Inflace - Sokrates

Report
HIERARCHIE CÍLŮ
EKONOMICKÉ CÍLE
VZTAH MEZI CÍLI
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI
HOSPODÁŘSKÉ
HOSPODÁŘSKÉ
HOSPODÁŘSKÉ
HOSPODÁŘSKÉ
POLITIKY
POLITIKY
POLITIKY
POLITIKY
Maximalizace
společenského blahobytu
Základní společenské cíle
(hodnoty)
Tradiční ekonomické cíle


Celková suma dílčích užitků jednotlivých členů
společnosti
Taková „kvalita“ společnosti, kterou „… lze zvýšit
pouze tehdy, lze-li ve společnosti učinit takovou
změnu, která bude výhodná pro všechny její členy
nebo jen pro některé z nich, aniž by znevýhodnila
jiné…“
Lze měřit společenský blahobyt?
Co je měřítkem společenského blahobytu?
Svoboda – stejná práva pro všechny
jsou zaručená rovností všech lidí a
ochrana před útlakem je vyjádřena v
zákonech a ve společenské funkci
práva.
Spravedlnost – stejná práva pro
všechny/ stejná odměna za stejnou
námahu.
Jistota – absence strachu o svobodu.
Pokrok – změna na vyšší kvalitativní
úroveň.
Nezávislost – suverenita/
zodpovědnost sám za sebe a své činy.
Demokracie – politický proces
prosazování základních společenských
cílů.
Racionalita – nejlepší možnost
realizace cílů.
Svoboda
Jistota
Pokrok
Spravedlnost
Racionalita
Nezávislost
Demokracie


Tradiční ekonomické cíle neboli cíle hospodářské politiky
státu jsou podmnožinou cílů státu jako takového, tj.
zajištění podmínek pro stabilní a progresivní vývoj
ekonomiky.
Výše uvedené můžeme zúžit na 4 „tradiční“ ekonomické
cíle:
Vyvážený a
stabilní
ekonomický růst
Nízká míra
nezaměstnanosti
Nízká a stabilní
inflace
Vnější
rovnováha

Základní makroekonomické agregáty
◦ Hrubý domácí produkt (veškerá finální produkce
vyrobená v dané zemi za sledované období, výrobními
faktory umístěnými v této zemi)
◦ Hrubý národní produkt (veškerá finální produkce
vyrobená kdekoliv ve světě za sledované období, avšak
za pomocí domácích výrobních faktorů)
◦ Čistý domácí produkt/Čistý národní produkt (Získáme,
zahrneme-li do výpočtu jen čisté investice - odečteme
amortizaci nebo sečteme-li národní důchod a nepřímé
daně.)

Hrubý domácí produkt
◦ Nominální - Je vypočten v běžných cenách (ceny, které převládají na trhu
v době, za kterou je HDP počítán)
◦ Reálný - Je vypočten ve stálých cenách (ceny, které jsou očištěny
od změn). Výpočet:
 Oceněním stálými cenami
 Deflací, tj. očištění o inflační vlivy - deflátor HDP

Výpočet
◦ Výdajová metoda - Sečtením výdajů domácností, podniků, vlády a
zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb vyprodukovaných v dané
zemi v daném roce. HDP = C + I + G + NX
◦ Důchodová metoda - Součet důchodů/příjmů plynoucích z vlastnictví
výrobních faktorů, jež byly na tvorbu HDP použity. HDP = NI + nepřímé
daně + amortizace
◦ Produkční metoda - Výpočet prostřednictvím přidané hodnoty
zpracováním, kterou jednotliví výrobci postupně v průběhu výrobního
procesu přidávají svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů
a služeb

Výhody
◦ Relativně jednoduché na
výpočet
◦ Ukazuje ekonomickou
sílu země

Nevýhody
◦ Stínová ekonomika
(šedá, černá ekonomika)
◦ Práce doma
◦ Volný čas
◦ Kvalita a společenská
hodnota statků
◦ ŽP a přírodní zdroje
◦ Zahrnuje činnosti, které
škodí člověku – např.
výdaje na zbrojení
8

Systém národních účtů – zachycuje toky v národním
hospodářství, tj. zdroj makroekonomických informací.

