Duchovní *ivot lovc* a sb*ra**

Report
Duchovní život lovců a sběračů
Ondřej Mlejnek
Opava 29. dubna 2014
Duchovní život
• Koncepce času a prostoru
• Náboženská koncepce kultury
• Symbolismus a rituály
Koncepce času
• Biologické hodiny – definovány cyklem života a
smrti. Pouze lidé mají ale potřebu
zaznamenávat délku uplynulého času jako
součást adaptačního systému.
• Záznamy času – lineární a cyklický (bylo a je
neustále).
• Kalendářní záznamy s nástupem mladého
paleolitu.
Koncepce prostoru
• Mikroregionální charakter – znalost okolí,
zdroje potravy, vody a surovin.
• Makroregionální charakter – znalost toku řek,
vzdálené suroviny, sousední etnika, migrace
zvěře.
• Struktura sídliště a jeho okolí (mikrosvět) se
často odráží v chápání vesmíru (makrosvěta).
Počátky náboženství
• Antropologie, etnografie, archeologie,
religionistika, psychologie…
• Úvahy na toto téma by neměly být otázkou
chronologie „od kdy“, jako spíš hledáním
přechodového zlomu „kdy už ano“. J. Clottes
2005
• Teorie primitivního ateismu, animismus,
manismus, totemismus, magické myšlení,
šamanismus.
Teorie primitivního ateismu
• John Lubbock (1834-1913) – Na počátku lidské
víry stál údajně primitivní ateismus založený
na strachu a chaosu, neboť chyběl pojem Bůh.
Animismus
• Anima – duše, život (lat.) – Sir Edward Burnett
Tylor (1832-1917): víra, podle které je
skutečnost obývána duchy.
• Předpoklad, že primitivní kmeny nemají
racionální vysvětlení pro jim neznámé jevy,
proto uctívají vše, co přesahuje jejich chápání.
Animatismus
• Animatus – oživený (lat.), příbuzný pojem.
• Víra, že v předmětech, které nás obklopují sídlí
duchové, démoni, kteří je oživují.
• Např. duchové stromů (dryády), skal, hor,
vod…
Manismus
• Mana (melanéské slovo) – přejato etnologem
Robertem Ranulphem Marettem (1866-1943).
• Nadosobní síla přesahující člověka. Člověk při
kontaktu s věcmi vnímá božskou energii, která
vzbuzuje strach. U prérijních indiánů manitú.
Totemismus
• Ototeman (algonkinština, Odžibwejové) – „pocházející
z mé rodiny“. Použil Émile Durkheim (1858-1817) –
studoval australské Aborgince. Rozpracoval Claude
Lévi-Strauss (1908-2009).
• Totem – posvátný symbol klanu, spojenec klanu i jeho
duchovní pomocník, původ klanu je odvozován od
mýtického prapředka.
• Příslušnost ke klanu se obvykle dědí po matce, ačkoliv
společnost bývá patriarchální (matrilineární filiační
systém).
• Totemové klany – často rozptýlené, přesto drží při
sobě, bývají exogamní.
Totemismus
• Totemy – zvířata, rostliny,
nemusí být nápadné ani
reprezentativní, nemusí mít
ani zásadní význam pro
obživu kmene, mohou být
tabu.
• Může se jednat i o část
zvířete, nemoc, náladu
(smích, pláč), roční období,
hvězdy, planety,
meteorologické jevy (mrak,
déšť, duha, bouře, krupobití).
• Spojení totemu a klanu není
libovolné. Vztah se
přizpůsobuje rituálnímu
zájmu, který totem v lidech
podněcuje.
Magické myšlení
• Koncept vycházející z komparativní analýzy
antropologa Jamese G. Frazera (1854-1941).
• Principy magie:
• Homeopatický princip – výsledek se podobá
své příčině
• Konstantní princip – jsou-li části celku od sebe
odděleny, jejich vztah stále trvá.
Šamanismus
• Šaman – „ten, který ví“ (evenština), přes
ruštinu přejato do jiných jazyků.
• Poprvé šamany zmiňuje holandský diplomat
Event Isbrant Ides (1657-1709), který byl
1692-95 vyslán s ruskou delegací do Číny, aby
vzdal hold čínskému císaři.
