JIHOVYCHODNI_ EVROPA

Report
JIHOVÝCHODNÍ
EVROPA
Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl, Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie
Charousová, Oliver Mynář
• Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské
hory a Stará planina a Pindos) a nížinatý (Velká nížina
uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina)
• Nejúrodnější je Vojvodina a severní Srbsko, kde nížinatý
kraj zavlažuje Dunaj s dalšími řekami
POVRCH
KARPATY
RUMUNSKÁ NÍŽINA
• Jihovýchodní Evropa má mírné kontinentální podnebí,
střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně
rozloženy srážky.
• Průměrná roční teplota je 11, 7 °C, nejteplejším měsícem
je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C.
• Průměrný roční úhrn srážek činí zhruba 700 milimetrů.
Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen.
PODNEBÍ
RUMUNSKÝ ZÁPAD
•
https://www.email.cz/web-office/5uxMs8DcJVeIOCHJawXgVMUlq_HmvW2A4eFiNVc482UFCGuQNlms3CnOil8M0a1ub9SQYU/Zem%C3%A1k.doc
HL. ŘEKY A JEZERA
ŘEKY V RUMUNSKU
• Je to všechno živé – řadíme sem rostliny a živočichy. Dělíme ji na:
• * Zoogeografii – fauna – jsou to všichni živočichové včetně člověka
• * Fytogeografii – flura – jsou to veškeré rostliny
• ZVÍŘENA * LES – např. medvědi, vlci, lišky, rysi, jeleni, prasata
divoká
• * POLE – např. zajíci, tetřevi, koroptve, bažanti, polní hlodavci
• * STEPI – např. sysli a křečci
BIOSFÉRA
ZVÍŘENA
• V Jihovýchodní Evropě převažují hlavně lesy – ve
vyšších polohách jehličnaté (tajga) (smrk, modřín,
borovice, jedle), o trochu níž smíšené a v nížinách listnaté
lesy (bříza, dub, buk, lípa…).
• Působením člověka se ale pěstuje stále více smrků pro
jejich rychle rostoucí dřevo. Pochopitelně můžeme mezi
lesy najít louky s lučními květinami a pole (brambory,
kukuřice, zelenina, řepka olejka…)
• Dále můžeme v Jihovýchodní Evropě více na jihu najít
lesostepi. Tam lesy přechází v travnaté porosty.
ROSTLINSTVO
•
* Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové
lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.
•
* Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily
dubové a habrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k
zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými lesy pěstovanými na dřevo.
•
* Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a jedlové
lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.
•
* Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m.) - přirozený vegetační porost tvoří smrkové lesy.
•
* Subalpinský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují borovice,
modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes
pastviny.
SOUVISLOST MEZI
NADMOŘSKOU VÝŠKOU
ROSTLINNÝM POROSTEM
•
* Alpinský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších
keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Albánie
Bosna a Hercegovina
Bulharsko
Černá Hora
Chorvatsko
Itálie (pouze Provincie Terst)
Kypr
Maďarsko
Řecko
Makedonie
Moldavsko
Rumunsko
Slovinsko
Srbsko
Turecko (pouze evropská část - tzn. východní Thrákie)
Území se sporným statutem: Kosovo, Podněstří, Severní Kypr
Jedny z největších měst: Athény, Bělehrad, Budapešť, Bukurešť, Sarajevo, Sofie
ÚZEMNÍ ROZDĚLENÍ
VELMI ZNÁMÉ
REKREAČNÍ MÍSTO
CHORVATSKO
• Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština,
maďarština, rumunština. Mezi slovanské národy patří
Bulhaři, Srbové, Chorvati.
• Obyvatelstvo tvoří Slovinci 88%, menšiny Chorvatů,
Srbů, Bosňanů a Italů.
OBYVATELSTVO
• Mimo Chorvatska a Řecka se jedná o méně hospodářsky
rozvinuté státy Jihovýchodní Evropy.
• Chorvatská a Řecká ekonomika je závislá zejména na
turistickém ruchu. Jadranské a Středozemní moře.V
případě Bulharska je to Černé moře.
HOSPODÁŘSTVÍ
• Tuto oblast Evropy můžeme označit jako méně
průmyslově rozvinutou s nízkým podílem nerostných
surovin. Jednotlivé státy jsou proto převážně závislé na
dovozu surovin a můžeme říci, že dovoz surovin
převyšuje vývoz.
• V případě těžby nerostných surovin můžeme zmínit např.
Rumunsko, kde se těží ropa a černé uhlí. V Albánii se těží
polymetalické rudy.
PRŮMYSL
•
- Řecko a Chorvatsko
•
Na kamenité půdě se pěstuje vinná réva, olivy, citrusy a tropické ovoce.
•
Za dobytek se chovají ovce a kozy.
•
- Bulharsko, Rumunsko
•
Zde jsou již nížiny, kde už není půda tak kamenitá, takže se pěstuje kukuřice, pšenice, slunečnice.
•
Za dobytek se chovají prasata.
•
Albanie, Kosovo, Makedonie
•
Za dobytek se zde chovají rovněž kozy a skot.
•
V Bosně a Hercegovině se pěstují brambory.
ZEMĚDĚLSTVÍ
• Tato část Evropy nepatří mezi oblasti s rozvinutou dopravní
infrastrukturou.
• Chorvatsko např. investovalo v posledních deseti letech do
výstavby dálnice podél pobřeží Jadransého moře a jedná se pro
české turisty o nejvyhledávanější oblast na letní dovolenou.
• Dalším důležitým dopravním prostředkem je lodní doprava z
důvody řady ostrovů v Jadranském a Středozemním moři.
DOPRAVA
• Wikipedie
• http://www.ucseonline.cz/zemepis/geograficky-prehled-jihovychodnievropy/
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa
Z ČEHO JSME ČERPALI???
KONEC

similar documents