Průběh jednání před soudem I. stupně

Report
Česká advokátní komora
seminář pro advokátní koncipienty
Průběh jednání před soudem
I. stupně
Praha, 12.03.2014
Lektor : JUDr. Tomáš Durdík, Městský soud v Praze
• Jednotlivé fáze trestního stíhání v řízení před soudem I. stupně :
•
podání obžaloby/návrhu na potrestání/návrhu na schválení dohody o
vině a trestu (činí státní zástupce)
•
předběžné projednání obžaloby (pouze tehdy, rozhoduje-li ve věci senát) +
vydání usnesení soudu o zastavení trestního stíhání, o podmíněném
zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, o vrácení věci státnímu
zástupci k došetření, o postoupení věci jinému orgánu či o přerušení trestního
stíhání, popř. o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti (věcná příslušnost
soudu – viz § 16 a § 17 TŘ)
•
vydání trestního příkazu (pouze tehdy, rozhoduje-li ve věci samosoudce - §
314e TŘ)
•
nařízení a konání hlavního líčení (ve věci lze rozhodnout i mimo hlavní líčení
dle § 231 TŘ – usnesením o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení
trestního stíhání, o schválení narovnání či o přerušení trestního stíhání)
•
veřejné zasedání k rozhodnutí o návrhu na schválení dohody o vině a
trestu (viz § 175a – 175b TŘ a 314o – 314s TŘ – dohodu o vině a trestu NELZE
sjednat u zvlášť závažného zločinu, v řízení proti uprchlému a v řízení proti
mladistvému, který v okamžiku sjednání ještě nedovršil 18 let věku)
2
•
uplatnění základních zásad trestního řízení - viz § 2 odst. 1 až 15 TŘ :
 zásada zákonnosti (nikdo nesmí být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a
způsobem, který stanoví TŘ)
 zásada oficiality (nestanoví-li zákon něco jiného, postupují OČTŘ z úřední
povinnosti, a to s maximální ochranou základních práv a svobod
garantovaných LZPS) – opakem je zásada dispoziční (postup státního orgánu je
na návrh stran)
 presumpce neviny (dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem
vyslovena vina, nelze na toho, proti němuž se trestní řízení vede, hledět, jako by
byl vinen)
 zásada ústnosti (opakem je zásada písemnosti – viz řízení před samosoudcem
při vydání trestního příkazu)
 objektivní zjištění skutkového stavu věci (skutkový stav musí být zjištěn
bez jakýchkoli důvodných pochybností; doznání obviněného nezbavuje OČTŘ
povinnosti přezkoumat podstatné okolnosti případu; v přípravném řízení OČTŘ
objasňují i bez návrhu stran okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch
obviněného; státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného)
3
•
zásada bezprostřednosti
•
zásada volného hodnocení důkazů
•
právo na obhajobu
•
právo jednat před soudem ve svém mateřském jazyce
•
překážka věci pravomocně rozhodnuté
•
zásada v pochybnostech ve prospěch (in dubio pro reo) – neprokázaná vina
má stejné účinky jako prokázaná nevina
•
důraz na práva poškozeného, jakož i šetrný a ohleduplný přístup k jeho
osobnosti – viz § 2 odst. 15 TŘ zaveden od 01.08.2013
4
Průběh hlavního líčení
•
podání obžaloby – platí zásada obžalovací (trestní stíhání před soudy je možné
jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení
dohody o vině a trestu; veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní
zástupce) + vyrozumění o podání obžaloby (§ 176 odst. 1 TŘ)
•
totožnost skutku X popis skutku X právní kvalifikace žalovaného jednání
•
možnost zpětvzetí obžaloby (než se soud I. stupně odebere k závěrečné poradě X
po zahájení HL jen se souhlasem obžalovaného - § 182 TŘ)
•
lhůta 3 týdnů u OS a 3 měsíců u KS k nařízení hlavního líčení nebo provedení
jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci + možnost prodloužení (§ 181 odst. 3
TŘ)
•
provedení důkazu mimo hlavní líčení (§ 183a TŘ)
•
předběžné projednání obžaloby (§ 185 až 195 TŘ) – v neveřejném, popř. veřejném
zasedání
•
upozornění na možnost odchylného právního názoru (§ 190 odst. 2 TŘ)
•
doručení obžaloby (§ 196 TŘ) + výzva k podání návrhů na provedení dalších
důkazů
5
Průběh hlavního líčení
• nařízení hlavního líčení (§ 198 TŘ) :
•
•
•
•
vyrozumění X předvolání (lze i prostřednictvím Policie ČR dle § 183 odst. 1 ve
spojení s § 62 odst. 1 TŘ)
lhůty na přípravu, včetně možnosti jejich zkrácení
upozornění poškozeného na postup dle § 206 odst. 2 TŘ
zvláštní úprava u mladistvých (účast zákonného zástupce a OSPOD)
