Prezentace

Report
Trestní právo I. (hmotné) – 5. seminář
Objekt a objektivní stránka trestného činu.
Igor Barilik
Právnická fakulta UK v Praze
Katedra trestního práva
[email protected]
Prezentace vytvořena kolektivem Igor Barilik, Katarína Danková a Kateřina Lukášová.
Skutková podstata TČ
 Souhrn typových znaků, které definují a vymezují TČ
 Obligatorní znaky:
 Objekt – chráněné hodnoty
 Objektivní stránka – jednání, následek, příčinná
souvislost
 Subjekt – pachatel
 Subjektivní stránka – zavinění
 Protiprávnost – rozpor s právním řádem
Příklad: § 312 odst. 1 TZ – Teror
Subjekt
Objekt
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení ČR jiného
úmyslně usmrtí ...
Subjektivní
stránka
Objektivní
stránka
Objekt trestného činu
Objekt
 Def.: Společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné
TZ (právní statky)
 Obligatorní znak skutkové podstaty
= každý TČ zasahuje objekt, ALE ne každý zásah do
zájmů chráněných TZ je TČ
 Nejdůležitější znak – základ pro kategorizaci TČ-ů a
kvalifikaci skutku
Třídění objektů
 Podle stupně obecnosti
 Všeobecný
 Skupinový
 Individuální
 Podle množství objektů v jedné skutkové podstatě
 Jeden
 Dva nebo více
 Podle vyjádření důležitosti
 Hlavní
 Vedlejší
1. Stupně obecnosti
 Všeobecný (rodový) objekt
 Veškeré zájmy chráněné TZ
 TZ 1961, § 1 – zájmy společnosti, ústavní zřízení
České republiky, práva a oprávněné zájmy
fyzických a právnických osob
 TZ 2009 – nemá výslovný výčet
 Skupinový (druhový) objekt
 Individuální objekt
Stupně obecnosti
 Skupinový (druhový) objekt
 Tvoří skupina příbuzných chráněných zájmů
 Např. svoboda jako skupinový objekt
pozůstávající ze svobody pohybu, svobody
shromažďování, svobody vyznání, ...
 Členění TZ do hlav a dílů
 TZ 1961 – v první řade socialistická vlast
 TZ 2009 – v první řade jedinec
Stupně obecnosti
 Zvláštní část TZ 2009













Hlava 1 – TČ proti životu a zdraví
Hlava 2 – TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a
listovního tajemství
Hlava 3 – TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
Hlava 4 – TČ proti rodině a dětem
Hlava 5 – TČ proti majetku
Hlava 6 – TČ hospodářské
Hlava 7 – TČ obecně nebezpečné
Hlava 8 – TČ proti životnímu prostředí
Hlava 9 – TČ proti ČR, cizímu státu a mezinárodní organizaci
Hlava 10 – TČ proti pořádku ve věcech veřejných
Hlava 11 – TČ proti branné povinnosti
Hlava 12 – TČ vojenské
Hlava 13 – TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
Stupně obecnosti
 Individuální objekt
 Jednotlivý zájem chráněný konkr. ustanovením TZ
 Rovina obecná
 Obligatorní znak skutkové podstaty každého TČ
= ohrožen nebo porušen každým TČ
 U TČ vraždy (§ 140 TZ) je to život člověka
 Rovina konkrétní
 V konkrétním případě se může vyskytnout, nebo chybět
 Život pošk. Nováka, když vražda dokonána; u pokusu není
2. Více objektů v jedné sk. podstatě
 Vyjádřené fakultativně
 Zasažení alespoň jednoho postačí k trestní
odpovědnosti
 Vyjádřené kumulativně
 Pro trestnost je nutné zasáhnout všechny objekty
současně
Příklad: § 310 TZ – Rozvracení republiky
„Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní
celistvost nebo obranyschopnost České republiky
anebo zničit její samostatnost se účastní násilných
akcí proti České republice nebo jejím orgánům…“
Příklad: § 173 TZ – Loupež
„Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky
bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci…“
Osobní svoboda
a
Vydírání (§ 175 TZ)
„Kdo jiného násilím, pohrůžkou
násilí nebo pohrůžkou jiné těžké
újmy nutí, aby něco konal,
opominul nebo trpěl …“
Ochrana majetku
Krádež (§ 205 TZ)
„Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se
jí zmocní …“
3. Důležitost objektu
 Hlavní (primární) objekt
 Nejdůležitější zájem, proti kterému TČ
bezprostředně útočí
 U TČ ublížení na zdraví (§ 146 TZ) je to zdraví
 Vedlejší (sekundární) objekt
 Zájem zasažený jen nepřímo, není znakem
skutkové podstaty
 Např. pošk. je PN, nemůže vydělávat peníze, byla
zasažena i výživa jeho rodiny
Kvalifikace TČ
 Určení indiv. objektu je nezbytnou podmínkou pro
správnou kvalifikaci TČ (včetně tzv. souběhů TČ)
a pro určení povahy a stupně závažnosti TČ
 Většinou není v zákoně výslovně vyjádřen –
interpretace, judikatura
 Nullum crimen sine lege certa!
Určete objekt TČ-ů
 § 247 TZ – Porušení zákazů v době nouzového
stavu v devizovém hospodářství
 § 184 TZ – Pomluva
 § 204 TZ – Podání alkoholu dítěti
 § 213 TZ – Provozování nepoctivých her a sázek
 § 415 TZ – Zneužití mezinárodně uznávaných a
státních znaků
Předmět útoku
Hmotný předmět útoku
 NENÍ to samé co objekt!
 Fakultativní znak skutkové podstaty
= mají jen některé TČ
 Lidé nebo věci, na které pachatel bezprostředně
útočí, a tím zasahuje objekt TČ (chráněný
zájem/hodnota)
 Např. střelec usmrtí Jana Nováka, čímž napadne
hodnotu života člověka.
Hmotný předmět útoku
 Neumožňuje přesnou kvalifikaci TČ
 Jan Vopička způsobí smrt Janě Vomáčkové






