Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II

Report
Kvantifikační analýza potenciálu
cestovního ruchu regionu NUTS II
Jihovýchod
Jiří Vystoupil, Martin Šauer
Ekonomicko – správní fakulta MU
Potenciál cestovního ruchu
• Potenciál cestovního ruchu je podle
Výkladového slovníku cestovního ruchu
(Zelenka, Pásková 2012, s.) definován jako
souhrnná hodnota všech předpokladů
cestovního ruchu, oceněných obvykle na
základě bodovací škály, snížená o zápornou
hodnotu
negativních
faktorů
rozvoje
cestovního ruchu – zejména o špatný stav
složek životního prostředí a konfliktní land-use
daného území.
Předpoklady cestovního ruchu
• Předpoklady cestovního ruchu jsou ve stejném slovníku
definovány jako souhrn přírodních a antropogenních
aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které
vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.
• Podle funkčně – chorologického členění (P. Mariot) je lze
členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady
cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a
realizační předpoklady cestovního ruchu.
– Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a kulturněhistorické,
– realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické,
– selektivní předpoklady se člení na politické, demografické,
administrativní, urbanizační, sociologické, personální a
ekologické.
• Cestovní ruch je výrazně regionálně diferencován, což
závisí především na existujícím primárním potenciálu
cestovního ruchu regionu, střediska, lokality, tedy
především na jeho přírodních a kulturně-historických
atraktivitách.
• Aby skutečně došlo k využití existujícího primárního
potenciálu cestovního ruchu, je nezbytná aktivace
sekundárního a terciárního potenciálu cestovního ruchu:
– tedy budování základní a doprovodné infrastruktury
cestovního ruchu (ubytovací a gastronomická zařízení,
sportovně-rekreační zařízení, dopravní infrastruktura a
dostupnost) na jedné straně,
– na straně druhé fungující organizační struktury –
destinační management, vytvářející vlastní nabídku
produktů a programů cestovního ruchu v regionu,
středisku, lokalitě.
Hlavní cíle Kvantifikační analýzy
• změřit potenciál cestovního ruchu v regionu , tj. nejprve
stanovit kritéria pro hodnocení jeho nadregionálního,
regionálního, resp. lokálního významu
• následně provést srovnávací analýzu významu území a
středisek cestovního ruchu podle hlavních nosných typů
cestovního ruchu
• navrhnout funkčně-prostorovou delimitaci potenciálu
cestovního ruchu regionu, a to na úrovni středisek
cestovního ruchu (např. střediska městského cestovního
ruchu, letní rekreace u vody, horská rekreační střediska)
koncentrovaných (integrovaných) turisticko-rekreačních zón
a regionů, resp. i liniových a celoplošně využitelných území
pro specifické funkce cestovního ruchu (např. vodní
turistika, venkovský cestovní ruch, aj.)
Metodika hodnocení
• Hodnocení primárního potenciálu cestovního
ruchu
• Hodnocení sekundárního potenciálu cestovního
ruchu
• Vymezení středisek cestovního ruchu regionálního
významu
• Určení funkční typologie středisek cestovního
ruchu regionálního významu
• Vymezení koncentračních zón a oblastí
soustředěného cestovního ruchu
Specifické oblasti cestovního ruchu
a) Hodnocení primárního potenciálu
cestovního ruchu
• rozložení potenciálních rekreačních ploch,
• funkčně-prostorová geografická regionalizace
přírodních předpokladů území (vymezení horské,
venkovské krajiny s příznivými, průměrnými a
minimálními předpoklady cestovního ruchu a
urbanizované krajiny),
• vymezení atraktivních velkoplošných chráněných
území (přírodní parky a chráněná krajinná území),
přírodní parky a další významné přírodní
atraktivity
• památky UNESCO, městské a venkovské
památkové rezervace a zóny,
• významnější navštěvované hrady a zámky a
technické památky, střediska, resp. oblasti
vinařského cestovního ruchu a v neposlední
řadě také centra veletržního a výstavního
cestovního ruchu
b) Hodnocení sekundárního
potenciálu cestovního ruchu
• Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních
• Počet hostů a počet přenocování v hromadných
ubytovacích zařízeních
• Sezónnost provozu hromadných ubytovacích
zařízení
c) Vymezení středisek cestovního ruchu regionálního
významu
• Výběr střediska cestovního ruchu regionálního
významu, a to s minimálním požadavkem dvou
hromadných ubytovacích zařízení s minimální
