Stáří a stárnutí

Report
Gerontosociologie
Sociologie stárnutí a stáří
PhDr. Hana Janečková PhD.
ETF UK a 3 LF UK
Gerontosociologie
• sociologie stáří, sociální gerontologie
• předmět: stáří a stárnutí jako sociální
kategorie měnící svůj obsah podle spol. a
kulturního kontextu
• objekt: skupiny „starých“ lidí a jejich vztah k
jiným skupinám a jejich pozice ve společnosti
Gerontologie
• věda o stárnutí a stáří, subdisciplíny
• 1)sociání vědy o stáří (sociální gerontologie,
gerontosociologie)
• 2) psychologie stárnutí (gerontopsychologie)
• 3) biologie stárnutí
• 4) klinická gerontologie, která zahrnuje
- geriatrickou medicínu (geriatrii),
- psychiatrii vyššího věku (gerontopsychiatrii)
- neurologii – stárnutí mozku (degenerativní
onemocnění)
- gerontologické ošetřovatelství
Geriatrie
• Medicína chorob ve stáří – akutních i chronických nemocí
• Napříč všemi obory
• Samostatná část - specifika nemocí ve stáří, a to ve fázi akutního
onemocnění i v období jeho chronické fáze (demence, deliria,
deprese) – tzv. medicína chronických stavů zahrnující dlouhodobější
léčebný i rehabilitační program
Teorie věkové stratifikace
• strukturální funkcionalismus (T. Parsons)
– spol. jako celek, systém, složený z prvků, které jsou ve vzájemných
vztazích a plní vůči sobě navzájem a vůči celku určité funkce; snaží se o
minimalizaci změn a rovnováhu, kterou zajišťuje socializací nebo
sociální kontrolou
• jedinec má určitou pozici ve společnosti na základě svého
věku
• SENIOŘI nemají přístup ke zdrojům (nezapojují se na
pracovním trhu) → ekonomicky i mocensky ZNEVÝHODNĚNI,
nižší status...
• v moderní společnosti věk = rys jednice i role
5
věk
věkově diferencovaná
sociální struktura
věkově
integrovaná sociální
struktura
stáří
ODPOČINEK
ODPOČINEK
PRÁCE
dětství,
mládí
PRÁCE
VZDĚLÁVÁNÍ
dospělost
VZDĚLÁVÁNÍ
6
Zdroj: [Riley, Riley 1994 nebo 2000: 267]
Teorie věkové identity
• vychází ze symbolického interakcionismu, zdůrazňující
sebepojetí člověka (prezentuje sebe sama v interakci)
(Goffman – dramaturgická sociologie)
• objektivní, chronologický věk vs. subjektivní věk
• reflektuje komplexní zapojení stárnoucího člověka do sady
rolí: věkově vhodného chování, zdravotních a funkčních
omezení,
• „důležitost věku“ (proměnná v živ. běhu); „popření věku“;
„bezvěké já“
• rituály: narozeniny, ptaní se na věk
(Vidovičová, 2008)
7
Teorie životního cyklu
• Pravidelně se opakující sled jednotlivých etap života
• Vyjadřuje obecné rozvržení časových změn organizace
sociálních rolí (norem, očekávávání) v závislosti na věku
• Individuální životní dráhy – mohou se odlišovat v
závislosti na individuálních dispozicích, osobním zrání,
sociálním postavení, historické situaci
• Fázování životního cyklu – spojeno se sociálními
přechody (ukončení školy, vstup do zaměstnání,
založení rodiny, odchod dětí, odchod do důchodu) –
přechodové rituály (maturita, svatba, křest dětí,
konfirmace dětí, rozvod, pohřeb)
Teorie životního cyklu
• Stáří je jednou z fází životního cyklu (dětství - mládí - dospělost - stáří)
Erik Erikson (1902-1994)
Osm věků člověka – etapy vývoje lidského života a jejich úkoly:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Základní důvěra vůči světu (do 1 roku)
Sebedůvěra, autonomie, vůle x pocit zahanbení, studu (1-3)
Iniciativa, ochota riskovat, účel x pocity viny (4-5)
Poznávání světa, kompetence x lhostejnost (6-11)
Nalezení identity, věrnost x strach ze zavržení (12-18)
Intimita, sblížení, láska x izolace, samotářství (mladší dospělost)
Sociální zralost, produktivita, péče x chudost vztahů, prázdnota (střední
dospělost)
Integrita, moudrost, sebeúcta x zoufalství, zahořklost, deprese
Současné stáří
• Modelováno společností, která adoruje mládí a
jeho atributy (krása redukovaná na vzhled těla)
• Být = produkt vizážisty, plastického chirurga,
nikoli vnitřní bohatství, duše, vztahy člověk, jeho
moudrost
• Nedá se určit věk počátku stáří
• Jevy a procesy naplňující stáří nemají pouze
biologický charakter, ale také psychický, kulturní a
sociální
Stáří jako životní fáze
• Ohraničená dvěma časovými body
• Horní věková hranice stáří je ostře vymezena
smrtí (podobně jako dětství je ohraničena
nebytím)
• Spodní věková hranice – jevy a procesy, které
tvoří stáří, vstupují do života člověka postupně.