Vražda podle § 140 odst. 1 TZ?
Zabití podle § 141 odst. 1 TZ?
Těžké ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3 TZ?
Loupež podle § 173 odst. 4 TZ?
Znásilnění podle § 185 odst. 4 TZ?
…
 Význam pro posouzení závažnosti TČ
 Význam pro individualizaci a konkretizaci TČ v
trestním řízení (např. v obžalobě, rozsudku)
Objekt x předmět útoku
 Porušení nebo ohrožení objektu = NÁSLEDEK TČ
 Každý TČ má následek, vždy je zasažen chráněný zájem
 Např. porušení zájmu na ochraně zdraví
 Změna nebo možnost změny hmotného předmětu
útoku = ÚČINEK TČ
 Např. zlomená noha, rozbité dveře, padělaný diplom,
nebezpečí výbuchu
 Účinek ale není atributem hmotného předmětu útoku –
nemusí vždy nastat (např. při pokusu TČ)
Objektivní stránka trestného činu
Objektivní stránka
 Def.: Způsob spáchání TČ a jeho následky
 Obligatorní znaky skutkové podstaty
 Jednání
 Následek TČ
 Příčinný vztah mezi jednáním a následkem
 Fakultativní znaky skutkové podstaty





Nemá každá sk. podstata, ale když má, MUSÍ být naplněny!
Místo a čas jednání
Hmotný předmět útoku a účinek TČ
Prostředek použitý pro spáchání TČ
…
1. Jednání
 Def.: Projev vůle ve vnějším světě
 Vůle – psychická stránka (vnitřní složka jednání)
 Nedostatek vůle – beztrestnost
 Vylučuje ji fyzické násilí (vis absoluta), křeče, mluvení ze
spaní,…
 Ale jednání pod psychickým donucením (vis compulsiva)
je jednáním z vůle (trestnost se posoudí individuálně)
 Projev vůle – fyzická stránka (vnější složka jednání)
 Chybí-li projev – beztrestnost
 Sama myšlenka pro jednání (trestnost) nestačí
Konání a opomenutí
 Jednání – Projev vůle ve vnějším světě
 Konání – vůle řídí svalový pohyb
 Opomenutí – vůle řídí zdržení se svalového pohybu
 TČ komisivní – lze spáchat pouze konáním
 TČ omisivní
 pravé omisivní – lze spáchat pouze opomenutím
 nepravé omisivní – lze spáchat konáním i
opomenutím
 Neplést si s formami zavinění (úmysl a nedbanlivost)!
Určete druh TČ
 Komisivní
 Pravý omisivní
 Nepravý omisivní
 § 188 TZ – Soulož mezi příbuznými
 § 140 TZ – Vražda
 § 367 TZ – Nepřekažení TČ
Pravé omisivní TČ
 OBECNÁ POVINNOST KONAT je stanovená v TZ u
jednotlivých TČ
 Její opomenutí zakládá odpovědnost za daný TČ,
NE za následek!
 Příklady:
 § 150, 151 TZ – Neposkytnutí pomoci
 § 367 TZ – Nepřekažení TČ
 § 368 TZ – Neoznámení TČ
…
Nepravé omisivní TČ
 Forma jednání není v TZ uvedena
 Které opomenutí lze postavit na roveň konání?
 § 112 TZ – opomenutí takového konání, k němuž byl
pachatel podle okolností a svých poměrů povinen
= ZVLÁŠTNÍ POVINNOST KONAT
 x obecná povinnost konat u pravých omisivních
 Její opomenutí zakládá odpovědnost za následek !
Prameny zvláštní povinnosti konat
 Povinnosti uložené zákonem/sek. pr. předpisem (ne TZ)
 ZoR – péče o dítě, Z o policii – povinnost zasáhnout, …
 Povinnost stanovená úředním výrokem
 Ustanovení opatrovníka soudem
 Povinnost vyplývající ze smlouvy
 Strážník úmyslně nekoná obhlídku a zloděj krade
 Povinnost vyplývající z dobrovolného převzetí povinnosti konat
(garance)
 Pachatel nabídne slepci převedení přes přechod a nechá ho
uprostřed, slepce srazí auto
 Povinnost vyplývající z předchozího ohrožujícího jednání (ingerence)
 Pachatel oběť bodne do ruky – úmyslné ublížení na zdraví
Náhodný zásah tepny, krvácení – musí poskytnout pomoc, jinak
odpovědnost za usmrcení (možná i vražda s nepřímým úmyslem)
Dvě jednání v jedné sk. podstatě
 Prvé je prostředkem k dosažení druhého
 § 209 TZ – Podvod
„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije
něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na
cizím majetku škodu nikoli nepatrnou …“
Uvedení v omyl
Obohacení
§ 185 TZ – Znásilnění
„Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké
újmy donutí k pohlavnímu styku, …“
Užití násilí
Soulož
2. Následek
 Def.: Porušení nebo ohrožení hodnot, které jsou
objektem TČ
 Porucha – zasažení chráněného zájmu
 Poruchové TČ
 Dokonány tehdy, když skutečně nastane porucha (jinak
příprava nebo pokus TČ)
 Ohrožení – reálné nebezpečí vzniku poruchy
 Ohrožovací TČ
 Pro dokonání postačí pouhé ohrožení objektu
 Např. u TČ obecného ohrožení (§ 272 TZ) je následkem
nebezpečí smrti, těžké újmy na zdraví, škody na majetku
Objekt x předmět útoku
 Porušení nebo ohrožení objektu = NÁSLEDEK TČ
 Každý TČ má následek, vždy je zasažen chráněný zájem
 Např. porušení zájmu na ochraně zdraví
 Změna nebo možnost změny hmotného předmětu
útoku = ÚČINEK TČ
 Např. zlomená noha, rozbité dveře, padělaný diplom,
nebezpečí výbuchu
 Účinek ale není atributem hmotného předmětu útoku –
nemusí vždy nastat (např. při pokusu TČ)
Druhy následků
 Následek – znak základní sk. podstaty
 Těžší následek – okolnost přitěžující (uložení trestu),
resp. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby
(kvalifikovaná sk. podstata)
 Škodlivý následek – nutné zamezit nebo odstranit
pro beztrestnost z důvodu účinné lítosti
 Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek –
podmínka uložení výjimečného trestu
Následky majetkových deliktů
 Škoda způsobená t.č. (§ 138 odst. 1 TZ)





