BIVS_-_Trestni_pravo_procesni_

Report
TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ
- ÚVOD
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO
A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – I.
trestní právo procesní
odvětví práva veřejného, kterým je upraveno trestní řízení a jehož normy mají zavazující povahu;
podle odborné literatury se jedná o zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním řízení a dalších
subjektů podílejících se na tomto postupu, jehož cílem je zjištění trestného činu a jeho pachatele, vynesení
spravedlivého rozhodnutí o vině, trestu a nápravném opatření, případně o nároku poškozeného na náhradu
škody, jakož i výkon těchto rozhodnutí,
podle znění trestního řádu je podle § 12 odst. 10 stručně definováno jako „řízení podle tohoto zákona a
zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních“;
zákonná úprava
1. zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 Sb., který s ohledem na kvalitativní
společenské změny po listopadu 1989 prošel zejména od roku 1990 celou řadou změn. Ke zcela zásadním
změnám došlo s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. a přesto i později byl již trestní řád
opakovaně novelizován (naposledy zák. č. 306/09 Sb., č. 181/11 Sb., 330/11 Sb., 357/11 Sb., 420/11 Sb.,
193/12 Sb., 360/12 Sb., 390/12 Sb., 399/12 Sb., 494/12 Sb., 45/13 Sb., 104/13 Sb.);
2. zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně
některých zákonů (zákon o soudnictví nad mládeží) č. 218/2003 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna
2004 a upravuje problematiku řízení ve věcech mladistvých v části I., hlavě první (§§ 1 – 4), v hlavě druhé,
dílu sedmém (§§ 36 – 88), v hlavě čtvrté (§§ 97 odst. 2 a 98) a zároveň obsahuje také v části III.
ustanovení týkající se změny trestního řádu (§ 100).
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
trestní řízení
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – II.
3. zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim č. 418/2011 Sb., který nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 2012 a upravuje problematiku řízení ve věcech v části čtvrté (§§ 28 – 41) a zvláštní ustanovení o
právním styku s cizinou v části páté (§§ 42 – 47);
4. zákon o obětech trestných činů č. 45/2013 Sb., který postupně podle § 62 v jednotlivých částech nabýval
účinnosti až naposledy od 1. 9. 2013;
2014;
vnitřní struktura trestního řádu
TrŘ je členěn na pět částí
1. společná ustanovení – hlavy I. – VIII. – obecná ustanovení (§§ 1 – 12), soudy a osoby na řízení zúčastněné (9
oddílů - §§ 13 – 51b), obecná ustanovení o úkonech trestního řízení (7 oddílů - §§ 52 – 66), předběžná opatření a
zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot (8 oddílů - §§ 67 – 88o), dokazování (obecná ustanovení a 6 oddílů §§ 89 – 118), rozhodnutí (způsob rozhodování a 3 oddíly - §§ 119 – 140), stížnost a řízení o ní (§§ 141 – 150),
náklady trestního řízení (§§ 151 – 156),
2. přípravné řízení – hlavy IX. – X. – obecné ustanovení, žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a
státního zástupce (§§ 157 – 157a); postup před zahájením trestního stíhání (§§ 158 – 159b), zahájení trestního
stíhání, další postup v něm a zkrácené přípravné řízení (8 oddílů - §§ 160 – 179h),
3. řízení před soudem – hlavy XI. – XXII. – základní ustanovení (§§ 180 – 184), předběžné projednání obžaloby
(§§ 185 – 195), hlavní líčení (7 oddílů - §§ 196 – 230), rozhodnutí soudu mimo hlavní líčení (§ 231), veřejné zasedání
(§§ 232 – 239a), neveřejné zasedání (§§ 240 – 244), odvolání a řízení o něm ( §§ 245 – 265), dovolání (§§ 265a –
265s), stížnost pro porušení zákona (§§ 266 – 276), obnova řízení (§§ 277 – 289), zvláštní způsoby řízení (obecné
ustanovení a 8 oddílů - §§ 290 – 314s), vykonávací řízení (příslušnost ve vykonávacím řízení a oddíly 2. – 8. - §§ 315
– 362), zahlazení odsouzení (§§ 363 – 365),
4. některé úkony souvisící s trestním řízením – hlavy XXIII. – XXV. – udělení milosti a použití amnestie (§§
366 – 370), hlava XXIV. zrušena, právní styk s cizinou (obecné ustanovení a 10 oddílů - §§ 375 – 460zp) – zrušena s
účinností od 1. 1. 2014,
5. přechodná a závěrečná ustanovení (§§ 461 – 471);

BIVŠ - kurz trestního práva 2013
5. zákon o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních č. 104/2013 Sb., který nabude právní moci dnem 1. 1.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – III.
účel zákona

upraven v § 1 odst. 1 –
b) řízení působí k upevňování zákonnosti,
c) k předcházení a zamezování trestné činnosti,
d) k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití
i čestného plnění povinností ke státu a společnosti, pomoc k dosažení účelu zákona je
právem a v rámci zákona i povinností občanů – kupř. §§ 78, 97, 101/4, 114, 85/1 … (právo i
povinnost spolupráce občanů v § 1odst. 2).
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
a) úprava postupu orgánů činných v trestním řízení, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a
jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni („fair proceeding - trial“),
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – IV.
základní zásady trestního řízení
(zejména § 2 odst. 1 – 15 TrŘ) – právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení
a jsou základem, na němž je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů.
význam
a) poznávací,
c) aplikační,
d) pro tvorbu práva;
dělení
a) obecné – stíhání jen ze zákonných důvodů, spolupráce se zájmovými sdruženími občanů, zajištění práva
na obhajobu,
b) zahájení řízení – oficiality, legality, obžalovací,
c) veřejnosti,
d) dokazování – vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, presumpce neviny, volného hodnocení důkazů,
e) materiální pravdy, resp. náležitého zjištění skutkového stavu věci.
a) obecné – řádného zákonného procesu, přiměřenosti či rychlého procesu,
b) meziodvětvové – práva na obhajobu,
c) specifické – legality.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
b) interpretační,
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – V.
jednotlivé základní zásady – I.
z. stíhání jen ze zákonných důvodů – nebo řádného zákonného procesu (§2/1) – je nejdůležitější zásadou trestního řízení, neboť
je uvedena první a je zásadou ústavní, navazuje na čl. 8/2, čl. 4/4 LPS a čl. 6/1 Úml., vztah k § 2/5 – nelze docílit pravdu za
každou cenu, k §§ 89/3, 92/3, 83, 83c/1 – 3, garantuje princip zdrženlivosti a přiměřenosti. Nachází svůj výraz v hmotném právu
v z. nullum crimen sine lege a v z. nulla poena sine lege – čl. 39 LPS

znění – „nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon“
z. presumpce neviny (§ 2/2) – i u ní se jedná o ústavněprávní zásadu, která navazuje na čl. 40 odst. 2 LPS a čl. 6/2 Úml., ale
také historicky z DPČaO z r. 1789, čl. 11/1 VDLP, čl. 14/2 MP., pozn. rozpor mezi čl. 40/2 a čl. 17/1, 3 LPS a omezení povinnosti
poskytovat informace podle § 8a/1.

