prezentace

Report
Alena Poncarová
[email protected]
Žďárek, 11/2013 Litoměřice
CENTERING,
ANEB CO BY NA TO ASI ŘEKL FRANTIŠEK
DANEŠ?
PLÁN PŘÍSPĚVKU

aktuální členění
 Mathesius,
Firbas, Daneš
 základ, východisko, ohnisko, jádro, téma, réma,
tranzit, topik, fokus
 úskalí

centering
 Grosz,
Joshi, Prince, Walker, Weinstein
 entity pozornosti
tematické posloupnosti – přechody v centeringu
2
AKTUÁLNÍ ČLENĚNÍ (1)
Mathesiův termín (Weil, von Gabelentz)
 vztahy mezi slovosledem a prozodií věty
 členění věty oznamovací - kritérium obsahového
členění
 2členná struktura

základ, východisko, téma, topik, theme (o čem se mluví)
 jádro, ohnisko, réma, fokus, theme, comment (co se o
tom říká)
 *tranzit

3
AKTUÁLNÍ ČLENĚNÍ (2)
Mathesius – aktuální vs. formální členění
 Trávníček – větný, členský slovosled
 Daneš – výpovědní vs. větněčlenská funkce

4
KONTEXTOVÁ ZAPOJENOST
VÝPOVĚDNÍ DYNAMIČNOST
5
KONTEXTOVÁ ZAPOJENOST
 binární
(diskrétní) kategorie
 zapojené vs. nezapojené elementy
 kritérium: odvoditelnost s dosavadního kontextu
 nová – ne nutně nezmíněná, ale prezentovaná jako
nová (Halliday 1967)
 základ, východisko vs. jádro, ohnisko
6
VILÉM MATHESIUS (1882—1945)

termíny
základ – to, o čem se mluví
 východisko (východiště) – co je známé, co je nasnadě
 Mathesius sám důsledně nerozlišoval


jádro – všechny složky, které nejsou součástí V nebo Z
 včetně

takzvaného tranzitu
ohnisko – ta část výpovědi, která není řízena prvky
kontextově zapojenými
 jako
jediné vymezováno syntakticky, ne sémanticky
7
VÝPOVĚDNÍ DYNAMIČNOST
 skalární
kategorie: nízká > vysoká VD
 čím novější informace, tím vyšší stupeň VD
 téma vs. réma + vlastní T a vlastní R
 perspektiva větná i v rámci tématu, rématu
8
JAN FIRBAS (1921—2000)

funkční větná perspektiva (FSP) – Aleš
Svoboda

téma
o
čem se mluví
 známé, tj. minimálně odvoditelné z kontextu

réma
 co
se o tom říká
 rematizátory
9
Aktuální
členění
Kontextová
zapojenost
Výpovědní
dynamičnost
Východisko
Jádro
Základ
Ohnisko
Téma
Réma
Tranzit
Topik
Fokus
Theme
Rheme
10
ČESKÁ TRADICE
kontextová zapojenost je specifičtějším
kritériem než výpovědní dynamičnost
 „vlastní“ kategorie – napříč ostatními

 vlastní
téma vs. diatéma
 nejvíce > nejméně dynamické části tematické
složky
11
<[PetraVT]T [poslala>V <babičce dopisVR>J]R.
<[Dopis/TenVT]T>V
<však [nikdy nedorazilVR]R>J.
12
<[PetraVT]T [poslala>V <babičce dopisVR>J]R.
<[Dopis/TenVT]T>V
<však [nikdy nedorazilVR]R>J.
13
ANGLICKÉ TERMÍNY

topik – hlavní téma diskursu
 soubor
prvků, které se po určitou delší dobu udržely
na nejvyšších stupních aktivovanosti (Hajičová
1999)
 kontextově zapojené a výpovědně dynamické části
výpovědi včetně predikátu (Peregrin 1995)

fokus – negativní vymezení vůči topiku
 kontextově
výpovědi
nezapojené a nejméně dynamické části
14
CENTERING
70. léta, USA - Philadelphie
 syntaktická teorie modelující lokální vztahy v
textu
 kvantitativní předpoklady o vztazích mezi
výpověďmi
 sémantické entity – centra pozornosti

15
CENTRA POZORNOSTI (1)
 Cf
– forward-looking center
 všechny
entity diskursu, které jsou do něj prostřednictvím
výpovědi uvedeny
 možnost založit koreferenční řetězec
 entita musí být povrchově vyjádřena (ne nutně v aktuální
výpovědi)
 Cp
– prefered center (vztah k Cb)
 nejvíce
pozornosti – hierarchizováno relativně, podle
salience
 větný člen (Po > Pt > něco jiného), slovosled
 v koreferenčních vztazích – anafor
 stává se Cb následující výpovědi
16
CENTRA POZORNOSTI (2)

