je spojená se stabilní
cenovou hladinou neboli s nulovou mírou inflace.
Dojde –li za této situace k růstu AD (agregátní poptávky) a k růstu
zaměstnanosti, nižší nezaměstnanost bude spojena s růstem cenové
hladiny, neboli inflací.
Naopak vyšší nezaměstnanost při poklesu agregátní poptávky povede k
poklesu cenové hladiny (deflaci).
250
INFLACE

Philipsova křivka – upravená:
251
INFLACE
-
-
-
Philipsova křivka:
Závěr
- chceme-li udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou, musíme
počítat s určitou stabilní mírou inflace
- při odstranění inflace (nebo alespoň snížení jejího tempa) se musíme
smířit s vyšší nezaměstnaností.
-
Závěr však platí jen pro krátké období.
-
Dlouhodobě daný závěr neplatí.
-
Dlouhodobě se míra nezaměstnanosti vrací neustále k přirozené míře
nezaměstnanosti, přičemž se míra inflace neustále zvyšuje.
252
INFLACE
-
Philipsova křivka:
Dlouhodobá Phil.křivka je vertikální a prochází bodem u1 na ose x (tj.
bod přirozené míry nezaměstnanosti).
253
INFLACE
-
-
-
Není tedy možné dlouhodobé stlačování nezaměstnanosti pod její
přirozenou míru pomocí podněcování agregátní poptávky. To je možné
pouze krátkodobě.
Přirozená míra nezaměstnanosti je ve světě různě vysoká. Pohybuje se
cca mezi 4 – 8 %, přičemž závisí na mnoha faktorech – na
demografickém složení obyvatelstva, migraci, pružnosti pracovních
trhů, štědrosti sociálních dávek apod.
Vzhledem k daným soc.dávkám je v současné době přirozená míra
nezaměstnanosti v EU vyšší než v USA a Japonsku.
254
INFLACE



Měření všeobecné cenové hladiny:
1) Index spotřebitelských cen – Consumer price index (CPI) –
nejpoužívanější nástroj pro zjišťování inflace, statistikové každý měsíc
zjišťují ceny určitého koše statků a služeb, jež byli do koše zařazeny
podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce (základní rok). Koš
obsahuje cca 729 statků a služeb, které jsou rozděleny do 12 skupin.
Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu. Váha je určena
podílem výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti.
Tyto váhy jsou po určitou dobu fixní (cca 5 let), protože jejich
statistické zjišťování je velice náročné.
2) Index cen výrobců - Production Price Index (PPI) – vypovídá o
konkurenceschopnosti výrobců, změny v PPI se časem promítají do
CPI. ČSÚ sleduje několik indexů např. index cen zemědělských
výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací.
255
Funguje na podobném principu jako CPI – existuje fixní koš.
INFLACE


3) Deflátor HDP – jsou v něm zachyceny všechny statky a služby
vyprodukované v dané ekonomice, neexistuje žádný fixní koš
vybraných výrobků. Zjistíme ho, pokud vydělíme nominální produkt
reálným a vynásobíme stem
Míra inflace – pomocí indexů zjistíme všeobecnou cenovou hladinu,
inflaci vyjadřujeme jako míru inflace, nebo-li procentní změnu za
nějaké časové období
256
INFLACE

Vzorce:
n
HDPs.c.   p0i q1i
n
HDPb.c.   p q
i 1
i
1
i
1
i 1
n
n
CPI 
p
i 1
n
p
i 1

i
1
i
0
q
i
0
q 0i
 100
 

Yr
Yn
Yr
1
i 1
n
Yr
Yr
 100
deflátorHDP 

i
1
i
1
p q
i 1
CPI i  CPI i 1
 100
CPI i 1
Yn
deflátorHDP 
p q
i
0
 100
i
1
HDPb.c.
 100
HDPs.c.
def .HDPi  def .HDPi 1
 100
def .HDPi 1
257
Příklad 20 (87/3) - zadání


