Prezentace aplikace PowerPoint

Report
Vývoj refrakčních vad (obecně)
Předmět: Brýlová optika
Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká;
Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová;
Ročník: 1.D
Období a rok: LO 2011/2012
Vyučující: Bc. Martina Nováková, MSc.
Datum vypracování: 7.5.2012
Obecná charakteristika refrakční vady
 Refrakční vada je taková oční vada, při níž dochází
k odchylce lomivosti optického aparátu oka, případně
k odchylce velikosti oka. V důsledku toho se paprsky
dopadající na rohovku a následně procházející optickou
soustavou oka nezobrazí na sítnici, jak by bylo žádoucí, ale
obraz se vytvoří před sítnicí či za sítnicí. Výsledný obraz tak
není ostrý, ale rozmazaný – míra rozmazání závisí na jeho
vzdálenosti od sítnice.
 Mezi základní refrakční vady řadíme Myopii, Hypermetropii
a Astigmatismus.
Myopie
 Myopie neboli krátkozrakost je refrakční vada, při které se
světelné paprsky procházející okem zobrazí před sítnicí.
 Tento jev může být způsoben zpravidla dvěma faktory –
přílišnou délkou oka nebo nadměrnou lomivostí optického
aparátu oka.
 Základním projevem je zhoršený vízus při pohledu do dálky,
respektive posun dalekého bodu směrem k oku.
Hypermetropie
 Hypermetropie neboli dalekozrakost je refrakční vada, při
které se světelné paprsky procházející okem zobrazí za
sítnicí.
 To znamená, že oko je příliš krátké nebo málo lomivé. V
počáteční fázi nemusí být tato vada patrná, jelikož oko ji
dokáže kompenzovat akomodací, tedy zmohutňováním
čočky.
 Hypermetropie se projevuje zhoršeným vízem při pohledu
do blízka, respektive vzdalováním blízkého bodu od oka.
Astigmatismus
 Astigmatismus (cylindrická oční vada) je stav, kdy rohovka
nemá pravidelný kulový tvar, ale je v jedné či obou osách
více či méně zakřivená.
 Světelné paprsky dopadající na oko z různých směrů se pak
neprotnou na sítnici v jednom bodě, ale minou se a
projevují se jako plošky.
 Pacient ve výsledku vidí rozmazaně.
Presbyopie
 Presbyopie, někdy též stařecká vetchozrakost, je stav, který dříve
či později nastává u každého člověka. Jedná se o přirozenou
fyziologickou záležitost, kterou neoznačujeme jako refrakční
vadu.
 V průběhu života totiž dochází k postupnému růstu oční čočky
pokládáním nových vrstev buněk přes ty staré, čímž čočka
postupně tuhne a snižuje se její akomodační schopnost.
 Oko následně nedokáže dostatečně akomodovat, což se projeví
zhoršením vízu při pohledu do blízka, respektive vzdálením
blízkého bodu od oka.
Vývoj a výskyt myopie
Vývoj a výskyt myopie
 V poslední době můžeme pozorovat výrazný nárůst dětí či
mladistvých, kteří trpí myopickou vadou. Lékaři a odborníci
na celém světě pátrají, čím je to způsobeno, ovšem stále
neexistuje žádný jednoznačný závěr.
 Rychlost nárůstu tohoto onemocnění, chceme-li to tak
nazývat, je poměrně prudká a někteří proto myopii označují
za epidemii dnešní doby.
Vývoj a výskyt myopie
 Nedávno byly v Čínské republice zveřejněny výsledky průzkumu
výskytu myopie u školáků v letech 1983 až 2000. Z výsledků
vyplývá, že v roce 1983 trpělo myopií 5,8 % dětí ve věku 7 let,
36,7 % dětí dvanáctiletých, 64,2 % dětí patnáctiletých a 74 %
dospívajících ve věku 16-18 let.
