Poznatky veřejné ochránkyně práv z oblasti sociální pomoci

Report
Poznatky veřejné ochránkyně práv z oblasti
sociální pomoci
Pomoc v hmotné nouzi
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
působnost ochránkyně a
sociální pomoc
• zákon č. 349/1999 Sb.
• obecná
• antidiskriminační
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Nejčastější stížnosti - obecně
•
•
•
•
•
•
•
•
pracovník úřadu nepřevzal žádost o dávku (neúplnou žádost),
pracovník úřadu ovlivnil klienta při vypisování žádosti,
pracovník úřadu neposkytl sociální poradenství / poradil špatně,
úřad je nečinný, v řízení o dávce jsou průtahy,
klient nesouhlasí s výší dávky,
klient nesouhlasí s tím, že úřad dávku nepřiznal,
klient nesouhlasí s tím, že úřad vyplácí dávky pozdě,
úřad výplatu dávky zastavil.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Nedostatečné sociální poradenství a nepřijetí žádosti
(sp. zn. 173/2014/VOP/AV)
• zaměstnanci úřadu práce jsou povinni převzít i neúplnou žádost o
sociální dávku a poskytnout osobě, která se na úřad práce dostaví,
základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze, tj. mimo
jiné informace o existenci dalších sociálních dávek reagujících na
sociální událost klienta a podmínkách pro jejich přiznání
• i před zahájením řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi by měl
zaměstnanec úřadu práce v rámci dobré správy sepsat s klientem
stručný písemný záznam o poskytnutém poradenství
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Průtahy při doručování oznámení o přiznání dávky
(sp. zn.: 3812/2013/VOP/AV)
• orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen vyznačit na oznámení, kterým
přiznává dávku pomoci v hmotné nouzi, datum vypravení písemnosti a
datum podpisu
• je nepřípustné, aby účastníku řízení uplynula lhůta pro podání námitek
proti oznámení o přiznání dávky dříve, než má možnost seznámit se s
písemným vyhotovením oznámení a jeho odůvodněním
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Sociální šetření s neplatným služebním průkazem
(sp. zn.: 3581/2012/VOP/AV)
• znemožnění provedení sociálního šetření k ověření
skutečností pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi
ze strany klienta nemůže být důvodem pro zamítnutí
žádostí o dávky pomoci v hmotné nouzi, pokud
sociální pracovnice neměly k provedení sociálního
šetření oprávnění (platný služební průkaz s fotografií)
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Vyloučení sociální pracovnice
(sp. zn.: 5438/2012/VOP/AV)
• Slovní konflikt mezi sociální pracovnicí a klientkou,
příjemkyní dávek pomoci v hmotné nouzi, který vyústil v podání trestního
oznámení ze strany úřadu na klientku, je dostatečným důvodem pro to,
aby byla sociální pracovnice z řízení týkajících se záležitostí klientky
vyloučena. Samotný konflikt je též překážkou pro výkon sociální práce s
klientem a je důvodem pro výměnu sociálního pracovníka.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Nejčastější stížnosti - příspěvek na živobytí
• určování okruhu společně posuzovaných osob
• nezohlednění podstatného poklesu příjmu
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Vyžadování podkladů nad rámec zákona o pomoci v
hmotné nouzi (sp. zn.: 5729/2012/VOP/AV)
• Pokud má orgán pomoci v hmotné nouzi za prokázané, že příjemce dávky žije sám v
azylovém domě pro muže, a přesto vyzývá příjemce dávky k doložení rozsudku soudu
o svěření dítěte do péče matky, je takový postup příliš formalistický, neboť okruh
společně posuzovaných osob může být určen například prostřednictvím sociálního
šetření.
• Jestliže je příjemce příspěvku na živobytí osobou invalidní ve III. stupni, je vyžadování
prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění nad rámec zákona o
pomoci v hmotné nouzi, neboť u osob invalidních ve III. stupni není možné snížit
částku živobytí v důsledku neplnění vyživovací povinnosti.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Výplata příspěvku na živobytí
(sp. zn.: 843/2014/VOP/AV, 5382/2014/VOP/JČ)
• Příspěvek na živobytí je určen k zajištění výživy a základních potřeb v jednom měsíci,
proto by mezi dvěma výplatami dávky neměla uplynout doba delší než jeden měsíc.
Orgán pomoci v hmotné nouzi má předem stanovit pravidelný výplatní termín tak, aby
klient mohl s finančními prostředky hospodařit.
• Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení by měly být vypláceny pravidelně, tj. pokud
možno ne později než za 30 či 31 dnů od výplaty dávky v předchozím měsíci. Vzhledem
k nezbytnosti doložení a zpracování poměrně velkého množství údajů pro jejich
poskytnutí každý měsíc však může dojít k výplatě těchto dávek k pozdějšímu dni než
obvykle. Stěžejní je, aby dávka byla vždy vyplacena v kalendářním měsíci, za který
náleží. V případě, že pozdější výplatou dávky vznikne škoda (např. dodavatel elektřiny
požaduje úrok z prodlení za pozdní úhradu zálohy na elektřinu), lze žádat o náhradu
škody MPSV.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Nejčastější stížnosti - doplatek na bydlení
•
•
•
•
nezohlednění některého nákladu na bydlení
nepřiznání dávky na nájem nebytového prostoru
nepřiznání dávky na bydlení ve stavbě určené k rekreaci
postup při stanovení odůvodněných nákladů na bydlení
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Vymezení pojmu „byt“
(sp. zn.: 1490/2013/VOP/AV)
• Pojem „bytu“ je třeba pro účely práva
sociálního zabezpečení vykládat šířeji,
než je definován stavebně-právními
předpisy, neboť účelem předpisů
sociálního zabezpečení je pomoci osobám, které nemohou hradit náklady na
bydlení z vlastního příjmu, získat či udržet alespoň lidsky důstojné bydlení.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Započtení „přiměřené“ podlahové plochy bytu při
stanovení místně obvyklého nájemného
(sp. zn.: 578/2013/VOP/AV)
• Při stanovení výše místně obvyklého nájemného není možné bez dalšího
vycházet z výše obvyklého nájemného v bytech obecních v dané lokalitě,
pokud žadatel o doplatek na bydlení užívá byt tržní.
