Po*átek mladého paleolitu

Report
POČÁTEK MLADÉHO PALEOLITU
Ondřej Mlejnek
Opava, 1.4.2014
MLADÝ PALEOLIT (45 000 -10 000 BP)
Mladopaleolitická revoluce: Proces probíhající
před asi 45 – 35 ky BP. V Evropě aspoň částečně
spojena s příchodem AMH.
 Čepelová industrie, mladopaleolitické typy
nástrojů (škrabadla, rydla), kostěné nástroje
opracované po celém povrchu, umění (mobilní i
parietální), technologicky náročnější konstrukce
obydlí…
 V období mezi 45 a 35 několik technokomplexů se
znaky středo- i mladopaleolitických industrií.
Interpleniglaciální půdy většinou neumožňují
dochování kostí, proto většinou nevíme, kdo je
tvůrcem těchto industrií, jestli poslední
neandrtálci, nebo první AMH.

PŘECHODNÉ KULTURY




V období mez 45 a 35 tisíci lety BP se v celé Eurasii
objevují technokomplexy stojící na pomezí středního a
mladého paleolitu.
Špatné dochování kostí vzhledem k tvorbě
interpleniglaciální půdy – většinou nevíme, jestli
tvůrci byli poslední neandrtálci nebo první AMH.
St Cézaire – neandrtálec v prostředí
châtelperronienu, podobně zuby v Arcy sur Cure.
AMH z Combe Capelle (objevil O. Hauser) v roce 2011
datován AMS až na 9500 BP. Nově Kent´s Cavern –
zlomek údajně čelisti datovaný na 41 ky BP. Podobně
dva mléčné zuby z Grotta del Cavallo v jižní Itálii
(uluzzien).
Linie kultur s listovitými hroty (szeletien, lincombienranisien-jerzmanowicien), s čepelovitými
levalloiskými hroty a mladopaleolitickými nástroji
(emirien, bohunicien), s otupenými hroty
(châtelperronien, uluzzien).
EMIRIEN, BOHUNICIEN



V době před ca 47-37 ky BP se na velkém území
objevují industrie, ve kterých se spojuje
středopaleolitická levalloiská technika s
mladopaleolitickou čepelovou technikou v koncepční
fúzi – leptolevalloiské industrie (IUP- T. Kuhn) –
emirobohunicien (J. Svoboda).
Jedná se o soubory s lokalit na Předním východě
(emirien), na Moravě (bohunicien), Ukrajině
(Kuličivka), ve Slezsku (Dzierżysław), Balkáně (Bačo
Kiro vr. 11, bačokirien) nebo až na Altaji (Kara Bom).
Nevíme, zde tvůrci těchto industrií byli ještě
neandrtálci, nebo už AMH.
Otázka je, zda mají tyto soubory ŠI něco společného
(první vlna AMH), nebo jde jen o konvergentní vývoj.
BOHUNICIEN
BOHUNICIEN
KARA BOM
LRJ
LRJ – Lincombien-ranisien-jerzmanowicien
– technokomplex s částečně plošně retušovanými
hroty typu Jerzmanowice často na čepelových
polotovarech. Rozšířen od Anglie přes Benelux,
Německo po Polsko. Poslední neandrtálci, nebo
již první AMH?
 Nietoperzowa jaskinia u Jerzmanowic v
Ojcówském krasu u Krakówa: Ca. 40 ky BP, více
čepelí, škrabadla, rydla, drásadla, hroty typu
Jerzmanowice.
 Další lokality: Anglie: Lincombe Hill, Glaston,
Kent´s Cavern (zlomek AMH čelisti přes 41 ky
starý- T. Higham), Belgie: Spy, Německo: Ranis
II …