znění – „dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem (tj. i TP) soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede
trestní řízení, hledět, jako by byl vinen“.

vyplývají z ní – a) pravidlo „in dubio pro reo“ a b) pravidlo „vina musí být obviněnému prokázána“.

z. legality (§2/3) – vyplývá i ze z. o SSZ - § 4.

znění – „státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní
smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak“.

výjimky – obligatorní - §§ 10, 11, 11a, 163 a dále § 9/2 TrZ,


fakultativní - §§ 159a/3, 172/2 a) - c), 179g, 307.., 309.., zvláštní – dočasné odložení tr. stíhání - § 159b).

mezinárodní smlouvy – čl. 3, 15 č. 123/80 Sb., čl. 21 EÚ o předávání trestního řízení č. 551/92 Sb. a úmluvy o dipl. a konz.
stycích ad.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013

1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO
ŘÍZENÍ – VI.
jednotlivé základní zásady – II.
z. oficiality a přiměřenosti (§ 2/4) – z.o. vyjádřena ve větě před středníkem a je spojena s požadavkem co
nejrychlejšího projednání trestních věcí a plným respektováním občanských práv – z.p. neboli zdrženlivosti.
význam – povinnost, že postupují z vlastní iniciativy (§§ 158/1, 164/1, 181/2, § 2 z. o SSZ).
výjimky – zásada obžalovací, podání opravného prostředku, návrh poškozeného - § 43/4, rozhodování soudce
v přípravném řízení - §§ 68, 69, 71, 72/1, svědečné, znalečné, náhrada hotových výdajů a odměna obhájce...,
návrhy ve vykonávacím řízení.
požadavek rychlosti a plné šetření občanských práv – čl. 38/2 LZPS, čl. 6/1 Úml.
zdrženlivost – výraz humánnosti, vyjádřen též v § 52 tr. ř., ve vazebním řízení - §§ 72, 68/3, 73, 73a, ale také §
88/1.
vymezení katalogu minimálních práv a svobod
a) v čl. 5 – 16 a 36 – 40 LZPS
b) především Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 (č. 120/76 Sb.), Úmluva o
ochraně lidských práv a základních svobod s dodatkovými protokoly z roku 1950 (č. 209/1992 Sb. a č.
41/1996 ad.), Úmluva o právech dítěte (č. 104/91 Sb.), Opční protokol k Mez. .. (č. 169/1991 Sb.) a
Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 9/1996
Sb.). atd. v návaznosti na čl. 10 Ústavy.

petice
– širší provedení čl. 18 odst. 2 LZPS a z. č. 85/1990 Sb. - §§ 1 a 2.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
znění – Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti.
Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména
vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného
majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a
mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění
úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných
případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do
plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí“.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – VII.
jednotlivé základní zásady – III.
z. zjišťování skutkového stavu bez důvodných pochybností (z. materiální či objektivní pravdy - § 2/5) a z.
vyhledávací –


novely – č. 292/93 a č. 265/01 Sb. – opuštěn pojem zjištění skutečného stavu věci a zdůrazněna součinnost stran
(§§ 180/3, 203/1 a 215/2, 3), směřuje k posílení kontradiktornosti trestního řízení před soudem (spor stran),

vyhledávací z. spočívá v odpovědnosti OČTŘ za zjištění skutkového stavu věci přes ingerenci a významnou roli stran,
tj. jejich úřední povinnost v trestním řízení z vlastní iniciativy vyhledat a provádět důkazy, změny též u §§ 89/1, 2
a 164/1 – 3, pro policii (§§ 158/1, 164/1) a pro SSZ (§§ 157/2, 174), pro soudy logicky chybí, ale kupř. § 218/1.
Pozn. – Nutno zmínit poměr této zásady k zásadě obžalovací (viz poslední věta - § 2/5).

z. volného hodnocení důkazů (§ 2/6) – jedná se o závěrečné hodnocení důkazů z hlediska jejich pravdivosti,
zákonnosti (§ 89/3 – nelze přihlédnout k nezákonně opatřenému důkazu), vybudována na vnitřním přesvědčení –
přísně logickém a odůvodněném a platí ve všech stadiích trestního řízení, netýká se právního posouzení.

znění – „Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém
uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu“.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
znění – „OČTŘ postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran
tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro
jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny
podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v
tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se
řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a
provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám
doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí“.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – VIII.
jednotlivé základní zásady – IV.
z. spolupráce se zájmovými sdruženími občanů (§2/7) – ZSO je definováno v § 3/1; právo svobodného
sdružování je garantováno v čl. 20 LZPS a na něj navazujícím zák. č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů,

legislativní změny a smysl – spolupráce se týká všech OČTŘ a jejím smyslem po novele je
a) předcházení a zamezování trestné činnosti a
b) posílení výchovného působení trestního řízení u odsouzených osob. Od 1. 1. 2002 změny v §§ 3 – 6,
329, 330/2, 330a/1, 331/2 a 338/1,
obsah spolupráce –
a) upozorňování OČTŘ na případy porušování zákonnosti a podněty k zahájení trestního stíhání (§§ 3/1,
158/1, 2),
b) náhrada vazby (§§ 6/2, 73/1, 2),
c) zajišťování účasti veřejnosti při veřejném projednání věci…(§§ 3/1, 199/2),
d) při výchově osob, u nichž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, o
podmíněném zastavení trestního stíhání, o podmíněném odsouzení, o podmíněném odsouzení s dohledem
a o podmíněném propuštění (s dohledem), nabídkou převzetí záruky – za chování obviněného u PZTS (§§
307 – 308), za převýchovu odsouzeného u PUoPsD, PO, OPP, POsD (§§ 48 TrZ, 359a, 330a/1), (§§ 81 – 83
TrZ, 329/3, 330/2, 338/1, 84 – 87 TrZ, 330a/1, 2, 330/2), za dovršení nápravy odsouzeného u trestů NEPO,
ZČ, ZP, ZV… (§§ 88/1, 90/1 TrZ, 331/4, 350/2, 350a/5), současně oprávnění navrhnout PP (§ 331/2), PU
(§§ 350/2, 331/2 a 350a/5 a 331/2) a s jeho souhlasem se informovat o jeho chování během výkonu
trestu,
e) vytváření podmínek, aby odsouzený žil po výkonu trestu řádným životem (§ 3/2 věta za středníkem),
f) řízení o udělení milosti a o zahlazení odsouzení (§§ 6/2, 329 a 363);
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
znění – „Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají
jejich výchovného působení.“
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO
A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – IX.
jednotlivé základní zásady – V.
z. obžalovací (§ 2/8) – postavení státního zástupce v trestním řízení nachází oporu především v čl. 80 odst. 1 Ústavy,
podle něhož je zde pověřen coby orgán moci výkonné k zastupování veřejné žaloby.