Ekonomika produkovala tři výrobky. Jejich množství a ceny jsou
v jednotlivých letech uvedeny v tabulce:
Vypočítejte meziroční míru inflace v roce 2008 pomocí deflátoru HDP (rok
2007 je rok srovnávací)
Výrobek
2007
2007
2008
2008
množství
cena
množství
cena
q0
p0
q1
p1
I.
70
40
80
45
II.
20
50
20
55
III.
40
35
45
35
258
Příklad 20 (87/3) - řešení
n
deflátorHDP 
pq
i 1
n
i
1
i
1
 100
p q
i 1
i
0
i
1

def .HDPi  def .HDPi 1
 100
def .HDPi 1
n
deflátor2008 
p q
i 1
n
i i
1 1
p q
i 1
 100 
i i
0 1
45 * 80  55 * 20  35 * 45
*100  108,658
40 * 80  50 * 20  35 * 45
n
deflátor2007 
p q
i 1
n
p
i 1

i
1
i
1
i
0
i
1
 100  100
q
def .HDP2008 def .HDP2007
108,658 100
 100 
*100  8,658%
def .HDP2007
100
259
Příklad 21 (87/2) - zadání
Spotřební výdaje činily ve výchozím roce C = 1200, investiční
výdaje I = 1000 a vládní výdaje G = 800. V dalším roce stouply
spotřební výdaje o 40 %, investiční výdaje 10 % a vládní výdaje
zůstaly nezměněny.

Zjistěte:
a) míru inflace (procento růstu cenové úrovně), jestliže reálný NH
produkt se nezměnil
b) míru inflace, jestliže reálný NH produkt se zvýšil o 30 %.

a) C = 1200 I = 1000 G = 800
∆C = 40% ∆I = 10% ∆G = 0%
Π = ∆Yn/Yn *100

1200 * 0,4  1000 * 0,1
*100  0,193 *100  19,3%
1200  1000  800
260
Příklad 21 (87/2) - řešení

b)
Yn


Yr
Yn
Y
1 r
Yr
Yr
 100 
0,193 0,30
*100  0,0823*100  8,23%
1  0,3
261
OTEVŘENÁ EKONOMIKA



Otevřená ekonomika je spojená s ostatním světem jednak:
obchodem se zbožím a službami
finančními toky
Obchod se zbožím a službami – vzniká z faktu, že část vyrobeného
zboží v domácí zemi je exportována do ostatních zemí a část zboží,
které je spotřebováno v domácí zemi je vyrobeno v zahraničí a
dováženo.
Finanční (kapitálové) toky – vyjadřují skutečnost, že investoři při
formování svého portfolia alokují svá aktiva v zemích, kde jim
přinášejí nejvyšší výnos a převádějí tudíž své fondy ze země do země
relativně rychle, s nízkými transakčními náklady a relativně volně, bez
významných omezení.
262
OTEVŘENÁ EKONOMIKA





Tyto transakce pak determinují konstituování měnových kurzů,
úrokových sazeb, platebních a obchodních bilancí zemí, cenových
hladin, modifikují tvar a důsledky fiskálních a monetárních politik v
jednotlivých zemích, jakož i určování rovnovážné produkce.
Na základě toho pak stále více zesiluje vzájemná závislost ekonomik
jednotlivých zemí s rostoucí globalizací světové ekonomiky.
Měnový kurs
Nominální měnový kurs = cena určité národní peněžní jednotky
vyjádřená v jiných národních penězích, nebo-li cena jedné měny
vyjádřená v jednotkách měny druhé
Reálný měnový kurs = přepočet kursů na základě parity kupní síly
jednotlivých měn
263
OTEVŘENÁ EKONOMIKA





-
Systém měnových kursů
- kursy pevné
- kursy pohyblivé, flexibilní (plovoucí - floating)
Rozlišujeme kurs
valut (měn v hotovosti)
deviz (měn na účtech)
Nebo též je zachyceno na kurzovním lístků
kurs nákup
kurs prodej
kurs ČNB
264
OTEVŘENÁ EKONOMIKA



Systémy měnových kurzů
Volný měnový kurz (plovoucí) – stanovuje se na základě poptávky a
nabídky po jednotlivých měnách
- pokud CB intervenuje na měnovém trhu např. při rychlých a velkých
změnách kurzu centrální banky nakupují nebo prodávají domácí měny
s cílem omezit tyto výkyvy = řízený plovoucí kurz
Pevný měnový kurz (fixní) – udržovaný v předem stanoveném
rozmezí kolem určité výše, jež je stanovena CB v takové výši, o které
si CB myslí, že je dlouhodobě udržitelná z pohledu platební bilance
- CB stanoví i pásmo oscilací, ve kterém kurz se může pohybovat na
základě poptávky a nabídky
265
OTEVŘENÁ EKONOMIKA