Teprve úhrn těchto procesů tvoří stáří.
• Generační podoba stáří (každá generace má svou
podobu stáří)
Demografické stárnutí společnosti
• Odhadněte, kolik lidí nad 65 let žije v
ČR
Demografické stárnutí společnosti
•
•
Proměna věkové struktury obyvatelstva tak, že nejstarší populační
skupiny mají ve společnosti početní převahu. Viz tabulka Prognóza věkové struktury
obyvatelstva
ČR:
•
Věk, ukazatel
2050
31.12.2005
31. 12. 2020
31. 12. 2030
•
Celkem / Total
334
0 -14
004
15-64
251
65+
10 234 092
10 283 929
10 102 433
9 438
1 514 013
1 408 644
1 274 155
1 173
7 274 860
6 786 952
6 520 205
5 309
1 445 219
14,1%
2 088 333
20,3 %
2 308 073
22,8%
•
•
•
•
•
•
•
•
Naděje dožití
muži
Průměrný věk
Index stáří
72,88
ženy
79,10
95,46
74,5
76,0
80,7
43,6
151,84
31. 12.
2 956 079
31,3%
78,9
81,9
45,9
186,88
84,5
48,8
256,28
Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatelstva ČR nad 85 let
600 000
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
Zdroj: ČSÚ
2050
2040
2030
2020
2010
2000
1990
1980
1970
1960
1950
0
Demografické stárnutí společnosti
- 14. století - naděje dožití kolem 30 let
4 fáze života: adolescence (do 25 let věku),
plné mužství (25 – 45 let),
stáří (45 – 70) a
sešlost (nad 70 let)
Dante
- na počátku 19. století dosahovala střední délka života v Evropě kolem 40 let
- kolem r. 1900 dosahovala 50 roků,
- r. 1965 72 roků,
- 2012 v nejvyspělejších zemích již více než 80 let.
Stárnutí se týká celého světa a bude to problémem celého světa.
V r. 2050 bude žít jen v Číně tolik lidí nad 65 let jako dnes na celém světě
(Schirrmacher 2004, s. 11).
Stáří a jeho členění
Vysoké stáří
Beatrice Neugartenová:
70. léta
- young old
- old old
Jeanne Calment,
123 let
1875-1997
Vlastní stáří 75 – 89
Dlouhověkost 90 a více
Staří senioři 75 – 84
Velmi staří senioři 85 a více let
Kmetský věk – nad 90 let
„Přestárlý“
Zdenka Hásková,
107 let (* 1907)
Dále se rozlišuje
- Věk kalendářní (dle data narození)
- Věk biologický (odpovídá stavu jednotlivých
orgánů, cév) –
- Věk sociální (dle sociálních rolí, které člověk
zastává)
Věk kalendářní, biologický a sociální se obvykle
nekryjí. Každý stárne individuálně. Stárnutí je
ovlivněno nejen involučními změnami, ale také
dispozicí, původním funkčním stavem, způsobem
života, prožitými životními událostmi atd.