NIETOPERZOWA JASKINIA
KENT´S CAVERN (DEVON)
SZELETIEN


Středoevropský komplex s listovitými hroty (Morava,
Slovensko, Maďarsko) pojmenovaný podle jeskyně
Szeleta u Miskolce v Bukových horách, kde však zřejmě
žádný szeletien není (Gy. Leygyel, Zs. Mester).
Szeletské nálezy na Moravě (Vedrovice V, Želešice),
snad i na Slovensku, Ukrajině (Korolevo), ve Slezsku
(Třebom), v Polsku (Mamutowa jaskinia) a v Maďarsku.
V poslední době zpochybňováno. Snad ještě poslední
neandrtálci – konečná fáze micoquienu (babonyienu),
podobně jako altmühlien v Bavorsku. V případě
povrchových lokalit snad často pomíchané s
bohunicienem. Listovité hroty se vyskytují i v jiných
obdobích (konec středního paleolitu, gravettien).
SZELETA (NENÍ ZDE SZELETIEN!)
VÝCHODNÍ EVROPA



Streleckaja – Sungir – technokomplex s
trojúhelníkovými listovitými hroty někdy s vkleslou
bází. ŠI: list. Hroty, drobná škrabadla, odštěpovače.
Starší fáze: Kostěnki-Streleckaja. Střední fáze:
Kostěnki I – vr. 5 (kruhové struktury), Mladší fáze:
Sungir.
Další lokality z počátku mladého paleolitu:
Brindzeny vr. 3 v Moldávii – listovité hroty i hroty s
otupeným bokem, kultura Lipa na Volyni, Kormaň
IV na Podolí, Molodova – vysoká škrabadla, otupené
čepele, Gorodcovská kultura (Kostěnki 12, 15, 14,
16) – bez listovitých hrotů, drásadla, škrabadla,
odštěpovače, KPI – lopatky, závěsky. Spicynská
kultura (Kostěnki 17) –první kultura s otupenými
hroty ve východní Evropě (32 ky BP), rydla,
škrabadla, provrtané liščí zuby.
http://www.vesmir.cz/clanek/lovci-mamutu-na-donu
STRELECKAJA - SUNGIR
KOSTĚNKI NA DONU (A. SINICYN)
CHÂTELPERRONIEN






Châtelperronien (původně perigordien I)
pojmenován H. Breuilem podle Grotte de Fées v
Châtelperron v Allier. Nově definován F. Bordesem.
Zřejmě tvořen ještě neandrtálci (St Césaire).
Jihozápad a střed Francie a Kantábrie.
Mladopaleolitické typy nástrojů převažují nad
středopaleolitickými. Časté otupené hroty typu
Châtelperron. Znaky moderního chování – provrtané
zuby, kostěné nástroje, okr…
St Césaire – pohřeb neandrtálce v mělké depresi.
Arcy sur Cure – snad neandrtálské zuby, KPI –
šídla, tyčinky, mezikruží, provrtané zuby a mušle –
moderní chování – akulturace? Oválná struktura –
obydlí? Zkoumal A. Leroi-Gourhan.
Cueva Morin – Kantábrie, voskovitá hmota – zřejmě
pozůstatky lidského těla (cirizace).
Další lokality – La Ferassie, Isturitz…
CHÂTELPERRONIEN
ST CÉSAIRE
ARCY SUR CURE – GROTTE DU RENNE
ARCY SUR SURE – GROTTE DU RENNE
CUEVA MORIN
ULUZZIEN
Podobný technokomplex ve střední a jižní Itálii a
snad i v Řecku. Původně chápán jako doklad
akulturace neandrtálců moderními lidmi. V
jeskyni Cavallo ale nález zubů AMH – bude to asi
jinak. Stratigraficky mezi moustérienem a
aurignacienem. Lov koní a jelenů.
 Grotta del Uluzzo v Apulii – eponymní lokalita
 Grotta del Cavallo – Nález 2 mléčných zubů,
snad AMH. KPI – šídla, provrtané mušle, okr.
Otázka kontaktů s aurignacienem.
 Další lokality: La Fabrica, Grotta de Civota, San
Romano…

GROTTA DEL CAVALLO
PŘESTÁVKA

similar documents