Scholastika, vliv arabské filozofie

Report
Vzdělávací materiál
vytvořený v projektu OP VK
Název školy:
Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20
Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0211
Název projektu:
Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu
Číslo a název klíčové aktivity:
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Anotace
Název tematické oblasti:
Filozofie
Název učebního materiálu:
Scholastika, vliv arabské filozofie
Číslo učebního materiálu:
VY_32_INOVACE_ZSV0315
Vyučovací předmět:
Základy společenských věd
Ročník:
4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého
gymnázia
Autor:
Radka Strašilová
Datum vytvoření:
8. 1. 2013
Datum ověření ve výuce:
9. 1. 2013, 14. 1. 2013
Druh učebního materiálu:
Prezentace
Očekávaný výstup:
Student charakterizuje období scholastiky, má přehled
o základních filozofických názorech a problémech
jednotlivých období, zná stěžejní myšlenky vybraných
představitelů scholastické filozofie, zejména pak dílo
T. Akvinského, a uvědomuje si vliv arabské filozofie na
filozofii křesťanskou.
Metodické poznámky:
Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli
studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim
poskytnout prostor k přemýšlení. Prezentací je vhodné
rozdělit do dvou až tří vyučovacích hodin. Při výuce je
možné využít učebnici P. Šila a J. Karolové Člověk na
cestě k moudrosti.
Raná scholastika
(9. – 11. století)
„Miluj - a dělej si pak, co chceš.“(sv. Augustin)
X
„Projevuj souhlas s učením a dělej si pak, co
chceš.“
•
lat. schola = škola, scholastikus = otec-kněz učitel
scholastika:
1. systém nauk a vyučování na středověkých školách
2. filozofické směry inspirované představiteli
středověké spekulace
•
•
•
•
návaznost na patristiku
systematizace zjevených pravd
snaha o racionální vysvětlení víry
vyvracení rozumových námitek proti víře
•
disputace
Představitelé rané scholastiky
Jan Scotus Eriugena
•
(810 – 877)
•
„první otec scholastiky“
•
christianizace platónismu a novoplatónismu
•
podmínka poznávání – víra ve zjevení
•
4 formy přírody
•
křesťanská víra umožňuje svobodu lidské vůle
Anselm z Canterbury
•
(1033 – 1109)
•
„druhý otec scholastiky“
•
ontologický důkaz boží existence
(viz člověk na cestě k moudrosti str. 93)
Co z jeho důkazu můžeme vyvodit?
Má jeho důkaz nějakou slabinu?
Anselm z Canterbury:
„Pravda je správnost uchopitelná pouze duchem.“
Spor o univerzálie
• univerzálie = obecné pojmy, obecniny
„ K otázce, zda rody a druhy existují, nebo zda existují
pouze v intelektu, a dále, jestliže existují, zda jsou
tělesné a netělesné a zda existují odděleně od
smyslových věcí nebo jen ve smyslových věcech a na
nich, se nevyjádřím, neboť taková otázka je velmi složitá
a vyžaduje podrobné zkoumání.“
Porfyrios (Plotínův žák)
• spor realismu s nominalismem
Kde bychom mohli vysledovat počátky tohoto sporu?
(Aristoteles X Platón)
Realismus
- obecný pojem existuje reálně a nezávisle na jednotlivých
věcech
Krajní realismus
- univerzálie existují před věcmi (ante res)
- Eriugena, Anselm z Canterbury, Vilém ze Champaux
Umírněný
- univerzálie existují ve věcech (in rebus) jako jejich
druhové určení
- Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Duns Scotus
Nominalismus
- obecný pojem je prázdný zvuk, existuje pouze v
lidském myšlení a řeči (universalia post res)
- Roscellinus
Petr Abélard (Pierre Abaelard)
• 1079 – 1142
• kompromis
! Realismus ve smyslu scholastiky je to, co dnes
označujeme idealismem.
Vliv arabské filozofie
• 7. stol. – Muhammad
• Mekka, Bagdád, Cordóba
• obhajoba náboženství, vliv Platóna, ale především
Aristotela
Avicenna (Abú Alí Ibn Siná)
• 980 – 1037
• látka věčně jsoucí vedle Boha
• Bůh je nehybným hybatelem
U kterého antického filozofa bychom našli stejný názor?
• Avicenna vychází z Aristotela
• univerzálie – stejný názor jako Abelard, ale dříve
Averroes (Ibn Rušd)
• 1126 – 1198
• forma k látce nepřichází zvnějšku, ale je v ní obsažena
I tento názor bychom mohli najít v antické filozofii.
U koho?