• předvedení (§ 98 TŘ a § 183 odst. 1 TŘ) :
•
•
•
•
dopadá pouze na svědky
nutno předem v předvolání upozornit na možné následky nedostavení se bez
dostatečné omluvy na výzvu soudu
realizuje Policie ČR
u příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě zajistí
jejich předvedení velitel nebo náčelník
6
Průběh hlavního líčení
•
pořádková pokuta (§ 66 TŘ):
•
•
•
•
o uložení rozhoduje předseda senátu usnesením
přípustnost stížnosti, která má odkladný účinek
možnost tzv. autoremedury dle § 146 odst. 1 TŘ
důvody vedoucí k uložení : A/ kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení,
B/ kdo se k soudu chová urážlivě,
C/kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne
příkazu nebo nevyhoví výzvě soudu, které mu
byly dány podle TŘ (tj. včetně předvolání k HL)
X osoby ve vazbě nebo ve VTOS lze přenechat řediteli věznice k uložení
pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání – ten je pak o tom
povinen vyrozumět příslušný OČTŘ, tzn. soud
X obhájce a státního zástupce je třeba předat ČAK nebo vedoucímu
státnímu zástupci ke kárnému postihu (tzn. že jim nelze pořádkovou pokutu
uložit) – ten je pak o tom povinen vyrozumět příslušný soud
X příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě lze
přenechat veliteli nebo náčelníkovi ke kázeňskému potrestání – ten je pak o
tom povinen vyrozumět příslušný OČTŘ, tzn. soud
•
•
•
7
Průběh hlavního líčení
• účast osob u hlavního líčení - zásada veřejnosti (viz § 199 TŘ) :
• výjimky v řízení proti mladistvému
• možnost vyloučení veřejnosti pro celé hlavní líčení či jeho část dle §
200 TŘ (veřejně vyhlášeným usnesením senátu/samosoudce X možná
účast dvou důvěrníků každého obžalovaného – max. 6 osob; obdobné
pravidlo platí i pro důvěrníky poškozených)
• možnost odepření přístupu k hlavnímu líčení některým osobám dle §
201 TŘ
• možnost přijetí nezbytných opatření proti přeplňování jednací síně
• možnost výslechu svědka v nepřítomnosti obžalovaného dle § 209 TŘ
• účast až dvou důvěrníků obžalovaného a jednoho důvěrníka
poškozeného dle § 201 odst. 2 TŘ
• veřejné vyhlášení rozsudku – vždy (i v řízení proti mladistvému) !!!
• možnost vykázání osob rušících pořádek z jednací síně dle § 204 odst.
1 TŘ
• možnost vykázání obžalovaného z jednací síně dle § 204 odst. 2 TŘ
(jen po předchozí výstraze; usnesením senátu; jen na dobu nezbytně
nutnou; po návratu nutno obžalovanému sdělit obsah jednání, jemuž
nebyl přítomen, s možností se k němu vyjádřit)
8
Průběh hlavního líčení
•
přítomnost při hlavním líčení (§ 202 TŘ) :
1.
2.
3.
senát/samosoudce (§ 314a odst. 1 TŘ)
náhradní soudce (§ 197 TŘ)
státní zástupce, popř. právní čekatel (jen u OS + nejde-li o řízení o schválení
dohody o vině a trestu - §180 odst. 1 TŘ)
4. zvolený a ustanovený obhájce (§ 37 a 38 TŘ), popř. advokátní koncipient (jen
omezeně dle § 35 odst. 1 TŘ – nikoli u KS jako soudu I. stupně, VS a NS)
5. obžalovaný X u mladistvého nelze hlavní líčení konat v jeho nepřítomnosti viz § 64 odst. 1 ZSM !!!
6. poškozený + jeho zmocněnec, popř. zákonný zástupce + jeho důvěrník
7. zúčastněná osoba + její zmocněnec, popř. zákonný zástupce
8. OSPOD (jen v řízení proti mladistvému, je-li HL konáno před dovršením 19.
roku věku mladistvého !!!)
9. v případě mladistvého obviněného též jeho zákonní zástupci, osoby blízké (§
54 odst. 1 ZSM), dva důvěrnící mladistvého, PMS, zástupce školy nebo
výchovného zařízení
10. svědci, znalci, tlumočníci
11. veřejnost, včetně médií
9
Průběh hlavního líčení
•
podmínky pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti
obžalovaného (v řízení před samosoudcem viz § 202 odst. 2 TŘ X v
řízení před senátem a v případech, kdy je obžalovaný ve vazbě nebo ve
VTOS viz § 202 odst. 2, 5 TŘ)
•
hlavní líčení se koná za stálé účasti všech členů senátu, zapisovatele a
státního zástupce
•
v případech nutné obhajoby nelze hlavní líčení konat bez
přítomnosti obhájce (§ 202 odst. 4 TŘ) !!!
•
zúžení možnosti omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby u
hlavního líčení (§ 202 odst. 6 TŘ) – nově od 01.08.2013
10
Průběh hlavního líčení
řízení a počátek hlavního líčení (§ 203 až § 206 TŘ) :
• stěžejní role předsedy senátu/samosoudce
• prezence + zachování zákonných lhůt na přípravu k jednání; splnění
podmínek pro konání hlavního líčení či odročení jednání, popř.