Pevný měnový kurz (fixní) – pokud dojde vychýlení kurzu mimo
pásma oscilace:
překročení horního pásma – kurz koruny znehodnocuje – CB začne na
měnovém trhu nakupovat české koruny a platí za ně devizy ze svých
rezerv
překročení spodního pásma - kurz koruny zhodnocuje – CB na
měnovém trhu nabídne koruny a získá za ně devizy, které připojí ke
svým devizovým rezervám
CB v rámci svých měnových intervencí snižuje či zvyšuje své
devizové rezervy
266
OTEVŘENÁ EKONOMIKA







Měnový kurs
Přímý zápis kursu = CZK/USD = 17,80 (tj. 1 USD = 17,80 CZK)
CZK/EUR = 24,30 (tj. 1 EUR = 24,30 CZK)
= počet jednotek domácí měny za jednu jednotku měny cizí
Nepřímý zápis = obráceně = 1 CZK = 0,056 USD
1 CZK = 0,041 EUR
= počet jednotek cizí měny za jednu jednotku domácí měny
267
OTEVŘENÁ EKONOMIKA








Měnový trh
Měnový kurs závisí na vývoji nabídky a poptávky po dané měně, nebo
přesněji na faktorech, které nabídku a poptávku ovlivňují.
Křivka poptávky (FD) vyjadřuje kombinace poptávaných množství
EUR (za které jsou nabízeny CZK) při různých úrovních kursu EUR.
Křivka nabídky (FS) vyjadřuje kombinace nabízených množství EUR
(za které jsou poptávány CZK).
1 - příliv kapitálu  posun křivky FS doprava
= posilování koruny.
2 - intervence ČNB zvedne FD
= koruna se znehodnocuje
268
OTEVŘENÁ EKONOMIKA


1)
2)
3)
4)

Měnový trh
Faktory ovlivňující nabídku a poptávku na měnovém trhu:
Vývoj ekonomiky v jednotlivých zemích
Vývoj mezinárodního obchodu
Kursové intervence
Výnosnost mezinárodních aktiv (převod peněžních prostředků do jiné
země s cílem uložení v tamních bankách apod.)
Na základě toho rozeznáváme
 Kurs podle trhu aktiv (parita úrokových sazeb) – což znamená,
že finanční aktiva budou držena v jednotlivých měnách v závislosti
na jejich očekávaných výnosnostech, které jsou určeny
- zúročením aktiv (nominálními úr.sazbami v daných zemích),
- očekávaným vývoje měn.kurzu
269
OTEVŘENÁ EKONOMIKA









Parita kupních sil (PPP) – vychází z cenových podmínek
mezinárodního obchodu (zjišťuje se statistiky podle ceny určitého
spotřebního koše výrobků). Absolutní verze a relativní verze PPP
PPP - porovnává agregátní cenové hladiny ve dvou zemích
Př. Na daný spotř. koš vynaložíme v Evropě 119 EUR, v USA 100
USD, pak z PPP by vycházel kurs 1,19 EUR/USD.
Absolutní verze: Nominální měnový kurz (podle PPP) = E = PD/ PF
PD … domácí měnová hladina
PF … zahraniční měnová hladina
Měnový kurz se ustanoví na hodnotě odp. podílu cenových hladin.
Vnitřní kupní síla měny – znamená, že si za koruny v ČR koupím daný
koš zboží
Vnější kupní síla měny – znamená, že si po přepočtu podle kurzu
270
koupím v cizině opět daný koš zboží
OTEVŘENÁ EKONOMIKA







V krátkém období se může lišit nominální kurz od kurzu podle PPP
(především o dopravní náklady, celní bariéry), tzn. měnový kurz
(nominální) se běžně odchyluje od parity kupních sil.
Poměr měnového kursu k paritě = index (koeficient) ERDI.
Index ERDI: ERDI  E
PPP
Je-li index > 1 = kurs je podhodnocen, daná úroveň kursu a cenových
hladin působí příznivě na vývoj čistého exportu a naopak.
Relativní verze parity kupních sil
Nezabývá se stanovením konkrétní výše měnového kurzu, ale
vysvětluje jeho změnu – změna měnového kurzu je přibližně dána
rozdílem míry inflace v domácí a zahraniční ekonomice
271
OTEVŘENÁ EKONOMIKA