• Šamanismus – náboženství loveckosběračských populací Sibiře, později přejato
také na přírodní národy jiných zemí.
Šamanismus
• Popsán také u dalších lovecko-sběračských a
nomádských společností Asie, Afriky, Ameriky i
Austrálie.
• Nejedná se ale o sémanticky vyjasněný pojem.
Odráží spíše sklony Evropanů k romantičnu, než
jasně definovanou vědeckou kategorii.
• Přesto existuje obecné podvědomí, co
šamanismus znamená, protože je ve své podstatě
obsažen ve stovkách světových náboženstvích.
Šamanismus
• Společní rysy šamanských náboženství (podle Eliadeho,
Dióssegye a Hoppála):
• 1.) stupňovitá kosmologie (více světů, nejčastěji nebe,
země, podsvětí), šaman v transu cestuje mezi světy.
• 2.) Každý ze světů je obýván duchy, kteří se mohou stát
pomocníky šamana.
• 3.) Duchové šamanovi propůjčují sílu ovlivňovat bytosti
z různých světů, které ovlivňují lidské osudy i přírodní
jevy.
• 4.) Znalosti, které šaman získal cestami do jiných světů
by měly být použity k nastolení rovnováhy v okolním
světě, ale i v šamanově komunitě.
Šamanismus
• http://rtd.rt.com/films/shamanism-ritualssiberia-trance/#part-1 – šamani v Rusku
• https://www.youtube.com/watch?v=dD72W5
7wEJc – šamanismus a drogy
• https://www.youtube.com/watch?v=RRLgvn6
aFCg – Šamani odcházejí, jižní Amerika.
Paleošamanismus
• Vzhledem k celosvětovému rozšíření šamanismu je
možné předpokládat, že se jedná o relikt
mladopaleolitické religiozity rozšířený migrací
moderního člověka do celého světa.
• Souvisí s rozvojem mozku a kognitivních u AMH –
vlastnosti nervové soustavy spojují současné šamany s
jejich paleolitickými předky.
• Kritika tohoto přístupu: Šamanismus není doložen u
všech lovecko-sběračských komunit. Proč by měl mít
právě šamanismus časoprostorovou jednotu, když v
jiných oblastech je jednotlivé společnosti od sebe
značně liší? Každý z nás má mozek AMH, ale málokdo je
šamanem.
Aspekty paleošamanismu v umění
• Lovecká magie (S. Reinach, H. Kirchner):
Povinnost lovců zaplatit za duše ulovených zvířat.
Uklidnění duchů zvěře. Vábení zvířat.
• Kult medvěda (K. Narr): Vyobrazení medvědů
probodených šípy – souvislost s kultem mědvěda
u sibiřských národů?
• Kult plodnosti (J. Maringer): Těhotné venuše,
sexuální symboly, jeskyně jako rodidla země,
bohyně Země – matka. Pozorováno i u recentních
etnik.
Aspekty paleošamanismu v umění
• Umělecký trans (A. Lommel): Trans jako
iniciační prostředek. Iniciační nemoc je
mezistupeň pro šamanskou kreativitu jak
uměleckou tak i léčitelskou.
• Změněné stavy vědomí (D. Lewis-Williams, T.
Dowson): Důležitý aspekt šamanismu.
Entoptické vize skládající se z fosfénů
(geometrických obrazců). Malby údajně
vyjadřují různé stupně šamanských transů.
Paleošamanismus
• Archeologicky můžeme ze šamanismu doložit
částečně jen jeho dílčí aspekty (změněné stavy
vědomí, lovecké kulty), zatímco role šamana jako
léčitele a jeho postavení ve společnosti jsou hůře
uchopitelné.
• Otázka časovosti: Každý rituál má svůj čas. Po
ukončení rituálu mohou být při něm používané
předměty (malby) ničeny, aby nepřitahovaly zlé
duchy. Viz pavlovienská keramika.
Složky náboženství
• Dogmatická (dogma, mýtus, posvátná kniha…)
• Organizační (šamani, církev, kněží…)
• Rituální (obřady, rituály, pobožnosti…)
• Archeologicky je možné doložit pouze složku
rituální a to ještě jen zčásti.
Děkuji za pozornost

similar documents