provedení důkazu mimo hlavní líčení
• přednes obžaloby/návrhu na potrestání
• zjištění nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy
nebo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 206 odst. 2 TŘ ve spojení
s § 43 odst. 3 TŘ)
• nepřipuštění určité osoby jako poškozeného k hlavnímu líčení (této
osobě nepřísluší žádná procesní práva poškozeného dle TŘ, viz § 206
odst. 3 TŘ) X rozhodnutí o tom, že poškozený není oprávněn v
trestním řízení uplatňovat svůj nárok na náhradu škody, ačkoli ostatní
procesní práva mu zůstávají zachována (viz § 206 odst. 4 TŘ ve pojení s
§ 44 odst. 2, 3 TŘ)
11
Průběh hlavního líčení
•
dokazování (§ 207 až § 215 TŘ), zamítnutí návrhu na doplnění
dokazování (§ 216 odst. 1 TŘ); doplnění dokazování (§ 218 TŘ) –
důkazy provádí předseda senátu, popř. na základě jeho pověření člen
senátu; provedení důkazu navrženého obžalobou lze uložit státnímu
zástupci (§ 203 odst. 1 ve spojení s § 180 odst. 3 TŘ); žádost státního
zástupce, obžalovaného a obhájce o umožnění provést důkaz (zejména
výslech svědka nebo znalce) dle § 215 odst. 2 TŘ
•
realizace práva obžalovaného vyjádřit se ke každému provedenému
důkazu (§ 214 TŘ)
•
právo procesních stran vznášet kdykoli v průběhu hlavního líčení
námitky proti způsobu jeho provádění (§ 180 odst. 4 TŘ)
•
závěrečné řeči (státní zástupce, poškozený nebo jeho zmocněnec,
zúčastněná osoba nebo její zmocněnec, obhájce, obžalovaný, popř. OSPOD
- § 216 TŘ) a prohlášení poškozeného o dopadu spáchaného trestného
činu na jeho dosavadní život (§ 212a TŘ) + poslední slovo obžalovaného
(§ 217 TŘ)
12
Průběh hlavního líčení
•
závěrečná porada senátu (porada a hlasování dle § 126 - § 127 TŘ, protokolace dle §
58 TŘ)
•
vyhlášení meritorního rozhodnutí soudu v hlavním líčení – vždy veřejně,
vždy předsedou senátu (vyhlášení rozsudku dle § 128 TŘ, druhy rozhodnutí dle § 220
až 230 TŘ)
•
odročení hlavního líčení (§ 219 TŘ) + zjištění návrhů stran na doplnění
dokazování
postup při změně ve složení senátu nebo při uplynutí delší doby od odročení
hlavního líčení (klíčové je souhlasné stanovisko obžalovaného a státního zástupce § 219 odst. 3 TŘ)
odročení hlavního líčení na žádost obžalovaného za účelem poskytnutí mu nové
lhůty k přípravě obhajoby - při užití přísnější právní kvalifikace oproti podané
obžalobě, pokud nebyl na možnost zpřísnění předem upozorněn (§ 225 odst. 2 TŘ)
•
•
•
•
pořízení protokolu o hlavním líčení (§ 55b a násled. TŘ) a zvukového záznamu
+ hlasovací protokol (§ 58 TŘ)
poskytnutí kopie protokolu z jednání obhájci obžalovaného na jeho žádost a
náklady (§ 41 odst. 6 TŘ)
13
Proces dokazování







viz § 89 a násled. TŘ; § 207 až § 215 TŘ
rozsah dokazování – viz § 89 odst. 1 TŘ
těžiště dokazování
důkaz X důkazní prostředek
vyhledávání, zajišťování a provádění důkazů
zásada bezprostřednosti a volného hodnocení důkazů
součinnost stran při dokazování (kladení dotazů vyslýchaným
osobám – u osob mladších 18. let jen prostřednictvím soudce; provedení
důkazu, zejména výslechu svědka či znalce, obhajobou či obžalobou na
jejich žádost – viz § 215 TŘ; předložení znaleckého posudku vyžádaného
obhajobou obžalovaného nebo poškozeným - § 110a TŘ)
 důkazy přímé a nepřímé
 důkazy usvědčující a vyviňující
 právo obžalovaného vznášet návrhy na doplnění dokazování a vyjádřit
se ke každému provedenému důkazu (§ 33 odst. 1 TŘ a § 214 TŘ) +
právo státního zástupce (§ 180 odst. 3 TŘ) a poškozeného (§ 43 odst. 1
TŘ) vznášet návrhy na doplnění dokazování
14
Proces dokazování
 nepoužitelnost důkazů opatřených nezákonným donucením nebo
hrozbou - viz § 89 odst. 3 TŘ
 nepoužitelnost důkazů trpících podstatnými vadami (např. výslech
obviněného bez ustanoveného obhájce, ačkoli jde o případ nutné
obhajoby)
 zamítnutí dalších návrhů na doplnění dokazování; upuštění od
provedení důkazu, prohlášení dokazování za skončené (§ 216 TŘ)
 doplnění dokazování (po závěrečných řečech stran - viz § 218 TŘ)
 od 01.01.2010 zjednodušení procesu dokazování - posudky, zprávy,
listiny a věcné důkazy (včetně audiovizuálních záznamů) se při
hlavním líčení pouze předloží stranám k nahlédnutí – pokud to
některá ze stran navrhne, pak danou listinu soud při hlavním líčení
přečte (viz § 213 TŘ)
 vedeno zásadou ekonomiky a rychlosti řízení
15
Proces dokazování
A/ výslech obžalovaného :
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
viz § 90 a násled. TŘ a § 207 TŘ
rozsah poučení – srovnání s poučením svědka
právo nevypovídat X právo vypovídat kdykoli v průběhu trestního stíhání
(tohoto práva jej nelze zbavit)
pouze možnost křivého obvinění (§ 345 TZ), nikoli křivé výpovědi (§ 346 TZ)
oddělený výslech více obžalovaných – viz § 208 TŘ
využitelnost protokolů o předchozím výslechu obviněného/obžalovaného v
jednotlivých fázích trestního řízení (mimo jiné i výslech v rámci vazebního
zasedání; viz § 207 TŘ) X úřední záznam o podání vysvětlení osobou
podezřelou (lze využít pouze ve zjednodušeném řízení dle § 314d odst. 2 TŘ)
předestření dřívější výpovědi k vysvětlení rozporů – viz § 212 TŘ
právo jednat ve svém mateřském jazyce – viz § 2 odst. 14 TŘ
možnost nahlížet do písemných poznámek (§ 93 odst. 1 TŘ)
možnost porady s obhájcem, nikoli však o tom, jak odpovídat na již položené
dotazy (§ 31 odst. 1 TŘ)