obsah a smysl – ovlivněny novelou č. 265/01 Sb., v důsledku které došlo v trestním řízení před soudem k rozdělení
procesních funkcí mezi různé procesní subjekty (strany) – SZ podává a před soudem zastupuje obžalobu, NP nebo
NDVT, proti němu stojí obžalovaný (někdy zast. obhájcem), a jejich spor posuzuje nezávislý a nestranný soud;
procesní postavení v právech zásadně rovné.

vyjádření v zákoně –
a) řízení před soudem pouze na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o
prohlášení viny a přijetí trestu podané státním zástupcem (§§ 175b, 176, 177, 180 a §§ 179c/2a, 179d a 314b), ale
vždy pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§§ 160/1, 5 a 176/2) a soud je oprávněn rozhodnout pouze
o skutku uvedený v žalobním návrhu, ovšem není vázán právním posouzením skutku v obžalobě nebo v NP (§§
220/3, pro zvláštní způsoby řízení – 290, § 314r), ale vliv souhlasu poškozeného (podle §§ 163 a 163a),
b) možnost státního zástupce vzít obžalobu zpět až do odebrání se soudu I. stupně k závěrečné poradě, po zahájení
hlavního líčení jen se souhlasem obžalovaného, čímž se vrací do přípravného řízení (§ 182),
c) účast SZ v hlavním líčení je povinná (§ 202/1), ve veřejném zasedání pouze v řízení o odvolání, dovolání, SPZ a
v řízení proti mladistvým (§§ 234/2, 263/2, 265r/2, 274 a § 64/2 ZSM), vyloučena je v neveřejném zasedání (§ 242),
d) vliv na soudní řízení – dokazování je nyní ovlivněno aktivní rolí stran (§§ 180/3, 203, 215/2), posílení principu
kontradiktornosti a umožnění všestranného objasnění věci z hledisek obžaloby a obhajoby!!
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
znění – „Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na
schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu (dále jen „dohoda o vině a trestu“), které podává státní zástupce.
Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce“.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – X.
jednotlivé základní zásady – VI.
z. kdy a v jakém složení soud rozhoduje v senátu s tím, že v ostatních věcech rozhoduje samosoudce (§ 2/9)
– je provedením čl. 94 odst. 1 Ústavy, přičemž odst. 2 čl. 94 uvádí, že zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým
způsobem se na rozhodování vedle soudců podílejí i další občané.
znění – „V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami
jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Rozhoduje-li v přípravném řízení soud v prvním stupni, rozhodnutí činí soudce“.
reflexe v zákoně – senát – v I. stupni v řízení před krajským soudem (§ 17), před okresním soudem u trestných činů, u
kterých horní hranice převyšuje pět let a jsou složeny ze soudce a přísedících, v ostatních věcech krajské a vrchní soudy
rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců, u méně významných věcí rozhoduje předseda senátu, v přípravném
řízení – soudce (§§ 2/9 věta druhá a 26/1), samosoudce – viz § 314a/1 a výjimka podle § 314/2. Jiní pracovníci soudů § 12
o úkonech vyšších soudních úředníků podle zák. č. 121/2008 Sb., § 6 vyhl. č. 37/1992 Sb. o jednoduchých úkonech konaných
justičními čekateli, soudními tajemníky a vedoucími soudních kanceláří);
z. veřejnosti (§ 2/10) – je zásadou ústavní vzhledem k čl. 96/2 Ústavy, čl. 38/2 LZPS a je uvedena také v čl. 6/1 Úmluvy
a § 6 odst. 2 z. o SSZ, která spočívá v kontrole výkonu soudnictví přístupem širší veřejnosti na jeho jednání a tím se stává
zárukou zákonnosti trestního řízení a zachování práv osob zúčastněných na HL nebo VZ. Ve skutečnosti nyní spíše je realizována
účastí médií a zpravování o jejich průběhu (§ 8a a násl.).

znění – „Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat.
Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech a výslovně stanovených v tomto nebo
zvláštním zákoně“.

charakteristika – zásadně veřejné je hlavní líčení a veřejné zasedání (§§ 199/1, 238), naopak neveřejné je přípravné řízení a
rozhodování soudu trestním příkazem (§ 314e a násl.).

vyloučení veřejnosti – jen zcela výjimečné z důvodů uvedených v § 200/1, a to jen v nebytném rozsahu, kupříkladu na část
hlavního líčení nebo veřejného zasedání, po kterou trvají příčiny takového postupu (§§ 200/1, 238). Ovšem i v takových
případech se rozhodnutí vyhlašuje vždy veřejně (§§ 200/2, 236, ale i čl. 96/2 Ústavy, čl. 17/4 LZPS, čl. 6/1 věta druhá
Úmluvy, § 6/2 z. o SSZ.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013

1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO
ŘÍZENÍ – XI.
jednotlivé základní zásady – VII.
z. ústnosti (§ 2/11) – jedná se o konkretizaci čl. 96 odst. 2 Ústavy (obdobně § 6/1 z. o SSZ). Není zcela respektováno
ustanovení čl. 6/3 d) Úmluvy.


z. bezprostřednosti
(§ 2/12) – upravena také v čl. 6 odst. 3 písm. c), d) Úmluvy a vyjadřuje dva základní požadavky –

a) rozhodování soudu na základě bezprostředního dojmu z provedeného řízení (tj. z důkazů před ním provedených) a
b) čerpání důkazů z pramenů skutečnosti nejbližších.
znění – „Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům,
které byly při tomto jednání provedeny“.
Ad a) umožňuje , aby se soud v hlavním líčení a ve veřejném zasedání za účasti dalších účastníků osobně seznámil s důkazy,
odstranil případné rozpory a vytvořil si tak bezprostřední a bezchybný názor na každou pro rozhodnutí významnou skutečnost a
v souvislosti s tím na celý případ (§§ 220/2, 237); proto zde platí v hlavním líčení a ve veřejném zasedání pravidlo stále
přítomnosti a nezměnitelnosti všech členů senátu (tj. i samosoudce - §§ 202/1, 234/1, 242/1, 219/3 a obdobně
v důsledku § 238).
Ad b) brání nepřesnosti a případnému zkomolení zjišťované skutečnosti (srovnej § 101/2).
výjimky – konání hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání v nepřítomnosti pouze za podmínek uvedených v §§ 202 a
263/4, dále 204/2 ve spojení s 238.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
znění – „Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby
vyslýchají“.
Spočívá - v ústním řízení jednání soudem, ústním styku se stranami a dalšími účastníky procesu, ústní vyhlášení rozhodnutí;
obvinění, svědci a znalci vypovídají ústně a listiny jsou přečteny, význam – jsou tak vytvořeny optimální předpoklady pro zjištění
skutkového stavu,
o němž nejsou důvodné pochybnosti, pro naplnění zásady bezprostřednosti a pro uplatnění práv stran.
Výjimky – v hlavním líčení – čtení protokolů o výpovědích svědků a znalců nebo jejich písemných posudků (§§ 211/1, 2, 3, 4
a u znalců 5, dále 212), dřívějších výpovědí obžalovaného (§ 207/2), ve veřejném zasedání – omezení jen v řízení o odvolání
(§§ 235/2 a 211/1, 5), jinak lze bez omezení číst. V neveřejném zasedání výhradně se provádějí důkazy čtením (§ 243).
V zjednodušeném řízení omezení zásady podle § 314d/2 a) při čtení protokolu o výslechu podezřelého (§179b/3), upuštění od
dokazování skutečností označených státním zástupcem a obviněným za nesporné a nevyvolávajících pochyby a možnost přečíst
úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů se souhlasem státního zástupce a obviněného (158/3, 5). Poslední
výjimku tvoří trestní příkaz (§ 314e a násl.).
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XII.
jednotlivé základní zásady – VIII.
z. zajištění práva na obhajobu (§ 2/13) – jedná se o zásadu ústavní podle čl. 40/3 LZPS (ale i čl. 6/3 b),
c) Úmluvy).