lůžkovou kapacitou 150 lůžek v obci
• Hodnocení přírodní atraktivity území (výskyt
přírodních
atraktivit,
turisticky
atraktivní
velkoplošná chráněná území)
• Turistická atraktivita kulturně - historických
památek v obci - přítomnost památky UNESCO,
MPR, resp. MPZ, nadregionální kulturně historická památka
d) Určení funkční typologie středisek cestovního ruchu
regionálního významu
• Na základě dominance (jasné převahy)
předem určených typů cestovního ruchu byla
vybraným střediskům cestovního ruchu
regionálního významu určena jejich funkční
specializace. U středisek s více funkční
specializací jim byly přiřazeny dvě
nejvýznamnější funkce (typy)
e) Vymezení koncentračních zón a oblastí
soustředěného cestovního ruchu
• Na základě funkčně-prostorové koncentrace
středisek cestovního ruchu regionálního i
lokálního významu byly vymezeny v obou
krajích rozhodující (nejvýznamnější)
koncentrační zóny a oblasti soustředěného
cestovního ruchu
f) Specifické oblasti cestovního ruchu
• Některé významnější typy (formy i druhy)
cestovního ruchu u nás nevytvářejí
významnější střediska resp. koncentrovanější
zóny či oblasti soustředěného cestovního
ruchu. Jde především o venkovský cestovní
ruch, v případě jižní Moravy o vinařský
cestovní ruch. Jiným příkladem jsou rekreační
vodní toky.
Potenciální rekreační plochy
Přírodní atraktivity a pozoruhodnosti
cestovního ruchu
Městské památkové rezervace a zóny a
památky UNESCO
Významné hrady a zámky
Městský cestovní ruch (turistická atraktivita
měst regionu Jihovýchod)
Kapacita a vybavenost lyžařských středisek
Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit
Jihomoravského kraje
• Střediska nadregionálního významu: Brno, Mikulov,
Znojmo, Slavkov a Slavkovské bojiště, Lednicko-valtický
areál, Vranovská přehrada, Novomlýnské nádrže, Moravský
kras, NP Podyjí, Lednice (10 obcí a oblastí)
• Střediska regionálního významu: Blansko, Boskovice,
Bystřice nad Pernštejnem, Břeclav, Bučovice, Bzenec,
Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Letovice, Sloup,
Modřice, Moravský Krumlov, Doubravník, Nedvědice,
Pohořelice, Rosice, Strážnice, Tišnov, Veselí na Moravě,
Vyškov, Olešnice, Jedovnice, Suchý, Bítov, Štítary, Vranov
nad Dyjí, Pasohlávky, Lančov, Oslnovice, Kněždub,
Chvalovice, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pavlovské vrchy,
Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice, vybrané vinařské obce (38
obcí + ……)
Hodnocení významu turistických středisek a
atraktivit kraje Vysočina
• Střediska nadregionálního významu: Jihlava, Telč,
Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Nové Město na
Moravě (6 obcí)
• Střediska regionálního významu: Havlíčkův Brod, Horní
Cerekev, Humpolec, Chotěboř, Kamenice nad Lipou,
Ledeč nad Sázavou, Náměšť nad Oslavou, Počátky,
Světlá nad Sázavou, Štoky, Třešť, Velké Meziříčí,
Moravské Budějovice, Žirovnice, Sněžné, Tři Studně,
Zubří, Zvole, Svratka, Fryšava pod Žákovou horou,
Vlachovice, Škrdlovice, Želiv, Řásná, Sázava, Hrotovice,
Ždírec nad Doubravou, Chřenovice, Biskupice-Pulkov,
Mrákotín, Vanůvek, Rokytnice nad Rokytnou, Eš,
Strážek, Mladé Břiště, Křižánky, Dešov, Krátká (38 obcí)
Hlavní koncentrační zóny a oblasti
soustředěného cestovního ruchu
• Jihomoravský kraj: Moravský kras, Vranovsko
a Podyjí, Lednicko-valtický areál a Mikulovsko,
Bílé Karpaty (s Baťovým kanálem)
• Kraj Vysočina: Horní Posázaví, Žďárské vrchy,
Javořicko- Telčsko
Priority a opatření připravované Koncepce
státní politiky na období 2014 – 2020
• Připravovaná Koncepce státní politiky cestovního ruchu
na období 2014 – 2020 si definuje čtyři základní priority:




Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu,
Management cestovního ruchu,
Destinační marketing,
Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj
• Důraz na podporu rozvoje lidských zdrojů, hledání
synergických efektů ve spolupráci a koordinaci, inovace
produktu cestovního ruchu a informační technologie
• Podpora těchto měkkých faktorů rozvoje s sebou nese
poměrně velká rizika neefektivity
• Proto musí být založena na systémovém a koncepčním
přístupu
Priority a opatření připravované Koncepce
státní politiky na období 2014 – 2020
To znamená:
• Nastavení (nalezení) správné úrovně a struktury
řízení cestovního ruchu, která definuje adekvátní
nositele marketingových a řídících aktivit.
