P*echod od st*edního k mladému paleolitu Initial Upper Palaeolithic

Report
PŘECHOD OD STŘEDNÍHO K MLADÉMU PALEOLITU
INITIAL UPPER PALAEOLITHIC (IUP)
Ondřej Mlejnek
29. října 2013
PERIODIZACE MLADÉHO PALEOLITU
Přechodné období (IUP) – 46000-38000 BP cal
 Počáteční období (EUP) – 38000-31000 BP cal
 Střední období (MUP) – 31000-23000 BP cal
 Pozdní období (LUP) – 23000-14000 BP cal

MLADÝ PALEOLIT




Asi před 40000 lety přicházejí první moderní lidé do
Evropy (Pestera cu Oase, Mladeč).
Z období mezi cca 48 a 38 000 lety se v Evropě
nacházejí soubory ŠI se znaky typickými jak pro střední,
tak pro mladý paleolit. Sedimenty, ze kterých tyto nálezy
pocházejí ovšem neumožňují dochování kostí. Nevíme
tedy, kdo byl tvůrcem těchto technokomplexů.
Teprve technokomplex aurignacienu můžeme s velkou
pravděpodobností spojit s moderními lidmi (viz
Mladečské jeskyně).
Mladopaleolitický balíček: technologie výroby ŠI
založená na těžbě čepelí z prizmatických jader, převaha
mladopaleolitických typů nástrojů (škrabadla, rydla) v
souborech ŠI, první ozdobné předměty, parietální i
mobilní umění, kostěné artefakty opracované po celém
povrchu, nové technologie (broušení, hlazení, vrtání).
FANNY – TANZENDE VENUS (STRATZING)
KOŘENY MLADÉHO PALEOLITU
Moustérien: středopaleolitická kultura známá
hlavně z jeskyní (Šipka, Švédův stůl), levalloiská
technika, drásadla
 Micoquien: středopaleolitická kultura známá také
hlavně z jeskyní (Kůlna, Pekárna), zřejmě i
povrchové lokality (Bořitovsko, Krumlovský les),
klíny a klínky, drásadla a klínové nože, plošná
bifaciální retuš
 Vlivy z jihovýchodu - Boker Tachtit (emirien),
Balkánu – Bačo Kiro, Temnata, Ukrajiny –
Kuličivka, střední Asie – Kara Bom – snad
souvislost s příchodem AMH

PŘECHODNÉ KULTURY




Asi před 45 tisíci lety se v Evropě objevuje několik tzv.
přechodných technokomplexů (bohunicien, szeletien,
jerzmanowicien, bačokirien, châtelperronian…)
Tyto soubory vykazují směs středopaleolitických a
mladopaleolitických znaků.
Sedimentační poměry v tomto období (GI 11-12)
neumožňují dochování organických materiálů (kostí,
takže nevíme, kdo byl tvůrcem těchto industrií.
Ve stejném období, nebo mírně později se objevují také
první aurignacké soubory (Willendorf II, Švábská jura).
CHRONOLOGIE POČÁTKU MLADÉHO PALEOLITU
BOHUNICIEN
V průběhu 70. let odkryl K. Valoch na lokalitě
Bohunice-Kejbaly soubor, ve kterém se levalloiské
produkty, listovité hroty a mladopaleolitické typy
nástrojů nacházely pohromadě. K. Valoch nazval
tento druh industrie szeletienem levalloiské facie.
 V roce 1980 publikoval J. Svoboda křemencovou
část industrie z lokality Želeč/Ondratice I a použil
termín bohunický typ.
 M. Oliva použil v roce 1979 a zejména při
zpracování povrchového souboru z Podolí (Líšně) v
roce 1981 pojem bohunicien.
 Většina lokalit bohunicienu leží v Brněnské kotliny,
případně v blízkém okolí (údolí Bobravy).

