Školní věk - sss-ou

Report
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188
Název projektu: Moderní škola
Autor: Mgr. Andrea Dobšíková, Ph. D.
Název materiálu: Školní věk
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_PSY. SP4. 816
Datum vytvoření: 29. 3. 2013
Vzdělávací oblast: Psychologie
Ročník: Sociálněsprávní činnost – 4. ročník
Název školy:
Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově
postižené, Brno, Kamenomlýnská 2
Anotace



Psychologie.
Učební materiál pro výuku předmětu psychologie.
Prezentace k vysvětlení nových témat z oblasti vývojové
psychologie – školní věk.
Metodické pokyny


Jedná se o prezentaci v programu PowerPoint, v jejíž první
části je zpracována teorie k danému učivu. Text je vhodný k
výkladu při probírání nové látky na téma školní věk. Druhá
část DUMu obsahuje otázky k procvičení. Ve výuce je
možná samostatná i skupinová práce.
K použití DUMu ve výuce je zapotřebí PC s programem
PowerPoint a dataprojektor.
Zdroje
1.
2.
3.
LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová
psychologie. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 1998,
343 s., obr. ISBN 80-716-9195-X.
KOPECKÁ, Ilona. Psychologie: učebnice pro obor sociální
činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-802-4738758.
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství,
dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN
80-717-8308-0.
Zdroje
1.
2.
3.
http://www.mamaaja.cz. [online]. [cit. 2013-03-29].
Dostupné z:
http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/2890/trileti_ctena
ri_%E2%80%93_radost_i_starost.html
http://www.novinky.cz. [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné
z: http://www.novinky.cz/zena/deti/154319-jak-vybrat-tunejvhodnejsi-hracku-pro-vase-dite.html
http://www.maminka.cz. [online]. [cit. 2013-03-29].
Dostupné z: http://www.maminka.cz/clanek/deti-amaterstvi/starsi-skolni-vek-11-az-15-let-puberta
Školní věk



Raný školní věk: trvá od nástupu do školy, tedy od 6–7 let do
8-9 let. Je charakteristický změnou životní situace, tedy
nástupem do školy.
Střední školní věk: od 8–9 let do 11–12 let. Je obdobím, kdy
dítě přechází na 2. stupeň základní školy a začíná dospívat.
Starší školní věk: 11–12 let až přibližně 15 let, tedy ukončení
základního vzdělání.
Obr. Č. 1
Mladší školní věk

Somatický vývoj:
● Je rovnoměrnější a pomalejší, děti za rok vyrostou asi
o
4,5–5,5 cm a přibývají na hmotnosti přibližně 2–3 kg.
● Mozek v tomto období již dosahuje hmotnosti dospělého
člověka.
● Významné je zdokonalování v hrubé motorice – pohyby jsou
rychlejší a lépe koordinované.
● Roste zájem o pohybové hry.
● Zdokonaluje se též koordinace zápěstí a prstů: pro budoucí
psaní dítěte je důležité, aby ruka byla připravená a uvolněná.
Zejména se jedná o uvolnění velkých kloubů: rameno, loket,
zápěstí.
Kognitivní vývoj
Pozornost: na počátku ještě převažuje paměť bezděčná nad
úmyslnou.
 Paměť: mechanické zapamatování převažuje nad logickým.
 Představivost: dosahuje svého vrcholu – eidetismus.
 Myšlení:

● Názorné myšlení je nahrazeno stádiem konkrétních logických
operací, tj. dítě dělá úsudky logicky správné, pochopilo princip
zachování hmoty, plochy, umí zdůvodnit např. proč je korálků
stejně při jejich přesypání, proč se nezmění množství
plastelíny, když z ní vytvoří jakýkoli tvar.
Kognitivní vývoj
● Školák již není závislý na svých fantaziích a přáních - toto období
pak nazýváme obdobím střízlivého realismu. Přičemž se nejprve
jedná o realismus naivní – dítě je odkázáno na informace z rodiny,
knih , TV. Tedy to, co mu sdělí autorita je pro něj závazné.
● Teprve později začne na informace nazírat kriticky, a hovoříme pak o
realismu kritickém.

Řeč:
● slovní projev se zdokonaluje, roste slovní zásoba, délka vět,
jejích složitost i skladba.
Kognitivní vývoj
Obr. č. 2
Citový vývoj





City ztrácejí afektivní charakter, dostávají se pod vědomou
kontrolu.
Dochází k rozvoji vyšších citů, na jejichž rozvoj má vliv
rodinná a školní výchova, četba.
Dítě přijímá roli školáka.
Hlavní činností se stávají učební činnosti, které se střídají
s hrou.
Dochází k rozvoji zájmů, vztahům k vrstevníkům, velmi
důležitá je v tomto období role učitele.
Sociální vývoj




V tomto období ztrácí rodina své dominantní postavení
v procesu socializace.
Většího významu nabývají učitelé a spolužáci.
Sebepojetí a sebevědomí dítěte začínají vedle rodiny utvářet
i vrstevníci.
Pozvolna se upevňuje i systém hodnot a vývoj morálního
vědomí a jednání.
Dospívání