smysl – záruka plné ochrany zákonných zájmů a práv osoby, proti které se řízení vede, která se týká
celého řízení, a to již podezřelého (§§ 76/3, 6, 179b/2, 314b/1, 2 a 38, ale též § 158/5,)

obsah
a) právo osobní obhajoby (§ 33/1),
b) právo zvolit si obhájce (§ 33/1, 2) včetně práva zvolit si obhájce nebo žádat o jeho ustanovení na
základě předchozího rozhodnutí o nároku na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu,
c) institut nutné obhajoby (§§ 36 a 36a),
d) povinnost OČTŘ dbát o obhajobu – poučovací v každém stadiu řízení a v přípravném řízení objasňovací
povinnosti podle § 2/5.

obhajovací práva dalších osob – zákonní zástupci (§ 34 a § 43 ZSM), osoby blízké obviněnému (§§
37/1, 142/2, 247/2, 280/3, 299/2, 314g/1), orgán sociálně právní ochrany dětí (§ 72 ad. ZSM).
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
znění – „ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech
umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v
trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv“.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XIII.
jednotlivé základní zásady – IX.
Z. povinnosti OČTŘ vyhotovovat rozhodnutí v českém jazyce a z. práva užívat mateřského jazyka nebo jazyka, o
kterém uvede, že ho ovládá (§ 2/14) – první zásada upravila český jazyk coby jazyk jednací, přičemž sepsání
protokolu zde upravuje § 55/4, druhá zásada garantuje všem osobám právo užívat mateřský jazyk nebo jazyk, o
němž uvede, že ho ovládá. Jde o realizaci čl. 37/4 LZPS a také čl. 6/3 a), e) Úmluvy. Výběr jazyka je na vůli
osoby, která je neznalá českého jazyka a která svého práva využije.
znění – „Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo
prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského
jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá“.
přibrání a smysl činnosti tlumočníka – (§§ 28 – 29), vliv na ustanovení obhájce za podmínek uvedených v §
36/2,
Obsah znění –
1) Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo
uvedené v § 2 odst. 14, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze
dorozumět jinak než znakovou řečí. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který
ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je
občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v
trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez
státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu,
2) za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání,
usnesení o vazbě, obžalobu, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném
zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí
nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej
týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho
doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná,
3) jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný
překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013

1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XIV.
jednotlivé základní zásady – X.
Z. ochrany práv poškozeného a poučovací (§ 2 odst. 15)
Pozn. nově zařazena s účinností od 1. 8. 2013 zákonem č. 45/2003 Sb.
znění - Orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění
jeho práv, o kterých je třeba ho podle zákona vhodným způsobem a srozumitelně poučit, aby mohl dosáhnout
uspokojení svých nároků; řízení musí vést s potřebnou ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti.
Specifické základní zásady trestního řízení proti mladistvým
(§ 3 odst. 4 – 8 zák. č. 218/2003 Sb.)

Z. zohlednění věku, zdravotního stavu, rozumové a mravní vyspělosti mladistvého obviněného a jeho poměrů v řízení,
preventivní role řízení a spolupráce s orgány sociálně – právní ochrany mládeže (§ 3 odst. 4)

Z. ochrany osobních údajů mladistvých obviněných a jejich soukromí a z. presumpce neviny (§ 3 odst. 5)

Z. rychlosti řízení před soudem pro mladistvé (§ 3 odst. 6)

Z. reparační (§ 3 odst. 7).

znění - řízení podle zák. č. 218/2003 Sb. směřuje k tomu, aby poškozený dosáhl náhrady škody způsobené trestným
činem, nebo se mu dostalo jiného přiměřeného zadostiučinění.

Z. zvláštní průpravy soudců, státních zástupců, policistů a úředníků PMS pro zacházení s mládeží (§ 3 odst. 8);
BIVŠ - kurz trestního práva 2013

