Veřejná kontrola moci pomocí médií

Report
Politologie a mezinárodní vztahy
Ozbrojené konflikty a média
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Obsah přednášky
 Definice médií
 Role, charakter a funkce médií
 Sekuritizace a média
 Média a ozbrojený konflikt
 Role a vliv novináře
 Shrnutí
Definice médií
 Média (masová média, masmedia, hromadné sdělovací prostředky)
jsou komunikační kanály, jejichž prostřednictvím jsou šířeny
zpravodajství, zábava, vzdělanost i propagační informace
 Nejvýznamnějšími médii současnosti je televize, internet, tištěná
periodika, rozhlas a další komunikační a sdělovací prostředky
 Média jsou charakterizovatelná produkcí, reprodukcí a distribucí
znalostí široce chápaných souborů symbolů, majících důležitý
význam pro zkušenost v sociálním světě – zprostředkovávají
a vytvářejí obraz světa (doplňují anebo nahrazují vlastní
nezprostředkovanou zkušenost příjemce informace)
Role a charakter současných médií
 Média jsou druhem podnikání, jehož smyslem je prodej informací
 Posláním médií není zprostředkovávání „objektivní informace“,
ale „zajímavé informace“
 Většina médií je vlastněna soukromými subjekty, jejichž prvořadým
zájmem je generování zisku
 Kritérium sledovanosti / nákladovosti je významné
i pro veřejnoprávní média
 Uživatelé současných médií upřednostňují zábavu
před informacemi – zábavné pořady v TV mají vyšší sledovanost
než zpravodajství
 Klesá míra informovanosti uživatelů médií a zároveň jejich zájem
o informace - veřejné mínění je ovlivňováno zkratkovitým
a povrchním zpravodajstvím
Role a charakter současných médií
 Klasická tištěná média (noviny) a rozhlas ztrácí na významu a klesá
jejich náklad / sledovanost
 Čtenáři tištěných periodik se rekrutují z řad starší generace –
mladší lidé preferují televizi a tzv. nová média (internetové
zpravodajství, sociální sítě aj.)
 Historickým problémem masmédií byla vždy otázka odpovědnosti
za šířenou/vytvářenou informaci
 S příchodem internetu se charakter této otázky výrazně změnil zatímco zhruba do konce 20. století získával jedinec možnost
prezentovat své myšlenky v masmédiích na základě výběrových
kritérií, resp. vytvoření ekonomicky významné osobní pozice, je
dnes přístup do masmédií umožněn širokým vrstvám obyvatel
 To na jedné straně rozšiřuje rozsah svobody slova, na druhé straně
usnadňuje šíření nepravdivých, zavádějících nebo lživých informací
Funkce masmédií
 Orientační a informační funkce → jsou zdrojem informací ×
dezinformací; určují priority, o kterých se mluví
 Interpretační funkce → vykládají souvztažnosti a formují veřejné
mínění × manipulují s veřejným míněním; nutí lidem, jak mají
informace chápat
 Veřejná kontrola moci pomocí médií → významný nástroj
formování společenských a politických postojů lidí
 Socializační funkce → předávají informace dalším kulturám
a pokolením × výběrem toho, co reprodukují, ovlivňují kulturu
někdy negativně
 Zábavná a oddechová → nabízejí běžnému člověku zábavu × snižují
úroveň zábavy, kultura se v nich stává předmětem komerce
Sekuritizace a média
 Sekuritizace je dynamickým procesem sociálního konstruování
hrozby, kdy se určitý jev stává tématem bezpečnostním problémem
na základě skutečně existujícího nebezpečí (objektivistický přístup),
ale protože je jako hrozba prezentován a tato prezentace je přijata
(subjektivistický přístup)
 Bezpečnostní hrozbou se daný jev stává tehdy, když lze přesvědčivě
(nikoliv nutně pravdivě a objektivně) argumentovat, že je
významnější než jiné jevy a měla by mu být přiznána priorita
 Takto prezentovaný jev je pak často prezentován jako existenční
nebo mimořádně aktuální hrozba. Aktéři, kteří prohlašují
referenční objekty za existenčně ohrožené a jsou tak hybateli
procesu sekuritizace, jsou označováni jako aktéři sekuritizace
(Waisová) nebo činitelé bezpečnostní politiky (Eichler)
 Významnými aktéry sekuritizace jsou, kromě politických elit nebo
expertní komunity, rovněž média
Sekuritizace a média
 Média hrají mimořádnou roli při interpretaci bezpečnostních
problémů, neboť vhodně prezentované otázky bezpečnosti
přitahují větší pozornost než informace z jiných oblastí
každodenního dění, zejména lze-li vytvořit v příjemci informace
představu či přesvědčení, že takový bezpečnostní problém má
nebo může mít dopad i na jeho vlastní bezpečnost
 Atraktivita témat souvisejících s kriminalitou, násilím a konflikty je
médii vnímána a zohledňována (speciálně zaměřené krimi zprávy,
klíčové zprávy v hlavním zpravodajství, titulky a grafická úprava
bulvárního tisku apod.)