Alternativní makroekonomické agregáty
◦ Čistý ekonomický blahobyt (NEW) - Úprava HDP, aby odrážel
pouze aktivity, které přispívají k blahobytu země, tj. – záporné
externality, - škody na životním prostředí, - výdaje na zbrojení, +
práce pro sebe, + hodnota volného času
◦ Ukazatel lidského rozvoje (tzn. Index HDI) - Pokouší se měřit,
jak hospodářská výkonnost přispívá ke zdravému a dlouhému životu,
obecné vzdělanosti a slušné životní úrovni obyvatelstva
◦ Zelený produkt - Sčítají se negativní body udělované v 10
oblastech: např.: denní příjem kalorií, očkování dětí, míra inflace,
občanská práva atd.

Převod pomocí
◦ oficiálního směnného kurzu – převod na společnou měnu
◦ parity kupní síly – kurz, který je dán cenou určitého
daného koše komodit v jednotkách měny srovnávaných
zemí
◦ Metody fyzických ukazatelů - u méně vyspělých zemí,
které nemají systém národního účetnictví. Využívá
korelace mezi úrovni produkce a spotřebou určitých
statků v daném období, může být vyjádřeno v
nepeněžních jednotkách

Ekonomický růst - tempo růstu reálného HDP
◦ Krátkodobý vs. dlouhodobý význam
◦ potenciální produkt – produkt, při kterém jsou
dlouhodobě plně využity zdroje
Ekonomická síla
Je daná absolutní výší HDP
Ekonomická úroveň
Je vypočítaná jako podíl HDP na
obyvatele

Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné
metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší,
které žijí na daném území a splňují 3 podmínky
Mezinárodní organizace práce:
◦ jsou bez práce;
◦ aktivně hledaly práci;
◦ jsou připraveny k nástupu do práce.


Druhy nezaměstnanosti
◦
◦
◦
◦
Frikční
Strukturální
Konjunkturní/cyklická
Sezónní
Registrovaná/Skrytá nezaměstnanost

Nezaměstnanost vyjadřujeme mírou
nezaměstnanosti (u)

 = × 100 % ,

◦ U ….. nezaměstnaní
◦ L ….. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla)

Kdo nepatří mezi ekonomicky aktivní?
◦
◦
◦
◦
Studenti,
Vězni
Fyzicky a mentálně práce neschopné osoby
Ti, kteří práci nehledají


Přirozená míra nezaměstnanosti
NAIRU (Non Accelerating Inflation Rate of
Unemployment) Milton Friedman
◦ Přirozená míra nezaměstnanosti je definována jako
úroveň nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní,
tedy inflace ani neakceleruje ani nedeceleruje.

Co ovlivňuje přirozenou míru nezaměstnanosti?
Výše podpor v
nezaměstnanosti
Doba vyplácení
podpory
Organizace trhu
práce
Demografická
skladba pracovní
síly
Strukturální
parametry
ekonomiky
Vytrvalost a
schopnost najít
práci

Je definována jako zvyšování cenové hladiny,
které má za následek snižování kupní síly peněz.

Inflace poptávková – nerovnováha nabídky a
poptávky s převisem poptávky
Inflace nabídková (nákladová) – způsobená
růstem nákladů
Inflace importní – způsobena růstem dovozních
cen



Mírná
Probíhá po delší dobu relativně mírným a víceméně
stabilním tempem tj. méně než 10 %

Pádivá
Rychlá inflace ve výši do 100 %

Hyperinflace
Extrémní formou inflace nad 100 %
Přijatelná velikost inflace 2 – 4 % ročně
16

Pozitivní efekty
Stimuluje ekonomické subjekty k činnostem, které by bez
její existence neprováděly