KAMENNÉ SUROVINY


Většina artefaktů je
vyrobena z rohovce typu
Stránská skála a většina
lokalit se nachází v
blízkosti Stránské skály.
Plošně retušované
nástroje jsou většinou
vyrobeny z jiné suroviny
(rohovec typu Krumlovský
les, spongolit, radiolarit)
TECHNOLOGIE


Bohunicienská technologie
se nachází na pomezí
mladopaleolitické čepelové
a středopaleolitické
levalloiské technologie
Dvojpodstavová prizmatická
jádra jsou upravena do
podoby levalloiského jádra.
Po odbití série levalloiských
produktů je opět
obnovována konvexita jádra.
TYPOLOGIE

Kromě levalloiských
produktů se v
souborech objevují
nízká i vysoká
škrabadla, rydla,
drásadla, moustérské
hroty, listovité,
jerzmanowické hroty a
hroty typu Quinson
(nejsou na Stránské
skále) atd.
BRNO – BOHUNICE - KEJBALY




Eponymní lokalita bohunicienu zkoumaná v 70. letech K.
Valochem a později P. Škrdlou a G. Tostevinem (4 polohy).
Artefakty ležely ve spodní části hnědé půdy (půda typu
Bohunice), zřejmě mírně přemístěná. Data přes 40 tisíc (44
tis cal).
Využíván byl hlavně rohovec typu Stránská skála, méně
rohovec typu Krumlovský les, spongolit, radiolarit, křemen a
křemenec. Listovité hroty hlavně z KL a spongolitu, proto M.
Oliva uvažuje, že pocházejí z cízího (szeletského?) prostředí.
Proti tomu svědčí nálezy BTF na lokalitě.
Početná levalloidní jádra a produkty. Atypická rydla mírně
převažují nad škrabadly. Listovité hroty (5%) ojediněle
doprovází hroty typu Quinson a Chatelperron. Častá jsou
drásadla a zoubkované nástroje. Objevilo se i okrové barvivo.
BRNO – SLATINA – STRÁNSKÁ SKÁLA




Výchozy rohovce typu Stránská skála. Dílny na
zpracování místního rohovce (starý paleolit?,
bohunicien, aurignacien, KNP). Lze předpokládat i těžbu
místního rohovce. Vrstvy s bohunicienem v polohách IIa,
IIIb, IIIa, III na temeni kopce (310 m n. m.).
Technologická i typologická charakteristika industrie
podobná jako v Bohunicích. Škrabadla (i vysoká)
převažují nad rydly. Absence listovitých hrotů. Zkoumáno
J. Svobodou a K. Valochem.
Bohunicienská industrie ležela ve dvou přemístěných
půdních sedimentech v podloží aurignackých vrstev.
Zřejmě se jedná spíše o dílny na zpracování rohovce než
o regulérní sídliště. Datování kolem 45 tis BP cal.
TVAROŽNÁ X – ZA ŠKOLOU
Lokalita asi 7 km východně od Stránské skály
zkoumaná P. Škrdlem a G. Tostevinem (2008).
 Povrchová kolekce zahrnuje stovky kusů,
stratifikovaný soubor je chudší – retušovaný
levalloiský hrot z limnokvarcitu, levalloiská jádra a
úštěpy, nízké škrabadlo.
 Vyrovnaný poměr rohovce typu Stránská skála a
rohovce typu Krumlovský les.
 Kosti ani uhlíky se nedochovaly. Na výsledky OSL
datování se stále čeká. Výzkum snad bude
pokračovat v příštích letech.

BRNO – LÍŠEŇ - ČTVRTĚ
Nejbohatší polykulturní povrchová lokalita na
Moravě. V souboru zřejmě převažuje
bohunicienská složka.
 Sondáž prokázala přítomnost aurignackých vrstev,
na nedaleké lokalitě Líšeň-Hrubé podsedky (Podolí
I podle M. Olivy) zachyceny i bohunicienské vrstvy.
 V souboru zastoupeny levalloiské produkty,
drásadla, škrabadla (i aurignackých typů) převažují
nad rydly, zastoupeny jsou i listovité hroty (J.
Svoboda).
 V okolí méně bohaté polohy s paleolitickými nálezy
(Lepiny, Hrubé podsedky, Kryčmusy, Kostelíček).