1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XV.
2. Subjekty trestního řízení – I.
Pojem – subjekty jsou činiteli, kteří mají vlastní vliv na průběh trestního řízení a tento vliv vykonávají,
k čemuž jim trestní řád dává určitá procesní práva, nebo jim ukládá určité povinnosti.
Jedná se předně o
b) ten, proti němuž se vede trestní řízení – podle stadia řízení se označuje jako podezřelý, obviněný,
obžalovaný anebo odsouzený,
c) obhájce,
d) poškozený,
e) zúčastněná osoba,
f) zástupce zájmového sdružení občanů – (společenský zástupce),
g) osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy – (zákonný zástupce, opatrovník, příbuzní obviněného
v pokolení přímém, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh a v řízení proti mladistvému orgán
sociálně právní ochrany dětí).
Subjekty dále mohou být
h) svědci, znalci a tlumočníci, ovšem jen pokud uplatňují právo na svědečné, znalečné anebo tlumočné.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
a) všechny orgány činné v trestním řízení (§ 12/1 – 5) – soud, státní zástupce a policejní orgán; orgány
činné podle ZSM - policejní orgány, státní zástupci a soudy pro mládež (§ 2 odst. 2 písm. c) ZSM)
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO
A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XVI.
2. Subjekty trestního řízení – II.
policejní orgán
(definován v §§ 12/1,2, 161/2 - 8)
a) útvary Policie ČR (viz § 6 a násl. z. č. 273/2008 Sb.),
c) pověřené orgány Vězeňské služby – s omezením na řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a
zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, (viz § 2/1 písm.
m), zák. č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži);
d) pověřené celní orgány – o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo
průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, a dále
porušením právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropských společenství, je-li toto zboží
dopravováno přes státní hranice České republiky, a v případech porušení předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně
podle zvláštních právních předpisů (viz zák. č. 17/2012 Sb., O Celní správě České republiky);
e) pověřené orgány Vojenské policie – s omezením na řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají
trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu
nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany (§ 3 odst. 1 písm. c), d) zák. č. 124/1992 Sb.,
O Vojenské policii);
f) pověřené orgány Bezpečnostní a informační služby – s omezením na trestnou činnost příslušníků BIS (viz § 6 zák. č.
153/1994 Sb., O zpravodajských službách ČR a č. 154/1994 Sb. o BIS ve znění pozdějších předpisů);
g) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace - s omezením na trestnou činnost příslušníků ÚZSI (viz § 6 zák. č.
153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR);
h) pověřené orgány Vojenského zpravodajství - s omezením na trestnou činnost příslušníků Vojenského zpravodajství (viz § 6
zák. č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR, zák. č. 289/2005 Sb., O Vojenském zpravodajství);
i) pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce
bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci
bezpečnostních sborů.
Tím není dotčeno oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b). Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány
oprávněny ke všem úkonům trestního řízení patřícím do působnosti policejního orgánu.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
b) Generální inspekce bezpečnostních sborů – s omezením na řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky,
příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii
České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České
republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů, (viz § 2 odst. 1, 2, 4
zák. č. 341/2011 Sb.),
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO
ŘÍZENÍ – XVII.
2. Subjekty trestního řízení – III.
Soudy
(definovány v § 12/1, 3, 4, §§ 13, 16 – 18, související – Ústava ČR hlava IV., LZPS hlava V., zákon č. 6/2002
Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ve znění
pozdějších předpisů a nálezu ÚS ČR);
b) charakteristika soudů – v rámci dělby mocí ve státě jako orgány státu ochraňují základní práva a
svobody (viz § 4 Ústavy) svou rozhodovací činností, která spočívá v závazném řešení sporů mezi subjekty
práva a výkonu souvisejících činností, upravenou platným právem a zaručenou donucením státní mocí; jsou
při rozhodování nezávislé (viz čl. 81, 82 Ústavy a čl. 36/1 LZPS),
c) rozhodování soudů v trestních věcech – realizace ústavního principu, že jen soud rozhoduje o vině a
trestu za trestné činy (viz čl. 90/1 Ústavy a čl. 40/1 LZPS);
d) příslušnost soudů – (§§ 16 – 18) – rozlišujeme věcnou příslušnost – (zejména §§ 16 a 17) tj. který druh
soudu je příslušný vyřizovat trestní věci určitého druhu, jejím zvláštním druhem je funkční příslušnost – tj.
z hlediska procesního stadia trestního řízení, výjimky z věcné příslušnosti okresních soudů (§§ 17/1 - 3,
21/1, 281/3 ad.) a – místní příslušnost – (§ 18) který z věcně příslušných soudů je příslušný projednat
určitou trestní věc, zásady soudní příslušnosti kromě jiných institutů naplňují ústavní zásadu, že „nikdo
nesmí být odňat svému zákonnému soudci“ (viz č. 38/1 LZPS a § 7/2 z. o SSZ);
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
a) soustava soudů v trestním řízení – okresní (obvodní soudy v Praze a Městský v Brně), krajské
(Městský soud v Praze), vrchní a nejvyšší koresponduje čl. 91 Ústavy ČR a § 8 SSZ,
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XVIII.
2. Subjekty trestního řízení – IV.
Státní zastupitelství – I.
(§ 12 odst. 1, odst. 5)
a) soustavu tvoří okresní, krajská, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství (viz také § 6/1 zákona č. 283/1993 Sb. o
státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který také upravuje postavení, působnost, vnitřní vztahy,
organizaci a správu státního zastupitelství, postavení státních zástupců a právních čekatelů), podle čl. 80 Ústavy a §
4/1 zákona o st. z.
c) zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení a vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon; uvnitř státního
zastupitelství existují vztahy podřízenosti a nadřízenosti; ale také vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů
v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná nebo
ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda a v souladu se
svou zákonem stanovenou působností se podílí na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů
d) v řízení před soudem je stranou (viz § 12/6);
e) členění působnosti
1) před zahájením trestního stíhání - §§ 157/1–3 (zejména 157/2), 157a/1, 2, 158/2, 158a…, 159/2, 159a, 159b,
2) konání vyšetřování (§ 161/4, 5), rozhodnutí v přípravném řízení (§§ 171 – 173) výkon dozoru nad zachováním
zákonnosti v přípravném řízením trestním (§§ 174 – 174a),
3) podání obžaloby (§§176 – 179), návrhu na schválení dohody o vině a trestu (§ 175b), návrhu na potrestání soudu
a další rozhodnutí na závěr zkráceného přípravného řízení (§§ 179c)…),
4) účast jako strana v řízení před soudem (§§ 12/6, 2/5 věty čtvrtá a pátá, 202/1 a 234/2 - povinná účast v hlavním
líčení a zčásti ve veřejném zasedání),
5) řádné opravné prostředky – odvolání proti rozsudku prvoinstančního soudu (§§ 246, 250/1, 2), odpor proti
