Optometrie * mo*nosti korekce vid*ní na blízko a do

Report
PŘÍPRAVNÝ KURZ
K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM
ZÁKLADY TYFLOPEDIE
PhDr. Kamila Růžičková, PhD.
Katedra speciální pedagogiky PdF UHK
[email protected]
JAKÁ TÉMATA PATŘÍ DO MINIMA
INFORMACÍ
Historická, oftalmologická, psychologická a legislativní
východiska pro edukaci a rehabilitaci osob se ZP;
Základní pojmy z TP a specifika komunikace;
Cílové skupiny, principy, paradigma TP;
Zraková terapie, reedukace, kompenzace, rehabilitace
Specifika výchovy a vzdělávání – metody a techniky
TP;
Specifika TP raného věku;
Problematika školní edukace (integrace / SŠ);
Tyflorehabilitace;
Problémy kombinovaných postižení - HS;
Technické prostředky podpory.
SEZNAM DOPORUČENÉ LITERATURY
JESENSKÝ, J., a kol. Prolegomena tyflorehabilitace a
metodiky TRHB výcviků. Praha, UJAK, 2007.
FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální
pedagogika osob se ZP. Olomouc, UP, 2007.
KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se ZP. Praha:
1996.
KVĚTOŇOVÁ ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: 1998,
2001.
RŮŽIČKOVÁ, K. Vybrané texty ze SP. Východiska pro
SP a rehabilitaci OZP. Gaudeamus, 2011.
ŠIKL, R. Zrakové vnímání. Praha: Grada, 2012.
VÁGNEROVÁ, M. Oftalmopsychologie dětského věku.
Praha, Karolinum, 1995.
Elektronické zdroje
Periodika
Zora
www.sons.cz
www.tyfloservis.cz
Raná péče EDA
www.ranapece.cz
Speciální pedagogika
www.zrak.sk
Efeta (Slovensko)
www.braillnet.cz
Journal of Visual
http://www.euroblind.org/ (European Blind
Union)
Impairment and Blind
http://www.rnib.org/ (Royal National Institute
for the Blind)
http://www.icevi-europe.org/ (International
Council for Education of People with Visual
Impairment, European Region)
http://www.afb.org/ (American fundation for
the Blind)
VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ
Prof. Ján Jesenský – tvůrce systému KTP
Prof. Marie Ludíková – problém HS
Doc. Lea Květoňová – Švecová – raný věk
Prof. Marie Vágnerová, Ph.D. - psychologie
PhDr. Josef Čálek – psychologie OZP
PaedDr. Josef Cerha – rehabilitace OZP
PhDr. Milan Pešák – rehabilitace, legislativa
PaedDr. Skalická, Mgr. Hradílková – raná péče,
diagnostika, stimulace zraku
PaedDr. Alena Keblová Ph.D. – školní věk
Mgr. Pavel Wiener – rehabilitace, POZP
TÉMA Č. 1
„Od počátků po současnost“
POZNÁMKY Z HISTORIE
451 př.n.l. Římský soubor zákonů „12 desek“
doporučuje slepé novorozence utratit. V patricijských
rodinách mohl otec učinit výjimku.
206 př.n.l. v Pekingu vznikla pravděpodobně první
organizace nevidomých hudebníků.
35 n.l. Marcus Fabius Quintilianus římský rétor ve své
učebnici řečnictví „Institutio oratoria“ upozorňuje, že ryté
písmo mohou hmatem číst i slepci. Vytvořil soubor vzorů
písmen (tzv.Tabellu), která později sloužila jako vzor při
tvorbě některých písem pro nevidomé.
369 n.i. Císař Basilius z Caesarei založil pravděpodobně
první katolický útulek pro staré nemocné zvaný
Xenodochium, kde byli přijímáni i slepci.
…
POZNÁMKY Z HISTORIE
Charitativní – církevní útulna Tyflodochium
(Jeruzalém – 630 n.l.);
Renesančně humanistické – Itálie: Vicenza, Anglie …
Rehabilitační – Paříž: V. Haüy (výchova, vzdělávání, počátky
rehabilitace);
Socializační – ekonomicky podmíněné, vznik spolků;
Preventivní - prevence defektivity, komplexní rozvoj
osobnosti, speciální školství;
Integrační – po 1989, rozšíření možností, rozvoj
rehabilitace;
Inkluze - nevyřazování z hlavního proudu, specifická
podpora, organizace hájící práva, využití technických možností
pro vyrovnání příležitostí (řeší se „disable situations“).
VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ÚSTAVY
1807 - první byl založen v Praze na Hradčanech A.
Klárem 
„Hradčanský Ústav pro slepce a na oči choré“
1832 – „Klárův ústav“  zaopatřovací a
zaměstnávací ústav pro dospělé
 1897 – MŠ pro děti do osmi let
„Dětská zahrádka“
1835 - Jan Rafael Beitl založil Soukromý výchovný
vzdělávací Ústav pro slepé v Brně.
ÚSTŘEDNÍ JEDNOTA INVALIDŮ
1948 – sloučení všech dosavadních spolků osob se
zdravotním postižením do jedné organizace;
= končí samostatné slepecké hnutí;
1963 - zájem specifické otázky postižených;
1965 - při Radě zrakově postižených vznikla
Tyflologická komise (aktivoval Jesenský);
1974 - Svaz invalidů  zanikají zájmové autonomní
svazy;
jako pomocný orgán vzniká komise pro vzdělávání a
intelektuální práci zrakově postižených VŠ studentů;
SPOLKOVÁ ČINNOST
1988 – Praha – Tyflokabinet - činnost v oboru
technické pomoci;
1989 - Česká unie nevidomých a slabozrakých
- projekty: Tyflopedická poradna (1994 - Raná
péče), Tyfloservis, Slepecké muzeum, výcvik
vodicích psů, digitalizační střediska, aj.
1990 - Společnost nevidomých a slabozrakých ČR
(SNS)
1996 - Sjednocená organizace nevidomých a
slabozrakých ČR
Samostudium: www.smykal.ecn.cz; www.sons.cz







SOUČASNÝ POHLED
pluralitní společnost - respektování individuality
antropologické paradigma – (s důrazem na
enkulturaci a rehabilitaci) - schopnosti, potřeby
a zájmy každého jedince
trend celoživotního vzdělávání s cílem zvýšení
kvality života
demokratizace a humanizace
sociální status - Listina lidských práv
integrace / inkluze
začlenění do majoritní společnosti (viz. státní a
nestátní podpůrné subjekty)
TÉMA Č. 2
„TERMINOLOGIE“
TERMINOLOGIE
ZDRAVÍ X NEMOC X POSTIŽENÍ
Definice WHO:
„ Zdraví není jen absence nemoci, ale je to
komplexní stav tělesné, duševní a sociální
pohody.“
Zdraví ani nemoc nejsou trvalé stavy, hranice mezi
nimi nejsou ostré ani jednoznačné…
„je mladý nevidomý zdravý nebo nemocný?“
Antropologie
Pedagogika Psychologie
Oftalmologie
Speciální pedagogika …
Tyflopedie (z řečtiny + používané v praxi)
Oftalmopedie (*1989)
Optopedie (Sovák – dominance na defekt)
Okulopedie (termín starší – před Sovákem)
Komprehenzivní tyflopedie (Jesenský – pojetí
komplexní speciální edukace dospělých a seniorů)
Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením
(UP Olomouc – snaha se terminologicky přizpůsobit
AJ – nepoužívat „pedie“)
Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením
Tyflorehabilitace (zejm. praxe – dospělí, senioři);
Tyfloandragogika; Tyflogerontagogika; ..
BLOK 3
Základní pojmy z oftalmologie
ANATOMIE A FYZIOLOGIE OKA
Stavba oka – základní pojmy (uložení, hybnost oka);
Optický systém oka – lomivost optických prostředí,
kterými prochází paprsek, než dopadne na sítnici;
Základní pojmy - stavba a fyziologie (JBV…).
Patologie – dopady jednotlivých diagnóz na funkci.
VÝVOJ OKA A JEHO FUNKCÍ
Zdravý novorozenec rozlišuje zrakem světlo a tmu;
zrakové vnímání je výsledkem učení – schopnost vidět
je založena na předchozí zrakové zkušenosti;
3. – 6. měsíc: komunikace za použití zraku; zaostření
na 12 – 50 cm, fixace a sledování (180°);
7. – 10. měsíc: vývoj koordinace oko – ruka;
8. – 12. měsíc: další dovednosti – z. diferenciace;
18. – 36. měsíc: dokončení vývoje JBV;
3. – 4. rok: rozvoj zorného pole;
zrání korových center se ukončuje v 6 -7 letech
NEJČASTĚJŠÍ ODCHYLKY OD
NORMY = REFRAKČNÍ VADY OKA
- Normální oko – emetropické
- Oko s refrakční poruchou – ametropické
- Individuální zakřivení lomových ploch oka a jeho
délky:
- Myopie
- Hypermetropie
- Astigmatismus
- Presbyopie
OPTOMETRIE
- Z řeckého optos (oko,
vidění) a metrie (měření),
- nelékářská věda,
- vyšetřování zrakové ostrosti,
- stanovení zrakové korekce,
- aplikace kontaktních čoček.