 O sedmnáct let později, tedy v roce 2000, byly výsledky
následující: 21 % u dětí sedmiletých, 61 % u dvanáctiletých, 81 %
u patnáctiletých a 84 % u dospívajících ve věku 16-18 let.
 Je tedy patrno, že ve všech věkových kategoriích se výskyt
myopie zvýšil.
Vývoj a výskyt myopie
100%
90%
80%
70%
60%
1983
2000
50%
40%
30%
20%
10%
0%
7 let
12 let
15 let
16-18 let
Vývoj a výskyt myopie
 Ve spojených státech je prokázán
nárůst myopie o 66 % za
posledních 30 let (1971-1972 a 1999-2004), přičemž v současné
době je více než 42 % obyvatel ve věku 12-54 let myopických.
 Pro srovnání s evropskou populací uveďme průzkumy prováděné
na vzorku dospívajících ve Švédsku a Polsku . V oblasti Göteborgu
(Švédsko) byly v roce 2000 zkoumány děti ve věku 12-13 let,
přičemž výskyt myopie byl prokázán u 49,7 %.
 V Polsku proběhl podobný experiment v roce 2006 s výrazně
nižším výsledkem, kdy bylo odhaleno pouze 13,3 % myopů ve
věku 6-18 let.
Vývoj a výskyt myopie
 Na ostrově Vanuatu ležícím v Tichém oceánu bylo v roce
1983 pouze 1,3 % školou povinných dětí ve věku od 6 do 17
let myopických.
 Podobně jsou na tom školáci (6-17 let) v severovýchodním
Íránu, kde vykazuje známky myopie 4,3 % dětí.
Vývoj a výskyt myopie
 Přesná příčina toho jevu zůstává odborníkům stále skryta,
ovšem lze pozorovat určité faktory, které vznik a výskyt
myopie doprovázejí.
 Pokud například rodiče trpí myopií, je výrazně vyšší
pravděpodobnost, že i jejich děti budou myopové.
 Svoji roli ovšem hraje i prostředí, kdy lidé žijící ve městech
trpí myopií častěji než obyvatelé venkova, respektive ve
vyspělé společnosti je výskyt myopie vyšší než v některých
primitivních kmenech.
Vývoj a výskyt myopie
 Na druhou stranu, dlouhodobé čtení ani práce, při níž jsou
oči trvale zaostřeny na krátkou vzdálenost, nemusí
znamenat vznik myopie.
 To potvrzuje například fakt, že u původní eskymácké
populace, která tráví dlouhé měsíce v malých prostorách a
pracuje s mnoha pracovními nástroji v bezprostřední
blízkosti očí, se myopie téměř nevyskytuje.
 Nicméně u jejich dětí, které jsou v současné době posílány
do škol, se myopie začíná projevovat ve vysoké míře.
Vývoj a výskyt myopie
 Dále je možné pozorovat výrazně nižší výskyt myopie u
jedinců, kteří tráví hodně času venku a pravděpodobnost,
že se u nich myopie vytvoří je výrazně nižší i v případě, kdy
jejich rodiče trpí myopií nebo kdy tráví většinu dne čtením.
 Jak je vidět, není to jednoduché a vznik či vývoj myopie u
konkrétního jedince může ovlivnit celá řada faktorů.
 Ačkoliv se zatím nepodařilo stanovit jednoznačnou příčinu
tohoto problému, jedno je jisté – jedná se o globální
populační problém.
Vývoj a výskyt hypermetropie
Vývoj a výskyt hypermetropie
 Hypermetropií trpí výrazně méně obyvatel než myopií, je
však těžké určit konkrétní míru výskytu, jelikož ta je silně
závislá například na věku nebo na tom, co považujeme za
hypermetropii.
 Většina dětí se totiž rodí jako mírně hypermetropická (cca
+2,00 D).
 Výjimku tvoří předčasně narozené děti a novorozenci s
nízkou hmotností, kteří mají sklony spíše k lehké myopii.