trestnímu příkazu (§ 314g/1) a stížnost proti prvoinstančnímu usnesení soudu, kde ji zákon připouští (§§ 141/2,
142/1),
6) řízení o mimořádných opravných prostředcích – u stížnosti pro porušení zákona oprávnění prošetřovat podněty
podle § 466 a NSZ účast u veřejného zasedání podle § 274, u dovolání právo NSZ je podat podle § 265d/1 a) a
povinnost účastnit se VZ podle § 265r/2, u obnovy řízení právo podat návrh podle § 280,
7) zvláštní způsoby řízení – v přípravném řízení rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání za podmínek
uvedených v § 307, rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání za podmínek uvedených v § 309 a
násl. a o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g a násl.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
b) zařazeno do moci výkonné a podle kterého především
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XIX.
2. Subjekty trestního řízení – V.
Osoba, proti které se vede trestní řízení
(§§ 12/6 – 9, 32 – 34)
zákon používá pojmy podezřelý (proti němuž je vedeno trestní řízení dříve, než bylo zahájeno jeho trestní stíhání - §§ 160,
32, 158/1, 8; 179a/1 ad. – neboli osoba podezřelá ze spáchání trestného činu), obviněný (až doručením usnesení o zahájení
trestního stíhání - § 160 nebo doručením návrhu na potrestání soudu - § 314b/1), obžalovaný (po nařízení hlavního líčení §§ 12/8, 198) a odsouzený (po vydání odsuzujícího rozsudku, který nabyl právní moci - §§ 122, 12/9);
také plynoucí z čl. 6/3c, d) Úmluvy a jejich provedení je dále provedeno v §§ 2/13, 14, 157a, 164/3, 165, 166/1, 214, 215,
216/2, 3, 217;
a) vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich a vždy používat k tomu mateřského
jazyka…, není povinen vypovídat (srovnej - §§ 2/14, 28),musí se o nich dozvědět, což garantují ustanovení §§ 160/1, 2, 91/1,
160/5, 6, 166/1, 196, 251, 235/1, 263/5), možnost při výslechu se k obvinění podrobně vyjádřit (§ 92/2), nahlížet do spisů, činit
si výpisky a poznámky… (§65/1), zúčastnit se projednání své věci v hlavním líčení i veřejném zasedání o odvolání (§§ 204, 209,
297/3 b), po provedení důkazů musí být dotázán, zda se k nim chce vyjádřit (§§ 214, 235/2), právo na závěrečnou řeč a
v hlavním líčení na poslední slovo (§§ 216/2, 3, 235/3, 217),
b) právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě – kdykoliv již v řízení a kdykoliv později podle vývoje trestního
stíhání, opět v mateřštině (§§ 92/2, 2/14, 28), povinnost OČTŘ ve všech stadiích řízení obviněného o právech poučit (§§ 33/4,
166/1, 196/2, 215/4, 235/2, 219/2),
c) právo činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky – návrhy na provedení důkazů, způsob rozhodnutí v závěrečné řeči,
postupu řízení (§§ 31/1, 61/1, 72/3, 157a a 219/1), stížnost (§§ 141/2, 142/1), odvolání (§§ 245/1, 246/1 b, 2), odpor (§
314g/1) – viz garance - poučení !!, dovolání (§§ 265a, 265b), návrh na povolení obnovy řízení (§§ 278, 280/3), podnět ke
stížnosti pro porušení zákona, kterou podává ministr spravedlnosti (§ 266/1),
d) právo zvolit si obhájce a právo se s ním radit i během úkonů prováděných OČTŘ s výjimkou porady ohledně již položené
otázky, přesto nemůže být donucován (§ 92/1 věta druhá), ve vazbě a výkonu trestu může s obhájcem mluvit bez přítomnosti
třetí osoby, přičemž kontrola jejich korespondence je nepřípustná, právo žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby
se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení,
e) všechna práva mu příslušejí bez ohledu nato, zda je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jestliže je jeho způsobilost
k právním úkonům omezena, § 33/2 vymezuje právo nemajetného obviněného na obhajobu bezplatnou nebo obhajobu za
sníženou odměnu, i když se nejedná o nutnou obhajobu, povinnost obviněného osvědčit, že nemá dostatek prostředků, aby si
hradil náklady obhajoby, nikoliv tedy soudu, aby je při nečinnosti obviněného přes výzvy opatřoval, v kladném případě náklady
zcela nebo zčásti hradí stát, § 33/3 vymezuje povinnost obviněného připojit k návrhu podle § 33/2 potřebné doklady osvědčující
jeho oprávněnost, postup při rozhodování v přípravném řízení a řízení před soudem a právo stížnosti, § 33/4 poučovací
povinnost OČTŘ včetně poskytnutí plné možnosti uplatnění práv obviněného.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
§ 32 – prostředky dané zákonem proti obviněnému - §§ 68, 69, 72/1 – 4, 74a, 75, 90/2, 93/2, 116/1, 2, 117 ad.,
práva obviněného – § 33/1 – vymezuje ústavně garantovaná práva obviněného na obhajobu podle čl. 40/3, 4 LZPS, ale
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XX.
2. Subjekty trestního řízení – VI.
Zúčastněná osoba (§§ 12/6, 42, 50 - 51)
§ 42/1 pojem – ten, komu byla věc nebo majetková hodnota zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zabrání
se dotýká vlastnického práva - § 11 LZPS), práva – možnost vyjádřit se k věci, právo zvolit si zmocněnce (§§ 50 – 51,
nikoliv 51a), právo účasti při hlavním líčení a veřejném zasedání a činit při nich návrhy, nahlížet do spisů, podávat
v zákonem stanovených případech opravné prostředky,
§ 42/2 poučovací povinnost OČTŘ o právech a umožnění jejich uplatnění zúčastněnou osobou – týká se všech
orgánů činných v trestním řízení,
§ 42/3 výkon práv zúčastněné osoby zákonným zástupcem v případě jejího zbavení způsobilosti k právním úkonům
nebo omezení její způsobilosti (obdobně jako v § 34/1)
§ 51/1 – 4 Zmocněnec je oprávněn činit za zúčastněnou osobu návrhy a podávat za ně žádosti a opravné
prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba nebo poškozený.
Je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit
skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení
před soudem, ledaže by přítomností zmocněnce mohl být zmařen účel trestního řízení nebo nelze provedení úkonu
odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným osobám klást otázky, avšak teprve tehdy,
až policejní orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet
kdykoli v jeho průběhu. Oznámí-li policejnímu orgánu, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu podle odstavce 2, je
policejní orgán povinen včas zmocněnci sdělit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze
provedení úkonu odložit a vyrozumění zmocněnce nelze zajistit. Spočívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán
zmocněnci sdělí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje předem určit, musí být ze sdělení
zřejmé, k čemu má tato osoba vypovídat. Má-li se zmocněnec zúčastněné osoby zúčastnit výslechu svědka, jehož
totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen přijmout opatření, která
znemožňují zmocněnci zjistit skutečnou totožnost svědka, a proto sdělení o výslechu svědka, jehož totožnost má být
z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skutečnou
totožnost svědka.
BIVŠ - kurz trestního
práva 2013
§ 50/1 - 4 výkon práva zúčastněné osoby zmocněncem, kterým může být i právnická osoba. Je-li zmocněncem
zúčastněné osoby fyzická osoba, nesmí jím být osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž
způsobilost k právním úkonům je omezena; při hlavním líčení a veřejném zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo
je k němu předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXI.
2. Subjekty trestního řízení – VII.
Poškozený – I.
(§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.)
§ 43/1 pojem – poškozený
(fyzická, právnická osoba, ale i Český stát) jako strana v trestním řízení, je ten, komu trestným činem