využití záznamového zařízení v řízení před soudem X protokolace v
přípravném řízení (přečtení protokolu, oprava a doplnění protokolu, podpis,
námitky proti obsahu protokolu)
možnost využití videokonferenčního zařízení (§ 111a TŘ)
vlastní náklady spojené s účastí nese sám obžalovaný
16
Proces dokazování
B/ výslech svědka :
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
viz § 97 a násled. TŘ; § 211 TŘ
rozsah poučení – srovnání s poučením obviněného
předvolání a předvedení svědka (§ 98 TŘ); pořádková pokuta (§ 66 TŘ)
právo odepřít výpověď (§ 100 TŘ) a zákaz výslechu (§ 99 TZ)
možnost křivého obvinění či křivé výpovědi (viz § 345 a § 346 TZ)
výslech svědka v nepřítomnosti obžalovaného – viz § 209 TŘ
výslech utajeného svědka – viz § 55 odst. 2 TŘ
nepřítomnost dosud nevyslechnutého svědka v jednací síni v rámci hlavního
líčení – viz § 209 TŘ
využitelnost úředních záznamů o podání vysvětlení a protokolů o
výslechu svědka pořízených v přípravném řízení v rámci hlavního líčení
(včetně neodkladných a neopakovatelných úkonů podle § 158 a TŘ a protokolu o
výslechu svědka pořízeného ještě před zahájením trestního stíhání dle § 158
odst. 9 TŘ) – viz § 211 TŘ X úřední záznamy o podaném vysvětlení pořízené dle
zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR – na ně § 211 odst. 6 TŘ nedopadá !!!
právo jednat ve svém mateřském jazyce – viz § 2 odst. 14 TŘ
17
Proces dokazování
• v případě podstatných odchylek v následné výpovědi lze dřívější výpověď
slyšeného svědka této osobě předestřít k vysvětlení rozporů - viz § 212 TŘ
• zákaz kladení otázek sugestivních (= otázky návodné - obsahují okolnosti,
které mají být výslechem teprve zjištěny) a kapciózních (obsahují klamavé a
nepravdivé skutečnosti) – viz § 101 odst. 3 TŘ
• od 01.08.2013 omezení otázek směřujících do intimní oblasti
vyslýchaného svědka – viz § 101 odst. 3 TŘ
• možnost nahlížet do písemných poznámek
• využití záznamového zařízení v řízení před soudem X protokolace v
přípravném řízení (přečtení protokolu, oprava a doplnění protokolu, podpis,
námitky proti obsahu protokolu)
• možnost využití videokonferenčního zařízení (§ 111a TŘ) – na následné
přehrání zvukového a obrazového záznamu dopadá ustanovení § 211 TŘ
• specifika výslechu osob mladších 18. let – viz § 102 TŘ (u hlavního líčení lze
číst i bez souhlasu stran dle § 211 odst. 1, 2 TŘ)
• realizace práva obžalovaného, obhájce, státního zástupce, zmocněnce,
poškozeného, popř. zúčastněné osoby, jejich zákonného zástupce a OSPOD
klást vyslýchaným osobám dotazy
• realizace práva obžalovaného vyjádřit se k jednotlivým prováděným důkazům
– viz § 214 TŘ
• nárok na svědečné – viz § 104 TŘ
18
Proces dokazování
C/ znalecký posudek :














viz § 105 a násled. TŘ
znalecký posudek X odborné vyjádření
seznam znalců/znaleckých ústavů X znalec ad hoc
rozsah poučení znalce + námitky proti osobě znalce, jeho odbornému
zaměření či formulaci jemu položených otázek
možnost podání křivého znaleckého posudku (viz § 346 TZ)
posudek znalce X znaleckého ústavu
společný posudek více znalců
výslech znalce a zástupce znaleckého ústavu
doplněk znaleckého posudku X revizní znalecký posudek
odměna znalce (znalečné)
použitelnost znaleckého posudku předloženého obhajobou či poškozeným
(viz § 110a TŘ) + umožnění nahlédnout do spisu znalci zvolenému obhajobou
znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky !!! viz § 107 odst. 1 TŘ
podklady pro zpracování posudku (zapůjčení spisu, přítomnost při výslechu
osob s možností klást jim dotazy, popř. účast u jiných úkonů – např.
rekonstrukce, prověrka na místě apod.)
doručení posudku obhájci, a to na náklady obhajoby
19
Proces dokazování
D/ rekognice :
• viz § 104b TŘ
• = poznávací řízení
• in natura či dle fotografií (rekognice dle fotografií nesmí bezprostředně
předcházet rekognici in natura)
• poznávání osob či věcí, popř. hlasová rekognice
• nejméně mezi třemi vzájemně podobnými věcmi/osobami (lze i více,
ale ne méně než tři poznávané věci/osoby)
• přítomnost nezúčastněné osoby
• nezbytnost předchozího výslechu k okolnostem poznávané věci/osoby
• na možnost přečtení protokolu o rekognici dopadají stejné podmínky
jako na protokol o výslechu svědka – viz § 211 TŘ (zpravidla formou
neodkladného a neopakovatelného úkonu, tzn. že jej lze číst i bez
souhlasu obžalovaného a státního zástupce - § 211 odst. 2 písm. b) TŘ i
bez
20
Proces dokazování
E/ konfrontace :




viz § 104a TŘ
jen u hlavního líčení (v přípravném řízení jen výjimečně)
až po výslechu konfrontovaných osob, tj. obviněného/svědků
mezi obviněnými navzájem, mezi obviněným a svědkem či navzájem mezi
dvěma svědky
 vyloučena u utajených svědků dle § 55 odst. 2 TŘ
 od 01.08.2013 vyloučena u poškozeného mladšího 18. let v případech
trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
F/ listinné a věcné důkazy :
•
•
viz § 112 TŘ
u hlavního líčení provedeny dle § 213 odst. 1 TŘ (tj. předložením procesním
stranám k nahlédnutí), popř. dle § 213 odst. 2 TŘ (přečtením nebo
přehráním na žádost některé z procesních stran)
G/ohledání (§ 113 TŘ), rekonstrukce (§ 104d TŘ), vyšetřovací pokus (§
104c TŘ), prověrka na místě (§ 104e TŘ), prohlídka těla (§ 114 TŘ),
pitva mrtvoly a její exhumace (§ 115 TŘ), obrazové a zvukové
záznamy aj.