Paradoxy dlouhověkosti
Všichni chceme žít dlouho, těšíme se z úspěchů medicíny
- ale zároveň vytěsňujeme stáří ze života společnosti, bojíme se
stárnutí
Negativní obraz stáří v médiích, v očích mladých lidí
Staří lidé prezentováni jako ekonomická zátěž společnosti, jako
nemohoucí a nemocní, jako příjemci služeb, důchodů (skandály s
nekvalitní péčí, porušování lidských práv seniorů, násilí na seniorech,
zesměšňování, zneschopňování, izolace)
Chybí vzory moudrých a úspěšných seniorů
(T.G.Masaryk, Václav Havel, kníže Schwartzenberg, Pavel Tygrid, Hana Hegerová, Karel
Gott, Václav Neckář)
Dotazník postojů ke stáří AAQ
K. Laidlow et al. (WHOQOL-OLD GROUP), 2006
Zachycuje zkušenosti a postoje starších lidí
týkající se stárnutí
Metoda focus group (senioři jako experti
na stárnutí)
3faktorový model stárnutí:
• Psychologický růst (moudrost, směřování k životu,
vnímání pozitivních stránek života ve vztahu k sobě i k
druhým)
lépe se vyrovnávám se životem, stáří je výsada, s věkem přichází moudrost, stáří přináší mnoho
příjemných věcí, jsem k sobě tolerantnější, je důležité předávat zkušenosti a být příkladem mladším,
můj život má smysl
• Psychosociální ztráty (stáří je negativní zkušenost –
ztráty, vyloučení, závislost, nesoběstačnost a zátěž pro
rodinu)
stáří je čas samoty, depresí, ztrát, je těžší mluvit o pocitech, ztrácím svou nezávislost, hůře navazuji
přátelství, necítím se začleněná do společnosti, cítím se vyřazená z mnoha věcí
• Fyzické změny (fyzické zdraví, dynamika,vitalita)
je důležité cvičit v každém věku, stárnutí je snadnější, necítím se starý, moje identita není
definována věkem, mám více energie, zdravotní problémy mně nebrání v tom, abych dělala co chci
K. Laidlow et al. 2006
Důsledky stárnutí populace
• Pozitvní
- Budou-li senioři zdraví, mohou déle pracovat, něco tvořit,
pečovat o rodinu, vnoučata, pomáhat slabším jako
dobrovolníci, obohacovat život společnosti o své vzpomínky a
zkušenosti, zapojovat se ve veřejném životě
• Negativní
- Ve vysokém věku přibývá nemocí a snižuje se soběstačnost
- Proto bude třeba více zařízení pro staré osoby s postižením a
pro dlouhodobě nemocné
- Bude třeba podporovat rodinné příslušníky, kteří budou
poskytovat péči svým nemocným příbuzným (vzdělávat je,
umožnit jim odpočinek, hodnotit jejich finanční zabezpečení a
v případě potřeby pomoci)
Důsledky stárnutí
Stárnutí se týká populace i každého jedince. Důsledky:
•
•
•
ekonomické – důchody, pojištění, chudoba ve stáří, náklady na péči
medicínsko sociální - funkčí ztráty, závislost, potřeba služeb
existenciální a etické („Společnost, kterou jsme vybudovali bere starým všechno:
sebevědomí, pracovní místa, biografii…“ – Schirrmacher))
Pro společnost Pro
příležitost rozvoje
- zátěž - systém dlouhodobé péče
jednotlivce - období psychosociálních ztrát
- období psychologického růstu
- období tělesných změn (Laidlow)
Paradox stárnutí společnosti:
Stáří je v očích společnosti drahé a neproduktivní, přesto lidé dělají vše pro to, aby si své
stáří prodloužili.
Pocit mnoha lidí: čím déle žijí, tím menší mají cenu.
Diskriminace seniorů – ageismus (R. Butler)
Stárnutí společnosti a jevy s ním spojené evropské společnosti zaskočilo
Demografická panika
• Zastrašování budoucí situací spojenou se
stárnutím populace.
• „Nebýt starých, společnost by neměla problémy,
státní rozpočet by byl vyrovnaný, mladí by
nemuseli vydělávat na ty staré“.
• Stáří je vnímáno jako něco, s čím je třeba se
vyrovnat, ale je to něco zbytného, co
„spotřebovalo“ svůj smysl – nyní je nám mladým,
aktivním, produktivním, konkurenceschopným na
krku, na obtíž“.