Sekuritizace a média
 „Redukce složitého problému bezpečnosti na otázku osobní
bezpečnosti má ještě jiné politické výhody. To, co lze dělat ohledně
bezpečnosti, je nesrovnatelně efektnější, senzačnější a vhodnější
pro televizní zpracování než jakýkoliv krok mířící k hlubším, ale
proto i méně hmatatelným a zdánlivě abstraktnějším zdrojům
zneklidnění…. Kdybychom měli na stav společnosti soudit z toho,
jak se dramaticky zobrazuje (což většina z nás dělá, ať už jsme nebo
nejsme ochotni to sobě či jiným přiznat), zdálo by se, že poměr
zločinců k „obyčejným lidem“ dalece přesahuje podíl lidí, kteří jsou
skutečně ve vězení, a že svět jako celek se dělí na zločince a strážce
pořádku. A nejen to. Celý lidský život pak vypadá jako proplouvání
úžinou mezi hrozbou fyzického napadení a bojem proti
potenciálním útočníkům.“
 BAUMAN, Zygmunt. Globalizace : Důsledky pro člověka. Allan
Plzák; Jana Ogrocká. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Mladá fronta, 1999.
Souvislosti; sv. 17. ISBN 80-204-0817-7. s. 138 – 139.
Média a ozbrojený konflikt
 Ozbrojený konflikt je pro média atraktivním zdrojem informací,
avšak pouze tehdy, pokud je rovněž možné jej interpretovat jako
konflikt mající vazbu na osobní bezpečnost nebo ekonomický statut
příjemce informace – běžného občana
 Ve světě paralelně probíhají desítky ozbrojených konfliktů, jejich
mediální pokrytí je však nevyvážené (Sýrie, Afghánistán, Irák…???)
 Dramaticky stoupá zájem médií o konflikt v okamžiku, kdy je
do konfliktu zainteresován stát, na jehož území média podnikají –
v případě dlouhodobého konfliktu však tento zájem stejně
dramaticky opadá
 Při informování o konfliktu se zvýrazňují orientační, informační
a interpretační funkce médií
 Veřejná kontrola moci pomocí médií může v emocionálně
vypjatých okamžicích souvisejících s konfliktem selhávat
Média a ozbrojený konflikt
 Při informování o konfliktu média tendují k zaujatému
zpravodajství, které může být důsledkem
 přímého nebo nepřímého vlivu státu nebo politických elit, které
konflikt podporují,
 masové hysterie a emocionálních nálad, které dopadají i na novináře
 cílené manipulace a PR některé ze stran konfliktu
 Média určují priority, o kterých se v souvislosti s konfliktem mluví
 Vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují
s veřejným míněním - nutí lidem, jak mají informace chápat
 Mobilizují a sjednocují veřejné mínění za účelem získání podpory
a legitimity (ne nutně legality) vojenské akce („národ si to žádá…“)
 Kdo nepodporuje válku, není vlastenec…
Média a ozbrojený konflikt
 Mediální válka – představuje formu manipulace s médii se
záměrem ovlivnit nebo zmanipulovat domácí nebo mezinárodní
veřejné mínění za účelem získání podpory pro vlastní politické cíle
a/nebo narušení morálky populace, vůči níž jsou tyto cíle
prosazovány (= propaganda)
 Úspěšné vedení současného ozbrojeného konfliktu dnes není
možné bez úspěšné mediální kampaně
 Účastníci konfliktu aktivně ovlivňují jak vlastní, tak zahraniční
média – nabízejí pro média atraktivní informace (vzbuzující emoce
- uprchlíci, masové hroby aj.), které je vykreslují jako oběti
zasluhující podporu nebo jako vítězící a zároveň jedinou
spravedlivou stranu konfliktu
Média a ozbrojený konflikt
 Význam médií ve válečném úsilí neustále roste úměrně s jejich
technologickým rozvojem a možnostmi aktivního a rozšiřujícího se
ovlivňování veřejného mínění
 Díky schopnosti a moci interpretovat ozbrojený konflikt a zároveň
vytvářet obraz jeho viníků a obětí se média stávají jeho významným
účastníkem
 Napoleon: noviny Rheinisher Merkur označil za pátou velmoc, proti
níž bojuje (kromě Ruska, Pruska, Velké Británie a Rakouska) –
odtud k dnešnímu pojmu „sedmá“ velmoc
 „Více strachu mi nahání troje noviny nežli sto tisíc bajonetů.“
 Zásadní roli však média v konfliktu začínají hrát až ve 20. století,
s nástupem rozhlasu, filmu, televize a dnes i internetu – tj.