• Při určení místně obvyklého nájemného lze zohlednit „přiměřenou“
podlahovou plochu bytu pro určitý počet osob jen ve výjimečných
případech, kdy je zřejmé, že byt je pro žadatele o doplatek na bydlení
nadměrný za předpokladu, že je reálně možné, aby si tato osoba našla byt
levnější o menší rozloze v dané lokalitě, příp. stavebně-technické řešení
jejího bytu (domu) reálně umožňuje pronájem (podnájem) jeho části.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Zohlednění platby do fondu oprav
(sp. zn.: 2652/2012/VOP/AV)
• Platba do fondu oprav či její část představuje v případě družstevní a
vlastnické formy bydlení (společenství vlastníků jednotek) odůvodněný
náklad na bydlení. Započtení jednotlivých částí platby do fondu oprav je
předmětem správního uvážení úřadu práce dle konkrétních okolností daného
případu.
• Na započtení plateb do fondu oprav do odůvodněných nákladů na bydlení
nelze rezignovat s odůvodněním, že není možné zjistit, jaká část platby
souvisí s užíváním bytu a jaká část vede ke zhodnocení majetku. Úřad práce
má možnost požádat správce bytového domu o poskytnutí relevantních
údajů.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Doložení úhrady nákladů na bydlení
(sp. zn.: 843/2014/VOP/AV)
• Pro účely doplatku na bydlení se zohledňují náklady na bydlení v aktuálním
měsíci. Příjemce dávky není povinen dokládat úhradu těchto nákladů před
vyhodnocením, zda mu nadále trvá nárok v příslušném kalendářním měsíci,
neboť ty z povahy věci ještě nemusí být zaplaceny. Orgán pomoci v hmotné
nouzi může v případě pochybnosti zpětně kontrolovat, zda klient využil
doplatek na bydlení k úhradě nákladů na bydlení, a následně zahájit sociální
práci s klientem, ustanovit zvláštního příjemce dávky či přímo zasílat
doplatek na bydlení pronajímateli či poskytovali služeb.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Nejčastější stížnosti – mimořádná okamžitá pomoc
• neposkytnutí MOP na jistotu (kauci) na nájemné
• neposkytnutí MOP na doplatky na léky
• odmítnutí poskytnout MOP z důvodu ohrožení
sociálním vyloučením opakovaně v krátkém
časovém odstupu
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Neposkytnutí MOP z důvodu hrozby vážné újmy na
zdraví v zákonem stanovené výši
(sp. zn.: 13/2012/SZD/JČ)
• Výše MOP z důvodu vážné újmy na zdraví se stanoví k doplnění příjmu
do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem,
a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima.
• Výše této dávky je pevně stanovena zákonem a úřad práce není
oprávněn ji stanovit odlišně.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Poskytnutí MOP jako vratné dávky
(sp. zn.: 12/2013/SZD/JČ)
• MOP nelze nikdy poskytnout jako vratnou dávku, přestože úřad práce má
informaci o tom, že dotčená osoba v dohledné době obdrží očekávaný
příjem.
• Rozhodnout o přeplatku na MOP lze pouze tehdy, pokud příjemce dávky
přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že tato dávka byla
vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže dávka
byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných
nebo zkreslených údajů, sdělených příjemcem, nebo tehdy, když příjemce
nevyužije MOP k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její
část.
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Neposkytnutí MOP na nákup postele pro
nezaopatřené dítě, které spalo s rodiči na
rozkládacím gauči (sp. zn.: 13/2012/SZD/JČ)
• Pro posouzení nezbytnosti pořízení samostatné postele pro dítě by neměla být jediným
rozhodujícím kritériem skutečnost, že dítě má kde spát (pokud by nemělo, reálně by
hrozilo jeho odnětí z rodiny, neboť se jedná o jednu ze základních podmínek pro život),
ale je třeba rovněž přihlédnout k psychickému vývoji dítěte.
• I dítě, jehož rodina se nachází v hmotné nouzi, by mělo mít, pokud to je jen trochu
možné, vytvořen svůj intimní prostor, pokud u něj tato potřeba vznikla.
• Rozkládací pohovka není nepřiměřeně velkým prostorem pro spánek dvou dospělých
osob (pořízením samostatné postele pro dítě by nedošlo k situaci, že by rodiče
rozkládací pohovku dostatečně nevyužili ke spaní – že by pro ně byla nepřiměřeně
velká).
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014
Dámy a pánové,
děkuji Vám za pozornost
Mgr. Jitka Černá, Ph.D.
[email protected]
Mgr. Jitka Černá Ph.D./30. října 2014. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

similar documents