• u hlavního líčení provedeny dle § 213 odst. 1 TŘ (tj. předložením procesním
stranám k nahlédnutí), popř. dle § 213 odst. 2 TŘ (přečtením nebo
přehráním na žádost některé z procesních stran)
21
Průběh hlavního líčení
Rozhodnutí soudu v hlavním líčení :
•
•
•
•
•
uplatnění zásady bezprostřednosti (viz § 2 odst. 12 TŘ) a zásady obžalovací
(trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na
potrestání; viz § 2 odst. 8 TŘ); zásada zachování totožnosti skutku
(skutkový stav X popis skutku X právní posouzení skutku) – viz § 220 TŘ
Druhy soudních rozhodnutí :
1. usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření (§ 221 TŘ)
2. usnesení o postoupení věci jinému soudu nebo jinému orgánu (§ 222 TŘ)
2. usnesení o zastavení trestního stíhání (§ 223 TŘ)
3. usnesení o přerušení trestního stíhání (§ 224 TŘ)
4. usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 223a TŘ za
podmínek § 307 a násled. TŘ)
5. usnesení o schválení narovnání (§ 223a TŘ za podmínek § 309 a násled.
TŘ)
6. rozsudek, jímž soud stanoví, zda se obžalovaný uznává vinným nebo zda
se obžaloby zprošťuje (§ 225 a § 226 TŘ X odchylná úprava než v § 172
odst. 1 TŘ)
zvláštní postup při pokračování v trestním stíhání po udělení milosti,
amnestii, promlčení či nesouhlasu poškozeného, pokud obžalovaný trvá na
projednání věci (§ 227 TŘ)
rozhodování o náhradě škody (§ 228 a § 229 TŘ)
rozhodování o ochranném opatření (§ 230 TŘ)
22
Formy soudních rozhodnutí činěných v
rámci hlavního líčení
A/ rozsudek
 viz § 120 a násled. TŘ
 rozsudkem je oprávněn rozhodnout pouze soud v rámci hlavního líčení
 obsahuje rozhodnutí o vině a trestu, popř. o nároku poškozeného na náhradu
škody a o uložení ochranného opatření, popř. výrok o schválení uzavřené
dohody o vině a trestu
 povaha odsuzující (viz § 225 TŘ) či zprošťující (viz § 226 TŘ X důvody
nejsou identické jako při zastavení trestního stíhání dle § 172 odst. 1 TŘ)
 struktura : záhlaví – výroková část – odůvodnění – poučení o opravném
prostředku
 tzv. zjednodušený rozsudek (viz § 129 odst. 2 TŘ – neobsahuje odůvodnění)
 ve výrokové části rozsudku je nutno uvést skutečnost, zda je trestný čin
přečinem či zločinem, popř. zvlášť závažným zločinem (viz § 120 odst. 3 TŘ; u
mladistvých pouze pojem provinění)
23
Formy soudních rozhodnutí činěných v
rámci hlavního líčení
 vyhlášen vždy veřejně (i u mladistvého či konalo-li se hlavní líčení s
vyloučením veřejnosti)
 hlasování senátu (§ 126 TŘ)
 pojmy právní moc a vykonatelnost
 písemné vyhotovení rozsudku a jeho oprava (§ 129 a § 131 a násled. TŘ)
 doručení rozsudku (odchylný postup u obžalovaného s obhájcem a u
poškozeného se zmocněncem – viz § 130 TŘ)
•
•
•
•
•
•
řádným opravným prostředkem je odvolání – lze podat proti jakémukoli
rozsudku soudu prvého stupně (viz § 245 a násled. TŘ)
omezené odvolací důvody při schválení dohody o vině a trestu (§ 245 odst. 1
TŘ
i jen proti některým výrokům či jménem některého ze spoluobžalovaných
každé odvolání má odkladný účinek
lhůta osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku
nutno odůvodnit (§ 249 TŘ)
24
Formy soudních rozhodnutí činěných v
rámci hlavního líčení
B/ usnesení
 viz § 134 a násled. TŘ
 usnesením je oprávněn rozhodnout policejní orgán, státní zástupce či soud
 procesní povahy (upravují průběh řízení, způsob provedení důkazu apod.) či
meritorní povahy (zastavení trestního stíhání, podmíněné zastavení trestního
stíhání, schválení narovnání, postoupení věci jinému orgánu – tato usnesení
zakládají překážku věci pravomocně rozhodnuté)
 struktura : záhlaví – výroková část – odůvodnění – poučení o opravném
prostředku
 oznámení usnesení (vyhlášením či doručením oprávněným subjektům)
 písemné vyhotovení usnesení a jeho oprava
 tzv. zjednodušené usnesení (viz § 136 odst. 3 TŘ – neobsahuje odůvodnění)
 pojmy právní moc a vykonatelnost
•
•
•
řádným opravným prostředkem je stížnost – proti usnesení soudu lze podat
jen tehdy, pokud tak zákon výslovně stanoví (viz § 141 a násled. TŘ)
má odkladný účinek pouze tehdy, pokud tak zákon výslovně stanoví
lhůta tří dnů ode dne oznámení usnesení
25
Formy soudních rozhodnutí činěných v
rámci hlavního líčení
C/ ostatní
• např. opatření soudu o ustanovení obhájce či zrušení ustanoveného
obhájce, opatření o přibrání znalce, příkaz k zatčení, příkaz k domovní
prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu, nařízení výkonu trestu odnětí svobody aj.