prostředků masového a rychlého (okamžitého) šíření informace
Média a ozbrojený konflikt
 Informace o konfliktu a jeho průběhu může mít zásadní dopad
na jeho výsledek, a proto válečnému zpravodajství věnují
zainteresované strany mimořádnou pozornost
 David Lloyd George (premiér VB v době I. světové války): „Kdyby
lidé znali skutečnou pravdu o tom, co se děje (na frontě), válka by
musel skončit zítra. Ale oni to samozřejmě nevědí a nemohou
vědět.“
 V souvislosti se zapojením USA do I. světové války lze datovat první
aktivní, masové a komplexní využívání masmédií ze strany
oficiálních míst za účelem získání podpory veřejnosti pro vstup USA
do války (Edward Bernays – Committee on Public Information,
1917)
 Jak otevřené propagandistické využívání médií ze strany státu, tak
i jejich skrytá manipulace, se stávají součástí válečného úsilí všech
stran konfliktu
Média a ozbrojený konflikt
 V meziválečném období, s nástupem prvního masově rozšířeného
elektronického média – rozhlasu (a později i zvukového filmu),
roste i jeho úloha v propagandistickém působení na obyvatelstvo
 Německo po roce 1933: rozhlas a ostatní média se dostávají pod
kontrolu státu a jejich úlohou je:
 ideologické a mobilizační působení,
 získávání podpory pro vládnoucí režim,
 zdůvodňování jeho politiky a agresívních způsobů prosazování
zahraničněpolitických cílů
 vykreslování obrazu nepřítele a zdrojů ohrožení,
 obecná psychologická příprava na válečný konflikt a jeho následné
vedení
Média a ozbrojený konflikt
 „Rozhlas se prvním a nejvlivnějším prostředníkem mezi duchovním
hnutím a lidem, mezi ideou a člověkem.“
 „Je naším přáním od srdce, aby technika, průmysl a duchovní
vedení německého rozhlasu od nynějška vykročily odhodlaně novou
cestou, na jejímž konci stojí nám všem společný velký cíl: jeden
národ, jedna říše, jedna vůle, krásnější německá budoucnost.“
Joseph Goebbels, 1933
 Gliwice/Gleiwitz 1939, Praha 1945
Média a ozbrojený konflikt
 V průběhu II. světové války sehrávají média, která jsou pod vlivem
a kontrolou vlád obou válčících stran, výraznou a zásadní roli
při mobilizaci veškerého úsilí a zdrojů pro vedení války
 Jak Osa, tak Spojenci, využívají obdobných technických a
psychologických postupů jak k mobilizaci vlastního obyvatelstva,
tak získání mezinárodní podpory a sympatií
 Zásadní roli při informování a ovlivňování veřejnosti přebírá
zvukový film (týdeníky, propagandistické filmy)
 Why We Fight (USA 1942-1945)
Média a ozbrojený konflikt
 Mechanismus mediální interpretace II. světové války stanovil
dodnes fungující a využívané možnosti využití/zneužití médií
 S technologickým pokrokem sice dochází ve II. polovině XX. století
i v současnosti ke kvantitativnímu nárůstu médii sdělovaných
informací, k jejich rychlé a permanentní obměně, avšak formy
a účel mediálního působení zůstávají v zásadě stejné, tj.
 získávání zajímavých (a prodejných) informací
 získávání podpory pro vedení konfliktu nebo pro některou
ze zúčastněných stran
Média a ozbrojený konflikt
 Technologicky nový přístup ke zprostředkování informací
o válečném konfliktu představila CNN – 24 hodinové televizní
zpravodajství o válce v Iráku (operace Pouštní štít/Pouštní bouře,
1990/1991)
 Poprvé dochází k masivnímu a přímému novinářskému pokrytí
probíhajícího konfliktu – informace jsou permanentně předávány
v přímém přenosu z první linie
 Model CNN je dále využíván při medializaci i dalších konfliktů
(invaze do Iráku 2003), je však v praxi oproti minulosti omezován
potřebami ozbrojených sil i politického vedení (USA, VB), které si
osobují právo kontrolovat šířené informace
 Nezávislé nebo cizí zpravodajství je omezováno či se stává terčem
vojenského zásahu (2001 – vybombardování redakce Al-Džazíra
v Kábulu)
Média a ozbrojený konflikt
 Klíčová média přistupují na omezující podmínky ozbrojených sil,
které vedou válečný konflikt, z důvodu zachování přístupu
k atraktivním informacím
 Embedded journalism x Independent journalism
 Embedded (začleněný, zapojený) – model, v němž se novinář stává
součástí bojové jednotky v první linii – média získávají exklusivní
audiovizuální materiál a novináři základní fyzickou ochranu
výměnou za svoji novinářskou nezávislost – ozbrojené síly kontrolují,
kdy a kde se novinář pohybuje, co může zaznamenat atd.