Vývoj a výskyt hypermetropie
 Přibližně 4-9 % dětí ve věku šest až devět měsíců má
hypermetropii větší než +3,25 D, s postupujícím věkem se
její výskyt snižuje.
 Mezi ročními dětmi je již pravděpodobnost výskytu takto
vysoké hypermetropie pouze 3,6 %.
Vývoj a výskyt hypermetropie
 Spolu se střední a vyšší hypermetropií se během vývoje dítěte projevuje
také astigmatismus, ovšem oba tyto jevy postupně klesají a přibližně v
pěti letech věku již dosahují minimálních hodnot.
 Během následujících deseti až patnácti let hypermetropie dále klesá, až
se postupně ustálí ve fázi emetropického oka, případně se přehoupne
do oblasti výskytu myopie.
 V praxi je to tak, že většina lidí nikdy nedosáhne ideálního stavu, ale
zůstává jim mírná hypermetropie. Jelikož se však jedná o minimální
hodnoty, které dokáže oko díky akomodaci eliminovat, nepovažuje se to
za poruchu refrakce, ale za běžný emetropický stav.
 Každá studie má definovánu jinou hodnotu, od které považuje oko za
hypermetropické. Nejčastěji to bývá hranice +1,00 D až +3,00 D.
Vývoj a výskyt hypermetropie
 Konkrétní pohled nám poskytne například australská studie
z roku 2007 prováděná na vzorku školáků ve věku 6 a 12 let.
 Podle ní dosahuje hypermetropie (>=2,00 D) 13,2 %
šestiletých a 5 % dvanáctiletých (15,7 % a 6,8 % u dětí
kavkazské národnosti).
 Podobná čísla můžeme vidět i u dětí (6-17 let) v
severovýchodním Íránu, kde bylo v roce 2011 asi 5,4 %
hypermetropických žáků a byla pozorována sestupná
tendence s přibývajícím věkem.
Vývoj a výskyt hypermetropie
 S narůstajícím věkem ovšem klesá akomodační schopnost
oka a začíná se projevovat latentní hypermetropie, což
přispívá ke zřetelnému nárůstu výskytu hypermetropie u
starších osob.
Vývoj a výskyt astigmatismu
Vývoj a výskyt astigmatismu
 Jak již bylo zmíněno, astigmatismus se vyskytuje u
novorozenců (spolu s hypermetropií) a následně během
vývoje zraku a emetropizace oka dochází k jeho snižování.
 Ve vyšším věku pak opět dochází k nárůstu jeho výskytu,
případně ke změnám jeho orientace.
Vývoj a výskyt astigmatismu
 Jistá studie z roku 2003 se zabývala výskytem astigmatismu u
čínských dětí předškolního věku (průměrný věk 4-5 let).
 Střední hodnota astigmatismu činila -0,65 D a v 53 % případů
převládal astigmatismus podle pravidla.
 Na
vybraném vzorku byly následně zkoumány změny s
přibývajícím věkem. Po pěti letech bylo zjištěno snížení střední
hodnoty astigmatismu z původních -0,62 D na -0,50 D.
 Prokázalo se také, že děti s astigmatismem měli následně vyšší
sklony k myopii, respektive že rostoucí astigmatismus byl
předzvěstí progresivní myopie.
Vývoj a výskyt astigmatismu
 Klesající tendenci astigmatismu během vývoje oka prokázala i
studie na vzorku afrických, amerických a hispánských dětí ve
věku šest měsíců až šest let, kde byl navíc opět patrný vliv etnika.
 Astigmatismus >=1,50 D byl zjištěn u 16,8 % hispánských dětí
(13,9 % podle pravidla, 0,6 % proti pravidlu a 2,2 % ostatní
varianty), zatímco africké a americké děti vykazovaly tuto
refrakční vadu pouze v 12,7 % případů (7,8 % podle pravidla, 2,2
% proti pravidlu a 2,7 % ostatní varianty).
 U hispánských dětí se také častěji vyskytoval astigmatismus
>=3,00 D než u dětí afrických a amerických (2,9 % vs 1,0 %).