26
Průběh hlavního líčení
Rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (§ 231 TŘ) :
•
•
v neveřejném zasedání
formou usnesení
•
druhy soudních rozhodnutí :
1. o zastavení trestního stíhání (za podmínek § 223 odst. 1, 2 TŘ)
2. o přerušení trestního stíhání (za podmínek § 224 odst. 1, 2 TŘ)
3. o podmíněném zastavení trestního stíhání (za podmínek § 223a
TŘ ve spojení s § 307 a násled. TŘ)
4. o schválení narovnání (za podmínek § 223a TŘ ve spojení s § 309
a násled. TŘ)
27
Specifika řízení před samosoudcem
•
§ 314a - § 314g TŘ
•
zjednodušené řízení - po zkráceném přípravném řízení (dle § 179a - § 179h TŘ) - TS se
zahajuje doručením návrhu na potrestání soudu; podezřelý se stává obviněným (dle §
179a odst. 1 TŘ jen u TČ s horní hranicí sazby u TOS do 5 let při projednání před OS, tzn.
že toto řízení nelze konat u KS, a to ani o TČ s horní hranicí sazby u TOS do 5 let)
u pokračování v TČ je TČ ukončen doručením návrhu na potrestání obviněnému
v případě TČ uvedených v § 163 TŘ musí SZ společně s návrhem na potrestání soudu
doručit též souhlas poškozeného s TS obviněného
•
•
•
•
výslech zadrženého podezřelého soudem do 24 hodin od doručení návrhu na
potrestání + označení skutečností, které považuje za nesporné (u HL se již nedokazují) +
rozhodnutí ve věci + možnost okamžitého konání HL (se souhlasem obviněného a SZ;
ostatní osoby včetně poškozeného lze vyrozumět i telefonicky) + rozhodnutí o vazbě X
jinak učiní úkon směřující k rozhodnutí věci do 3 týdnů od podání návrhu na potrestání
(§ 181 odst. 3 TŘ)
důvod nutné obhajoby - při konání HL ve zjednodušeném řízení proti zadrženému
obviněnému (§ 36 odst. 4 písm. a) TŘ – možnost vzdání se obhájce dle § 36b TŘ) nebo po
rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby (§ 36 odst. 1 písm. a) TŘ) X ve zkráceném PŘ má
podezřelý stejná práva jako obviněný, včetně práva zvolit si obhájce (nutno jej o tom
poučit - § 179b odst. 2 TŘ)
28
Specifika řízení před samosoudcem
• způsoby možného vyřízení návrhu na potrestání :
1. možnost rozhodnutí jako při předběžném projednání obžaloby (viz § 188
odst. 1 písm. a) až f) nebo § 172 odst. 2 TŘ)
2. možnost odmítnutí návrhu na potrestání (pokud nebyly splněny podmínky
pro zkrácené přípravné řízení dle § 179a odst. 1 TŘ – po PM usnesení se věc vrací
do přípravného řízení a SZ koná vyšetřování)
3. možnost stanovení přiměřené lhůty SZ k podání návrhu na schválení
dohody o vině a trestu (formou usnesení; možnost stížnosti SZ a
obviněného; stížnost má odkladný účinek)
4. nařízení HL (výslech obviněného; lze číst protokol o výslechu podezřelého dle
§ 207 odst. 2 TŘ; možnost upuštění od dokazování skutečností, které SZ a
obviněný označili za nesporné – označení nemá povahu doznání; možnost
zpětvzetí prohlášení o označení nesporných skutečností až do rozhodnutí
soudu o upuštění od jejich dokazování (soud rozhoduje procesním usnesením);
se souhlasem SZ a obviněného lze číst i ÚZ o podání vysvětlení a o dalších
úkonech - souhlas obviněného je třeba i při konání HL v jeho nepřítomnosti dle
§ 202 odst. 2 TŘ )
5. vydání TP – bez projednání věci; lze i ve zjednodušeném řízení (§ 314e TŘ)
29
Specifika řízení před samosoudcem
• trestní příkaz :
•
•
•
•
•
•
•
•
omezení druhu a výměry trestů, které lze TP uložit (nikoli u OPP,
peněžitého trestu
povinné vyžádání zprávy PMS před uložením trestu OPP a domácího
vězení (zpráva není pro soud závazná !!!)