Cb – backward-looking center
 speciální
typ Cf: „Cb je speciálním členem Cf, který
reprezentuje entitu diskursu, které se výpověď nejvíce
věnuje“ (WJP 1998)
 Cp předchozí věty, zájmenné pravidlo (pronominalizace),
přímá realizace (celá výpověď)
 omezení: jen 1 ve větě
 entita může být přítomna pouze hloubkově
17
VÝSTAVBA TEXTU
TEMATICKÉ POSLOUPNOSTI
PŘECHODY
18
FRANTIŠEK DANEŠ (1919—)
téma a réma = „dvě dílčí komplementární funkce
výpovědi, kterých nabývají různé části věty, když je
řazena do kontextu jako jeho součást s platností
výpovědi“ – funkce významů větných částí
 tematické posloupnosti (1968)

průběžné téma
 tematizace rématu
 rozvíjení rozštěpeného rématu
 tematické odvozování
 tematický skok

19
TYPY PŘECHODŮ V CENTERINGU
Cb(Ui) = Cb(Ui-1)
Cb(Ui-1) = [?]
Cb(Ui) ≠ Cb(Ui-1)
Cb(Ui) = Cp(Ui)
continue
smooth-shift
Cb(Ui) ≠ Cp(Ui)
retain
rough-shift
20
1. Jeff pomáhal Dickovi mýt auto.
Cp
Cb
Cf
přechod
[Jeff]
[?]
[Jeff, Dick, auto]
0
2. Jeff myl okna, zatímco Dick voskoval.
Cp
Cb
Cf
přechod
[Jeff]
[Jeff]
[Jeff, okna, Dick]
continue
21
2. Jeff myl okna, zatímco Dick voskoval.
Cp
Cb
Cf
přechod
[Jeff]
[Jeff]
[Jeff, okna, Dick]
continue
Cp
Cb
Cf
přechod
[Dick]
[Dick]
[Dick, kapota]
smooth-shift
3. Dick taky leštil kapotu.
22
ČESKÁ A AMERICKÁ TRADICE
negativní vymezování
 překrývající se kritéria (KZ a VD)
 Aj terminologie nekoresponduje s Čj

 typologické
příčiny
 AČV v té podobě, jak ho známe z Čj, v Aj v podstatě
není
 slovosledné variace – větší volnost v Čj
 elize – podmět
23
ČESKÁ TRADICE A CENTERING

tematické posloupnosti ≠ přechody v centeringu
paralela: průběžné téma - přechod continue (zachování
podmětu)
 přechody pracují i s větněčlenskou platností, dokonce
jako s klíčovým pojmem


centering je zjednodušující – z hlediska
danešovské AČV perspektivy
může být pozitivum (snazší popis)
 i negativum (zanedbání jevů)


prostor pro zkoumání typologických rozdílů:
aplikace teorie AČV na Aj téměř nemožná
24
ČESKÁ TRADICE A CENTERING
shodují se na tom, že AČV existuje a má
významotvornou funkci 
 rozdíly v koncepci
 členění vlastního tématu, vlastního rématu apod.
není na základě centeringu možné
 problémy při koreferenci s pouze dílčí částí NP
 omezení centeringové teorie pouze na lokální
vztahy – bezprostředně sousedící výpovědi
 Daneš: perspektiva tématu a rématu
 centering: perspektiva Danešova + větněčlenská
 predikát: Čj spíše rematická část, Aj součást topiku

25
BIBLIO







DANEŠ, František (1968): Typy tematických posloupností v textu (na materiále
českého textu odborného). SaS 29, s. 125–141.
FIRBAS, Jan (1964): On Defining the Theme in Functional Sentence
Perspective, TLP 1, s. 267—280
GROSZ, Barbara – WEINSTEIN, Scott – JOSHI, Aravind (1995): Centering: A
Framework for Modeling the Local Coherence of Discourse. In Computational
Linguistics 2, s. 203–225.
MATHESIUS, Vilém (1947): O tak zvaném aktuálním členění větném. In Čeština
a obecný jazykozpyt. Praha: Melantrich. (poprvé publikováno SaS 5/1939, s.
171–174)
MIKULOVÁ, Marie et al. (2005): Anotace na tektogramatické rovině Pražského
závislostního korpusu. Anotátorská příručka. Praha: ÚFAL MFF UK.
WALKER, Marilyn – JOSHI, Aravind – FRIEDMAN PRINCE, Ellen (1998)
(eds.): Centering Theory in Discourse. Oxford: Clarendon Press. First Edition.
ZIMOVÁ, Ludmila (1994): Způsoby vyjadřování větných členů v textu:
konkurence pojmenování, pronominalizace a elize. Ústí nad Labem: Univerzita J.
E. Purkyně.
26
POZORNOST
Alena Poncarová
[email protected]
27
28

similar documents