Relativní měnový kurz
vyjadřuje konkurenceschopnost domácí ekonomiky – důležitý zejména
jeho vývoj
- při jeho růstu, tj. znehodnocuje se kurz, se naše zboží stává levnější,
více se vyváží, méně se dováží
- při jeho poklesu, tj. reálně zhodnocuje, naše zboží je dražší, méně se
vyváží, více se dováží (tj. čistý export se zhoršuje)
ECZK / EUR je nominální měnový kurz,
PF je cenová hladina v zahraničí,
PF
RCZK / EUR =
×ECZK / EUR
PD je domácí cenová hladina,
PD
R je reálný měnový kurs
272
OTEVŘENÁ EKONOMIKA







Zhodnocení a znehodnocení měny:
a) znehodnocení měny – za jednotku domácí měny získáme méně
jiné národní měny, klesá tedy vnější kupní síla.
devalvace = znehodnocení měnového kurzu u systému fixního
depreciace = znehodnocení měnového kurzu u systému pohyblivého
b) zhodnocení měny
revalvace = zhodnocení měnového kurzu u systému fixního
apreciace = zhodnocení měnového kurzu u systému flexibilního
273
OTEVŘENÁ EKONOMIKA





Platební bilance
= zachycuje mezinárodní pohyb statků, služeb výrobních faktorů a
pohledávek a závazků.
= vyjadřuje ekonomické transakce subjektů dané země se
zahraničím během určitého období.
Horizontální struktura (podle MMF):
1) Běžný účet = pohyb výrobků (obchodní bilance)
pohyb služeb (označován též jako neviditelný obchod
= doprava, tranzity, turistický ruch apod.)
transferové platby (převod soc.dávek, prac.příjmů
cizinců apod.)
274
OTEVŘENÁ EKONOMIKA




2) Kapitálový účet = kapitálové transfery (převody akcií, odpustění
dluhů apod.)
3) Finanční účet = vývoj pohledávek a závazků rezidentů dané země
vůči zahraničí
= přímé zahr.investice (př. stát či firmy si investují v
zahraničí např. koupě podílu v podniku)
= portfoliové investice (tj. podíly nižší než 10 %)
(př. koupě podílu ve fondu)
= ost.investice (splácení úvěrů apod.)
4) Rezervy = vývoj aktiv v dispozici centrální banky (zahr.měny,
zlato, …) (př. CB kupuje zlato ze zahraníčí, Čína
hromadí americký dolar)
5) Chyby a opomenutí = rozdíly (tato položka umožňuje účetní
rovnost kreditních a debetních součtů) 275
OTEVŘENÁ EKONOMIKA












Vertikální struktura:
1) Kreditní položky (znaménko +)
- export statků
- příliv důchodů a transferů
- import kapitálu = zvýšení závazků vůči zahraničí (přijaté úvěry a vklady),
snížení pohledávek (přijaté splátky úvěrů, pokles depozit rezidentů v zahraničí – převod
vkladů ze zahraničí do ČR)
2) Debetní položky (znaménko -)
- import statků
- odliv důchodů a transferů
- export kapitálu = zvýšení pohledávek (poskytnuté úvěry, růst bank.vkladů v
zahraničí, nákup obligací), snížení závazků (splácení úvěrů, pokles depozit nerezidentů)
3) Rezervy
- zvýšení rezerv (růst pohledávek – méně peněz k dispozici): - snížení rezerv (pokles pohledávek – více peněz k dispozici): +
276
MONETÁRNÍ POLITIKA



Charakteristika měnové (monetární) politiky
MP je představována opatřeními, kterými je ovlivňován vývoj
peněžního trhu, a to nejčastěji nabídky peněz (peněžní zásoby). O tom
zpravidla rozhoduje CB.
MP je činností státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v
ekonomice, na regulaci úrokových sazeb a podmínek úvěru. Konkrétně
pak ji vykonává CB.
277
MONETÁRNÍ POLITIKA







Banka je organizace, která má povolení provádět bankovní operace
(jinak řečeno banka = instituce obchodující s penězi).
Bankovní systém (soustava) = souhrn všech bank v daném státě a
uspořádání vztahů mezi nimi.
V tržních ekonomikách existuje 2 stupňová bankovní soustava.
1.st.= centrální banka
2.st.= ost.banky (obchodní, komerční banky)
Centrální banka
= instituce, jejímž hlavním cílem je zabezpečovat stabilitu měny.
Obecně ve státě může být jedna centrální banka nebo centrální banku
tvoří více bank (např. FED v USA)
Ústřední bankou v ČR je ČNB. Jejím nejvyšším řídícím orgánem je
bankovní rada ČNB – jmenuje prezident.
278
V čele ČNB stojí guvernér ČNB.
MONETÁRNÍ POLITIKA




