Kojenecké období

Report
Škola:
Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno
Označení:
CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov24
Autor
Mgr. et Mgr. Jitka Nováková
Vzdělávací obor:
Psychologie
Tematická oblast:
Vývojová psychologie
Téma:
Kojenec - vývoj socializace
Určeno pro:
2. ročník středních pedagogických škol
Vytvořeno dne:
31. 8. 2013
Klíčová slova:
základní důvěra, vztah k matce, úzkost osmého měsíce, objekt
Metodický popis:
rozsah 1 vyučovací hodina;
prezentace obsahuje výklad vývoje v období kojence, na konci je zpětná
vazba, zda žáci tématu porozuměli a zařazení do periodizace lidského
věku
od narození do konce prvního roku
socializace kojence
• důležitý je pravidelný režim, doteky a hlazení,
řečové interakce, kladného citového vztahu
• vede k vytvoření pocitu základní důvěry –
matka dodává dítěti jistotu, že svět je
v podstatě dobrý přes všechny bolesti a
intenzivně prožívané neukojení potřeb;
• dítě musí mít příležitost v tomto období
navázat trvalý, nepřerušovaný vztah k matce;
• dítě je při narození vybaveno účinnými
prostředky k psychologické interakci s lidmi,
v prvém roce života tyto dispozice rozvine;
socializaci umožní rozvoj motoriky
•
•
•
•
•
zvedání hlavičky →
plazení →
sed →
lezení →
chození
umožňuje:
• navázání očního
kontaktu
• přiblížení se k druhé
osobě
vývoj socializace (René Spitz)
• 1) preobjektální stádium
– od narození do 3 měsíců;
• 2) stádium předběžného objektu
– 3 – 6 (8) měsíců;
• 3) stádium objektu
– počátek mezi 6. a 8. měsícem;
vývoj socializace (René Spitz)
• 1) preobjektální stádium – dítě nemá žádný
rozlišený vztah k objektům okolního světa;
• 2) stádium předběžného objektu – dítě
reaguje na spatření obličeje úsměvem a
odlišuje jej od okolních objektů, úsměv
vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých
osob, jednoduchá struktura tvořená
základními rysy obličeje (ústa-nos-oči);
vývoj socializace (René Spitz)
• 3) stádium objektu – rozlišování mezi známou
a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé
osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický
vztah k jedné osobě – při odloučení separační
úzkost, strach z cizích lidí;
• dominantní postavení mají emoce – signalizují
základní bio potřeby,
• libost a nelibost vyjádřena nejprve křikem a
vrněním, později smíchem či žvatláním, které
jsou dokladem emočního vzrušení,
• výrazem emoce je i motorika celého těla;
kritické (senzitivní) období dítěte
úzkost osmého měsíce
• od 8. měsíce dítě rozlišuje sociální
vazby,
• výrazně se projevují negativními
emocemi strachu – strach z cizích a
• separační úzkost – úzkost
z odloučení od matky;
kritické (senzitivní) období dítěte
úzkost osmého měsíce
• jedinečné místo matky v citovém životě dítě –
uspokojování nejhlubších pudových potřeb
lásky a bezpečí;
• při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese;
podmínky zdravého vývoje:
• podnětnost prostředí, přehlednost, stabilní
strukturovanost;
• osoba, která zajišťuje kontinuitu něžné,
láskyplné a citlivé péče, pocit bezpečí (stálý
pečující objekt);
 nebezpečí: časté střídání sociálního prostředí,
odlučování od rodiny, umístění do ústavu;
kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová)
• 1) děti s jistým (pevným) vztahem k matce
• 2) děti s nejistým – vyhýbavým vztahem k matce
• 3) děti s nejistým – rezistentním vztahem
k matce
kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová)
1) děti s jistým (pevným) vztahem k matce
– matky v průběhu prvního roku byly senzitivní,
citlivě reagující na signály dítěte;
kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová)
2) děti s nejistým – vyhýbavým vztahem k matce
– matky byly v průběhu prvního roku málo citlivé
s tendencí odmítat tělesný kontakt s dítětem;
agrese vůči matce;
3) děti s nejistým – rezistentním vztahem k matce
– matky byly méně citlivé; děti vyhledávaly kontakt
s matkou, ale dávaly najevo zlost a vzdor vůči ní;
vývoj sebepojetí na základě utváření vztahu
dítěte k matce (Margareta Mahlerová)
•
•
•
•
•
•
1) období normálního autismu
první měsíc;
2) normální symbióza
2. - 4. měsíc;
3) fáze separace – individuace
od 4. měsíce do 3 let
vývoj sebepojetí na základě utváření vztahu
dítěte k matce (Margareta Mahlerová)
• 1) období normálního autismu – převažují
spánkové stavy, dítě nerozlišuje sebe ani svoji
matku od okolí;
• 2) normální symbióza – dítě neodlišuje sebe od
své matky, začíná odlišovat okolí;
• 3) fáze separace – individuace – dítě začíná
odlišovat sebe od své matky, stává se
samostatným jedincem
3) fáze separace – individuace
a) subfáze diferenciace
• 4. – 10. měsíc;
b) subfáze procvičování
• 10. – 16. měsíc – kojenec i batole;
c) subfáze navazování přátelských vztahů
• 16. – 25. měsíc – batole;
d) subfáze individuace nebo stálosti objektu
• 25. – 36. měsíc – batole;
3) fáze separace – individuace
a) subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc)
• odlišování matky od druhých lidí,
• separační úzkost;
3) fáze separace – individuace
b) subfáze procvičování (10. – 16. měsíc)
• aktivní vzdalování se od matky, vracení se pro
získání jistoty (odlišení od matky a upevnění
vztahu k ní);
• nárůst separační úzkosti, dítě vyžaduje
neustálou blízkost matky;
• nucená separace vede ke stagnaci či regresi ve
vývoji dítěte;
periodizace lidského věku
• prenatální období
• kojenecké období
 první měsíc kojeneckého období
•
- novorozenec
•
•
•
•
•
•
batolecí období
předškolní období
mladší školní období
adolescence
dospělost
stáří
periodizace lidského věku
•
•
•
•
•
•
početí – narození
1. rok života
1. měsíc
1-3 roky
3-6 let
6-11 let (1.- 5. ročník ZŠ)
•
•
•
•
•
•
prenatální období
kojenecké období
novorozenec
batolecí období
předškolní období
mladší školní období
otázky
???
• jaký je hlavní úkol kojeneckého období
• pocit základní důvěry
• jaký je klíčový vztah kojeneckého období
• trvalý, nepřerušovaný vztah k matce
• jak se nazývá matka z hlediska péče o dítě
• stálý pečující objekt
• co je to objekt
• struktura tvořená základními rysy
obličeje (ústa-nos-oči)
otázky
???
• jaké jsou podmínky zdravého vývoje dítěte
• podnětnost prostředí, stálý pečující objekt
• jaké je kritické období kojeneckého věku
• 8. měsíc
• jak se nazývá stav dítěte v 8.měsíci
• úzkost osmého měsíce
Použité zdroje
VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál,
Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová
psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169195-X
osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS
MU Brno
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty
vlastní originální tvorbou autora.

similar documents