 Např. z doby irácké kampaně i afghánské mise vznikla řada
populárních „nezávislých“ dokumentů (Restrepo, 2010), jejichž
objektivita je však nutně sporná (Evan Wright – Generation Kill)
 Skutečně nezávislé zpravodajství nedisponuje tak atraktivními
informacemi a má ztížený přístup na mediální trh
Média a ozbrojený konflikt
 V honbě za atraktivními a senzačními informacemi, stejně jako
z důvodu zachování přístupu k jejich exklusivním zdrojům, jsou
média ochotna rezignovat na svoji tradiční roli v demokracii –
přestávají být „hlídacím psem demokracie“
 Informace poskytované mediálními společnostmi (Fox, CNN, ITW
News atd.) v průběhu zahájení invaze do Iráku byly nevyvážené
a často „officially inspired“, tj. oficiálně získávané informace od
vlády USA a Velké Británie nebyly kriticky vyhodnocovány z obavy
ze ztráty přístupu k jejich zdroji (The War You Don´t See – John
Pilger)
 Kritické zpravodajství = žádné zpravodajství
 Kritické zpravodajství = nevlastenecké zpravodajství
Média a ozbrojený konflikt
 Zkušenost establishmentu s „pružností“ mainstreamových médií
z doby irácké války, jejich částečnou rezignací na kritické
vyhodnocování informací i relativní nezájem většiny veřejnosti
toužící především po zábavě hrozí nastolením situace, kdy ve jménu
bezpečnosti státu a jeho občanů mohou být ohrožovány jeho
demokratické základy
 Kritický postoj k oficiálním zprávám a autoritám je spojován se
zpochybňováním vlastenectví a hodnotové integrity osob, které
poukazují na dříve neakceptovatelné nebo utajované aktivity
ozbrojených sil, zpravodajských a bezpečnostních složek státu
(Wikileaks - Manning, Snowden)
 „Kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečí, ztratí nakonec obojí!“
Benjamin Franklin
Média a ozbrojený konflikt
 Nutnost získávat a dodávat na mediální trh stále zajímavé, snadno
vysvětlitelné a jednoznačné informace nutí média vytvářet velmi
zkratkovitý až zavádějící obraz světa – např. zpravodajství
o ozbrojeném konfliktu se redukuje na obraz zápasu dobra se zlem
(nás, hodných s těmi druhými, zlými)
 Zpravodajství, má-li si udržet atraktivitu a srozumitelnost (a tedy i
sledovanost a komerční úspěch), musí nutně složité problémy
redukovat do podoby symbolů, které nadlouho utvářejí stereotypy
přetrvávající v myšlení občanů
 V důsledku oslabení kontrolní funkce médií, výše uvedené potřeby
a v porovnání s minulostí odlišných priorit příjemců informací je pak
možná snadnější manipulace s veřejným míněním
 Lze vytvářet mediální konstrukce zaměňované za realitu, na jejichž
základě je možné prosazovat takové cíle, které by při podrobnějším
a objektivním posouzení neměly šanci získat veřejnou podporu
Role a vliv novináře
 Podobu, obsah, načasování, emocionální podání informace apod.
ovlivňuje rovněž osobnost reportéra – novináře
 Subjektivní postoj, zkušenosti, vzdělání, zážitky, momentální fyzická
a psychická kondice, fyzický zjev aj., to vše ovlivňuje podobu
informace a její dopad
 Profesionální váleční reportéři jsou výsadou velkých mediálních
a globálně působících společností – jimi získané informace jsou
distribuovány / prodávány do dalších zemí
 Malý mediální trh = malý počet specializovaných novinářů =
neúměrný mediální vliv odborníků nebo osob za odborníky
považované
 Menší konkrétní osobní odpovědnost původce produkované
informace si vyžaduje více kritický přístup jejího konzumenta
Shrnutí
 Média jsou komunikačním prostředkem, který zásadním způsobem
vytváří a ovlivňuje naše vnímání světa
 Hrají zásadní roli v procesu sekuritizace, tj. vytváření přesvědčení
o ohrožení bezpečnosti státu, společnosti, jednotlivce
 Zkušenost s uplatněním médií v průběhu ozbrojených konfliktů
ve XX. století je v současnosti stále více prohlubována – přes
technologický pokrok je důvod a smysl využívání médií stále stejný,
tj. mobilizace společnosti a získání podpory pro zapojení
do konfliktu
 Primárním posláním většiny médií je zaujmout, nikoliv pravdivě
informovat…
Politologie a mezinárodní vztahy
Ozbrojené konflikty a média
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

similar documents