Diskriminace na základě VĚKU
je „u nás“ (hodně) rozšířená
25
Zdroj: Eurobarometr No. 263 - 2006
Jak hodnotíte zvyšující se podíl osob
nad 65 let v populaci ČR?
50
2001
46
2008
39
40
30
30
23
20
10
15
12
1 3
26
4
0
výborně
dobře
ani, ani
špatně
velmi
špatně
26
Zdroj: PPA II – CR 2001, Catibus 2008
Důsledky stárnutí populace
• Pozitvní
Budou-li zdraví, mohou déle pracovat, něco tvořit, pečovat o
rodinu, vnoučata, pomáhat slabším jako dobrovolníci,
obohacovat život společnosti o své vzpomínky a zkušenosti,
zapojovat se ve veřejném životě
• Negativní
- Ve vysokém věku přibývá nemocí a snižuje se soběstačnost
- Proto bude třeba více zařízení pro staré osoby s postižením a
pro dlouhodobě nemocné
- Bude třeba podporovat rodinné příslušníky, kteří budou
poskytovat péči svým nemocným příbuzným (vzdělávat je,
umožnit jim odpočinek, hodnotit jejich finanční zabezpečení a
v případě potřeby pomoci)
AGEISMUS
Ageismus – vnímání starých lidí jako odlišných bytostí, které
nemají v této společnosti své místo, obtěžují,
překážejí, zdržují a zatěžují společnost
Diskriminace seniorů – je důsledkem ageistických postojů.
Oddělování mladých a starých, odlišný přístup ke
starým lidem, vytváření bariér v začleňování do
společnosti (malé písmo na obalech, přístrojích,
nepřizpůsobení nových technologií specifickým
potřebám stáří, zneužívání starých lidí na finančním
trhu, nevhodné zacházení ve zdravotnictví, omezení
dostupnosti zdravotní péče, nedostatečná nabídka
vhodných sociálních služeb apod.)
Byl/a jste někdy diskriminován/a kvůli…
18,3
Populace ČR 18 – 80 let
10,5
6,1
1,8
nt
ac
i
0,7
se
x.o
rie
et
ni
ku
ná
b.
cít
ěn
í
av
u
zd
ra
v.
st
po
hl
av
í
2,2
vě
ku
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
29
Vidovičová, Ageismus 2007, Ageismus 2003
Osobní & zprostředkovaná zkušenost s
diskriminací (18 – 80 let)
2003
%
2007
40
34
35
32
32
30
25
26
24
22
20
14
15
16
17
10
10
5
0
ztráta práce kvůli
stáří
nižší plat kvůli stáří vyšší plat kvůli stáří
nepřijetí do práce
kvůli stáří
odmítnutý úvěr
30
Zdroj: Vidovičová, Ageismus 2007, Ageismus 2003
Osobní & zprostředkovaná zkušenost s
diskriminací (18 – 80 let)
2003
%
2007
45
40
36
39
39
32
35
35
35
30
30
30
22
25
17
20
12
15
10
5
5
0
delší čekání u
lékaře
nepřijetí na operace
vtipy o stáří
"na to jsi moc starý"
nadávky v MHD
oslovení u lékaře
31
Zdroj: Vidovičová, Ageismus 2007, Ageismus 2003
Přímá osobní zkušenost (či svědectví) respondenta
s ageismem ve zdravotnictví dle věku respondenta
(v %)
18-29
30
30-39
40-49
50-59
60-69
70-80
27
25
20
16
15
10
10
11 11
8
5
5
0
1
2
6
2
2
3
3
5
6
6
0
blahosklonné oslovení u lékaře čekal déle na ošetření, protože
byl starší
nebyl přijat na operaci kvůli
stáří
32
ageismus
předsudečné postoje
diskriminační praktiky
institucionální politiky
Věková diskriminace →
věkově diferencované chování
(motivované ageismem).
Varianty ageismu
• benevolentní ageismus: subjektivně pozitivní postoje a ochranitelský
paternalismus vůči starším dospělým v závislé roli
– může zahrnovat postoj, že starší lidé jsou milejší než lidé mladší, stejně jako
přesvědčení, že starší lidé jsou méně schopní se o sebe postarat („my“ je
ochráníme).