Vývoj a výskyt astigmatismu
 Výzkumem
provedeným v roce 2005 v Japonsku bylo
prokázáno, že s postupujícím věkem (40-79 let) míra
výskytu astigmatismu narůstá a že dochází ke změnám jeho
osy proti pravidlu.
 S tímto zjištěním korespondují i výsledky průzkumu
bangladéšské populace (2002), kde u dospělých starších
třiceti let byl pozorován astigmatismus ve 32,4 %
pozorovaných osob, z toho 58,7 % tvořil astigmatismus proti
pravidlu, zatímco podle pravidla bylo pouze 12,1 % a 29,3 %
tvořily ostatní varianty.
Vývoj a výskyt astigmatismu
 Podobné výsledky lze pozorovat u dvou íránských studií z roku
2011, kdy jedna prováděla sledování výskytu refrakčních vad u
dětí školního věku (6-17 let), zatímco druhá se zaměřila na
populaci v rozmezí 40 až 64 let.
 Zatímco u dětí byl pozorován astigmatismus v 11,5 % případů, u
dospělých to bylo 49,1 % (12,6 % podle pravidla, 25,9 % proti
pravidlu a 10,6 % ostatní varianty).
 Zcela jednoznačně byla prokázána zvyšující se míra astigmatismu
proti pravidlu se zvyšujícím se věkem (40-44 let 19,9 % proti
pravidlu, zatímco 60-64 let 37 % proti pravidlu).
Vývoj a výskyt astigmatismu
 Polský tým vědců zase zkoumal vliv výskytu astigmatismu
na výskyt myopie.
 Výsledkem bylo, že s narůstajícím astigmatismem podle
pravidla se zvyšuje i myopie.
 Vliv astigmatismu proti pravidlu, respektive ostatních
variant, prokázán nebyl.
Vývoj a výskyt presbyopie
Vývoj a výskyt presbyopie
 Presbyopie není refrakční vada, ale přirozený fyziologický proces
stárnutí oka, které ztrácí schopnost akomodace, v důsledku čehož
již nedokáže dostatečně zaostřovat na blízké předměty.
 Ne vždy se však u pacientů ve středním a vyšším věku, kteří
postupně ztrácí schopnost zaostřit do blízka, musí jednat o
presbyopii v pravém slova smyslu.
 Na vině může být také nekorigovaná hypermetropie, která
daného jedince provázela po celý život, avšak díky vysoké
akomodační schopnosti oka v mládí se neprojevovala rušivě. Oko
totiž dokázalo „zaostřovat“ jak do blízka, tak i na dálku.
Vývoj a výskyt presbyopie
 Vyjádřit přesnou míru výskytu presbyopie je poměrně
komplikované, jelikož většina výzkumů se soustředí
převážně na myopii, hypermetropii či astigmatismus.
Presbyopie je tak spíše okrajová záležitost.
 Další
komplikaci způsobuje fakt, že pro presbyopii
neexistuje žádná striktní definice, respektive žádný
standardizovaný postup vedoucí k jejímu zjištění.
Vývoj a výskyt presbyopie
 V roce 2007 byl proveden výzkum na téma presbyopie u
osob ve věku 40-50 let žijících v Zanzibaru ve Východní
Africe.
 U 89,2 % populace byla detekována presbyopie, přičemž
pouze 17,7 % z těch, kteří potřebovali korekci, užívalo brýle.
 Ostatní to buďto nepovažovali za prioritu (33 %), nebo
neměli dostatek peněz na jejich pořízení (30,6 %).
Vývoj a výskyt presbyopie
 V Tanzanii bylo odhaleno 61,7 % presbyopů mezi osobami
staršími čtyřiceti let.
 Zde však byl pozorován vliv vzdělání a místa bydliště, kdy
vyšší výskyt presbyopie byl spojován s vyšším věkem,
ženským pohlavím, vyšším dosaženým vzděláním a
bydlištěm ve městě.