při souběžném uložení peněžitého trestu a TOS nesmí ani s náhradní trestem
TOS přesáhnout výměru 1 roku
nelze vedle sebe ukládat TDV a TOS či OPP; OPP a TOS; peněžitý trest a
propadnutí majetku; zákaz pobytu a vyhoštění (§ 53 odst. 1 TZ)
nelze jím uložit ochranné opatření
nelze jím uložit souhrnný a společný trest ve vztahu k rozsudku
nelze jej vydat v řízení proti mladistvému, který v době jeho vydání
nedovršil 18. rok věku (§ 63 ZSM)
nelze jej vydat v řízení proti osobě s omezenou svéprávností
30
Specifika řízení před samosoudcem
•
TP má povahu odsuzujícího rozsudku – účinky vyhlášení rozsudku
nastávají doručením TP obviněnému (viz souhrnný a společný trest)
•
lze vydat i jen proti některému z obviněných ve společném řízení nebo o
některém z TČ (po vyloučení ze společného řízení)
•
opravným prostředkem proti TP = odpor (mohou podat stejné osoby jako
odvolání, vyjma poškozeného, ačkoli bylo rozhodnuto o jeho nároku na NŠ dle
§ 288 či § 229 TŘ) – do 8 dnů ode dne doručení; u soudu, který jej vydal;
nemusí obsahovat odůvodnění; možnost vzdání se odporu (o opožděném
odporu soud osobu vyrozumí přípisem)
•
při podání odporu se přímo ze zákona ruší celý TP – u HL není soud vázán
právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu uvedenými v TP
•
možnost zpětvzetí obžaloby SZ nebo zpětvzetí souhlasu poškozeného s
TS (za podmínek § 163 TŘ) do okamžiku doručení TP některé z osob
oprávněných k podání odporu – zpětvzetím se TP ruší (a ad 1) se věc vrací do
přípravného řízení a ad 2) se TS zastaví)
31
Průběh veřejného zasedání
•
viz § 232 - § 239a TŘ
•
ve veřejném zasedání soud I. stupně rozhoduje pouze tam, kde to TŘ
výslovně stanoví (zejména při schválení dohody o vině a trestu, při uložení
ochranného opatření, při uložení přiměřeného trestu za zbývající trestné činy
poté, co byla povolena obnova řízení pouze ve vztahu k některému z trestných
činů, za který byl dříve uložen úhrnný, popř. souhrnný trest, po zrušení
rozsudku nálezem Ústavního soudu jen ve vztahu k některému z trestných činů,
za který byl dříve uložen úhrnný, popř. souhrnný trest, ve vykonávacím řízení
apod.)
•
vyrozumění a předvolání jednotlivých osob (státní zástupce, ten, kdo může
být rozhodnutím přímo dotčen, ten, kdo dal k veřejnému zasedání svým
návrhem podnět, např. PMS, ředitel věznice apod. + obhájce, zmocněnec a
zákonný zástupce těchto osob) + zaslání opisu návrhu
•
prezence + zachování lhůty na přípravu (5 kalendářních dnů X u hlavního
líčení 5 pracovních dnů) + možnost zkrácení této lhůty
32
Průběh veřejného zasedání
•
•
přítomnost u veřejného zasedání – povinně všech členů senátu a
zapisovatele X účast státního zástupce a obhájce není nutná, nestanoví-li tak
TŘ (nutná účast obviněného a státního zástupce např. při schválení dohody o
vině a trestu a v řízení proti mladistvému)
možnost využití videokonferenčního zařízení
•
analogické užití ustanovení o hlavním líčení na veřejnost, řízení, počátek
a odročení veřejného zasedání (§ 238 TŘ)
•
podání zprávy o stavu věci předsedou senátu nebo jím pověřeným členem
senátu
•
přednesení návrhu osobou, která dala svým návrhem k veřejnému zasedání
podnět (popř. přečtením předsedou senátu)
•
možnost vyjádření státního zástupce a dotčených osob k přednesenému
návrhu
33
Průběh veřejného zasedání
•
provedení důkazů (protokoly o výslechu svědků a znalců, popř. zvukové a
obrazové záznamy o jejich výslechu lze v řízení před soudem I. stupně (nikoli v
odvolacím řízení) číst i bez podmínek § 211 odst. 1, 5, 7 TŘ, tj. i bez souhlasu
stran) - § 235 odst. 2 TŘ
•
konečné návrhy procesních stran
•
závěrečná porada senátu
•
veřejné vyhlášení soudního rozhodnutí (platí zásada bezprostřednosti - § 2
odst. 12 ve spojení s § 237 TŘ)
•
pořízení protokolu o veřejném zasedání (§ 55b a násled. TŘ) a zvukového
záznamu + hlasovací protokol (§ 58 TŘ)
poskytnutí kopie protokolu z jednání obhájci obviněného na jeho žádost a
náklady (§ 41 odst. 6 TŘ)
•
34
Průběh veřejného zasedání
• průběh veřejného zasedání v rámci řízení o schválení dohody o
vině a trestu :
1. zachování lhůt na přípravu (jako u jiného VZ)
2. přednes návrhu na schválení dohody státním zástupcem
3. vyjádření obviněného k návrhu + zda rozumí dohodě + zda prohlášení o
spáchání skutku učinil dobrovolně + zda zná procesní důsledky sjednané
dohody (vzdání se práva na projednání věci v HL a práva podat odvolání)
4. vyjádření poškozeného (nemožnost připojit se v této fázi s nárokem na NŠ
– lze nejpozději při prvním jednání o dohodě)
5. dokazování se neprovádí (lze provést výslech obviněného a opatřit
potřebná vysvětlení)
6. konečné návrhy stran + poslední slovo obviněného
7. závěrečná porada senátu
8. veřejné vyhlášení rozhodnutí (schválení dohody rozsudkem, neschválení
dohody usnesením nebo usnesení o postoupení věci, zastavení TS, přerušení
TS, PZTS nebo schválení narovnání)
35
Průběh veřejného zasedání
•
•
•
•
•
•
•
•
•
schválení dohody soudem :
nutná účast obviněného, státního zástupce a obhájce (jde o nutnou obhajobu)
- nelze konat v nepřítomnosti obviněného dle § 202 TŘ !!! X účast poškozeného
u veřejného zasedání není nutná
formou odsuzujícího rozsudku
nutno uvést výrok o schválení dohody o vině a trestu + výrok o vině, výrok
o trestu, výrok o ochranném opatření – v souladu s uzavřenou dohodou !!!
