symbolismus (326856)

Report
Název projektu: Moderní škola
SYMBOLISMUS
Mgr. Lucie Rusová
12. 04. 2014
český jazyk a literatura
3. ročník/septima
Moderní umělecké směry přelomu 19. a 20. ve světové a české literatuře
Gymnázium Ivana Olbrachta Semily, Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace
Nad Špejcharem 574, 513 01 Semily, Česká republika
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0047
• literární směr, v němž autoři zprostředkovávají
realitu pomocí symbolů, snaží se v poezii uplatnit
fantazijní výraz
• SYMBOL není skutečnost, ale pouze znak, náznak,
pod nímž se skutečnost skrývá
pokud bychom v básni vyslovili přímo to, oč tam
běží, zničili bychom veškerý půvab této básně
• Jinými slovy báseň napsaná pomocí symbolů
obsahuje kouzlo básnických obrazů, zahalenou
myšlenku
• E. A. Poe – Havran, Annabell-Lee (dekadent)
• Ch. Baudelaire – Květy zla - v jeho poezii obrovská
míra obrazotvornosti, překladatel E. A. Poa
• A. Rimbaud – Opilý koráb – absolutní spontánnost,
bohatství imaginace, symbolika lodi zmítající se na
moři (člověk potácející se životem)
• O. Březina – postavená na symbolech, např. symbol spjatých
rukou = lidstvo jde ruku v ruce – kolektiv - Ruce
• K. Hlaváček - živelná obrazotvornost, melancholická i
rozmarná Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna
• K. Toman - Měsíce, ale i F. Šrámek
• někteří tito autoři vešli do literární historie pod názvem
Česká literární moderna
• Viktor Dyk – symbolistické umění zkratky a narážky –
sarkasmus symbol píšťaly, krys, nemluvněte v novele Krysař
• J. Deml - mystické obrazy
…Mne, zbloudilou loď, vrženou za vichřice
do vzduchu bez ptactva za gigantický plot,
mne nezachrání už záchranná plachetnice,
můj trup je opilý přívaly slaných vod,
já, koráb z mlhovin, já, fantastické zvíře,
já, jenž jsem prorážel kouř nebes jako zeď,
kde roste převzácná pochoutka pro malíře –
sluneční lišejník, zašlý jak stará měď,
já, prkno, poseté žhavými půlměsíci,
rejnoky, kostrami mořských koníků,
já plul jsem za nocí v červenci při měsíci
pod ultramarínem šílených lodníků,
já, prkno, poseté žhavými půlměsíci,
jež rozléhaly se na sto mil do dálky,
já náhle zatoužil jsem podívat se domů
na starou Evropu a lesní rusalky. …
ukázka č. 1
ukázka č. 2
…
A ruce naše, zapjaté v magický řetěz rukou nesčíslných,
Chvějí se proudem Bratrské síly, jenž do nich naráží z dálek,
Stále mocnější tlakem věků. Nepřetržité vlny
Bolesti, odvahy, šílenství, rozkoše, oslnění a lásky
Probíhají nám tělem. A v úderu větru jejich, smysly zhasínajícím,
Cítíme, jak řetěz náš, zachycen rukama bytostí vyšších,
V nový řetěz se zapíná do všech prostorů hvězdných
A objímá světy. – A tehdy na otázku bolestnou,
Staletí skrývanou v bázni jako tajemství rodu,
Jež prvorození sdělují prvorozeným, umírajíce,
Uslyšeli jsme kolozpěv vod, hvězd a srdcí a mezi slokami jeho,
V intervalech kadence melancholické, dithyramb světů za sebou
následujících.
• ukázka č. 1 – Jean Arthur Rimbaud: Samohlásky, Opilý koráb:
OPILÝ KORÁB. In: Www.ceskaliteratura.cz [online]. 2010 [cit.
2014-04-12]. Dostupné z:
http://www.ceskaliteratura.cz/translat/rimbaud.htm
• ukázka č. 2 – Česká básnická moderna. 1. vyd. Praha:
Československý spisovatel, 1987, s. 195. ISBN 22-154-87.
• ostatní použité obrázky pocházejí z databáze Microsoft
klipart

similar documents