 Je tedy možné, že určitou roli ve výskytu presbyopie mají i
environmentální vlivy.
Vývoj a výskyt presbyopie
 Několik světových organizací provedlo
studie na téma
zhoršeného vidění v důsledku (nekorigované) presbyopie.
Následně byly výsledky extrapolovány a v roce 2008 byl
vytvořen globální přehled.
 Výsledný odhad zněl, že v roce 2005 bylo na celém světě
1,04 miliardy lidí trpících presbyopií, přičemž 517 milionů z
nich nemělo žádné korekční brýle nebo nemělo správné
korekční brýle.
 94 % nekorigovaných presbyopů se nachází v rozvojových
zemích.
Srovnání obecných poznatků se
získanými daty
Srovnání obecných poznatků se získanými daty
 Abychom mohli provést srovnání obecných poznatků s daty,
která jsme obdrželi od kolegů z ostatních skupin, musíme si
zvolit určité referenční hodnoty, vůči kterým budeme tato
data srovnávat.
 Jelikož však neexistuje žádná oficiální statistika, která by
obsahovala všechny refrakční vady u 100 % obyvatel
planety a dokonce ani v rámci České republiky nejsou
oficiální údaje dostupné, zvolili jsme několik studií, které
byly provedeny v relativně nedávné době a které poskytují
alespoň částečný pohled na danou problematiku.
První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie
 Jedná se o práci z roku 2004, která se zajímala o výskyt
refrakčních vad mezi dospělými osobami nad čtyřicet let ve
Spojených státech, západní Evropě a Austrálii.
 K tomuto účelu bylo provedeno šest studií na celkovém
vzorku 29 281 osob.
 Výsledky byly následující:
 Myopie: 25,4 % USA; 26,6 % Evropa; 16,4 % Austrálie;
 Hypermetropie: 9,9 % USA; 11,6 % Evropa; 5,8 % Austrálie;
První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie
Výskyt refrakčních vad (Evropa, věk 40+)
26.60%
Myopie
61.80%
11.60%
Hypermetropie
Emetropie
První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie
Poměr myopie a hypermetropie (Evropa, věk 40+)
30.40%
Myopie
69.60%
Hypermetropie
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
 Skupina číslo 5 měla za úkol pozorovat výskyt myopické korekce
ve vybraných očních optikách, skupina číslo 2 prováděla
srovnatelné pozorování výskytu hypermetropie.
 Výsledky zjištěné za období dvou měsíců jsou následující:
 Ze 415 zákazníků bylo 69 myopů, tzn. podíl zastoupení myopů mezi
návštěvníky vybraných očních optik představuje 16,6 %.
 Ze 155 zákazníků bylo 86 hypermetropů, tzn. podíl zastoupení
hypermetropů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje
55,5 %.
 Pokud tvoří myopové a hypermetropové 72,1 % návštěvníků
vybraných očních optik, lze usuzovat, že zbylých 27,9 % představují
presbyopové či astigmatici (kteří jinak nevykazují ani myopii, ani
hypermetropii).
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
Rozdělení zákazníků vybraných očních optik
27.90%
55.50%
Myopové
Hypermetropové
16.60%
Presbyopové +
astigmatici
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
Poměr myopie a hypermetropie (vybrané oční optiky)
23%
Myopie
77%
Hypermetropie
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
Referenční studie
Poměr myopie a hypermetropie
(Evropa, věk 40+)
Oční optiky
Poměr myopie a hypermetropie
(vybrané oční optiky)
23%
30.40%
69.60%
77%
Myopie
Myopie
Hypermetropie
Hypermetropie
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
 Pokud se podíváme na výše znázorněné výsledky, zjistíme, že
poměr mezi myopií a hypermetropií u vybraného vzorku
obyvatelstva je výrazně odlišný od toho, který můžeme sledovat
ve vybraných očních optikách.