výrok o NŠ soud uvede v souladu s dohodou, pokud s ní poškozený souhlasí
nebo pokud rozsah a způsob NŠ odpovídá uplatněnému nároku poškozeného
(dle § 43 odst. 3 TŘ) – jinak postupuje dle § 228 nebo § 229 TŘ
neschválení dohody soudem :
pro nesprávnost (ve vztahu ke skutkovým závěrům, právní kvalifikaci
skutku) či nepřiměřenost (ve vztahu k navrhovanému trestu,
ochrannému opatření či NŠ) nebo pro závažné procesní vady (zejména
pro porušení práva obviněného na obhajobu)
formou usnesení, stížnost je přípustná, má odkladný účinek – po PM
usnesení se věc vrací do stadia PŘ; v dalším řízení se k dohodě a prohlášení
obviněného o vině nepřihlíží; možnost nového sjednání dohody o vině a
trestu
místo vrácení do PŘ může soud SZ a obviněnému sdělit své výhrady a ti
mohou navrhnout nové znění dohody (VZ je odročeno; není-li ve
stanovené lhůtě předloženo nové znění dohody, soud původní dohodu
neschválí a věc vrátí do stadia PŘ)
36
Průběh neveřejného zasedání
•
viz § 240 - § 244 TŘ
•
v neveřejném zasedání soud I. stupně rozhoduje tam, kde není TŘ výslovně
stanoveno, že rozhoduje v hlavním líčení, veřejném zasedání nebo vazebním
zasedání (zejména při předběžném projednání obžaloby, při zrušení pravomocného
rozsudku vydaného v řízení proti uprchlému na návrh odsouzeného podle § 306a
odst. 2 TŘ apod.)
•
samosoudce nekoná neveřejné zasedání (§ 314b odst. 5 TŘ – má stejné práva a
povinnosti jako senát a jeho předseda)
•
přítomnost u neveřejného zasedání – pouze za účasti všech členů senátu a
zapisovatele X jiné osoby jsou z účasti vyloučeny
•
možnost provedení důkazů – jen formou přečtení protokolů a jiných písemností,
nikoli formou výslechu svědků a znalců
•
rozhodnutí je vždy vyhlášeno – nikoli veřejně
•
pořízení protokolu o neveřejném zasedání (§ 55 a násled. TŘ) + hlasovací
protokol (§ 58 TŘ)
37
Průběh vazebního zasedání
•
viz § 73d - § 73g TŘ
•
povinně při rozhodování o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení a
veřejné zasedání (tj. v řízení před soudem) nebo při rozhodování o vzetí
obviněného do vazby v přípravném řízení
•
v ostatních případech jen na výslovnou žádost obviněného nebo pokud soud
považuje osobní slyšení obviněného za potřebné k rozhodnutí o vazbě +
výjimky, kdy není třeba vazební zasedání konat ani na žádost obviněného
(např. při propuštění z vazby, při vyloučení výslechu obviněného v důsledku
zhoršení jeho zdravotního stavu, odmítne-li se obviněný zasedání osobně
zúčastnit, obviněný byl k vazbě slyšen v posledních 6 měsících a poté již neuvedl
žádné nové skutečnosti)
•
předvolání či předvedení obviněného (na možnost konání vazebního
zasedání je třeba jej předem upozornit)
•
vyrozumění státního zástupce a obhájce – termín zasedání stanoven tak,
aby se jej mohli zúčastnit a současně byly dodrženy zákonné lhůty pro
rozhodnutí o vazbě
38
Průběh vazebního zasedání
•
•
přítomnost u vazebního zasedání – povinně za účasti všech členů senátu,
zapisovatele a obviněného (lze i prostřednictvím videokonferenčního zařízení)
X účast státního zástupce a obhájce není nutná
účast veřejnosti je vyloučena
•
podání zprávy o stavu věci předsedou senátu nebo jím pověřeným členem
senátu
•
přednesení návrhu státním zástupcem, popř. obviněným nebo obhájcem
(jde-li o žádost o propuštění z vazby)
•
možnost vyjádření státního zástupce, obviněného a obhájce k
přednesenému návrhu + návrhy na provedení šetření potřebného pro
rozhodnutí o vazbě
39
Průběh vazebního zasedání
•
výslech obviněného (možnost kladení dotazů státním zástupcem a
obhájcem)
•
možnost provedení důkazů (protokoly o výslechu svědků a znalců, popř.
zvukové a obrazové záznamy o jejich výslechu lze číst i bez podmínek § 211 odst.
1, 5, 7 TŘ, tj. i bez souhlasu stran)
•
závěrečné návrhy státního zástupce, obhájce a obviněného
•
závěrečná porada senátu
•
vyhlášení soudního rozhodnutí (nikoli veřejně)
•
pořízení protokolu o vazebním zasedání (§ 55b a násled. TŘ) a zvukového
záznamu + hlasovací protokol (§ 58 TŘ)
poskytnutí kopie protokolu z jednání obhájci obviněného na jeho žádost a
náklady (§ 41 odst. 6 TŘ)
•
40
Děkuji za pozornost.
41

similar documents