– může vést až k vytvoření či prohloubení pocitů bezmoci
•
hostilní/nepřátelský ageismus
• ambivalentním ageismus: kombinace benevolentního a nepřátelského
ageismu
– obě přesvědčení se prolínají a vzájemně posilují - benevolentní (pozitivní)
ageismus se vyskytuje tam, kde jsou senioři submisivní, hostilní (negativní)
ageismus tam, kde se stávají více asertivními.
Věkově diferenciační chování
• „Chování, které se odlišuje jako funkce věku cílové osoby.
Takové chování není nezbytně ageistické.“
- vhodnost chování pro danou cílovou osobu (bere v úvahu např. funkční
ztráty spojené s věkem – velké písmo v příbalových letácích k lékům).
- individuálně diferencované
X
• I „pouhé“ věkové hranice (angl. age bars) mohou být
ageistické
(„Senior star“ – soutěž ve zpěvu pro seniory nad 65 let)
35
Mezigenerační vztahy
• Generace v umění – skupina umělců spojených shodným
estetickým názorem, pohledem na svět, společnost
• Generace v demografii – prarodiče, rodiče, děti – věkový rozdíl dán
dobou potřebnou k biologickému vývoji od narození k zahájení
biologické reprodukce – cca 20 let
• Generace v sociologii – velká společenská skupina – zformována
výraznou společenskou událostí, společenskými podmínkami, které
vytvářejí specifické generační společenské klima (poválečná
generace, „děti holocaustu“, Husákovy děti, osmašedesátníci)
• Se stárnutím politického režimu stárnou i její zakladatelé –
gerontokracie (doplněná juvenofobií)
• Porevoluční adorace mládeže – image výkonného (= mladého)
člověka – „infantilizace“ české společnosti
Mezigenerační vztahy
• Každá generace se po celou dobu svého trvání podílí na
společenské reprodukci:
- mladá generace - utváření ideové orientace
(tady a teď)
- střední generace – vytváří nové alternativní
společenské programy
- starší generace – naplnění a odcizení (vidění
proměnlivosti, pomíjivosti věcí a událostí)
• Generace současných seniorů – článek kontinuity
i diskontinuity – vztah mezi historickými událostmi a
jejich interpretací (orální kultura, živá historie)
Autonomie ve stáří
• Dana Sýkorová – Moravskoslezská studie
- Prezentuje autonomii v termínech samotných
seniorů
- Relativní samostatnost jedinců vůči sociálnímu
okolí, jejich schopnost, vůle a možnosti vést v
daném prostředí život podle vlastních představ,
pravide, kontrolovat jej, samostatně rozhodovat
Autonomie ve stáří
• Ve významu fyzické soběstačnosti (zdraví, funkční
kompetence, strategie zvládání fyzických omezení)
• Ve významu finanční soběstačnosti
• Ve významu samostatného rozhodování
• Osobní autonomie a sociální integrace seniorů
- ve vztahu k sociáním kontaktům a vztahům
(rodina, děti)
- ve vztahu k sociální pomoci a podpoře (giving help,
caregiving)
Aktivita ve stáří
• Teorie uvolnění se z rolí (lidé se odpoutávají
od svých původních rolí, vztahů a aktivit, aby
nedošlo k narušení rovnováhy ve společnosti)
• Teorie aktivního stárnutí (zachování
kontinuity rolí a aktivity – přetrvávající aktivita
je klíčem ke „správnému“ prožití stáří
Aktivita ve stáří
• Stává se klíčovým rámcem současného
uchopování stárnutí
(Hasmanová-Marhánková, 2013)
• Má etický rozměr – jasně vymezuje aktivitu ve
stáří jako žádoucí stav
• Aktivita ve stáří v současnosti reprezentuje
idealizovaný obraz stáří
(Katz 2000)
Mýty o stáří
•
•
•
•
•
•
•
•
Nemocné stáří
Chudé stáří
Závislé stáří
Ošklivé stáří
Neužitečné stáří
Homogenní stáří
Dementní stáří
Impotentní stáří
(Ilková – dipl. práce, Sýkorová)
Mediální obraz seniora (výzkum Sedláková, Vidovičová)
Pečující společnost
Bezmoc ve stáří
• Věk – rizikový faktor pro výskyt řady chorob a
postižení, multimorbidita, geriatrická křehkost
(frailty) – bez vazby na choroby
• Vysoké riziko despektu, exkluze, diskriminace
• Týrání seniorů, špatné zacházení, zneužívání
• Potřeba specifické ochrany, péče při vzniku
závislosti
• Téma rodinné péče, mezigenerační solidarity a
sociálních služeb
Péče jako teoretický koncept
Defamilizace péče
• Odpovědnost za péči nemá již rodina, ale
společnost, komunita, stát („defamilization of
care“) [Glenn 2000],
• Koncepe „socialních práv na péči ve stáří“
(„social rights for elderly care“)[Fine 2007].
