Egypt II

Report
jméno autora
Mgr. Štěpánka Kočová
název projektu
Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice
číslo projektu
CZ.1.07/1.4.00/21.0495
číslo šablony
III/2 Inovace výuky pomocí ICT
předmět
Dějepis
pořadové číslo DUM
38
Anotace
Prezentace stručně přibližuje historický vývoj Egypta, kulturu a vzdělanost
Autor
Mgr. Štěpánka Kočová
Druh učebního materiálu
Prezentace
Druh interaktivity
kombinovaná
Cílová skupina
Žák
Stupeň a typ vzdělávání
Základní vzdělávání – druhý stupeň
Typická věková skupina
11 - 12 let
Počátky starého Egypta
Egypt se dělil na dva celky – Horní a Dolní Egypt.
Horní Egypt se nacházel na horním toku Nilu, tedy
na J. Jeho obyvatelé byli lovci a pastevci (je tu
hornatá krajina).
Dolní Egypt ležel na S, v úrodné deltě dolního toku
Nilu. Jeho obyvatelé byli zemědělci.
Kolem r. 3000př.n.l. se podařilo hornoegyptskému
panovníkovi ovládnout Dolní Egypt a vytvořit
jednotný egyptský stát.
Zakladatelem této říše byl faraón (označení pro
egypt. panovníka) Meni.
Společnost
Faraón – neomezený vládce Egypta, zastupoval boha
na zemi, jeho slovo bylo zákonem. Titul faraóna se
dědil po mužské linii.
Dynastie – panovnický rod
Kněží – upevňovali víru v božský původ panovníka ve vědomí
lidu, nositelé kultury (chrámy = střediska vzdělanosti)
Vojenští velitelé – zabezpečovali klid v zemi, ochranu před
útoky zvenčí, vedli výbojné války
Úředníci – nejdůležitější byl vezír, řídil státní správu. Egypt
byl rozdělen na kraje – v čele stál správce. Mezi úředníky
patřili také výběrčí daní, písaři, účetní a správci sýpek.
Zemědělci a řemeslníci – tvůrci bohatství země, odvádějí
část úrody do státních sýpek, udržují zavlažovací zařízení
Otroci – nejnižší postavení, není jich mnoho – hlavně váleční
zajatci, jsou vlastnictvím státu, používal je na těžké práce
v dolech, kamenolomech a při stavbách pyramid.
Základním společenstvím v Egyptě byla vesnická občina –
společenství lidí, majetku a hlavně půdy.
Stručné dějiny Egypta
Dějina Egypta jsou dlouhé zhruba tři tisíce let.
1. Nejstarší období = archaické
Byl sjednocen Horní a Dolní Egypt.
2. Stará říše
3. Střední říše
4. Nová říše
5. Pozdní Egypt
Potom se Egypt dostal pod nadvládu nejprve Alexandra Makedonského. Po
jeho smrti si říši rozdělili jeho vojevůdci mezi sebou. Vládcem Egypta se stal
Ptolemaios. Dynastie, kterou založil, se po něm nazývá ptolemaiovská.
Vládla od 4.st.př.n.l. až do roku 30 př.n.l.. Tehdy byl Egypt připojen k Římu
jako jeho provincie. Poslední egyptskou panovnicí byla přitažlivá a
energická Kleopatra.
Kultura a vzdělanost ve starověkém
Egyptě
Náboženství – uznávali velké množství bohů. Posvátná byla i
některá zvířata – krokodýlové, sokoli a hlavně kočky.
Mumifikace – byla prováděna ve
spojitosti s vírou Egypťanů, že
duch zemřelého bude po smrti žít,
jestliže bude zachováno jeho tělo
v neporušeném stavu. Byl to
složitý proces, při kterém byly
z těla vyjmuty vnitřnosti a tělo
zbaveno tekutin. Dutiny v těle
vymyli a vysušili sodou a solí,
napustili olejem a pryskyřicemi =
balzamování. Nakonec tělo
nasolili a obvázali lněným
obinadlem. Mrtvému říkáme
mumie a byla vložena do buď
dřevěné, stříbrné nebo zlaté
rakve(sarkofág).
Písmo a literatura – písmo bylo obrázkové (jeden
znak = jedno slovo). Označujeme ho jako
hieroglyfy. Psalo se na papyrus. Papyrus je rostlina,
která se vyskytuje na vlhkých místech, dosahuje
výšky až tři metry a stonek může být silný jako
lidská paže. Měl všestranné využití – palivo, malé
lodě, vyráběly se z nich plachty a lana, sandály,
pletly se z nich koše. Z části rostliny se lisovaly listy
podobné papíru, které sloužily k zapisování
hieroglyfů. Výroba papyru byla tajná a dědila se
z generaci na generaci.
Věda – geometrie (po záplavách bylo třeba znovu
vyměřovat pole), astronomie ( z postavení hvězd a
pozorováním přírody předpovídali záplavy a dobu
jejich trvání, sestavili kalendář s 365 dny, 12 měsíci o
30 dnech a 5 dnů ponechali pro oslavy), matematika
(používali desetinnou soustavu), lékařství (oční a
zubní či chirurgie)
Umění – Egypťané byli výbornými řemeslníky. Dokázali
vyrábět skvostné předměty denní potřeby i šperky
(bohaté náhrdelníky připomínající límce, náramky,
obroučky kolem kotníků i prsteny).
Egypťané neznali perspektivu. Věci vzdálené malovali
k hornímu okraji, blízké k dolnímu.
Zdroje:
• Dějepis – učebnice pro 6. ročník, SPN Praha
2001
• www.wikipedia.cz
• Jak se žilo ve starověku, P. Augusta a F.
Honzák, Albatros 1986
• Ilustrované dějiny světa, Starověk, Fragment,
2007
• Jak se žilo v minulosti, V dobách starověkého
Egypta, Fortuna Print, 1992

similar documents