Negativní efekty
Anticipovaná/neanticipovaná inflace
Nestabilní inflace
Vztah mezi věřiteli a dlužníky
Vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
Přerozdělení příjmů a bohatství mezi jednotlivcem a státem
Přeceňovací náklady /menu costs
Náklady ošoupaných podrážek

Používáme cenové indexy
◦ Index spotřebitelských cen (CPI) – vyjadřuje jak se změní cena
daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při
stále stejném koši komodit základního období.
◦ Implicitní cenový deflátor – podíl nominálního a reálného produktu
(jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti
základnímu období při koši komodit běžného období)
◦ Cenový index výrobců (PPI)
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_inflace
http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/
18


Statistický účetní záznam sestavený na principu
podvojného účetnictví, který sumarizuje veškeré
ekonomické transakce mezi subjekty domácí
země a subjekty ostatních zemí za určité časové
období
Členění:
◦ Horizontální – běžný účet, finanční účet, účet devizových
rezerv
◦ Vertikální – kreditní, debetní položky
Běžný účet
•
•
•
•
Obchodní bilance
Bilance služeb
Bilance výnosů
Běžné převody
Kapitálový účet
Finanční účet
• Přímé investice
• Portfoliové investice
• Ostatní investice
Chyby, opomenutí a kurzové rozdíly
Devizové rezervy
Výkonová
bilance

Devizový kurz – jedním z cílů hospodářské politiky
v oblasti vnější rovnováhy je udržování stabilního
devizového kurzu
◦ Vyjádření poměru, ve kterém je směňována jednotka
domácí měny za měnu zahraniční
◦ Měny se směňují na devizovém trhu

Konvertibilita měny = volně směnitelná měna za
měnu jinou nebo za zlato.

Horizontální vztahy
◦ Negace (konfliktnosti) – inflace vs. nezaměstnanost
◦ Neutrality (nezávislosti) – past na investice  úroková
míra vs. investice
◦ Komplementarity – objem produkce vs. zaměstnanost
◦ Totožnosti – nezaměstnanost vs. zaměstnanost

Vertikální vztahy
◦ Nadřízenost/podřízenost – průmyslová produkce vs. HDP

Grafické zachycení základních ekonomických cílů
◦
◦
◦
◦

Meziroční tempo růstu reálného produktu – y (%)
Průměrná roční míra nezaměstnanosti – u (%)
Průměrná roční míra inflace – π (%)
Podíl salda běžného účtu PB na nominálním produktu – bú
(%)
Optimální čtyřúhelník (dle OECD)
◦
◦
◦
◦
Meziroční tempo růstu reálného produktu – 3 %
Průměrná roční míra nezaměstnanosti – 5 %
Průměrná roční míra inflace – 2 %
Podíl salda běžného účtu PB na nominálním produktu – 0 %

Čím více se bude magický čtyřúhelník sledované
země blížit magickému čtyřúhelníku optimálnímu,
tím lze hospodářskou politiku považovat za
úspěšnější a účinnější.
y (%)
3,6
3
0
0
u (%)
5
8,6
-4,7
4,7
2
0
π (%)
0
3
bú (%)


Umožňuje srovnávat situaci jednotlivých zemí ve
vztahu k jejich optimu a nikoliv k průměrné
hodnotě.
Pracuje s:
◦ potenciálním růstem produktu,
◦ přirozenou mírou nezaměstnanosti a
◦ optimální mírou inflace

Vrcholy magického čtyřúhelníku:
◦ /Δy/=y-y*
◦ /Δu/=u-u*
/Δπ/=π-π*
/Δbú/=bú-bú*=bú-0=bú

Čím více se rozšířená verze čtyřúhelníku blíží
optimální verzi, tím je hospodářská politika
účinnější, čím je jeho obsah menší, tím je
hospodářská politika účinnější.
y (%)
2,6
0
0,6
0
0
u (%)
0
2,7
π (%)
4,7
bú (%)


Krátkodobý ekonomický růst  růst reálného HDP
Nezaměstnanost  míra nezaměstnanosti

CÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ NENÍ V KONFLIKTU

Převyšuje-li růst reálného HDP růst potenciálního
produktu, potom dochází k poklesu míry
nezaměstnanosti

Okunův zákon
Zvýší-li se skutečná míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené
míře nezaměstnanosti, poklesne reálný produkt o 2-3 % oproti
potenciálnímu produktu


Inflace  míra inflace (míra mzdové inflace)
Nezaměstnanost  míra nezaměstnanosti

CÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ JE KONFLIKTNÍ

Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je popisován pomocí
Phillipsovy křivky. A.W.Phillips popisoval vztah mezi mírou
změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti.

Nízká nezaměstnanost je doprovázena rostoucími
nominálními mzdami a naopak
CB zvýší peněžní zásobu (doprovázeno inflací),
doprovázeno poklesem reálných mezd, růstem poptávky
firem po práci.

Mzdová inflace (%)

∗
Míra nezaměstnanosti (%)
 =  − .  − 
 … míra cenové inflace (%),   … setrvačná míra cenové inflace (%),
u… míra nezaměstnanosti (%), ∗ … přirozená míra nezaměstnanosti (%),
 …citlivost míry cenové inflace na odchylku míry nezaměstnanosti
od její přirozené míry


Krátkodobý ekonomický růst  růst reálného HDP
Inflace  míra inflace

CÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ JE V KONFLIKTU

Pokud ekonomika dosahuje ekonomického růstu 
nezaměstnanost se snižuje a pokud je inverzní vztah mezi
nezaměstnaností a inflaci  inflace roste tj. pokud dosahuje
ekonomika ekonomického růstu, dochází také k růstu inflace,
pokud je ekonomika v poklesu, dochází také k poklesu
inflace.

Má CB snižovat inflaci?
Krátkodobé hledisko NE, pokud se nepohybuje ve velmi
vysokých číslech. Snížení inflace  snížení tempa
ekonomického růstu.



Dlouhodobý ekonomický růst  růst reálného HDP
Inflace  míra inflace

CÍL DOSAHOVÁNÍ TĚCHTO DVOU CÍLŮ JE V KONFLIKTU
1.
2.

inflace má nelineární efekty na dlouhodobý ekonomický růst 
škodí od vyšších hladin (jednociferná inflace dlouhodobý
ekonomický růst nepoškozuje spíše stimuluje)
Nestabilní inflace je škodlivá – má vliv na dlouhodobý
ekonomický růst ve všech hladinách
Je inflace v dlouhém období pro ekonomický růst
škodlivá?
Přesáhne-li inflace 25 % je dezinflační politika CB vhodná. Velmi
vysoká míra inflace snižuje ekonomický růst, její sníženi povede
ke stimulaci ekonomického růst v delším období (krátkodobě k
poklesu produktu).


Vnitřní rovnováha  velikost produkce je rovna
potenciálního produktu, nezaměstnanost je na
přirozené míře a inflace je nízká a relativně stabilní
Vnější rovnováha  vyrovnaná platební bilance,
neexistence tlaků na devizový kurz či na zvyšování
zahraničního dluhu

CÍL DOSAHOVÁNÍ VNITŘNÍ I VNĚJŠÍ ROVNOVÁHY


Politika měnící výdaje – mění absolutní výši celkových
výdajů v ekonomice např. snižování/zvyšování
úrokových sazeb, změna vládních výdajů, daní, atd.
Politika přesunující výdaje – přesun výdajů mezi
domácím sektorem a zahraničím např.
devalvace/revalvace, zavedení cel a kvót, atd


Magický čtyřúhelník
Ratingové hodnocení státu
◦ Standard&Poor´s
◦ Moody´s Investor Service
◦ IBCA



Index útrap – sčítá se míra inflace a míra
nezaměstnanosti
Index stabilizace – sčítá se míra inflace a
dvojnásobek míry nezaměstnanosti
Index neoblíbenosti – rozdíl míry inflace a
trojnásobku tempa růstu HDP

similar documents