 Tento fakt může být způsoben několika faktory, jako je například
užívání kontaktních čoček mladými lidmi (myopy), kteří je často
nakupují na internetu (respektive v očních optikách, které tuto
službu nabízejí), zatímco starší lidé trpící hypermetropií
navštěvují téměř vždy (nejbližší) oční optiku.
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2
 V naší referenční studii byla navíc hypermetropie definována jako
vada vyšší než +3,0 D včetně, což v nižším věku nemusí znamenat
žádné komplikace, ovšem vzhledem ke klesající akomodační šíří
ve stáří to může způsobovat problémy při pohledu do blízka a
člověk je následně nucen užívat korekční pomůcku, čímž se nám
promítne do statistiky v očních optikách.
 Dalo by se tedy říci, že po světě chodí daleko více skrytých
hypermetropů, než kolik se jich uvádí v oficiálních statistikách.
 Naše sledování ve vybraných očních optikách také probíhalo
poměrně krátkou dobu, takže výsledný počet vzorků není příliš
velký a může tak snadno docházet k dílčím zkreslením.
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
 Pro srovnání se získanými daty jsme zvolili tři studie,
přičemž dvě z nich zkoumají výskyt astigmatické vady u dětí
a dospělých osob . Třetí
se zaměřuje na výskyt
astigmatismu (+ myopie a hypermetropie) v dospělé
populaci.
 Astigmatismus byl objeven u:
 11,5 % dětí
 49,1 % dospělých
 (51 % má vadu do 1,00 D včetně; 49 % má vadu vyšší než 1,00 D)
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
Výskyt astigmatismu u dětí a dospělých osob
(referenční studie)
19%
Děti
Dospělí
81%
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
Rozložení astigmatismu podle výše vady (referenční
studie)
49%
51%
Do 1,00 D včetně
Nad 1,00 D
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
 Pokud se podíváme na výskyt astigmatismu v porovnání s
výskytem myopie a hypermetropie, zjistíme, že myopií a
hypermetropií trpí 42,7 % populace, zatímco astigmatismus se
vyskytuje u 32,4 %.
 Pokud bychom tedy zanedbali výskyt samotného astigmatismu
(takového, který není kombinován s myopií ani hypermetropií),
bude 32,4 % obyvatel disponovat astigmatismem spojeným s
jinou refrakční poruchou, zatímco 10,3 % budou tvořit myopové a
hypermetropové bez astigmatismu.
 Vzájemný poměr těchto dvou skupin znázorňuje následující graf:
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu
Poměr myopie a hypermetropie kombinované s
astigmatismem a bez něj (referenční studie)
24.00%
Myopie či hypermetropie v
kombinaci s astigmatismem
76.00%
Myopie či hypermetropie
bez astigmatismu
Výsledky pozorování skupiny č. 1
 Skupina číslo 1 sledovala zastoupení astigmatismu. Z
výsledků jejich pozorování je patrné, že astigmatismem trpí
přibližně polovina (49 %) klientů vybraných očních optik,
přičemž polovina z nich (52 %) má astigmatismus do 1,00 D,
29 % od 1,00 D do 2,00 D a pouze 19 % vyšší než 2,00 D.
 Astigmatismus se v drtivé většině případů vyskytuje u
dospělých osob (75 %), zatímco děti jím trpí pouze v 25 %
případů.
 Poměr žen a mužů, u nichž se vyskytuje tato vada, je
vyrovnaný (48 % vs 52 %).
Výsledky pozorování skupiny č. 1
Výskyt astigmatismu u dětí a dospělých osob (vybrané
oční optiky)
25%
Děti
75%
Dospělí
Výsledky pozorování skupiny č. 1
Referenční studie
Výskyt astigmatismu u dětí a
dospělých osob (referenční studie)
Oční optiky
Výskyt astigmatismu u dětí a
dospělých osob (vybrané oční
optiky)
19%
25%
75%
81%
Děti
Děti
Dospělí
Dospělí
Výsledky pozorování skupiny č. 1
 Z výše uvedeného grafu můžeme vyčíst, že podíl dětí a dospělých
osob s astigmatismem je v případě našeho sledování prakticky
totožný s tím, který uvádí referenční studie.