Model „nerodinné péče“
Bere v úvahu vývoj rodiny a moderní
(postmoderní) společnosti:
-
Demografické stárnutí
Snižování počtu příslušníků střední generace schopných pečovat
Zaměstnanost žen (právo na placenou práci)
Vládní politika (sociální a důchodové reformy, škrty)
Růst individualismu
Krize rodiny
Sendvičová generace – pečovatelské břemeno
Nerodinná péče
Evelyn Glenn (2000) – defamilizace, zespolečenštení péče
- Krize rodinné péče
- Přenesení odpovědnosti za péči z rodiny na širší společenství – komunitu,
stát, instituce
- Právo seniorů na péči (dostupnost v situaci potřeby, vhodná forma,
standardní kvalita, právo na život v prostředí vlastního domova) (Charta
práv starších občanů, Dobrovolný rámec pro kvalitu sociálních služeb, EU
2010)
- Osvobození rodiny od povinnosti péče – „zespolečenštění“ péče o seniory
(důsledky: rodina ztrácí spolu se zodpovědností za péči také kontrolu nad
její kvalitou, financováním, individuálním způsobem a rozsahem
poskytování – unifikace péče)
(Glen, Creating Caring Society, 2000)
Krize formální i neformální péče
Doporučení, jak znovu ukotvit péči ve společnostech
21. století:
- Změny vztahující se k zaměstnání a místu práce
- Změny v poskytování služeb umožňující sdílení péče – různorodost,
pestrost, flexibilita, návaznost, komplexnost, dostupnost – tzv.
respitní (odlehčovací služby)
- Zvýšení počtu pracovních sil v oblasti péče např. prostřednictvím
řízené migrace (levná, neatraktivní, nedoceněná práce), vzdělávání
profesionálů i rodinných příslušníků (edukace)
- Proplácení práce rodinným pečovatelům, nárok na odpočinek
- Využití nových technologií
M. D. Fine, 2012 (Employement and informal care: sustaining paid work and carigiving
community and home based care).
Sdílení péče
(hybridní formy péče)
Model sdílené péče – rodina zůstává aktivní, zodpovědná
- Rodina dostává od společnosti (komunity, institucí) pomoc,
když zátěž je neúnosná nebo když selhává (profesionálové,
instituce nesou zodpovědnost vždy, u rodin je zodpovědnost
proměnlivá)
- Dostupnost a návaznost služeb od poradenství, bydlení,
podpory zaměstnanosti pečujících, až po komplexní služby
sociální a zdravotně sociální
Péče o seniory
• Principy:
-
-
Senioři potřebují takovou pomoc a podporu, aby mohli setrvat ve
svých domovech tak dlouho, jak je to možné
Senioři potřebují žít v bezpečném prostředí doma i v komunitě
(prevence úrazů, ochrana proti zločinu a špatnému zacházení)
Senioři potřebují přiměřené bydlení, v příjemném a bezbariérovém
prostředí – bydlení má velký vliv na kvalitu života seniorů, přispívá
oddálení závislosti (chráněné a podporované bydlení, terénní
zdravotnické a sociální služby, komunitní centra aktivit)
Senioři potřebují podporu mobility – bezbariérovou dopravu
Senioři potřebují rodinu a podporu rodinných pečujících
Senioři potřebují služby, které na sebe navazují a umožňují jim vést
co nejdéle nezávislý život.