Nejčastější diagnózy dětského věku
• retinopatie nedonošených
• myopie gravis
• kongenitální glaukom
• albinismus
• keratitida
• prenatální katarakta
ZRAKOVÁ DEPRIVACE V RANÉM VĚKU MÁ ZÁSADNÍ
VLIV NA VÝVOJ NERVOVÝCH DRAH A ÚTLUM KOROVÝCH
CENTER; (VYHASÍNÁNÍ FUNKCE -HUBL, WIESEL)
„CO JE CÍLEM STIMULACE ZRAKU V RANÉM OBDOBÍ ? “
NEJČASTĚJŠÍ DIAGNÓZY
V DOSPĚLÉM VĚKU
• Katarakta;
• Glaukom;
• Diabetická retinopatie;
• Věkem podmíněná makulární degenerace.
Jaké jsou jejich funkční dopady?
BLOK 4
Diagnostika a klasifikace ZP
ZÁKLADNÍ TYPY DIAGNOSTIKY
Lékařská (lékař)
Psychologická (psycholog – SPC)
Speciálně pedagogická (spec. pedagog – SPC)
Rehabilitační (stávající stav a prognóza vývoje s
ohledem na cíle klienta a zlepšení KŽ)
Funkční (International Clasification of Funkcioning,
Disability and Health) - mimo lékařského nálezu bere
v úvahu i další kvality: míru snížení aktivit v participaci
na společenském životě, reálný stav materiálních a
sociálních podmínek, atd.
Pro pedagogiku je třeba vycházet z kompilátu informací
o současném stavu a prognózy dalšího vývoje.
Vyšetření ostrosti zraku
probíhá pomocí Optotypu.
Nejznámější a nejčastěji využívaný je
Snellenův optotyp.
Navrhl v roce 1862 navrhl holandský
oftalmolog Hermann Snellen.
Standardní Snellenova tabule má jedenáct řádků
písmen definované znakové sady optotyp (Snellenovy
znaky).
Test ostrosti zraku si můžete zkusit:
http://www.azhearing.com/visual-acuity-test.htm
Optotypy standard : obrázkové, číslicové;
Pflugarovy háky; Snellenovy; Landoltovy;
Jagerova tabulka
OČNÍ LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA
• Jméno
- Zraková ostrost
• Diagnóza
- Zorné pole
• Etiologie
- Binokulární vidění
• Prognóza
- Vnímání barev
• Refrakce
- Citlivost na světlo
• Korekce
• Optické pom.
- Neoptické pomůcky
• Kdy došlo k poškození zraku
• Další vady / poškození / Jiné
KLASIFIKACE DLE WHO
Dělení dle stupně snížení zrakových
schopností:
Měření se provádí v klinických podmínkách;
S optimální korekcí;
Vizus je posuzován na lepším oku.
Stupeň snížení vizuálních schopností
1.
Střední slabozrakost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie 1
2.
Silná slabozrakost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie 2
3.
Těžká slabozrakost
a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05)
- minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50
b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20° nebo
jediného funkčně zdatného oka pod 45°, kategorie 3
4.
Praktická nevidomost
zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo
omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální
ostrost není postižena, kategorie 4
5.
Úplná nevidomost
ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování
světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie 5
KLASIFIKACE TYFLOPEDICKÁ
bere v úvahu další kritéria ovlivňující
edukaci a rehabilitaci:
- věk
(raná p., předškolní, školní, dospělost..)
- doba vzniku (vrozené, získané)
-typ ZP (poruchy ostrosti, zorného pole,
okulomotorické, binokulárního vidění, centrální –
korové / CVI)
-sociální zázemí (funkční, dysfunkční, absence
rodiny)
- přítomnost dalšího znevýhodnění (přít. dalšího
postižení, poruchy chování nebo učení)
SAMOSTUDIUM
Oftalmologické minimum:
Jesenský (ed.) Prolegomena systému tyflorehabilitace,
2007.
Novák, J. Výběr z oftalmologie (učební texty pro
speciální pedagogy).
Růžičková, Vybrané texty, 2011, kap. 2.
