Vývoj pravopisu - Gymnázium Zábřeh

Report
Vzdělávací materiál
vytvořený v projektu OP VK
Název školy:
Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20
Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0211
Název projektu:
Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu
Číslo a název klíčové aktivity:
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Anotace
Název tematické oblasti:
Jazyk, komunikace a sloh pro vyšší gymnázium
Název učebního materiálu:
Vývoj pravopisu
Číslo učebního materiálu:
VY_32_INOVACE_CJ0211
Vyučovací předmět:
Český jazyk a literatura
Ročník:
3. ročník čtyřletého gymnázia, 7. ročník osmiletého
gymnázia
Autor:
Mgr. Karla Paclíková
Datum vytvoření:
21. 2. 2014
Datum ověření ve výuce:
25. 2. 2014
Druh učebního materiálu:
prezentace
Očekávaný výstup:
Student si uvědomuje vývojové proměny českého
pravopisu, dokáže pojmenovat a odlišit jednotlivé etapy
ve vývoji českého pravopisu.
Metodické poznámky:
Materiál lze využít jako oporu pro výklad učiva
při frontální výuce v hodině věnované vývoji českého
pravopisu. Počáteční praktické zadání je však vhodné
pojmout jako drobný úkol pro dvojice žáků; ve
vzájemném rozhovoru si studenti při jeho řešení
zopakují a utřídí dosavadní znalosti o vývoji českého
pravopisu. Práci je dobré časově limitovat, řešení si
dvojice zapíše. Při společném ověřování správnosti
řešení přehledně zopakujeme etapy ve vývoji českého
pravopisu do období národního obrození, další část
materiálu využijeme jako oporu pro doplnění informací
o dalším vývoji českého pravopisu.
Vývoj pravopisu
 Na základě dosavadních znalostí o vývoji
(úpravách) českého pravopisu se pokus
chronologicky seřadit následující ukázky A – D:
A
Tohoto slova
nyniesí prelatowe
welmie sie držie
anevmiegíce rozeznati
mezi kúkolem a psenicí
czo gest lepsího
y viecze trhagi pẞenici
neż kúkol
tupiece viece prawdu
neż kŕíwdu
amagíce prawdu zależ
azasie lez zaprawdu
tak że plní sie nanich
prorocztuíe…
Tohoto slova
nynější prelátové
velmě sě držie,
a neumějíce rozeznati
mezi kúkolem a pšenicí,
co jest lepšieho,
i viece trhají pšenici než
kúkol,
tupiece viece pravdu
než křivdu
a majíce pravdu za lež a
zasě lež za pravdu,
takže plní sě na nich
proroctvie…
B
A gſem gako růže Sáronská a gako lilium při dolinách:
Gako lilium mezy trnjm, tak přjtelkyně má mezy
pannami. Gako gabloň mezy dřjwjm leſnjm tak milý
můg mezy mládency: w ſtjnu geho žádoſtiwa ſem byla
ſeděti a ſedjmť: nebo owoce geho ſladké geſt vſtům
mým.
C
Pauel dal geſt ploſcoucih
zemu
Wlah dal geſt dolaſ zemu
bogu i ſuiatemu ſcepanu
ſe duema duſnicoma
bogucea a ſedlatu
Dal jest Ploskovicích
zem’u
Vlach dal jest Dolás zem’u
bogu i sv’atému Ščepánu
se dvěma dušníkoma,
Bogučeja a Sedlatu.
D
Liška iednu biehagiczy,
giesti ſobie hledagiczy,
vbieze do gednyech puſtek,
ano w nych iedyny chruſtek.
Weczye: „Powiez my to,
chruſte,
czie gſu toto chyſſie puſte.“
On giey tako otpowiedie,
rzka: „Gazt ſam newiedie.
Teprw ſem yedno prziſſel
ſiem,
neymam nycze czynyti ſ tiem.