Výzkum pojetí stáří a stárnutí ve
společnosti
Problematika stárnutí a stáří v pohledu sociologie
• Vidovičová L.: Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti – FSS a VÚPSV Brno 2003 – 2008
• VIDOVIČOVÁ, L., RABUŠIC, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti
stárnutí z pohledu české veřejnosti (zpráva z empirického výzkumu). Brno: VÚPSV.
Mezigenerační vztahy, aktivní stránutí
• Jaroslava Hasmanová Marhánková: Proměny prarodičovství v kontextu představ
aktivního stáří. ZU Plzeň – Ústav sociologie
Řešení mezigenerační solidarity – problematika penzijního pojištění
• Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Marie Pechanová: Analýza možnosti
oddělení invalidního pojištění od starobního pojištění včetně sociálně zdravotních
aspektů vývoje invalidity VÚPSV Praha, 2007
Kvalita života ve stáří
Geriatrická klinika 1.LFUK:
Ondrušová J. Smysluplnost života ve stáří. Čestá geriatrická revue 8, 2010 –
dotazníkové šetření osob nad 75 let (Logo-test, GDS-15) – lidé s horšími
rodinnými vztah, bez hezkých zážitků a v depresi postrádají životní smysl
Gerontologické centrum Praha
Janečková, Vaňková, Holmerová: Výzkum vlivu reminiscenční terapie na
kvalitu života a zdravotní stav seniorů žijících v instituci 2005-2008
Veleta, Vaňková, Holmerová: Výzkum vlivu taneční terapie. 2005 – 2008
Filosofická fakulta UP Olomouc – katedra sociologie a andragogiky:
Sýkorová Dana: Autonomie ve stáří. Slon 2007(výzkumný projekt podpořený
GAČR: Senioři ve spolelčnosti. Strategie zachování osobní autonomie 2002
- 2007
Výzkumy v oblasti péče
• Formální péče
– služby osobní péče – terénní, v přirozeném prostředí
FSS MU Brno a VÚPSV (Brno):
MUSIL, L., HUBÍKOVÁ, O., KUBALČíKOVÁ K., Kultura
poskytování osobních sociálních služeb: případová
studie pečovatelské služby 2002-03
VÚPSV Praha
VESELÁ, J. Sociální služby poskytované seniorům v
domácnosti (2003)
Výzkumy v oblasti péče – pobytové služby
Výzkumy dlouhodobé péče v pobytových zařízeních
VÚPSV Praha
• Bruthansová D., Červenková A., Pechanová, M. Sociálně zdravotní služby
poskytované klientům na ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a
v léčebnách pro dlouhodobě nemocné se zřetelem k jejich sociální situaci a
zdravotnímu stavu. 2004
Ochrana práv uživatelů pobytových zařízení
• Vidovičová L., Lorman J. Život v domovech pro seniory. Problémy týrání, zneužívání
a zanedbávání péče v domovech pro seniory. Praha, Úřad vlády ČR a Život 90 2007
• Veřejný ochránce práv, Zpráva z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory,
Praha 2007
• Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Věra Jeřábková: Právní aspekty
odpovědnosti za škodu vzniklou klientovi při poskytování sociálně zdravotní péče
v pobytových zařízeních sociálních služeb. VÚPSV, 2008
Rizikoví senioři – ochrana práv a zájmů
UP Olomouc, - ADEL – Advocacies for frail and
incompetent elderly in Europe – Ochrana křehkých
a nekompetentních seniorů v Evropě - Komparativní
analýza národních systémů a inovativní přístupy
Kateřina Ivanová, Naděžda Špatenková, Radka
Bužgová: Rizikoví senioři – sociální fenomén
demografického stárnutí populace (Ochrana zájmů
křehkých a nekompetentních seniorů).
Výzkum v oblasti financování dlouhodobé
zdravotně-sociální péče
Analýza systému poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče
uživatelům poskytovaných sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a
v lůžkových zdravotnických zarízeních v kontextu zákona o sociálních službách a
zákona o veřejném zdravotním pojištění – cílem je zmapovat rozsah a navrhnout systém
financování tohoto typu služeb
•
•
•
•
•
Anna Červenková, Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková: Zmapování nejzávažnějších
problémů ve financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v ústavech sociálních služeb.