1.
Centrální banka
= zpravidla samostatná instituce, jako v ČR – ČNB.
Výjimka - USA – podoba Federální rezervní systém (FED) – je tvořen
12 federálními rezervními bankami, které jsou soukromými bankami
jednajícími ve veřejném zájmu.
Hlavní úkoly CB:
Uskutečňovat měnovou politiku – zprav. nezávislá na vládě.
Opatření:
– operace na volném trhu (nákup a prodej vládních či vlastních CP)
– stanovení PMR
– poskytování úvěrů KB a stanovení úrokových sazeb
279
MONETÁRNÍ POLITIKA
2.
3.
Udržovat stabilitu komerčního bankovního systému pomocí
- PMR
- úvěry KB (CB vystupuje jako zapůjčovatel poslední instance)
- pravidla obezřetného podnikání bank (úv.angaž,..)
- pravidla vzniku bank
- někde povinné pojištění vkladů
Ostatní aktivity - správa měn.(devizových a zlatých) rezerv
- emise bankovek
- regul.měn.kurzu (měn.intervence)
280
MONETÁRNÍ POLITIKA









Na základě činnosti CB rozeznáváme - nástroje měn.politiky:
- nepřímé
- operace na volném trhu (nákup a prodej vládních či vlastních CP)
- stanovení PMR
- poskyt.úvěrů KB (lombardní sazba - procentuální sazba, za kterou si
obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných
papírů.Centrální banka díky této sazbě může regulovat oběh peněz. Zvýšením
lombardní sazby dochází ke zdražení peněz a banky si půjčují méně.)
- stanovení ú.s. – diskontní sazba, lombardní sazba apod.
- přímé
- úvěrové limity (stanovení max.objemu úvěrů, který banka může poskytnout)
- administrativní opatření (omezení přílivu peněz ze zahraničí a odlivu do
zahr.)
281
MONETÁRNÍ POLITIKA





Diskontní sazba
Patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. V první polovině 20.
století byla diskontní sazba hojně využívána jako základní úroková
sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od
centrální banky.
Tato sazba tedy určovala základní hodnotu peněz na peněžních trzích a
úroky obchodních bank se od ní odvíjely. Dnes je změna diskontu
používána především jako signál, kam chce centrální banka směřovat
svou měnovou politiku.
1. zvýšením diskontu dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si
půjčují méně, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní
monetární politika;
2. snížením diskontu zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů,
načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní
politika.
282
MONETÁRNÍ POLITIKA
Komerční banky
Hlavní činností komerčních bank je:
- získávání peněžních prostředků (zejména ve formě vkladů)
- poskytování úvěrů
- vykonávání dalších činností – provádění platebního styku
- poskytování záruk
- provádění směnárenské činnosti
Banky – universální ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, apod.
- specializované – stavební spořitelny apod.
283
MONETÁRNÍ POLITIKA








Monetární politika
expanzivní – centrální banka zvyšuje nabídku peněz
neutrální – centrální banka ani nezvyšuje ani nesnižuje nabídku peněz
restriktivní – centrální banka snižuje nabídku peněz
Expanzivní monetární politika
Jedná se o politiku zlevňování úvěrů (levných peněz) v bankovním
sektoru.
Centrální banka působí na zvýšení nabídky peněz v bankovním sektoru
zvyšováním nákupu státních obligací od obchodních bank, případně
snižováním povinných měr rezerv, nebo podpůrně snižováním
diskontních a lombardních sazeb.
Efekty nástrojů se projeví v růstu peněžní báze (v nákupu obligací,
snížení diskontních sazeb) nebo ve zvýšení hodnoty centrálního
peněžního multiplikátoru (snížení povinných měr rezerv).
284
MONETÁRNÍ POLITIKA



Restriktivní monetární politika
Restriktivní monetární politiky jsou charakterizovány politikou
zdražování úvěrů v bankovním sektoru. CB působí na snížení nabídky
peněz obchodních bank zvyšováním prodeje státních obligací, popř.
zvyšováním povinných měr rezerv, nebo podpůrně zvyšováním
diskontních a lombardních sazeb.
Efekty nástrojů se projeví v poklesu peněžní báze (v prodeji obligací,
ve zvýšení diskontních sazeb) nebo ve snížení hodnoty centrálního
peněžního multiplikátoru (ve zvýšení povinných měr rezerv).
285
MONETÁRNÍ POLITIKA