Liška jednú běhajíci,
jiesti sobě hledajíci,
uběže do jedněch pústek,
ano v nich jediný chrústek,
Vecě: „Pověz mi to,
chrúste,
čie jsú toto chýšě pusté.“
On jiej tako otpovědě,
řka: „Jázť sám nevědě,
teprv sem jedno přišel
sěm,
nejmám nicečiniti s tiem.“
 Ověř si správnost svého řešení:
C
Pauel dal geſt ploſcoucih
zemu
Wlah dal geſt dolaſ zemu
bogu i ſuiatemu ſcepanu
ſe duema duſnicoma
bogucea a ſedlatu
nejstarší česká věta
(počátek 13. st.),
přípisek do zakládající listiny
litoměřické kapituly (1057)
 primitivní
(= jednoduchý)
pravopis
- latinská abeceda
pro zápis češtiny nestačila,
písař užil jiné, blízké
písmeno
(např. místo č c,
místo š s),
- latinská abeceda důsledně
nerozlišovala u a v,
místo dnešního v psáno u
D
Liška iednu biehagiczy,
giesti ſobie hledagiczy,
vbieze do gednyech puſtek,
ano w nych iedyny chruſtek.
Weczye: „Powiez my to,
chruſte,
czie gſu toto chyſſie puſte.“
On giey tako otpowiedie,
rzka: „Gazt ſam newiedie.
Teprw ſem yedno prziſſel
ſiem,
neymam nycze czynyti ſ tiem.
Bajka o lišcě a čbánu
(Hradecký rukopis, 2. pol. 14. st.)
 spřežkový pravopis
- pro zápis hlásek,
pro něž latina nemá
samostatné písmeno,
využívá spojení dvou
písmen (spřežku),
- důsledný spřežkový
pravopis vznik na zač.
14. st. ,
- např. spřežka ch
pro hlásku ch,
rz pro ř
A
Tohoto slova
nyniesí prelatowe
welmie sie drżie
anevmiegíce rozeznati
mezi kúkolem a psenicí
czo gest lepsího
y viecze trhagi pẞenici
neż kúkol
tupiece viece prawdu
neż kŕíwdu
amagíce prawdu zależ
azasie lez zaprawdu
tak że plní sie nanich
prorocztuíe…
Hus (1414)
 diakritický (Husův) pravopis
- poč. 15. st.
- užívá diakritická (rozlišovací)
znaménka – rozmnožuje se
jimi základní repertoár
písmen latinky, signalizují
zvukové změny
- čárka → délka samohlásek,
slabikotvornost souhlásek,
- tečka → měkkost souhlásek
(X l – tvrdost)
- odstraněny spřežky (mimo ch)
- g před e / i čteno „j“
- v na začátku slov „u“
- nerealizován důsledně
v žádné stč. památce
B
 bratrský pravopis
- konec 16. st. - konec 18. st.
A gſem gako růže Sáronská a - čárka → délka samohlásek
gako lilium při dolinách:
(í se píše jako j)
Gako lilium mezy trnjm,
- háček u č, ž, ř
tak přjtelkyně má
mezy pannami. Gako gabloň
(pro hlásku š spřežka ss)
mezy dřjwjm leſnjm
- pro hlásku j písmeno g
tak milý můg mezy
- po c, z, s se píše y, spojka i se
mládency: w ſtjnu geho
píše y
žádoſtiwa ſem byla ſeděti a
- pro hlásku v písmeno w,
ſedjmť:
nebo owoce geho ſladké geſt začáteční u/ú písmenem v
vſtům mým.
- dvojhlásky aj, ej psány jako ay,
Bible kralická (1579 – 1593)
ey
- dvojhláska ou psána jako au
- písmeno s psáno jen na konci
slov, jinak ostré s
 Doplň si informace o dalším vývoji
(úpravách) českého pravopisu:
 Dobrovského analogická úprava pravopisu
(počátek obrození)
- po c a ve spojce i vždy měkké i
- po s, z podle analogie (obdoby) i / y
(páni → psi, pány → psy)
- zrušil psaní u na začátku slova jako v
→ spory mezi zastánci nového, analogického pravopisu
(Josef Jungmann, Václav Hanka)
a obránci bratrského pravopisu (Jan Nejedlý, profesor
české řeči a literatury na pražské univerzitě),
ukončeny vítězstvím a. pravopisu (od r. 1842 užíván i
ve školách)
 poslední opravy pravopisu (konec obrození)
- Pavel Josef Šafařík (1842) – návrh zrušit označování
hlásek í, j, g písmeny j, g, g s háčkem
(oprava skladná)
- písmeno w nahrazeno písmenem v
- dvojhláska ou se přestala psát jako au
 první Pravidla českého pravopisu – Jan Gebauer
(1902)
 20. st. – několik kodifikačních úprav
- 1993 – poslední
Zdroj:
archiv autorky

similar documents