Nikoli nepatrná (nejméně 5.000 Kč)
Nikoli malá (nejméně 25.000 Kč)
Větší (nejméně 50.000 Kč)
Značná (nejméně 500.000 Kč)
Velkého rozsahu (nejméně 5.000.000 Kč)
 Platí obdobně i pro určení prospěchu získaného TČ,
hodnoty věci, újmy
3. Příčinná souvislost
 Vztah mezi jednáním a následkem TČ (a jednáním a
účinkem TČ, když je znakem předmět útoku)
 Trestní odpovědnost pachatele jen tehdy, pokud svým
jednáním následek skutečně způsobil
 Teorie podmínky (condicio sine qua non)
 Omezení trestní odpovědnosti
 Zásada umělé izolace jevů
 Zásada gradace příčinné souvislosti
 Nutnost zavinění
Teorie podmínky
 Příčinou je jev, bez něhož by jiný jev nenastal (nastal
jinak)
 Jakákoliv podmínka, bez níž by následek nenastal
(nastal jinak) se pokládá za příčinu
 Jednání musí být příčinou následku – následek je
podmíněn jednáním pachatele
Teorie podmínky
Příčiny
Následek
Opomenutí matky
- spolupůsobení příčin
Přejetí dítěte
Rychlá jízda řidiče
Postrčení babičky rošťákem
Zlomená noha
X
Řádění heparinového vraha
- výlučná příčina
Mrtvá babička
Omezení trestní odpovědnosti
 Zásada umělé izolace jevů
 Z příčin a následků se izoluje
 Trestněprávně relevantní příčina = protiprávní jednání
trestně odpovědného pachatele popsané ve sk. podstatě
 Trestněprávně relevantní následek
 Zásada gradace příčinné souvislosti
 Posouzení významu jednotlivých příčin (jednání) pro
následek
 Pachatel je trestně odpovědný výhradně za zaviněné
jednání
3. Fakultativní znaky objektivní stránky
 Místo TČ
 veřejně přístupné, na palubě, …
 Doba spáchaní TČ
 za války, při porodu, ve strážní službě, …
 Hmotný předmět útoku
 dítě, těhotná žena, cizí věc, motorové vozidlo, …
 Prostředek spáchání TČ
 se zbraní, tiskem, …
 Zvláštní způsob spáchaní TČ
 zvlášť surovým způsobem, hromadně účinným
způsobem, opakovaně, …
Literatura
 Použitá v prezentaci
 Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. s. 151-180.
 Pro seminář
 Uvedena v Přehledu

similar documents