Monetární politika - účinnost
Účinnost změny nabídky peněz bude závislá na tom, jak citlivá bude
poptávka po penězích na úrokovou sazbu (graficky je vyjádřeno
sklonem křivky poptávky po penězích MD).
L=k*Y–h*i
h … citlivost poptávky po penězích na ú.s.
k … citlivost poptávky k důchodu
Bude-li tato citlivost vysoká = povede měnová expanze pouze k
malému poklesu úrokových sazeb (to je také předpoklad
keynesiánského pojetí) a naopak.
286
MONETÁRNÍ POLITIKA





Monetární politika
Cílem monetární politiky - zvýšit zaměstnanost
- snížit inflaci
Zprostředkujícím cílem – úroková sazba.
Model AD-AS
Vazba zprostředkujícího cíle na konečné cíle – 2 stupně:
b)
Změna rovnováhy peněž.trhu se promítá do vývoje agreg.poptávky
Změna AP vede ke změně zaměstnanosti, produktu a cen.hladiny.
•
Základem je, že CB musí aktivně reagovat na vývoj ekonomiky.
a)
287
MONETÁRNÍ POLITIKA
Keyn.transmisní mechanismus


1.stupeň procesu, tj.monetární část = 3 kroky
1) CB mění svými nástroji nabídku peněz = expan.nebo restriktivní
měn.politika.
Změna nabídky peněz a střetávání s poptávkou po penězích vede ke
změnám ú.s.
Účinnost změny nabídky peněz bude závislá na tom, jak citlivá bude
poptávka po penězích na ú.s.
Předpokladem keynes.modelu je, že tato citlivost je přiměřeně vysoká


2) na změnu ú.s. reagují výdaje, zejména soukromé investice, ale i G
288
3) změna výdajů znamená růst agreg.poptávky
MONETÁRNÍ POLITIKA
Keyn.transmisní mechanismus
Graficky = monetární expanze = posun křivky AD doprava
- monetární restrikce = posun doleva.
289
Příklad 22 (107/3) – zadání i
řešení











Odvoďte dvě LM funkce, máte-li dvě následující funkce poptávky po
penězích:
L1 = 0,1Y - 100i
L2 = 0,1Y - 200i
Uvažujte konstantní nabídku peněz M = 4000. U které funkce při stejné
nabídce peněz M vyvolá stejná změna NH produktu Y větší změnu úrokové
míry.
Řešení:
LM1: 4000 = 0,1Y - 100i
LM2: 4000 = 0,1Y - 200i
Reakce změny úrokové míry na změnu produktu závisí na sklonu křivky LM –
čím větší sklon LM – tím větší reakce (změna úrokové míry při změně
produktu).
Sklon LM1 = k/h = 0,1/100 = 0,001
Sklon LM2 = k/h = 0,1/200 = 0,0005
Sklon LM1>sklon LM2 →větší změna úrokové míry nastane u první funkce
LM1
290
Příklad 23 (107/4) – zadání i
řešení















Ekonomika je v modelu IS-LM charakterizována takto:
C = 400 + 0,8(Y – 0,25Y)
L = 0,3Y – 4800i
I = 3200 – 1600i
M = 960
G = 800
P=1
Ta = 400
TR = 400
Cílem vlády je zvýšit výši NH produktu v rovnováze o 400 a uchovat výši
úrokové míry. Použijte k tomu účelu změnu státních výdajů a změnu nabídky
peněz.
Zjistěte:
a) původní výši rovnovážného NH outputu Y
b) jak se musí změnit státní výdaje G a nabídka peněz M
Řešení:
Výpočet rovnovážného produktu dle vzorce:
a) Výsledky: α=2,5 γ=2 β=0,667 A=4400 Y=9440
b)Posunou se křivky IS a LM tak, že dojde ke zvýšení produktu o 400 a
úroková sazba se nezmění:
∆Y=1/k*∆M → ∆M = k *∆Y → ∆M=0,3*400=120
291
∆Y=α*∆G → ∆G = ∆Y/α → ∆G= 400/2,5=160
Děkuji Vám za pozornost
292

similar documents