Karl Ludwig von Bertalanffy

Report
KARL LUDWIG VON
BERTALANFFY
LUDWIG VON BERTALANFFY
*19. září 1901 v
Atzgersdorfu (u Vídně)
†12. června 1972 v Buffalu
- rakouský biolog a filosof,
jeden ze zakladatelů Obecné
teorie systémů
ŽIVOT
-
-
Studoval biologii a filosofii
Byl profesorem ve Vídni, Londýně, v
Montrealu a Ottawě
Zabýval se fyziologií, výzkumem
rakoviny a zejména obecnými
vlastnostmi živých organismů a
systémů vůbec
MODEL INDIVIDUÁLNÍHO
RŮSTU
Roku 1934 uveřejnil jednoduchý model růstu.
- v jednoduché podobě je to diferenciální
rovnice, vyjadřující závislost růstu tělesné
délky (L) na čase (t)
L´(t)=rB (L∞ - L(t))
kde rB je Bertalanffyho koeficient růstu a L∞ je
cílová délka jedince při dostatku potravy
Po druhé světové válce rozšiřuje teorie
managementu svůj interdisciplinární
charakter aplikováním poznatků nových věd.
Systém přístupu k managementu se snaží
teoreticky vysvětlit a zdůvodnit pohyb
reálných objektů pomocí systémů, u kterých je
jejich celkovost dána množinou navzájem
propojených prvků.
OBECNÁ TEORIE SYSTÉMŮ
Bertalanffyho teorie systémů vychází z
předpokladu, že Systém je uspořádaná
množina prvků, mezi nimiž působí
vzájemné vazby.
Takto vytvořený celek se projevuje vůči
svému okolí odlišně, než jak by se
projevoval pouhý soubor navzájem
neprovázaných prvků.
Například:
elektrárenský blok jako systém je tvořen z
hlavních prvků (kotel, turbína, parogenerátor).
Samy o sobě umí tyto prvky například z uhlí
vyrobit páru (kotel) a mohou být použity i v
jiných systémech.
Teprve jejich propojení vznikne systém
elektrárenského bloku, který z uhlí produkuje
elektrickou energii.
TEORIE SYSTÉMŮ
 Funkce
systému je definována jako
transformační proces převodu vstupních
stimulů z okolí na výstupní reakci.
 Bertalanffy
definuje několik kategorií
systémů:
například: - otevřený systém
- uzavřený systém
TEORIE SYSTÉMŮ
 Otevřený
systém – jehož funkce je
podmíněna výměnou hmotných,
energetických nebo informačních toků se
svým okolím.
 Uzavřený systém – je od svého okolí izolován a
neexistují vstupy z okolí ani výstupy ze
systému. Stav systému je jednoznačně
určen výchozím stavem a průběhem
transformačního procesu.
TEORIE SYSTÉMŮ
 Spolehlivost
funkce systému je hodnocena
podle jeho schopností dosahovat vytýčené cíle.
 Efektivnost je závislá na úrovni vnitřních i
vnějších zdrojů při cestě za dosažením
vytyčeného cíle.
 Systémový přístup je východiskem pro
nalezení nejvhodnějších postupů řízení
systémů.
TEORIE SYSTÉMŮ
 Základní
vlastností systému je jeho
celistvost, tzn. Že systém vystupuje vůči
okolí jako jeden nedělitelný celek.
 Metoda
systémových přístupů obsahuje
fázi analytickou a syntetickou
TEORIE SYSTÉMŮ
V
analytické fázi se provádí kroky:
- zpřesňování formulace řešeného problému
- zpracování plánu postupu řešení
- určení cílů chování systému a objasnění jeho
funkcí
- určení kritérií pro hodnocení spolehlivosti a
efektivnosti funkcí systému
TEORIE SYSTÉMŮ
V
průběhu syntetické fáze se používají závěry
z analytické fáze a postupuje se dle kroků:
- vytvoření modelu systémů a simulace jeho
funkcí nebo chování vůči okolí
- návrh způsobu řízení funkcí systému
- zajištění požadované spolehlivosti a
efektivnosti systému
Bertalanffy uvádí jako přiklad nové koncepty,
zaváděné v sociologii, například obecného
systému, zpětné vazby, informace a
komunikace.
Přitom kritizuje klasické atomistické pojetí
společenských systémů a představy jako fyzika
společnosti.
Otevřené systémy se jistě prosadí nejen v
sociologii, ale i v antropologii, ekonomii a
politologii.
Bertalanffyho teorie systémů tak i dnes slouží
jako můstek spojující bádání v různých
disciplínách.
ZDROJE:
www.isss.org
www.wikipedia.org
www.kip.zcu.cz

similar documents