BLOK 5
Člověk se ZP / podmínky a
specifika života ve
společnosti
FILOZOFIE - ANTROPOLOGIE –
SOCIOLOGIE
Tyflologie
zabývá se problematikou kvality života osob
se ZP z pohledu specifik způsobených
postižením a eliminací rozdílů s kvalitou
života intaktních.
Záměrným působením přispívá k akceleraci
uspokojování potřeb; směřuje k souladu
mezi vnitřními a vnějšími podmínkami.
NEJVÝRAZNĚJŠÍ ZNEVÝHODNĚNÍ
DANÁ ZP
 ztížení schopnosti lokomoce a orientace v
prostoru;
 ztížené podmínky při komunikaci a získávání
informací (informační deficit);
 zhoršení reakčních časů a prodlužování procesů
poznávání;
 zkreslení představ;
 snížená adaptabilita na neznámá prostředí;
 snížená výkonnost – zvýšená unavitelnost;
 zvýšená míra speciálních potřeb;
 atypické pohybové stereotypy.
INFORMAČNÍ DEFICIT A
SMYSLOVÁ DEPRIVACE
 je charakteristickým specifickým problémem osob
se smyslovým postižením
 míra smyslové deprivace je ovlivnitelná kvalitou a
kvantitou stimulů prostředí cílenou výchovou a
učením)
 míra informačního deficitu je dána stupněm
postižení a dále ji ovlivňuje způsob života
(zkušenosti, aktivity, ..)
 snížení lze dosáhnout speciálními metodami
REEDUKACE a KOMPENZACE
SPECIFIKA KVALITY ŽIVOTA
Způsob akceptace postižení
Informační deficit a smyslová deprivace
Samostatnost a soběstačnost
Společenský status a prosperita
Pracovní schopnosti
Zároveň jsou základními
prostředky ucelené
rehabilitace OZP
SAMOSTUDIUM:
DALŠÍ INFORMACE V:
VYBRANÉ TEXTY ZE SP ...
Kap. 4
Filosoficko-společenské
aspekty
zrakového postižení
BLOK 6
Psychologické momenty
a klíčové kompetence
tyflopeda
TYFLOPSYCHOLOGIE
Předmětem je vliv zrakové vady / postižení na
psychický vývoj jedince.
Cílem je odhalení zákonitostí optimálního
psychického vývoje a udržení duševního zdraví
jedince.
Specifický význam má u osob se získaným
postižením = překonání negativních důsledků ztráty
zraku – akceptace / nalezení náhradních cílů /
znovunalezení smyslu života.
VLIV ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ
NA OSOBNOST
 zraková ztráta neovlivňuje osobnost postiženého
člověka přímo a sama o sobě;
 svou osobnost člověk buduje životem mezi lidmi
na základě kvality společenského prostředí a
postavení ve společnosti.
Míru dopadu ZP na jedince ovlivňuje:
-
závažnost vady
-
věk při vzniku vady
=
stupeň senzorické deprivace
DOPAD ZRAKOVÉHO
POSTIŽENÍ NA JEDINCE
! Vliv na rozvoj poznávacích
procesů (učení, představy).
! Vliv na socializaci člověka – začleněné do
společnosti.
PSYCHOLOGIE
VNÍMÁNÍ
90% informací zrakem
8% sluchem
1%informací hmatem a
1% informací dalšími cestami
 nejúčinnější nástroj k získání informací
o okolním světě = ZRAK
 civilizace je “vizuocentrická“
 kompenzace pomocí ostatních smyslů ….
VYŠŠÍ PSYCHICKÉ FUNKCE
V ROLI KOMPENZAČNÍCH
Pozornost
Paměť
Myšlení
Řeč
mají pro TZP kompenzační význam
- u N od narození se rozvíjejí postupně;
- u později osleplých velká změna – naučit se
využívat.
(viz také sl. 77)
AKCEPTACE ZRAKOVÉHO
POSTIŽENÍ
JE ZÁKLADNÍM PŘEDPOKLADEM ROZVOJE
OSOBNOSTI, INTEGRACE A INKLUZE OZP.
akceptace = “přijetí vady“ smíření s ní
akceptace = “využití zbývajícího potenciálu,
uskutečnění reálných možností“
Akceptace = proces
Alfred Adler:
Psychologické odpovědi na orgánový defekt:
a) odvaha-kompenzace defektu
b) zoufalství-úpadek, ústup ze života
c) kolísání-následek neurózy
PSYCHICKÉ DŮSLEDKY ZTRÁTY
ZRAKU V DOSPĚLOSTI
Ztráta samostatnosti / soběstačnosti / mobility (rozhodování,
kompetence…)
Ztráta sociálního statusu (rolí, hlava rodiny, ..)?
