Ochrana lesa

Report
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov p. R.
Ochrana lesa zjišťuje zdravotní stav lesa, určuje
příčinu poškození či zničení lesního porostu a stanovuje
opatření k nápravě škod a k jejich předcházení

Les chráníme před tzv. škodlivými činiteli, které
dělíme na živé (biotické) a neživé (abiotické)

Abiotičtí škodliví činitelé
vítr
lesní požáry
sníh
sucho,
vysoké teploty
námraza
imise
mráz
blesky, laviny,
povodně
Biotičtí škodliví činitelé
hmyz dřevokazný,
podkorní
zvěř, hlodavci
hmyz listožravý, savý
dřevokazné houby
nežádoucí vegetace
Vítr z abiotických škodlivých činitelů působí největší
škody, způsobuje více jak 50% nahodilých těžeb


Postihuje především smrkové monokultury
Ochranou je pěstování SM
ve volnějším zápoji, použití
zpevňujících dřevin, pěstební
zásahy jako odluk, rozluka,
závora

Mělký kořen smrku je náchylný k vývratům
Maximum exhalátové těžby spadá do 80. let, kdy
bylo pozorováno odumírání lesů
 V první polovině 90. let produkce imisí významně
klesla
 Látky poškozující lesní porosty jsou především oxid
siřičitý, fluorovodík, čpavek, sloučeniny dusíku, ozón
 U poškozených stromů se mění barva listů a jehlic –
ty žloutnou, hnědnou, nakonec opadávají (defoliace) a
strom může i zahynout

Stupeň poškození jednoho
stromu
0
1
2
3
4
5
Stupeň
poškození
porostu
0
0/I
I
II
IIIa
IIIb
IV
Popis poškození
Defoliace koruny v %
Nepoškozený strom
Slabě poškozený strom
Středně poškozený strom
Silně poškozený strom
Odumírající strom
Odumřelý strom
0
1 - 25
26 - 50
51 - 75
76 - 100
100
Stupeň poškození jednoho stromu
Popis poškození
0
1
2 a větší
3 a větší
Maximální podíl z celkového počtu stromů v %
Nepoškozený
porost
Porost s prvními
symptomy
poškození
Slabě poškozený
porost
Středně
poškozený porost
Silně poškozený
porost
Velmi silně
poškozený porost
Odumírající nebo
odumřelý porost
100
99
0
20
0
32 nebo 5*
84 nebo 30*
50
70
1

Čeleď brouků, mnozí způsobují škody v lese - larvy se
vyvíjí v kůře, dřevu nebo lýku živých stromů

lýkožrout smrkový (SM), lýkožrout lesklý (SM, BO),
lýkožrout severský (SM), lýkožrout menší (SM),
lýkohub matný (SM), dřevokaz čárkovaný (SM),
lýkožrout vrcholkový (BO), lýkohub sosnový (BO),
menší, lýkožrout modřínový (MD), bělokaz jilmový (JL)

Pro každý druh je typický požerek, tj. obrazec
v lýku (dřevě), který vykouše samička a larvy
Lýkožrout smrkový
Škody okusem, ohryzem, loupáním
 Především zvěř jelení (vysoká), dále srnčí, mufloní

Ochrana před okusem
repelentním nátěrem
Jedle silně trpí okusem zvěře
Částečné škody působí i parazité – jmelí bílé a
ochmet evropský
 Jmelí parazituje na
klenu, jeřábu, lípě, jedli
 Ochmet najdeme
na Jižní Moravě na
dubech

Jedle silně napadená jmelím
Informace o dřevokazných houbách naleznete na
http://ohoubach.blogspot.com
 Symptomy: plodnice, hniloba dřeva, růstové deprese,
zbytnění bází, ronění pryskyřice, kolonizace mravenci
 Hnědá nebo bílá hniloba, 3 fáze rozkladu

Vstup infekce přes poškození kmene a větví, velké
rány po řezu, pahýly odlomených větví, srůstem kořenů

Celulozovorní houby –
rozkládají jen celulózu, způsobují
hnědou hnilobu dřeva (lignin je
hnědý)

Ligninovorní houby – rozkládají
celulózu i lignin, způsobují bílou
hnilobu dřeva

Parazitické – způsobující škody na živých stromech,
v jejichž dřevě parazitují, napadáni jsou jedinci
fyziologicky oslabení nebo se dostávají do těla stromu
přes mechanická poranění

Saprofytické – rozkládají odumřelé dřevo (zbytky
dřeva po těžbě, mrtvé stromy, urychlují čištění
kmenů), z hlediska fungování lesního ekosystému jsou
tedy nepostradatelné

Václavka smrková
Armillaria ostoyae
Kořenovník vrstevnatý
Heterobasidion annosus
Sírovec žlutooranžový
Troudnatec
kopytovitý
Jednoleté plodnice
Víceletá plodnice ohňovce na
vrbě
Červená hniloba u SM
Červená hniloba u SM
Vývrat způsobený hnilobou kořenů
Zarolovaná trhlina u BK
Plodnice u hniloby kořenů
Různorodý druhově pestrý lesní
ekosystém lépe odolává škodlivým
činitelům

similar documents