OSTATNÍ LOKALITY
Některé lokality v okolí Ořechova (údolí Bobravy) vykazují
znaky bohuniciénu (Ořechov IV – Kabáty).
Bohuniciénské znaky nese také větší část industrie z
lokality Hradsko v Čechách (středověké hradiště Kanina u
Mšena, okr. Mělník). Levalloidní komponentu zde ovšem
doplňují typicky aurignacké nástroje (kýlovitá škrabadla).
Podle některých badatelů je mezi bohunicienské lokality
řazen také soubor z hornoslezské Dzierżyslawi u Opavy.
Podle jiných se jedná spíše o szeletien, podobně jako v
případě souboru z blízké Třebomi.
Otázkou je vztah bohunicienu k ostatním vzdálenějším
lokalitám, odkud pocházejí podobné industrie (ukrajinská
Kuličivka atp.).
OŘECHOV IV KABÁTY
INDUSTRIE ONDRATICKÉHO TYPU



Již od 80. let po vydělení bohunicienu ze szeletienu bylo
zřejmé, že se na Moravě objevují soubory, které stojí na
pomezí těchto dvou technokomplexů.
Z. Nerudová pro tyto industrie použila pojem szeletien
levalloiské facie, toto označení ale dříve používal K.
Valoch pro označení szeletienu. Proto O. Mlejnek navrhl
pojem industrie ondratického typu.
Jedná se zejména o povrchové lokality z okolí Brodku u
Prostějova (Ondratice, Drysice), z okolí Mohelna
(Mohelno-Boleniska) a z údolí Bobravy (Ořechov I Pisoňky a Ořechov II - Randlík). Bohatší stratifikovaný
soubor zatím chybí, bude sem zřejmě ale spadat hlavní
nálezový horizont na lokalitě Želeč.
ÚDOLÍ BOBRAVY



V údolí říčky Bobravy se nachází mnoho povrchových
lokalit z počátku mladého paleolitu (Modřice, Želešice,
Hajany, Ořechov, Neslovice). Paleolitickému osídlení
regionu se věnovali H. Freising, K. Valoch, M. Oliva a P.
Škrdla.
Některé soubory mají blíže k bohunicienu, jiné k
szeletienu a konečně třetí skupina nese znaky obou
technokomplexů (levalloiské produkty vedle plošně
retušovaných nástrojů). Zastoupen je KL i SS.
Otázka, zda se jedná o zvláštní typ industrie (ondratický
typ) nebo jde o pomíchání obsahu více kulturních vrstev.
Jedná se např. o soubory z Ořechova I nebo Ořechova II.
MOHELNO-BOLENISKA
Povrchová lokalita nacházející se asi 2 km sv. od
obce. Objevena byla V. Grossem, artefakty
publikovali M. Oliva a později P. Škrdla.
 Mezi surovinami výrazně převládá KL následovaný
MJR, radiolaritem a rohovci typu Stránská skála.
 V industrii je zastoupena levalloiská složka i
listovité hroty. Zajímavé je, že i levalloiské hroty
jsou většinou vyrobeny z rohovce typu Krumlovský
les. V okolí se nachází více menších lokalit z
počátku mladého paleolitu.

MOHELNO - BOLENISKA
OKOLÍ BRODKU U PROSTĚJOVA





Další cluster povrchových lokalit z počátku mladého paleolitu se
nachází na poli mezi Ondraticemi a Drysicemi. Artefakty zde sbírali H.
Hostínek, J. Možný a později J. Ječmínek, jehož sběry publikoval K.
Valoch.
Nejbohatší lokalita se nachází na hranici katastrů Ondratic a Želče na
okraji ondratické pískovny (Ondratice I/Želeč) v tratích Velká
Začaková a Holcase.
Mezi surovinami jsou zastoupeny MJR, sluňák, SGS, KL, spongolit,
SS, T-Z a radiolarit. Levalloiská složka je více zastoupena mezi
artefakty ze sluňáku a SS.
V souboru nástrojů výrazně převažují škrabadla nad rydly, početná
jsou i drásadla a levalloiské produkty. Dále se objeví plošně
retušované hroty (lisťáky a hroty typu Jerzmanowice), moustérské
hroty, odštěpovače a kombinace (často škrabadla s hrotem).
Přítomné aurignacké typy škrabadel a rydel mohou naznačovat
aurignackou příměs.
V okolí se nachází více lokalit s podobnou industrií (Ondratice III-V,
Drysice I-IV) a také několik epiaurignackých lokalit.
ONDRATICE I / ŽELEČ
ŽELEČ