Ztráta kontroly nad situací?
Ztráta sociálních vztahů ?
Ztráta pracovního uplatnění ?
Ztráta zájmů - volnočasových aktivit ?
Zttáta informačních kanálů ?
Ztráta životního partnera ?
…ohrožení zachování integrity osobnosti???
SAMOSTUDIUM:
VÍCE VIZ VYBRANÉ TEXTY
KAP. Č. 3
PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY ZRAKOVÉHO
POSTIŽENÍ
BLOK 7
Základy z teorie
tyflopedie
Tyflopedie je součástí systému
věd:
medicína – pediatrie, oftalmologie, neurologie
obecná pedagogika a didaktika
teorie výchovy
psychologie, patopsychologie,
vývojová psychologie
sociologie
fyzika – optika, akustika, elektronika
kybernetika, architektura a další
„Nejrychlejší vývoj v posledním desetiletí
zaznamenávají rehabilitační technologie“
ZÁKLADY TYFLOPEDIE
ZAHRNUJÍ POZNATKY ZE SUBOBORŮ:
tyflodidaktika
teorie výchovy OZP
dějiny Tyflopedie
srovnávací Tyflopedie
metodologie TP výzkumu
Cíl – maximální všestranný rozvoj každého jedince na
základě jeho individuálních potřeb a podmínek
Předmět – za jakých podmínek, zásad, metod a forem
dosahuje tyfloped optimálního cíle
PARADIGMA V TYFLOPEDII
Tradiční:
Nové pojetí:
institucionální
antropologické pojetí
(respektuje věkové zvláštnosti
/ celoživotní péči a edukaci a
služby);
(zařazení dítěte do SŠ).
socializace a enkulturace;
defektologické;
(vada / porucha zraku)
ergotizace;
integrace; (SP integrativní)
technologie;
komunikace a kooperace;
samostatnost, nezávislost;
(Jesenský, 2000)
REFERENČNÍ POLE TYFLOPEDIE
1/ Specializace:
TP ranného věku
TP předškolního věku
TP školního věku
Tyfloandragogika
Tyflogerontagogika
Pedagogika
Pedagogika
Pedagogika
Pedagogika
Pedagogika
Integrativní tyflopedie
Dějiny tyflopedie
Srovnávací pedagogika
Metodologie
nevidomých
slabozrakých
binokulárně postižených
později osleplých
kombinovaných postižení
METODY V TYFLOPEDII
Obecná pedagogika:
Monologické;
Dialogické (rozhovor, dramatizace);
Problémové (hraní rolí,..);
Praktické (nácvik; výcvik..).
Nutnost uplatňování speciálních principů a používání
pomůcek, úprav prostředí a technologií vede k
upřednostnění speciálních edukačních metod.
BLOK 8
SPECIFIKA EDUKACE V
RANÉM VĚKU
Úkoly a cíle
Organizace
Možnosti podpory
Info:
www.ranapece.cz
www.ranapece.eu
MOTTO
„…aby všechno bylo
předváděno všem smyslům,
kolika možno. Totiž věci
viditelné zraku, slyšitelné
sluchu, vonné čichu,
chutnatelné a hmatatelné
hmatu: a může-li něco být i
vnímáno více smysly, budiž to
předváděno více smyslům….“
J. A. Komenský
DEFINICE
Raná péče / intervence je komplex služeb
orientovaný na celou rodinu dítěte raného
věku se zdravotním postižením či
ohrožením, ať již vlivem biologických
faktorů nebo vlivem prostředí.
Služby jsou zaměřeny na podporu vývoje
dítěte a jeho rodiny.
ZRAKOVÁ STIMULACE
soubor metod, technik a postupů
zaměřených na rozvoj zrakových funkcí,
které byly postiženy v raném věku
 prevence vizuální deprivace;
 stimulace vývoje zrakového nervu a
korových center zraku;
 naučit dítě využívat zrakový potenciál;
 vznik a rozvoj vizuálních představ.