• Posílení vertikální a horizontální koordinace a
kooperace jednotlivých aktivit. Systém podpory
musí být definován tak, aby motivoval aktéry
cestovního ruchu k hledání synergií a úspor.
• Důraz na vyšší kvalitu vlastních (marketingových a
řídících) aktivit – např. preference větších a
komplexnějších projektů založených na principech
síťování, implementaci ICT a transferu znalostí a
dovedností
Priority a opatření připravované Koncepce
státní politiky na období 2014 – 2020
• zastavení přímé dotační podpory projektů komerčního
charakteru a směřování podpory především do
podpory veřejné infrastruktury
• podpora podnikatelského sektoru (MSP) v cestovním
ruchu by měla být realizována prostřednictvím
zvýhodněných úvěrů
• rozhodovací procesy by měly respektovat národní a
regionální rozměr problematiky cestovního ruchu
• podpora turistické infrastruktury má být územně
koncentrovaná a funkčně integrovaná (podpora bude
podmíněna souborem strategických dokumentů, které
definují investiční priority - integrované plány rozvoje)
Národní úroveň
Návrh opatření realizovaných v gesci MMR na národní úrovni
priorita
Opatření
Zkvalitnění
Zkvalitnění podnikatelského prostředí
nabídky
cestovního
Výstavba a modernizace základní a doprovodné
ruchu
infrastruktury cestovního ruchu
Zkvalitnění nabídky služeb cestovního ruchu
Management
cestovního
ruchu
Destinační
marketing
Politika
cestovního
ruchu a
ekonomický
rozvoj
Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu cestovního
ruchu
Zakládání a podpora činností destinačních společností
Posílení a inovace řízení destinace
Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu
Marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu
Tvorba a marketing národních a regionálních
produktů cestovního ruchu
Marketingové informace
Politika cestovního ruchu jako součást hospodářské a
regionální politiky
Statistika a výzkum v cestovním ruchu, mezinárodní
spolupráce
Krizový management a bezpečnost
Realizátor
MMR, MPO, MF,
CzechTourism
MMR, MD, MZe, SFDI,
bankovní instituce
MMR, MPO, MŽP, MD,
CzechTourism, profesní
asociace
Veřejný a podnikatelský
sektor
MMR
MMR
MMR, MŠMT a MPSV,
CzechTourism, profesní
asociace
CzechTourism
CzechTourism
CzechTourism
MMR, členové
meziresortní
koordinační komise,
kraje, CzechTourism,
profesní asociace, NNO
akademická obec
MMR, ČSÚ, ČNB, TAČR,
akademická obec
MMR, MV, MZd, MZV a
CzechTourism
Regionální úroveň
Návrh opatření realizovaných regiony NUTS II/kraji na regionální úrovni
priorita
Opatření
Zkvalitnění
Zkvalitnění podnikatelského prostředí
nabídky
cestovního
ruchu
Výstavba a modernizace základní a doprovodné
infrastruktury cestovního ruchu
Zkvalitnění nabídky služeb cestovního ruchu
Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu cestovního
ruchu
Management
cestovního
ruchu
Destinační
marketing
Zakládání a podpora činností destinačních společností
Posílení a inovace řízení destinací
Marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu
Tvorba a marketing národních a regionálních produktů
cestovního ruchu
Marketingové informace
Realizátor
kraje, Hl. m. Praha,
hospodářské
komory
kraje, Hl. m. Praha
kraje, Hl. m. Praha
Veřejný a
podnikatelský
sektor, města a
obce, neziskové
organizace a
zájmová sdružení
kraje, Hl. m. Praha
kraje, Hl. m. Praha
destinační
společnosti
destinační
společnosti,
sdružení obcí (např.
DSO), MSP, NNO
destinační
společnosti

similar documents