V roce 2009 jsme při obhlídce profilů ondratické pískovny na třech
místech nalezli ojedinělé paleolitické artefakty. Proto jsme zde
nechali vyhloubit asi 50 m dlouhou a 1 m širokou sondu bagrem. V
profilu této sondy se vyrýsovalo několik uhlíkových čoček. V místě
nejvýraznější čočky jsme v průběhu dalších 3 let provedli
archeologický výzkum (sonda 4a).
Z dalších sond byla pozitivní zejména bagrem vyhloubená sonda 12,
kde se na profilu vyrýsovaly další dvě uhlíkové čočky, které byly
následně odkryty (sondy 12 a a 12b).
Na základě AMS datování se zdá, že lokalita byla osídlena minimálně
ve dvou obdobích (před 43 a 36 tisíci lety).
Mezi nepočetnou ŠI, která se nacházela na rozhraní podložního
miocenního písku a nadložního okrově hnědého půdního sedimentu,
se objevily jak nálezy typické pro szeletien (listovitý hrot, BTF,
drásadla), tak pro bohunicien (fasetované patky).
Mezi kamennými surovinami převažoval spongolit a radiolarit (!)
Antrakologická analýza prokázala v ohništích přítomnost uhlíků z
modřínu, borovice, jalovce a vrby.
ŽELEČ - DATOVÁNÍ
ŽELEČ - STRATIGRAFIE
ŽELEČ – DISTRIBUCE NÁLEZŮ
ŽELEČ - ARTEFAKTY
ŽELEČ – OHNIŠTĚ 2
SZELETIEN



Pojem Szeletien použil již I. L. Červinka podle jeskyně Szeleta
v Maďarsku. Později dal tomuto pojmu novou náplň F.
Prošek. Středoevropskému szeletienu se věnoval P.
Allsworth-Jones, moravskému szeletienu M. Oliva.
Szeletien definován jako technokomplex z počátku mladého
paleolitu založený na technice bifaciální retuše. Mezi nástroji
se objevují jak mladopaleolitické typy (škrabadla, rydla), tak i
středopaleolitické typy (listovité hroty, drásadla). Typickou by
měla být plošná retuš.
K. Valoch uvažoval o starém szeletienu (např. Krumlovský les
- Jezeřany) s převahou středopaleolitických typů navazující
na micoquien, dále o středním szelezienu s levalloiskou
technikou (Ondratice) o mladém szeletienu s
trojúhelníkovými listovitými hroty a mladopaleolitickými typy
nástrojů (Moravany-Dľhá). Dnes koncept szeletienu vyžaduje
revizi (viz Kaminská-Škrdla).
VEDROVICE V




Lokalita nacházející se v nejvyšší části sprašového
hřbetu stoupajícího od obce k lesu v místě neolitické
lokality. Zkoumáno K. Valochem.
Artefakty vyrobeny převážně z rohovce typu Krumlovský
les. Převažují vruby, drásadla a zoubkované nástroje.
Zastoupena jsou také škrabadla, rydla a listovité hroty.
Nelevalloiský charakter.
Radiokarbonové datování ukazuje na období kolem 43
tisíc BP cal (GI 11). Artefakty ležely v interpleniglaciálním
půdním sedimentu.
Na dalších stratifikovaných lokalitách Moravský Krumlov
IV a Maršovice II nalezeny archaické soubory (drásadla,
bifasy) snad už středopaleolitického stáří (?). Bohaté
povrchové sběry s listovitými hroty pocházejí také z okolí
Jezeřan a z jiných míst v okolí Krumlovského lesa.
VEDROVICE V
ŽELEŠICE III - HOYNERHÜGEL