BLOK 9
ŠKOLNÍ INTEGRACE – ANO / NE
Faktory a odstupňování vhodnosti TP integrace :
Prostředí (bez / se spec. úpravami – rozsah, dostupnost)
Pomůcky (bez / osobní / didaktické)
Aplikace speciálních metod (ne/ výběrově/ ve středním / v
převládajícím/ v plném rozsahu)
Sociální status vysoký/ mírně snížený/ přijatelný/
významně omezený (ohrožující vývoj dítěte)
Integrační úkoly (standardní/ minimálně redukovaný
rozsah/ vysoce redukovaný rozsah)
Speciální podpora (bez/ malý rozsah/ střední/ pravidelný/
plný 24 hod. - SPC, pedagogický asistent (Jesenský 2003)
BLOK 10
SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY
EDUKACE/REHABILITACE
INFORMAČNÍ DEFICIT A
MOŽNOSTI A JEHO SNIŽOVÁNÍ
„Uvědomme si, že v případě těžkého stupně zrakové
vady ID překonat nelze vůbec nebo velmi komplikovaně
a málo efektivně“.
Jeho překonání je vykoupeno snížením rychlosti práce s
informacemi.
Potřeba čtení a psaní.
Potřeba rozeznávání obrazu.
Potřeba zvládnutí předmětového prostředí.
Potřeba orientace v makro i mikroprostoru.
Potřeba efektivního využívání tyflotechniky a
tyflotechnologií.
Potřeba ovládnutí vhodných způsobů komunikace a
získávání informací.
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ
INFORMAČNÍHO DEFICITU
Reedukační
Kompenzační
Přístup technicko-funkční
Přístup percepčně-kognitivní
Odstraňování informačních bariér: plošně /
individuálně
ZRAKOVÁ TERAPIE / REEDUKACE
ZRAKU
Zraková terapie - léčebná složka rehabilitace SZ –
diagnostika vhodných optických a neoptických
pomůcek, úprav prostředí, nácvik specifických
zrakových dovedností včetně práce s OP a návrh
rehabilitačních potřeb SZ
Měla by patřit do zdravotní péče podobně jako
ergoterapie, psychoterapie aj. (více Moravcová)
Reedukace zraku – disciplína zabývající se
optimálním využíváním parciální zrakové schopnosti
SZ v různých situacích a prostředích (uplatňuje se ve
všech složkách TR)
ZÁKLADNÍ PROSTŘEDKY RZ
pomůcky pro RZ
úpravy prostředí
cílevědomý výcvik
zraková hygiena
„zkuste porovnat vhodnost kontrastu
figury a pozadí v ZR”
VIZUALIZACE - METODA RZ
zpřístupňování informací z hlediska zrakového
vnímání (zvětšení, kontrast, osvětlení, zobecnění,
zjednodušení, uspořádání, využití optických a
neoptických pomůcek…)
nedokonalé zrakové vjemy
dokonalé zrakové představy
zdokonalení zrakových vjemů
Metody v TP
Kompenzace zraku
„myšlení a řeč představují důležité kompenzační
prostředky pro chápání světa nevidomých od narození “
KOMPENZACE ZRAKU
Cíl: snížení senzorické deprivace na minimum,
zamezení informačního deficitu, udržení
standardních kvalit života, efektivnost jednání
Cílová skupina:
nevidomí – získávání veškerých informací
(pomůcky, úpravy prostředí a cílevědomý výcvik
s využitím představ, racionality, logického úsudku, IQ)
ČV – využití synergie smyslů pro získání přesnější
informace, volba kompenzačních technik v situacích, kde
je to výhodnější, ekonomičtější, zdravější..
ROZVÍJENÍ HMATU - HAPTIZACE
haptó = dotýkati se
soubor postupů, principů a pravidel umožňující
ztvárnění informace tak, aby byla vnímatelná
hmatem
Formy:
model;
reliéf (pozitivní / negativní, vysoký /nízký);
tyflografická forma (umožňuje lepší hmatovou
diferenciaci než reliéf);
abecední a číslicové formy aj.
ROZVOJ HMATU
ZVUKOVÉ VÁLEČKY; HMATOVÉ ČÍSLICE A PÍSMENA …
BRAILLŮV KÓD
Literární
6b.
Počítačový
8b.
 princip seskupení bodových útvarů vytvářejících logicky
uspořádaný systém;
 uplatňuje prvky mnemotechniky - snadné pochopení
logiky;
 oproti předchozím způsobům výrazné zrychlení čtení a
psaní;
 základ tvoří šestibod - je rozměrem přizpůsoben pro
čtení;
 63 znakových variací - vynecháním 1 až 5.ti bodů.
TYFLOGRAFIKA
představuje vnesení grafické kultury do života
nevidomých;
představuje možnost názorného vyučování
(speciálně pedagogická kategorie);
patří mezi programy sociální rehabilitace.