 Nepatrný rozdíl je způsoben odlišně definovanou metodikou u
námi zvolených referenčních studií, kdy při průzkumu mezi dětmi
byl astigmatismus definován jako vada vyšší než 0,75 D, zatímco
u dospělých to byla hodnota 0,50 D.
 Z toho důvodu nám vyšel podíl dospělých v rámci referenční
statistiky mírně vyšší, než ve vybraných očních optikách. I přesto
se však jedná o rozdíl zanedbatelný a lze konstatovat, že výsledky
se shodují.
Výsledky pozorování skupiny č. 1
Rozložení astigmatismu podle výše vady (vybrané oční
optiky)
48%
52%
Do 1,00 D včetně
Nad 1,00 D
Výsledky pozorování skupiny č. 1
Referenční studie
Rozložení astigmatismu podle výše
vady (referenční studie)
51%
49%
Do 1,00 D
včetně
Nad 1,00 D
Oční optiky
Rozložení astigmatismu podle výše
vady (vybrané oční optiky)
48%
52%
Do 1,00 D
včetně
Nad 1,00 D
Výsledky pozorování skupiny č. 1
 Také
v tomto případě lze konstatovat shodu námi
pozorovaných výsledků s údaji z referenční studie.
 V obou případech převažuje astigmatismus do 1,00 D.
Výsledky pozorování skupiny č. 1
 Zkombinujeme-li výsledky skupiny číslo 5 a 2 s výsledky
skupiny číslo 1, dostaneme toto zjištění:
 72,1 % tvoří myopové a hypermetropové
 49 % představuje podíl astigmatiků
 Při
zanedbání výskytu samotného astigmatismu (tedy
takového, který není kombinován ani s myopií, ani s
hypermetropií) disponuje 49 % zákazníků myopií či
hypermetropií kombinovanou s astigmatismem a 23,1 %
představuje zastoupení myopů a hypermetropů bez
astigmatismu
Výsledky pozorování skupiny č. 1
Poměr myopie a hypermetropie kombinované s
astigmatismem a bez něj (vybrané oční optiky)
32%
Myopie či hypermetropie v
kombinaci s astigmatismem
68%
Myopie či hypermetropie bez
astigmatismu
Výsledky pozorování skupiny č. 1
Referenční studie
Poměr myopie a hypermetropie
kombinované s astigmatismem a bez něj
(referenční studie)
Oční optiky
Poměr myopie a hypermetropie
kombinované s astigmatismem a bez něj
(vybrané oční optiky)
24.00%
76.00%
32%
68%
Myopie či hypermetropie v
kombinaci s astigmatismem
Myopie či hypermetropie bez
astigmatismu
Myopie či hypermetropie v
kombinaci s astigmatismem
Myopie či hypermetropie bez
astigmatismu
Výsledky pozorování skupiny č. 1
 Opět můžeme prohlásit, že námi získaná data se shodují s
referenční studií.
 Myopie
nebo
hypermetropie
kombinovaná
s
astigmatismem je v obou případech zastoupena častěji než
samotná myopie či hypermetropie.
Výsledky pozorování skupiny č. 4
 Skupina číslo 4 pozorovala po dobu dvou měsíců výskyt presbyopů v
několika vybraných očních optikách. Z výsledků tohoto sledování lze
vyčíst následující fakta:
 Vysoké Mýto: 60,8 % presbyopů
 Hořice: 60,9 % presbyopů
 Litomyšl: 44 % presbyopů
 Zastoupení myopů a hypermetropů již známe, jedná se o 72,1 % všech
klientů očních optik. Nyní přidáme informaci, že průměrné zastoupení
presbyopů činí 55,2 % klientů.