Lokalita zkoumaná v posledních třech letech P. Škrdlou se
nachází u kapličky na ostrožně nad Hajanským potokem.
Lokalitu znal již K. Valoch, ale až v roce 2009 zde P. Škrdla
objevil stratifikované vrstvy.
Rohovec typu Krumlovský les převažuje nad rohovcem typu
Stránská skála, dále se vzácně objeví spongolit a SGS.
Mezi nástroji jsou zastoupeny škrabadla, drásadla,
jerzmanowické hroty, odštěpovače, rydla, retušované čepele
a listovitý hrot.
Radiometrické datování se pohybuje mezi 43 a 46 tisíci lety
(GI 11 -12).
V okolí (údolí Bobravy) se vyskytuje více povrchových lokalit s
podobným inventářem, např. Želešice I (viz Škrdla: PV 52-1).
ŽELEŠICE III
NESLOVICE
Povrchová lokalita asi 15 km jihovýchodně od
Brna. K. Valoch zde roku 1960 vyhloubil tři sondy,
ale nezachytil žádné artefakty v intaktních
sedimentech.
 Bohatý soubor z povrchových sběrů vyrobený
hlavně z KL. Škrabadla převažují nad rydly. Dále
zastoupeny listovité hroty a drásadla. Zajímavá je
přítomnost obsidiánového škrabadla.
 Další menší povrchové soubory pocházejí z lokalit
v údolí Rokytné a Jihlavy (viz P. Škrdla).

DALŠÍ POVRCHOVÉ SOUBORY



Vincencov – Kamenice: Jediný z povrchových souborů ŠI z
IUP na Prostějovsku, kde není levalloiská technologie. Rydla
výrazně převažují nad škrabadly! Hojné listovité hroty a
drásadla. Vzhledem k přítomnosti aurignackých typů nástrojů
je možné uvažovat o smíšené kolekci.
Okolí Drnovic: Povrchové lokality objevené M. Daňkem.
Publikováno J. Svobodou (1994) a O. Mlejnkem. Vzácně se
objeví levalloiské produkty. Hojné plošně retušované
artefakty. Nejbohatší lokality jsou Drnovice I – Končiny, Kněží
háj, Drnovice III – Za Horkó a Opatovice I - Lány.
Rozdrojovice: Povrchový soubor na Brněnsku, sondáž K.
Valocha nezachytila artefakty in situ, vysoké zastoupení
křemene mezi surovinami.
DRNOVICE III – ZA HORKÓ
SZELETIEN NA SLOVENSKU





Podle dřívějších představ mělo být szeletské osídlení západního Slovenska
poměrně bohaté včetně stratifikovaných lokalit. V poslední době byla ale
szeletské zařazení v případě většiny těchto lokalit zpochybněno (Kaminská
et al. 2012).
Ivanovice – Skala: Lokalita na vápencové skalce nad Váhem zkoumaná F.
Proškem a J. Bártou. Radiolaritová industrie pochází z interpleniglacální
půdy mezi dvěma sprašovými horizonty. Podle revizního výzkumu Ľ.
Kaminské z roku 2006 nelze vyloučit soliflukční smíchání
středopaleolitického a mladopaleolitického horizontu.
Zamarovce-Skalka: Cihelna na jižním svahu Karpat na pravém břehu Váhu.
Artefakty nalezeny v několika vrstvách. Plošně retušované nástroje nalezené
F. Proškem mimo stratigrafický kontext jsou dnes řazeny k micoquienu
(Chmielewski).
Plavecký Mikuláš – Dzeravá skála: Viz výše. Podle revizního výzkumu (20022003) lze kostěné hroty přiřadit k aurignacienu a bifaciální opracované
kamenné nástroje k micoquienu.
Radošina – Čertova pec: Viz výše. J. Bárta zde odkryl ohniště datované na
38 tisíc BP s údajně szeletskou industrií. Přiřazení k szeletinu bylo na
základě nálezu dvou plošně retušovaných artefaktů, které podle revizního
zpracování pocházejí z jiného místa jeskyně a náležejí snad moustérienu
nebo micoquienu. Szeletské osídlení jeskyně není dobře zdokumentováno.
DĚKUJI ZA POZORNOST

similar documents