Vnímání pomocí TG:
řeší globální představu o předmětu (půdorys
budovy, tvar náměstí, trasy…);
umožňuje vnímání složitější konfigurace (analýza
– syntéza – mapy, schémata, grafy…);
umožňuje pochopit objekty v reálu příliš malé /
velké pro hmatání.
SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ
(AUDITIVNÍ PERCEPCE)
Schopnost sluchové orientace;
Schopnost sluchové diferenciace;
zvuků, tónů, slov, hlásek, slabik vět…
Vnímání a reprodukce rytmu;
Schopnost sluch. analýzy a syntézy;
Sluchová paměť;
Problémy: sluchová vada, podmínky prostředí
(hluky, šumy ..).
ČICH JAKO KOMPENZAČNÍ
PROSTŘEDEK
Nejčastěji jsou využívány jako prvotní
informace, které je nutno dále ověřit
(nebezpečí) nebo naopak jako doplňkové
(dokreslují vjemy sluchové i hmatové.
V některých situacích je jediným zdrojem
důležitých informací o okolí.
Je-li čich cíleně, dlouhodobě cvičen již od
dětského věku věku, může se zjemnit a stát se
dalším zdrojem smyslového vnímání.
VYUŽITÍ CHUTI JAKO
KOMPENZAČNÍHO PROSTŘEDKU
Cíle:
Rozpoznání poživatin, koření, nápojů
Rozlišení čerstvosti potravin
Rozlišení stupně tepelné přípravy
Rozlišení nebezpečí (chemikálie, zkažené …)
Základní předpoklad pro samostatný život.
VYŠŠÍ PSYCHICKÉ FUNKCE
V ROLI KOMPENZAČNÍCH
Pozornost
Paměť
Myšlení
Řeč
mají pro TZP kompenzační význam
- u N od narození se rozvíjejí postupně;
- u později osleplých velká změna – naučit se
využívat.
PRÁCE S DIGITÁLNÍMI
INFORMACEMI = ICT ZDATNOST
Využívání Braillského řádku
Knihovna digitálních textů
Hybridní knihy (kombinace výhod digitálního a
zvukového záznamu)
PROSTOROVÁ ORIENTACE A
SAMOSTATNÝ POHYB OZP
Doporučená literatura:
WIENER, P. Prostorová orientace a samostatný pohyb
zrakově postižených. Aviceum, 1986. ISBN: 08-055-86.
CÍLE POSP OZP
 schopnost optimálního stupně mobility bez
nadměrného psychického zatížení:
 schopnost samostatně se pohybovat a orientovat
 schopnost zachovávat bezpečnost (vlastní i okolí)
 schopnost využívat technik, pomůcek a úprav
prostředí
SEBEOBSLUHA ZP
„pedagogika všedního dne“
Doporučená literatura:
Čálek,O. Výchova dospívající ZP mládeže
k samostatnosti, SI 1985.
Wiener, P. Praktická výchova. Praha, 2006.
Reinwaldová E., Kašparová, V. Sebeobsluha ZP, OASA
Tyfloservis 1994.
Schindlerová O. Sebeobsluha slabozrakých a
nevidomých 1,2. Tyfloservis 2000.
CÍLE SEBEOBSLUHY
! předcházet nebezpečí !
• předejít negativním zkušenostem
• efektivita a rychlost vykonávaných činností
• úprava domácího prostředí pro samostatné
fungování OZP (zvuk, hmat, OB eliminace
nebezpečí, osvětlení a vizualizace pro ČV, systém
označování..)
• nabídka variant řešení (co vyhovuje jednomu,
nemusí druhému)
• pomocí cíleného nácviku jedinec zvládne i
činnosti, které by samostatně nezvládl
zvýšení aktivity, samostatnosti, nezávislosti a
sebevědomí
T-INŽENÝRSKÉ PROSTŘEDKY
Součást disciplíny rehabilitační inženýrství
Reedukační a kompenzační pomůcky
• pro orientaci (DBH, vodící pes, AOM,..)
• pro osobní samostatnost (indikátory, šablony,..)
• pro získávání informací (PPT, PC, magnetofon,
digi záznamník, TV lupy, OP…)
Systémy odstraňování architektonických,
informačních a orientačních bariér
• bezbariérové projektování
• odstraňování bariér (orientace / informace; interiér
/ exteriér / internet…)
Systém edukace zaměřené na efektivní využívání
technické podpory
KOMPENZAČNÍ POMŮCKY
(TYFLOPOMŮCKY OLOMOUC – KATALOG)
Základní druhy pomůcek;
Dělení dle způsobu úhrady;
Informace z poradenství – do jaké výše lze na
pomůcku žádat příspěvky a kde??