b) majetková, nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil
(nezaměňovat s pojmem oběti trestné činnosti podle § 2/1 z. č. 209/97 Sb.), jedná se o širší pojem
poškozeného než subjektu adhezního řízení,
práva – činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se sjednávání dohody o
vině a trestu, hlavního líčení a veřejného zasedání, před skončením řízení se k věci vyjádřit (dále podle §
50/1 právo nechat se zastupovat zmocněncem, podat opravné prostředky proti rozhodnutím podle §§ 159,
171/1, 172/1, 2, 307/5, 308/4, 309/2 ad., žádat státního zástupce o odstranění průtahů v řízení nebo závad
v postupu policejního orgánu podle § 157/2), § 46 o právech musí být poškozený OČTŘ poučen a musí mu
být poskytnuta plná možnost k jejich uplatnění, poškozený, který má podle zákona proti obviněnému nárok
na náhradu škody způsobené trestným činem – právo uplatnit nárok na náhradu škody, návrh na zajištění
nároku na náhradu škody na majetku obviněného, upozornění podle § 198/2 věta třetí soudem, odvolání (§
246/1d/2), právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jeho nároku …(§ 154), stížnost
proti usnesení o povolení obnovy řízení ve výroku o přiznaném nároku na náhradu škody (§§ 141/2 věta
druhá, 286/3),
§ 43/2 není poškozeným
a) vzniklá újma není způsobena pachatelem anebo
b) není v příčinné souvislosti s trestným činem;
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
a) bylo ublíženo na zdraví anebo způsobena
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A TRESTNÍHO
ŘÍZENÍ – XXII.
2. Subjekty trestního řízení – VIII.
Poškozený – II.
(§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.)
§ 43/3 pojem – poškozený
a) povinnost poškozeného uplatnit nárok, který lze během řízení korigovat, soud je vázán návrhem poškozeného
potud, že nemůže přiznat více, než bylo požadováno (včetně příslušenství),
b) vůči konkrétní osobě,
c) včas,
d) odůvodněný a alespoň upřesněný minimální výší nároku na náhradu škody,
§ 43/4 - Poškozený, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, má právo v kterémkoliv
stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život.
Prohlášení lze učinit i písemně. Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz. !45/2013
Sb.
§ 43/5 právo vzdát se procesních práv, která poškozenému zákon přiznává – způsob - výslovným prohlášením
vůči OČTŘ,
§ 44 překážky v uplatňování práv poškozeného
odst. 1 nemůže je vykonávat spoluobviněný (správněji v trestním stíhání),
odst. 2 za splnění zde stanovených podmínek (mimořádně vysoký počet poškozených, ohrožení rychlého průběhu
trestního stíhání výkonem jejich práv) pouze prostřednictvím zvoleného společného zmocněnce (výkon práv
poškozených včetně uplatnění nároku na NŠ), oznamovací povinnost SZ a soudu, při nárůstu počtu přes šest a při
nedohodě provede výběr soud,
odst. 3 vyloučeno u nároku, o němž již bylo byť nepravomocně rozhodnuto v jiném příslušném řízení (litispendence),
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
subjekt adhezního řízení (tj. součást trestního řízení, ve které projednává nárok poškozeného na náhradu škody),
který má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobené trestným činem, zásady –
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXIII.
2. Subjekty trestního řízení – IX.
Poškozený – III.
(§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.)
§ 45/1, 2 zákonný zástupce a ustanovený opatrovník – obdobně jak o u obviněného a u zúčastněné osoby (srov.
§§ 34/1, 2, 42/3),
§ 45/3 přechod práv na právní nástupce – případy úmrtí poškozeného a zániku právnické osoby,
§ 45a doručování písemností poškozenému – na adresu, kterou uvede, má-li zmocněnce pouze jemu s výjimkou
výzvy, aby něco osobně vykonal;
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
§§ 47 – 49 zajištění nároku poškozeného –
a) příčina – z důvodné obavy před mařením či ztěžováním uspokojení nároku poškozeného na NŠ nebo NÚ nebo na
vydání BO způsobené trestným činem, majetek obviněného až do pravděpodobné výše škody,
b) obsahové náležitosti rozhodnutí – usnesením, obsahujícím popis části majetku, se kterým se zakáže nakládat,
opatření u movitých věcí, u nemovitostí a u pohledávek (§47/2, 4), zákaz nakládání s nimi;
c) vyloučeno – u nároku, který nelze v trestním řízení uplatnit, u věcí, jež nelze podle občanskoprávních předpisů
postihnout výkonem soudního rozhodnutí. Zajištění nepodléhají peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné
nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému
podle zvláštního zákona jednorázově, a dále a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo
obdobného poměru, b) pohledávky obviněného na výplatu výživného, c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského
a důchodového pojištění a d) dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově do výše součtu
měsíčních odůvodněných nákladů na bydlení stanovených zvláštním právním předpisem prokázaných obviněným a
částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného a osoby, o jejichž
výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů. (§ 47/5),
d) rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh
poškozeného a bez návrhu SZ z důvodu ochrany zájmů poškozeného, zejména hrozba nebezpečí z prodlení (§ 47/2),
e) vyrozumění poškozeného (§ 47/9),
f) zrušení zajištění – při složení peněžní jistoty ve výši pravděpodobného nároku poškozeného na účet soudu, při
pominutí jeho důvodů, pravomocné zastavení TS nebo pravomocný zprošťující rozsudek, uplynutím dvou měsíců od
právní moci odsuzujícího rozsudku nebo usnesení o postoupení věci jinému orgánu (§§ 47a/1, 48/1 a – c),
g) omezení zajištění a vyjmutí věcí ze zajištění – pokud je složena nižší jistota, pokud zajištění není v takovém
rozsahu třeba a pokud zajištěním postihnuté věci náleží jiné osobě (§§ 47a - 48),
h) stížnost – rozsah §§ 47, 48, odkladný účinek – o zrušení zajištění, jeho omezení nebo vynětí ze zajištění.
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXIV.
2. Subjekty trestního řízení – X.
Poškozený – IV.
(§§ 12/6, 43 – 51a, 206/2 - 4, 228, 229, 307 a násl., 309 ad.)
§§ 50 – 51b zmocněnec
a) oprávnění poškozeného dát se zastupovat zmocněncem,
c) práva zmocněnce – činit návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; účast u všech úkonů,
kterých se mohou účastnit p.;
d) zmocněnec nemajetného poškozeného – při osvědčení, že nemá dostatek prostředků k .. na jeho návrh
předseda senátu prvoinstančního soudu a v přípravném řízení soudce rozhodne, že má nárok na bezplatnou
právní pomoc poskytovanou zmocněncem nebo za sníženou odměnu s výjimkou zřejmé nadbytečnosti
zastupování,
e) návrh – včetně příloh v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce s jeho vyjádřením,
f) ustanovení advokáta – předsedou senátu nebo v přípravném řízení soudcem, náklady hradí stát,
g) ukončení zmocnění – pominou-li jeho důvody nebo nemůže-li z důležitých důvodů zmocněnec zastupovat,
rozhodnutí předsedy senátu nebo soudce o zproštění povinnosti zastupovat poškozeného,
h) stížnost s odkladným účinkem;
i) Při projednávání utajovaných informací, musí být i zmocněnec poškozeného předem poučen podle
zvláštního právního předpisu (z. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností).
§ 310a poškozený pro účely narovnání
ten, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody (dědicové, pojišťovny), tj. vyloučeni poškození podle §
45/3.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