(znovu vliv Aristotela)
• ↑ ↑ ↑ rozpor s vírou ve stvoření z ničeho
• Averroes popírá nesmrtelnost jednotlivé duše,
nesmrtelný je jen nadosobní duch
• učí, aby člověk konal dobro kvůli němu samému, a ne z
obavy z trestu po smrti
Židovská filozofie
• 9. – 12. stol. – kabala
Maimonidés (Moše ben Maimon) – 1135 – 1204
• nadšený ctitel Aristotela
Vrcholná scholastika
13. století
Vývoj názorů na Aristotela:
1. Zákaz výuky ze strany církve
2.
Studium Aristotela je životní nutností univerzitní
vzdělanosti.
r.1245 – jeho výuka povolena bez omezení
r.1255 – znalost Aristotelova díla podmínkou
magisterského titulu
- jeho dílo se stává vzorem pravdy a
sumou veškeré moudrosti
• Sumy
- zpracovávají obrovské množství poznatků
- jakési „encyklopedie“
- křesťanský obraz světa zahrnující přírodu, lidstvo, duši
a nadpozemský svět
• Církevní řády
dominikáni (Albert Veliký, Tomáš Akvinský)
františkáni (František z Assisi)
Albert Veliký (?1193,1207 – 1280)
Albert z Bollstadtu, Albertus Magnus, doctor univerzalis
• znalec Aristotela
• Suma teologická
Tomáš Akvinský (1225 – 1274)
doctor angelicus
„Posláním mudrce je vytvářet řád.“
• vliv Alberta Velikého
Dílo: Suma teologická
Suma proti pohanům
Vztah rozumu a víry
•
varuje před pokusy o nezvratné důkazy teologických
pravd
„…náboženství je založeno na víře, nikoli na rozumu, a
vystavovat ho zkoušce, k níž není nijak způsobilé,
znamená jistý způsob, jak je zničit.“
D. Hume (18. stol.)
•
pravdy nadpřirozené ( o Trojici, dědičném hříchu,…)
jdou nad rozum, nikoli proti němu
1.
2.
3.
Poznání boha
rozumem – nejnižší stupeň
prostřednictvím víry
přímé poznání – nadpřirozené, intuicí, možné až po
smrti, stojící nejvýše
Metafyzika
•
•
•
čistá látka sama o sobě neexistuje
formy mohou existovat i samy o sobě (např. duše po
smrti)
formy materiální – mohou existovat jen v látce (=>2
druhy forem)
•
•
látka je zdrojem mnohosti
Bůh je čistá forma, je absolutní inteligencí, absolutní
vůlí
Vliv kterého myslitele v těchto názorech patrný?
(viz látka výše)
Důkazy o existenci boha:
• jen „podpůrné“ argumenty
• důkazy nepřímé
• Bůh je:
1. prvním hybatelem
2. První příčinou
3. Podmínkou všeho nahodilého
4. Nejvyšším a nejdokonalejším bytím
5. Strůjce účelnosti
Pojetí člověka, etika
• člověk mezi světem duchovním a přírodou
• duše je nesmrtelná, je nadána aktivitou, svobodou
volby
• povinnost člověka zachovat si život, žít ve společnosti, v
míru, směřovat k Bohu už v pozemském světě
• nad zákonem lidským stojí zákon boží
• jeho učení zpočátku odmítáno a cenzurováno
Pozdní scholastika
14. – 15. stol.
•
•
•
•
•
Roger Bacon (1214 - ?1294)
doba, v níž žil – vrcholná scholastika X názorově patří k
pozdním scholastikům
Angličan, františkán
kritik tomismu
studia v Oxfordu – matematika, medicína, teologie,
filozofie
experimenty => podezření církve => exil ve Francii
Dílo:
Větší dílo
Menší dílo
Třetí dílo
• největší filozofové byli pohané
Kdo asi?
Aristoteles, Avicenna, Averroes
• Výtky proti Albertovi a Tomášovi:
- neznalost jazyků
- neznalost matematiky
- neměli by vycházet pouze z dedukce (autority), ale
i ze zkušenosti, experimentu
• „zatnul sekeru ke kořenům scholastiky“
(sám se považoval za „věrného syna církve“)
•
•
•
•
Duns Scotus (1270 – 1308)
doctor subtilis
františkán
profesor Oxfordu, také Paříž, Kolín
kritik Alberta a Tomáše:
- soulad mezi teologií a Aristotelem není možný
- vůle je nadřazena myšlení
- svět je stvořen tak, jak se bohu zalíbilo jej stvořit
Vilém Occam (Ockham)
• Ockhamova břitva
(Fakultativně - viz Člověk na cestě… str.104, 105)
Zdroje:
Archiv autorky.

similar documents