Podmínky přiznání pomůcky;
Servis pomůcek a zácvik používání;
Novinky v nabídce pomůcek;
Zákon o poskytování dávek OZdP 329/2011 Sb.
ZÁKLADNÍ KP
ALVA MPO
BLOK 11
Ucelená rehabilitace OZP
UCELENÁ REHABILITACE OSOB SE ZP
Význam:
► prostředek prevence pracovní neschopnosti a jejich
důsledků
► nejvýznamnější prostředek integrace a
emancipace
► prostředek získání pozitivního osobního statusu a
přijatelné subjektivně vnímané kvality života
Pojetí ucelené rehabilitace
Charakter celoživotního provázení
s vrozeným postižením
se získaným postižením
Rehabilitační aktivity
poradenství pro jedince s postižením a jejich rodiny
rozvoj funkčních schopností (léčba, rehabilitace)
rozvoj samostatnosti, soběstačnosti (nácvik speciálních
technik)
technická podpora (protetika, rehabilitační pomůcky,
úpravy prostředí i pracovního)
podpora formou sociálních opatření
SYSTÉM REHABILITACE
Rehabilitace krátkodobá
představuje následnou péči, která bezprostředně
navazuje na léčení a vede k celkovému obnovení
přijatelné kvality života
Rehabilitace dlouhodobá / permanentní
týká se postižených osob s dlouhodobým nebo
trvalým poškozením těžších stupňů, které zpravidla
způsobuje dlouhodobé narušení kvality života
Osoba se ZP
rodina
SLOŽKY REHABILITACE
rehabilitace léčebná - léčba operační,
medikamentózní a rehabilitační v rámci lékařských
oborů
rehabilitace sociální - učení žít s vadou,
překonávání neschopností v běžných i společensky
významných činnostech
rehabilitace pedagogická – využívá působení
výchovně rehabilitačních prostředků při realizaci
cílů všech složek UR
rehabilitace pracovní - kvalifikace a rekvalifikace,
usiluje o rozvoj specifických vědomostí, dovedností,
návyků v pracovním procesu
Specifické potřeby v T-rehabilitaci
Aktivizace člověka + prevence stagnace či regrese
vývoje
Samostatnost + mobilita
Komunikace + sociální dovednosti
Snižování informačního deficitu
Prevence psychické
zátěže a patologického vývoje osobnosti
Prevence sociální izolace
Podpora při získání pracovního a spol. uplatnění
Programy rehabilitace OZP
► Prostorová orientace a samostatný pohyb;
► Sebeobsluha (vykonávání činností nezbytných pro
samostatný život);
► Čtení a psaní slepeckého Braillova písma;
► Psaní na klávesnici bez opory zraku;
► Vlastnoruční podpis;
► Sociální dovednosti;
► Rehabilitace zraku = Reedukace zraku;
► Kompenzace zraku a nácvik ovládání pomůcek;
► Kompenzace hmatem a práce s tyflografikou.
Blok 12
Institucionální zajištění TR v ČR
INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ KR V ČR
►SONS
► Střediska rané péče
► Tyfloservis o.p.s.
► Speciálně pedagogická centra
► Tyflocentra o.p.s.
► Kafira o.p.s.
► Tyflokabinet
► Okamžik o.p.s.
► Institut rehabilitace ZP při UK
► Pobytové rehabilitační středisko Dědina
► Střediska výcviku vodících psů (Jinonice)
► Středisko sociální rehabilitace ZP Chrlice u Brna
► Dům se soc. rehabilitační péčí Palata Praha
► Společnost pro rehabilitaci HS Lorm …………….
LEGISLATIVA
Listina základních práv a svobod
Úmluva o právech dítěte
Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro občany se
zdravotním postižením (OSN 28. 10. 1993)
Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků
zdravotního postižení (1993)
Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se
zdravotním postižením (1997)
Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se
zdravotním postižením na období 2010 - 2014
Zákon o zaměstnanosti (2004)
Zákon o provozu na pozemních komunikacích (361/2000)
Školský zákon (561/2004) + vyhláška o poskytování
poradenských služeb (72/2005)
NESTAČÍ VĚDĚT, JE TŘEBA
UMĚT“.
(V. DVOŘÁČEK)
Prostor pro diskuzi

similar documents