Období, které zahrnuje bouřlivý proces přechodu od dětství
k dospělosti.
Začátek zahrnuje první známky pohlavního zrání a jeho
konec je dovršením plné pohlavní zralosti a ukončením
tělesného růstu.
Obr. č. 3
Dospívání

Období pubescence (11–15 let)
● Prepuberta – u dívek od 11–13 let, u chlapců o rok, dva
později. Objevují se první sekundární pohlavní znaky, končí
první menstruací u dívek a noční polucí u chlapců.
● Puberta – druhá fáze puberty. U dívek tato fáze probíhá
obvykle od 12–15 roku, u chlapců o rok později. Začíná
dokončením prepubertálních změn a trvá do dosažení
reprodukční schopnosti.

Období adolescence (dívky15–22 let, chlapci 16–22 let)
Somatický vývoj


V tomto období dochází k prudkému tělesnému růstu.
Tělesný růst však neprobíhá rovnoměrně, což má za
následek přechodnou neobratnost. Dolní a horní končetiny
rostou na začátku období dospívání rychleji, takže dochází k
disharmonii pohybu. Lidově se říká: „Je samá ruka, samá
noha“.
Kognitivní vývoj
Myšlení: podle Jeana Piageta – stádium formálních operací,
tedy dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a
neustále si ověřuje stanovené hypotézy (abstraktní pojmy:
pravda, spravedlnost atp.).
 Paměť: v tomto věku již plně rozvinuty. V pubertě lze
sledovat výrazný přechod od mechanické paměti k paměti
logické.
 Pozornost: koncentrace pozornosti je v důsledku oslabení
nervové soustavy často kolísavá.

Citový vývoj



Dochází k emoční labilitě, snadno „vybuchne“, reaguje
prudce a nepředvídatelně, je impulzivní, vznětlivý.
Mnozí pubescenti těmto výkyvům a změnám nerozumí,
mohou pak své vnitřní stavy sledovat s úzkostí a obavami.
To pak vede k zvýšenému sebepozorování, uzavření se do
sebe, k dennímu snění.
Emoční ladění se promítá zejména do citových vztahů
– potřebuje navázat citový vztah, dochází k prvnímu
zamilování a idealizaci partnera.
Sociální vývoj




V procesu socializace je významným krokem tzv.
emancipace, tj. vyproštění se ze závislosti od rodiny.
Potřeba nezávislosti se projevuje v samostatném
rozhodování a uplatnění vlastních názorů a napodobování
chování dospělých.
Období kritického realismu: je kritičtější vůči autoritám
a jejich tvrzením.
Zvyšuje se vliv vrstevnické skupiny.
Kontrolní otázky
1.
2.
3.
4.
5.
Na jaké fáze dělíme školní věk?
Popiš somatické změny v raném, středním a starším
školním věku:
Vysvětlete, jaké rozdíly můžeme vysledovat v rámci
emocionálního vývoje u dítěte v mladším školním věku
a v pubertě:
Co znamená pojem stádium formálních operací?
Co v psychologii označujeme jako stadium kritického
realismu?
Kontrolní otázky - řešení
1.
Na jaké fáze dělíme školní věk?
● Raný školní věk: trvá od nástupu do školy, tedy od 6–7 let do
8–9 let.
● Střední školní věk: od 8–9 let do 11–12 let.
● Starší školní věk: 11–12 let až přibližně 15 let.
2.
Popiš somatické změny v raném, středním a starším
školním věku:
● Somatický vývoj je v raném školním věku rovnoměrnější
a pomalejší, děti za rok vyrostou asi o 4,5–5,5 cm a přibývají
na hmotnosti přibližně 2–3 kg.
Kontrolní otázky - řešení
● Tělesný růst v prepubertě a pubertě však neprobíhá
rovnoměrně, což má za následek přechodnou neobratnost.
Dolní a horní končetiny rostou na začátku období dospívání
rychleji, takže dochází k disharmonii pohybu. Lidově se říká:
„Je samá ruka, samá noha“.
3.
Vysvětlete, jaké rozdíly můžeme vysledovat v rámci
emocionálního vývoje u dítěte v mladším školním věku
a v pubertě:
● V mladším školním věku city ztrácejí afektivní charakter,
dostávají se pod vědomou kontrolu. Dochází k rozvoji vyšších
citů, na jejichž rozvoj má vliv rodinná a školní výchova, četba.
Kontrolní otázky - řešení
● V období dospívání dochází k emoční labilitě, snadno
„vybuchne“, reaguje prudce a nepředvídatelně, je impulzivní,
vznětlivý.
4.
Co znamená pojem stádium formálních operací?
● Dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a neustále si
ověřuje stanovené hypotézy
5.
Co v psychologii označujeme jako stadium kritického
realismu?
● Začne na informace nazírat kriticky, hovoříme pak o realismu
kritickém.

similar documents