 Můžeme tedy prohlásit, že presbyopie se nevyskytuje čistě jako
samostatná záležitost, ale přinejmenším 27,3 % klientů očních optik trpí
kombinací presbyopie s některou refrakční vadou – buďto myopií, nebo
hypermetropií.
Výsledky pozorování skupiny č. 4
Presbyopie v kombinaci s refrakčními poruchami
(vybrané oční optiky)
44.80%
27.30%
27.90%
Myopie a hypermetropie
Myopie a hypermetropie
kombinovaná s presbyopií
Presbyopie
Výsledky pozorování skupiny č. 4
 Pozn: Teoreticky bychom měli brát v úvahu ještě výskyt
samotného astigmatismu (tedy takového, který není
kombinován ani s myopií, ani s hypermetropií), ovšem v
praxi nebude tento jev příliš častý, takže ho zde v rámci
zjednodušení zanedbáváme.
 Nyní se nabízí srovnání výskytu presbyopie u lidí s refrakční
vadou a u emetropů.
 Výsledky z pozorování ve vybraných očních optikách
dopadly následovně:
Výsledky pozorování skupiny č. 4
Srovnání výskytu presbyopie u emetropů a ametropů
(vybrané oční optiky)
49.50%
50.50%
Emetropové s presbyopií
Ametropové s presbyopií
Výsledky pozorování skupiny č. 4
 Pro ilustraci uveďme ještě poměr osob s refrakční vadou a
emetropů v populaci (data z naší první referenční studie):
Výskyt refrakčních vad (Evropa, věk 40+)
38.20%
61.80%
Emetropové
Ametropové
Výsledky pozorování skupiny č. 4
Referenční studie
Výskyt refrakčních vad (Evropa, věk
40+)
38.20%
Oční optiky
Srovnání výskytu presbyopie u
emetropů a ametropů (vybrané
oční optiky)
49.50%
61.80%
50.50%
Emetropové
Emetropové s presbyopií
Ametropové
Ametropové s presbyopií
Výsledky pozorování skupiny č. 4
 Pokud srovnáme výskyt presbyopie u emetropů a ametropů
ve vybraných očních optikách s výskytem refrakčních vad v
populaci, dojdeme k závěru, že oba údaje se v rámci určité
odchylky shodují.
 V prvním i ve druhém případě převažuje emetropie
(kombinovaná s presbyopií) nad ametropií (opět v
kombinaci s presbyopií).
Závěr
Závěr
 Naším úkolem bylo zpracovat obecné poznatky z oblasti vývoje a
výskytu refrakčních vad a presbyopie a následně srovnat tyto
údaje s daty získanými ostatními skupinami ve vybraných očních
optikách.
 Při řešení tohoto úkolu jsme vycházeli z informací publikovaných
odbornými světovými organizacemi, které se zabývaly danou
problematikou a prováděly výzkumy v dané oblasti.
 Takto získaná data jsme následně graficky znázornili a porovnali s
daty, které nám poskytli naši kolegové z ostatních skupin.
Závěr
 Při srovnání výskytu myopie a hypermetropie se nám
nepodařilo potvrdit všeobecně platný nález, což mohlo být
způsobeno jinou metodikou pro klasifikaci jednotlivých
refrakčních vad nebo některými dílčími nepřesnostmi při
provádění našeho průzkumu.
Závěr
 Údaje o výskytu astigmatismu, které nám předali kolegové
ze skupiny č. 1, naopak zcela korespondovaly s tím, co o
této refrakční vadě říkaly obecné poznatky.
 Porovnávali jsme výskyt této poruchy mezi dospělými a
dětmi, zabývali se její četností v závislosti na její výši a
nakonec srovnali výskyt v kombinaci s ostatními refrakčními
poruchami.
 Ve
všech případech jsme konstatovali shodu obou
srovnávaných údajů.
Závěr
 Podobné to bylo s výskytem presbyopie ve vybraných
očních optikách, který také odpovídal všeobecně platnému
nálezu.
 Odchylka ve srovnávaných datech byla relativně nízká.

similar documents