Příroda v zimě – 4. roč. - ZŠ Rožmitál pod Třemšínem

Report
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem
Inovace a zkvalitnění výuky
projekt v rámci Operačního programu
VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EU Peníze školám
Příroda v zimě
Živočichové
4. ročník
Název: Příroda v zimě
Anotace: V zimním období mají živočichové ve volné přírodě nepříznivé
podmínky. Je to období, kdy se zkracuje den a prodlužuje noc, teplota
vzduchu klesá - mrzne, je málo slunečního svitu – méně tepla a světla.
Dělení živočichů na studenokrevné a teplokrevné a jejich život v období
zimního klidu.
• Vypracovala: Mgr. Iva Hořejší
• Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, Přírodověda
• Metodika práce s materiálem: Výkladová prezentace, která lze
využít i k opakování.
• Ročník: 4. ročník
• Datum vytvoření: 10. 12. 2011
Život v zimě = období zimního klidu
• V zimním období mají živočichové ve
volné přírodě nepříznivé podmínky.
• Je to období, kdy se zkracuje den a
prodlužuje noc, teplota vzduchu klesá mrzne, je málo slunečního svitu – méně
tepla a světla.
Živočichy dělíme:
• Studenokrevné
• Živočichové, u kterých
se mění teplota podle
teploty okolního
prostředí.
• Např: ryby,
obojživelníci, plazi a
hmyz
• Teplokrevné
• Živočichové, kteří si
dokážou udržet stálou
tělesnou teplotu.
• Např: ptáci, savci
Studenokrevní živočichové
Ryby – zimu přečkávají ve stavu strnulosti u dna rybníka.
Plazi přezimují ve stavu strnulosti pod pařezy, kameny a v puklinách skal.
Ještěrka – se přes zimu nepohybuje a nepřijímá potravu. Do úkrytu
zalézá na podzim a vylézá až v dubnu, když začne opět hřát
sluníčko.
Hmyz
Hmyz přečkává zimu ve skulinách, v půdě, v kůře stromů…
U většiny druhů hmyzu dospělí jedinci na podzim hynou a
zimu přečkávají pouze vajíčka, larvy a kukly.
Teplokrevní živočichové
• Živočichové pohybující se ve volné přírodě
• Živočichové upadající do zimního spánku
• Ptáci odlétající do teplých krajin
Ptáci živící se semeny
Přikrmování ptáků v zimě
• semena - především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav
a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin
svou energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků.
• rozdrcené ovesné vločky, krupice
• rozdrcený jemně nastrouhaný tuk
• ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku …..)
• tukové směsi, které získáme vyškvařením loje a následným smícháním
s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami,
krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou Směs pak za tepla
plníme do různých k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci
postupně zespodu uzobávají,
• vedle tukových směsí lze zavěšovat, převážně pro sýkory, kousky
syrového loje či sádla. Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také
vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro
žádnou potravu
Srnci a jeleni - celou zimu jsou aktivní, pokud však napadne
hodně sněhu, mají potíže se sháněním potravy a okusují stromky.
Krtek obecný - je aktivní přes celou zimu, pohybuje se však
pouze ve svých podzemních chodbách, kde nalézá potravu.
Ježek - zimu přečká v zimním spánku, stejně jako např. medvěd.
Schoulí se do klubíčka ve své skrýši z trávy a listí. Jeho tělesná teplota
se sníží na 5˚C.
Veverka si celé léto uschovává část nalezené potravy do svých
„spižíren“ v dutinách stromů, ty jí poskytují výbornou zásobárnu
potravy v nejtěžších obdobích.
Netopýří zimní spánek trvá déle než půl roku. Během této doby
klesá teplota jeho těla na 2-3°C a jejich srdce tepe pouze pětkrát
za minutu. Netopýr dokonce dokáže přerušit krevní oběh v
křídlech a šetřit tak další energii. Křídla zároveň slouží jako
přikrývka.
Také většina hlodavců upadá do zimní letargie. Někteří, jako například
náš křeček, se občas probudí a doplní energii ze zásob, které si na
podzim připravili. Zato svišti nebo sysli dokáží přečkat celou zimu bez
probuzení. Praví zimní spáči se probudí ve chvíli, kdy okolní teplota
přesáhne většinou 12°C.
Asi nejznámějším spáčem je medvěd. Ten ale patří mezi spáče
nepravé, jeho tělesná teplota klesá jen o pár stupňů. Medvěd
během spánku přijímá sluchové signály z okolí a ty ho mohou
snadno probudit.
Do nepravého zimního spánku upadá také náš jezevec lesní. Ten
se při zvýšení okolní teploty dokáže probudit, chodí se obvykle
vyprázdnit a napít. Při ochlazení se vrátí do nory, jejíž vchod ucpe
senem a hlínou a spí dál.
Přikrmování zvěře
Seno, letnina - usušené větvičky nejrůznějších stromů a
keřů (dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy apod.)
obsahují výživné látky a především odstraňují pocit
hladu a zlepšují průchodnost natrávené potravy
spárkaté zvěře.
Ohryzané větve - pro zajíce a králíky využijme
např. větve ovocných stromů, které jsme
odstraňovali při zimním průklestu.
Semena - žaludy, kaštany, bukvice obsahují
nejdůležitější stavební a energetické látky pro
život zvěře.
Dužnatá krmiva - jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny,
brambory, krmná řepa a siláž jsou hlavně zdrojem
vitamínů a tekutin.
Suché neplesnivé pečivo a chléb - je možné nabídnout,
ale mělo by být pouze doplňkem.
Téma: Příroda v zimě, 4. ročník
Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř.
Windows XP Professional
PowerPoint
www,naturfoto.cz
Obrázky z internetu
Autor: Mgr. Iva Hořejší
ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)

similar documents