2009
Ladislav Průša, Věra Jeřábková, Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Zdeňka Galetová,
Eduard Kaplan, Libor Svět: Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče
uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v
lůžkových zdravotnických zařízeních. 2009
Průša L. a kol. Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se
zdravotním postižením. 2009.
Průša L. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory. 2008.
Daniela Bruthansová, Anna Červenková: Náklady na ústavní sociální péči a služby
podporovaného a chráněného bydlení. 2004
Kultura sociálních služeb pro seniory
VÚPSV:
• MUSIL, L.; HUBÍKOVÁ, O. KUBALČíKOVÁ K.: Standardy kvality a
kultura sociálních služeb: jaká napětí mezi politikou sociálních
služeb a kulturou práce s klientem v pečovatelské službě
mohou vznikat z hlediska kvality sociálních služeb? (2003)
• MUSIL, L.; HUBÍKOVÁ, O. KUBALČíKOVÁ K.: Kvalifikační
potřeby pracovníků v sociálních službách pro seniory (2006)
• MUSIL, L., KUBALČíKOVÁ K., Havlíková J.: Přístup pracovníků
vybraného zařízení sociálních služeb ke klientům v kontextu
implementace Standardů kvality
Výzkumy v oblasti neformální péče o
seniory
•
•
JEŘÁBEK, H. 2013. Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Sociologické nakladatelství
SLON.
PŘIDALOVÁ, M.. Pečující dcery a pečující synové (Rozhodnutí, se kterým můžu žít). Brno:
IVRIS, MU FSS 2007.
Přidalová, Marie (2006): Mezigenerační solidarita a gender (pečující dcery a pečující synové).
Gender, rovné příležitosti, výzkum 7(1).
•
Hasmanová Marhánková J.: Gender a péče o stárnoucí rodiče (Socioweb 2008)
Hasmanová Marhánková J.: „Sandwichová generace“ – kombinování prác a péče o závislé
členy rodiny (děti a seniory) – Gender Studies 2011
•
MOŽNÝ, I. a kol. 2004. Mezigenerační solidarita (výzkumná zpráva z mezinárodního
srovnávacího výzkumu "Hodnota dětí a mezigenerační solidarita"). Praha: VÚPSV.
•
VESELÁ, J. 2002. Představy rodinných příslušníků o zabezpečení péče nesoběstačným
rodičům. Praha: VÚPSV.
Výzkumy realizované veřejnou správou
• Průzkum a analýza potřeb seniorů
v Jihomoravském kraji za účelem rozšíření
možností sociálně a ekonomicky dostupné
nabídky bydlení“
(AUGUR Consulting s.r.o., Brno)
80 % respondentů - chce zůstat doma
Výzvy
Rozvíjet mezioborovou spolupráci v oblasti
výzkumu - geriatrie a
• klinická farmakologie (účelná farmakoterapie
ve stáří)
• diabetologie
• Onkologie
• Neurologie – diagnostika a léčba AD
• Ošetřovatelství – dlouhodobá péče
Výzvy
• Rozvíjet mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu - geriatrie
a další lékařské obory
• Věnovat pozornost právním a etickým aspektům geriatrického
a gerontologickému výzkumu (ochrana subjektů klinického
hodnocení apod.)
• Zaměřit výzkum tak, aby jeho výsledky mohly být uplatněny v
praxi
• Zapojit do výzkumu farmaceutické firmy (Nadace pro
gerontologii Novartis), vlády (Francie – Plán Alzheimer) a
seniorské organizace (Život 90)
• Věnovat pozornost sociálním nerovnostem ve stáří
• Rozvíjet výzkum v oblasti prevence a podpory zdraví seniorů
Literatura
• SAK P., KOLESÁROVÁ K. (2012): Sociologie stáří
a seniorů. Praha: Grada
• SÝKOROVÁ D. (2007): Autonomie ve stáří.
Praha: Sociologické nakladatelství SLON
• VIDOVIČOVÁ L. (2008): Stárnutí, věk a
diskriminace – nové souvislosti. Brno:
Masarykova univerzita.

similar documents