b) vlastnosti zmocněnce – nemá omezenou způsobilost k právním úkonům, nesmí ovšem v hlavním líčení
nebo ve veřejném zasedání být předvolán jako svědek, znalec nebo jako tlumočník,
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO
A TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXV.
2. Subjekty trestního řízení – XI.
Obhájce – I. (§§ 35 – 41)
účel jeho činnosti –
a) k realizaci práva obviněného na obhajobu – poskytuje potřebnou odbornou právní pomoc obviněnému a k tomu využívá všech zákonných
prostředků a způsobů obhajoby
(§§ 41/1, 16 AZ č. 85/1996 Sb.),
b) jen ve prospěch obviněného, povinnost chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy obviněného a řídit se jeho pokyny (§ 16 AZ), nesmí
postupovat v rozporu se zákonem, povinnost mlčenlivosti (§ 21/7 AZ, § 167 TrZ),
a) jen advokát, který s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudu prvního stupně, před vrchním soudem a Nejvyšším soudem, se může
dát zastoupit koncipientem,
b) vyloučen advokát – bylo nebo je vedeno trestní stíhání a v důsledku toho v řízení, kde má vykonávat obhajobu, má postavení obviněného,
svědka nebo zúčastněné osoby, vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník,
c) utajované skutečnosti – OČTŘ povinny poučit podle zvláštního zákona a do 30 dnů o tom písemně vyrozumět NBÚ,
§§ 36, 36a nutná obhajoba
(čl. 40/3 LZPS, čl. 6/3 c) Úmluvy) – důvody –
36/1) již v přípravném řízení
–
a) obviněný ve vazbě, výkonu trestu nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu (§116/2), b) je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům
nebo je-li tato způsobilost omezena, c) v řízení proti uprchlému; d) při sjednávání dohody o vině a trestu;
2)
považuje-li to soud nebo SZ v přípravném řízení za nutné, zejména – tělesné nebo duševní vady obviněného vyvolávají pochybnosti o
způsobilosti se náležitě hájit,
3) v řízení o trestném činu s horní hranicí převyšující pět let,
4) Musí mít obhájce též
a) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému, b) v řízení, v němž se rozhoduje o
uložení nebo změně zabezpečovací detence nebo o uložení nebo změně ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního, c)
má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu, d) v řízení o vydání do cizího státu
nebo o předání do jiného členského státu Evropské unie, e) v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie, nebo f) v řízení
o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nebo byl přeměněn podmíněný trest nebo
jiný trest na nepodmíněný trest odnětí svobody, nebo kterým bylo uložené ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody.
36a/1 – ve vykonávacím řízení, v němž soud rozhoduje ve veřejném zasedání, je-li odsouzený a) – c)....;
2) v řízení o stížnosti pro porušení zákona, o dovolání a v řízení o povolení obnovy
– d) ...;
musí mít odsouzený obhájce, a)
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
§ 35/1 - 3 podmínky výkonu –
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXVI.
2. Subjekty trestního řízení – XII.
Obhájce – II. (§§ 35 – 41)
§§ 37, 37a – zvolený obhájce – (o právu zvolit si obhájce § 33/1, čl. 40/3 LZPS, čl. 6/3b, c) Úmluvy, čl. 14/3 MP, smlouva o
poskytování právních služeb podle §§ 1 – 3, 20, 22 AZ, příkazní smlouva podle §724 OZ a násl.),
manžel, druh, zúčastněná osoba, proti vůli obviněného – je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li omezena,
2) právo volby obhájce obviněným namísto ustanoveného nebo zvoleného jinou oprávněnou osobou, vyrozumění nového
obhájce o úkonu trestního řízení, pokud je včas o jeho změně OČTŘ informován, jinak původní nevyloučený obhájce je povinen
nadále obhajobu vykonávat,
3) více zvolených obhájců – vyrozumívání o úkonech a doručování písemností – pokud neoznámí obviněný, určí ho předseda
senátu a v přípravném řízení státní zástupce, což oznámí všem zvoleným obhájcům;
37a/1) vyloučení zvoleného obhájce – rozhoduje i bez návrhu předseda senátu a v přípravném řízení soudce
a) z důvodů uvedených v § 35/2, 3,
b) opakovaně se nedostaví k úkonům, kde je jeho účast nezbytná, ani nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o
takových úkonech vyrozuměn,
2) také při obhajobě dvou nebo více spoluobviněných, jejichž zájmy si odporují, poté nemůže vykonávat obhajobu žádného z
nich,
postup před rozhodnutím – umožnění obviněnému a obhájci se vyjádřit, poté obviněnému možnost zvolit si v přiměřené lhůtě
zvolit si obhájce, u nutné obhajoby podle § 38/1,
stížnost s odkladným účinkem,
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
37/1) právo zvolit – vedle obviněného, zákonný zástupce, příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec,
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXVII.
2. Subjekty trestního řízení – XIII.
Obhájce – III. (§§ 35 – 41)
§§ 38 – 40a) – ustanovený obhájce
–
§ 41/1 – 6 – práva a povinnosti obhájce
– (obdobně §§ 3, 16 – 17 AZ)
a) povinnosti – poskytování potřebné právní pomoci, k hájení zájmů obviněného využívat v zákoně uvedených
prostředků a způsobů obhajoby, zejména k náležitému objasnění skutečností, které ho zbavují viny nebo ji zmírňují, a
tím přispívají ke správnému objasnění a rozhodnutí věci,
b) prostředky - činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§§ 65, 166/1), účast na
vyšetřovacích úkonech podle zákona, mluvit v rozsahu § 33/1 s obviněným ve vazbě, v řízení před soudem, účast na
všech úkonech, kde se může účastnit obviněný, proti vůli obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům
nebo, jehož způsobilost je omezena,
c) zánik zmocnění – pokud není vymezeno jinak skončením trestního stíhání, je ale oprávněn podat za obviněného
dovolání a účastnit se řízení o něm u Nejvyššího soudu, podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu,
d) Oprávnění – žádat o kopii nebo průpis protokolu o každém úkonu trestního řízení, čemuž s výjimkou technické
nemožnosti jsou OČTŘ povinny vyhovět, náklady je povinen vůči státu uhradit.
BIVŠ - kurz trestního práva 2013
a) ustanovení – v případě nutné obhajoby určena lhůta ke zvolení obhájce, po marném uplynutí lhůty, po dobu nutné
obhajoby se obhájce neprodleně ustanoví, společný obhájce jen pokud si zájmy spoluobviněných neodporují,
b) kdo rozhoduje – předseda senátu a v přípravném řízení soudce, také rozhoduje o zrušení, pokud důvody
pominou, při spojení více věcí do společného řízení – zrušení ustanovení později ustanovených, anebo při současném
ustanovení toho, který byl ustanoven u méně závažného trestného činu,
c) zproštění od nutné obhajoby – obhájce je povinen obhajobu převzít, z důležitých důvodů na svou nebo
obviněného žádost může být předsedou senátu a v přípravném řízení soudcem povinnosti obhajování zproštěn a
místo něho ustanoven jiný,
d) zproštění obhajování – z důvodů podle § 37a/1, 2 nebo při déletrvajícím nevykonávání obhajoby i bez návrhu
s předchozím umožněním obviněnému a obhájci se vyjádřit rozhodnou předseda senátu a v přípravném řízení
soudce, stížnost s odkladným účinkem,
1. CHARAKTERISTIKA TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO A
TRESTNÍHO ŘÍZENÍ – XXIII.
2. Subjekty trestního řízení – XIV.
Další osoby zúčastněné na trestním řízení
Do této skupiny osob podílejících se na trestním řízení náleží především pomocné osoby vyjmenované v §§
27 – 29 TrŘ (tj. zapisovatel, vyšší soudní úředník, probační úředník, asistent soudce Nejvyššího soudu a
tlumočník) a také kupříkladu znalec (§ 105 TrŘ a násl.).
BIVŠ - kurz trestního práva 2013

similar documents